StatistiX: 3. díl – SpaceX v roce 2014

StatistiX

V prvních dvou dílech našeho seriálu jsme nejdříve zevrubně rozebrali počínání SpaceX a jejich rakety Falcon 1 v letech 2006 – 2009 a poté jsme poněkud podrobněji analyzovali výkony rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon v letech 2010 – 2013. Za těchto osm let, což je v měřítku kosmonautiky poměrně krátká doba, dokázala firma SpaceX doslova z ničeho vybudovat konkurenceschopnou soukromou raketu dopravující náklady na oběžnou dráhu a navíc také první soukromou kosmickou loď pravidelně zásobující Mezinárodní vesmírnou stanici. Po těchto několika málo letech pokusů, testování, omylů, havárií i úspěchů se v dnešním díle zaměříme pouze na jeden rok v historii SpaceX. Rok 2014 byl totiž prvním, o kterém můžeme s jistotou říci, že v něm firma skutečně vstoupila do operačního provozu a nasadila velmi slušné tempo startu svých raket. Pojďme si tedy shrnout rok 2014 v podání SpaceX.

Falcon 9 poprvé odstartoval hned zkraje roku 6. ledna. Díky tomu, že poslední start roku minulého se uskutečnil 3. prosince, firma SpaceX o celé tři týdny pokořila svůj šest let starý rekord v nejkratším časovém rozestupu mezi dvěma starty. To jistě nebyl špatný způsob, jak vkročit do nového roku. Nákladem rakety tehdy byla třítunová telekomunikační družice Thaicom 6 a jednalo se o druhý start Falconu 9 na dráhu přechodovou ke geostacionární. V této době už data o startech rakety analyzovalo americké letectvo za účelem možnosti certifikace Falconu 9 pro náklady ministerstva obrany. Prozatím však byli odborníci nespokojeni z důvodu různých menších anomálií, které se na nosiči během letu vyskytly.

Start Falconu 9 při misi CRS-3 přinesl nečekanou podívanou. Před startem na kosmodromu vydatně pršelo a v kanálech pro odtok spalin zůstala špinavá dešťová voda. Při zážehu motorů došlo k vyvržení vody vzhůru a raketa byla v okamžiku startu netradičně velmi zašpiněná.

Start Falconu 9 při misi CRS-3 přinesl nečekanou podívanou. Před startem na kosmodromu vydatně pršelo a v kanálech pro odtok spalin zůstala špinavá dešťová voda. Při zážehu motorů došlo k vyvržení vody vzhůru a raketa byla v okamžiku startu netradičně velmi zašpiněná.
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/-K-B10CPqwZc/

Druhý start Falconu 9 v roce 2014 byl ještě zajímavější a opět si připsal několik prvenství. Jednalo se o misi CRS-3, tedy zásobovací let Dragonu k ISS 18. dubna 2014. Nákladní loď Dragon tehdy poprvé startovala na vylepšené verzi 1.1. Za zmínku stojí úplný závěr mise.  Po návratu Dragonu z ISS na Zemi bylo při poletové kontrole zjištěno, že po přistání do lodi pronikla mořská voda. Ta ale naštěstí nijak neohrozila náklad ani loď samotnou a po důkladném prošetření byla uskutečněna opatření, aby se to v budoucnu neopakovalo. Především byla ale mise CRS-3 významná tím, že Falcon 9 poprvé letěl s přistávacími nožičkami. Přistání na pevnině ani na plovoucí plošině se sice neplánovalo, ale raketa testovala chování během letu s tímto novým prvkem a také, a to je hlavní, jeho vyklopení. Při tomto startu totiž první stupeň Falconu 9 po oddělení úspěšně zvládl vstup do atmosféry i řízený sestup do předurčené oblasti v Atlantském oceánu. Stupeň absolvoval i přistávací zážeh, zdárně vyklopil nový podvozek a měkce dosedl na hladinu. Jednalo se o historický úspěch a první měkké přistání orbitálního nosiče. I když zatím jen na hladinu moře. První stupeň se pak samozřejmě podle očekávání převrátil a při nárazu o hladinu byl zničen. Další krok na cestě k opakovanému použití raket však byl uskutečněn.

Stejný úspěch předvedla firma SpaceX o tři měsíce později, kdy na vodní hladinu přistál první stupeň vynášející 6 satelitů Orbcomm OG-2. Zdálo se, že idea návratu prvního stupně a jeho motorického přistání je reálná a vše bylo na nejlepší cestě k dalším krokům a nácvikům. Na to jsme si ale museli počkat. Následovaly totiž dva starty pro hongkongskou společnost AsiaSat s družicemi AsiaSat 8 a AsiaSat 6, přičemž obě mířily na dráhu přechodovou ke geostacionární. Ta od rakety vyžaduje mnohem více práce a tak po vynesení družic o hmotnostech kolem čtyř a půl tuny tehdejší verze rakety neměla dostatek paliva pro návrat.

Dragon CRS-4 po odpojení od staniční robotické paže Canadarm 2.

Dragon CRS-4 po odpojení od staniční robotické paže Canadarm 2.
Zdroj: http://www.americaspace.com/

Na celkově čtvrtý pokus o přistání (první se uskutečnil v roce 2013 při misi Cassiope – viz StatistiX: 2. díl) jsme si tedy museli počkat až do 21. září. Falcon 9 opět startoval na nízkou oběžnou dráhu a opět tam vynášel zásobovací loď Dragon. Jednalo se již o čtvrtou operační misi k ISS a o šestý let Dragonu. Ten přitom nesl tehdy rekordních 2 216 kg nákladu. Ačkoli předchozí dva pokusy o přistání na vodní hladinu dopadly úspěšně, tentokrát prvnímu stupni jen pár sekund před kontaktem s hladinou došel tekutý kyslík a stupeň se tvrdě zřítil do oceánu. I přes tento neúspěch si firma SpaceX věřila a oznámila, že příště už se pokusí s prvním stupněm přistát na plovoucí plošině ASDS. Na to si však budeme muset počkat do příštího dílu tohoto seriálu.

Díky pokusům s návraty prvních stupňů rakety Falcon 9 do atmosféry a jejich úspěšným přistáním na vodní hladině, byla firma SpaceX na konci roku 2014 opět o kousek blíže svému velkému cíli. Mimoto ale Falcon 9 uskutečnil téměř stejný počet startů, jako v předchozích čtyřech letech dohromady. Pojďme se nyní na výkony SpaceX, Falconu 9 a Dragonu podívat v řeči čísel.

Významné milníky
18. 4. 2014 – první start Falconu 9 s přistávacími nožičkami, první úspěšné přistání na hladině oceánu.

 

Vysvětlivky: CCAFS - Cape Canaveral Air Force Station (Florida), LEO - Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), GTO - Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární).

Vysvětlivky: CCAFS – Cape Canaveral Air Force Station (Florida), LEO – Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), GTO – Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární).

V roce 2014 firma SpaceX dohromady uskutečnila 6 startů, z čehož přesně polovina mířila na nízkou oběžnou dráhu a druhá polovina na dráhu přechodovou ke geostacionární. Všechny starty se odehrály na Mysu Canaveral.

 

Celkový počet startů všech raket SpaceX v jednotlivých letech.

Celkový počet startů všech raket SpaceX v jednotlivých letech.

Jak je vidět, v roce 2014 si SpaceX nejenže udržela 100% úspěšnost všech svých startů, ale oproti roku předchozímu zdvojnásobila jejich počet ze tří na šest. Počet startů Falconu 9 v tomto roce tak majestátně převyšuje všechna léta předchozí.

 

Počet startů SpaceX podle jednotlivých raket a jejich verzí. Loga Falconu 1 a Falconu 9 znázorňují první rok, ve kterém rakety odstartovaly.

Počet startů SpaceX podle jednotlivých raket a jejich verzí. Loga Falconu 1 a Falconu 9 znázorňují první rok, ve kterém rakety odstartovaly.

Po první verzi rakety Falcon 9 nastoupila v roce 2013 do provozu mnohem větší a silnější vylepšená verze 1.1, která létala i po celý rok 2014. Tato verze, která měla na rozdíl od svého předchůdce i aerodynamický kryt začala vynášet komerční náklady. Svým šestým celkovým startem, kterým byla mise AsiaSat 8, se v1.1 stala verzí Falconu 9 s největším počtem startů a zároveň nejpoužívanější raketou SpaceX vůbec.

 

Počet všech startů raket SpaceX v jednotlivých letech podle kosmodromů, ze kterých se start uskutečnil. Vysvětlivky: CCAFS - Cape Canaveral Air Force Station (Florida), VAFB - Vandenberg Air Force Base (Kalifornie).

Počet všech startů raket SpaceX v jednotlivých letech podle kosmodromů, ze kterých se start uskutečnil.
Vysvětlivky: CCAFS – Cape Canaveral Air Force Station (Florida), VAFB – Vandenberg Air Force Base (Kalifornie).

Ačkoliv rok 2014 nepřinesl do grafu zobrazujícího starty z jednotlivých kosmodromů nic nového, co se týče rozmanitosti, významně narostl počet startů z kosmodromu na Mysu Canaveral na Floridě, kde má SpaceX pronajatý komplex LC-40. Ke startům na polární oběžné dráhy slouží rampa SLC-4E na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii, odkud se ovšem v roce 2014 žádný start neuskutečnil.

 

Poměr startů všech raket SpaceX podle cílové oběžné dráhy. Vnitřní prstenec znázorňuje starty v roce 2014. Vnější prstenec pak zobrazuje poměry všech startů v historii SpaceX. V levém a pravém horním rohu jsou pak k dispozici počty startů na jednotlivé oběžné dráhy v uvedených letech. Vysvětlivky: LEO - Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), polar - polární oběžná dráha, GTO - Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární).

Poměr startů všech raket SpaceX podle cílové oběžné dráhy. Vnitřní prstenec znázorňuje starty v roce 2014. Vnější prstenec pak zobrazuje poměry všech startů v historii SpaceX. V levém a pravém horním rohu jsou pak k dispozici počty startů na jednotlivé oběžné dráhy v uvedených letech.
Vysvětlivky: LEO – Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), polar – polární oběžná dráha, GTO – Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární).

Ačkoli většina startů SpaceX v uplynulých letech mířila na nízkou oběžnou dráhu, což se odráží na vnějším prstenci grafu, kde tato oběžná dráha zahrnuje téměř tři čtvrtiny startů, v roce 2014 narostl poměr startů na dráhu přechodovou ke geostacionární přesně na polovinu. Příčinou je zvýšený počet komerčních startů s telekomunikačními družicemi na úkor startů Dragonu. V roce 2014 ale nepřibyl ani jeden start na polární ani žádnou jinou oběžnou dráhu a tak polární oběžná dráha zůstává s podílem 6 % minoritní destinací. Uvidíme, jak se v příštích letech bude hýbat poměr startů na LEO versus GTO.

 

Celková hmotnost všech nákladů vynesených raketami SpaceX v daných letech.

Celková hmotnost všech nákladů vynesených raketami SpaceX v daných letech.

Není překvapením, že vzhledem ke zvýšenému počtu startů se rapidně zvýšila i celková hmotnost všech nákladů vynesených na oběžnou dráhu. Překvapivé už ale může být, že celková hmotnost veškerého vyneseného nákladu se za rok 2014 rovnou zdvojnásobila! Na svědomí to má bezpochyby plné nasazení výkonnější rakety Falcon 9 v1.1, ale také náklady Dragonů, které byly oproti minulosti až čtyřikrát těžší. Na druhou stranu údaj představující hmotnost vyneseného nákladu v roce 2010 bohužel není přesný, jelikož zde není započtena hmotnost makety Dragonu (Dragon qualification unit) z premiérového startu Falconu 9. SpaceX hmotnost makety nikde neuvádí a nelze ji dohledat ani v jiných důvěryhodných zdrojích. V budoucnu v tomto grafu nebudou zahrnuty ani hmotnosti utajených nákladů. Bude se tedy jednat o graf mírně se odchylující od reality. K tomuto postupu jsme se rozhodli na základě faktu, že Vám, milí čtenáři, raději budeme předkládat fakta pravdivá a ověřená, než nepravdivá a odhadovaná, byť by ve výsledku více odpovídala realitě.

 

V roce 2014 bylo navzdory šesti startům rakety Falcon 9 vyneseno 11 primárních družic. O toto číslo se zasloužila mise Orbcomm OG-2, během které bylo vyneseno rovnou šest satelitů, každý o hmotnosti 172 kg. Tabulka celkového počtu vynesených družic je zde uvedena proto, jelikož ne každý start rakety na oběžnou dráhu představuje start jedné družice. Je proto zajímavé se podívat nejen na součet startů ale také na součet vynesených těles. Ve SpaceX i v kosmonautice obecně můžeme velice často vídat starty s takzvanými sekundárními náklady, kterými bývají malé družice v řádech desítek až stovek kilogramů, nebo se může jednat také o cubesaty. Dále existují sdružené starty, kdy si jeden start zakoupí dva subjekty, jejichž náklady míří na podobnou oběžnou dráhu. Nosnost rakety je tak více využita a zákazníci se podělí o náklady za start. Výjimkou nejsou ani starty série několika družic, které jsou k raketě připevněny pomocí adaptéru, jež se následně stará o jejich postupné oddělování.  V neposlední řadě pak lze do sekundárních nákladů započítat cubesaty vynesené nákladní lodí Dragon. Ty jsou sice následně vypouštěny na samostatné oběžné dráhy až z Mezinárodní vesmírné stanice namísto z rakety samotné, ale jelikož je raketa do vesmíru vynesla, rozhodli jsme se je do této tabulky zahrnout.

 

Celková hmotnost všech nákladů vynesených raketami SpaceX na jednotlivé oběžné dráhy v roce 2014 a celkem. Grafy navíc obsahují grafické znázornění daných oběžných drah. Vysvětlivky: LEO - Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), GTO - Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární), polar - polární oběžná dráha.

Celková hmotnost všech nákladů vynesených raketami SpaceX na jednotlivé oběžné dráhy v roce 2014 a celkem. Grafy navíc obsahují grafické znázornění daných oběžných drah.
Vysvětlivky: LEO – Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), GTO – Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární), polar – polární oběžná dráha.

Tento graf porovnává souhrnné hmotnosti nákladů vynesených na jednotlivé oběžné dráhy. Zajímavým faktem je, že přestože je dosažení dráhy přechodová ke geostacionární (GTO) mnohem energeticky náročnější než dosažení nízké oběžné dráhy (LEO), a tudíž rakety nemohou na GTO vynášet tak těžké náklady jako na LEO, poměry hmotností jsou v roce 2014 velice vyrovnané. Dalo by se naopak očekávat, že vzhledem ke stejnému počtu startů obě oběžné dráhy by mohla být souhrnná hmotnost nákladu vyneseného na LEO v mnohem větším poměru. Pravý graf pak v souladu s převažujícím množstvím startů na LEO ukazuje, že SpaceX vynesla zhruba dvě třetiny veškeré hmotnosti na nízkou oběžnou dráhu.

 

V tabulce výše jsou uvedeny hmotnosti nejtěžších nákladů vynesených SpaceX v každém roce bez ohledu na cílovou oběžnou dráhu. Žlutě je pak zvýrazněn řádek obsahující rekordní náklad. Jak je vidět, hmotnost vynášeného nákladu v nákladních lodích Dragon se v roce 2014 oproti minulosti rapidně zvýšila. Díky tomu padl 4 roky starý rekord z roku 2010. Pro úplnost dodejme, že Dragon CRS-3 vážil 6 289 kg.

 

Vysvětlivky: LEO - Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), GTO - Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární), ISS - International Space Station (Mezinárodní vesmírná stanice).

Vysvětlivky: LEO – Low Earth Orbit (nízká oběžná dráha), GTO – Geostationary Transfer Orbit (dráha přechodová ke geostacionární), ISS – International Space Station (Mezinárodní vesmírná stanice).

Tato tabulka porovnává nejtěžší náklady vynesené na jednotlivé oběžné dráhy bez ohledu na rok. Čím energeticky náročnější je oběžná dráha, tím lehčí budou rekordní náklady. Nejtěžší náklady tak dle očekávání vidíme na nízké oběžné dráze včetně nákladů mířících k Mezinárodní vesmírné stanici. V roce 2014 padl rekord k ISS z roku 2012 (Dragon CRS-1) a také rekord na dráhu přechodovou ke geostacionární z roku 2013 (SES-8).

 

Počty misí kosmické lodi Dragon v jednotlivých letech.

Počty misí kosmické lodi Dragon v jednotlivých letech.

Tento graf vyobrazuje všechny mise lodi Dragon v jednotlivých letech, přičemž v roce 2014 jsme nezaznamenali rekord v počtu misí Dragonu za jeden rok. Do budoucna ani nelze očekávat znatelný nárůst počtů misí v jednom roce, jelikož harmonogram zásobování Mezinárodní vesmírné stanice je pevně daný a stanice je dostatečně zásobena také díky jiným nákladním lodím. V průměru tedy můžeme očekávat 2 – 3 mise Dragonu ročně. Na druhou stranu je zajímavé se na tyto údaje podívat trochu jinak než v číslech. Teprve když člověk vidí obrázky všech Dragonů pohromadě, uvědomí si hlouběji, kolik jich vlastně bylo. V budoucnu pak snad budeme do grafu moci přidat také Crew Dragon nebo DragonLab, a graf tak obohatit jak do počtu, tak do rozmanitosti.

 

Kalendářní schéma všech misí lodi Dragon s vyznačením data a délky jejich trvání.

Kalendářní schéma všech misí lodi Dragon s vyznačením data a délky jejich trvání.

Na tomto schématu si můžete prohlédnout, kdy přesně byl který Dragon ve vesmíru a jak dlouho jeho mise trvala. Vidíme, že stejně jako v minulých letech se i v roce 2014 mise Dragonů o několik dní prodlužovaly. To mohlo být mimo jiné zapříčiněno stále větším množstvím nákladu, které tyto lodě na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravovaly, což si ve výsledku žádá více času posádky pro jeho vyložení.

 

Souhrnný počet dní strávených loděmi Dragon ve vesmíru v jednotlivých letech.

Souhrnný počet dní strávených loděmi Dragon ve vesmíru v jednotlivých letech.

Druhý graf věnující se lodi Dragon zobrazuje souhrnnou dobu strávenou ve vesmíru všemi loděmi v daném roce. Je bezpochyby zajímavé pozorovat rapidní nárůst délky misí v roce 2014 navzdory faktu, že byl Dragon ve vesmíru pouze dvakrát stejně jako v roce 2012. Tehdy však byla jedna z misí testovací a tudíž nepoměrně kratší. V roce 2013 už byla mise Dragonu podstatně delší, avšak uskutečnila se jen jediná. Rok 2014 tak jednoznačně kraluje v souhrnné délce misí Dragonu a uvidíme, jaký bude v porovnání s budoucími roky. Celkový čas strávený Dragonem ve vesmíru se pak za rok 2014 více než zdvojnásobil!

 

Tabulka výše přehledně zobrazuje nejdelší dobu strávenou v kosmu Dragonem v každém kalendářním roce. Žlutě je pak zvýrazněn rok rekordní. Jak již bylo řečeno výše, postupně se mise Dragonu natahovaly, což tato tabulka jasně dokazuje. V budoucnu pak bude jistě zajímavé porovnat rozdílné délky misí různých variant Dragonu.

 

Celková hmotnost nákladu dopravovaného loděmi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici a z ní.

Celková hmotnost nákladu dopravovaného loděmi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici a z ní.

Jako jediná zásobovací loď v současnosti se Dragon stará o dopravu nákladu nejen na stanici, ale také z ní. Rok 2014 byl přitom první, kdy Dragon dopravil více nákladu nahoru než dolů. Zajímavé také je, že celkové hmotnosti nákladů dopravovaného na stanici a z ní jsou stále velice vyrovnané navzdory faktu, že nosnost Dragonu nahoru je mnohem vyšší než dolů. V kontraktu s NASA má SpaceX stanoveno dopravení 20 tun nákladu na ISS, přičemž firma sama si stanovila, že tento náklad na stanici dopraví během 12 misí. Po čtyřech operačních letech Dragonu je tedy kontrakt ve své třetině, avšak dopravené množství nákladu tomu zatím neodpovídá. Bude tedy nepochybně zajímavé sledovat vývoj v dalších letech.

 

Počet všech úspěšných zásobovacích misí k Mezinárodní vesmírné stanici.

Počet všech úspěšných zásobovacích misí k Mezinárodní vesmírné stanici.

Nyní se podívejme, jak si po dalším roce provozu Dragon stojí v porovnání s ostatními nákladními loděmi zásobující ISS. V roce 2014 ruský Progress přidal na své konto další 4 mise a opět se tak ostatním ještě více vzdálil. Americký raketoplán na druhé příčce samozřejmě stojí a jen čeká, kdy bude v počtu zásobovacích misí pokořen. Evropská ATV v roce 2014 udržela pozici, avšak Dragon se dvěma misemi jí dohnal a společně se tak dělí o třetí místo. Japonská HTV v roce 2014 neletěla ani jednou a tak se bohužel propadla za Dragon. Na chvostu je pak americký Cygnus firmy Orbital ATK, který v roce 2014 stejně jako Dragon přiletěl k ISS dvakrát. Graf bohužel nemůže porovnat hmotnost nákladů dopravených na ISS jednotlivými loděmi, jelikož všechna tato data jsou prostě nedohledatelná. Bezesporu by se ale jednalo o mnohem zajímavější porovnání než v případě počtu misí.

Na závěr série grafů a tabulek věnujících se lodi Dragon uveďme přehlednou tabulku rekapitulující všechny použité lodě i s jejich čísly. V současnosti tabulka sice nedává příliš velký smysl, protože nic neporovnává ani nevysvětluje, ale v budoucích dílech našeho seriálu jistě nabude na významu. V letošním roce 2017 totiž byla poprvé opakovaně použita starší loď Dragon, která už dříve do vesmíru letěla. Zároveň letos naposledy odstartoval nově vyrobený Dragon. Díky této tabulce tak budeme mít přehled, která loď letěla na kterou misi a kolikrát byla použita celkově.

 

Podíl všech primárních zákazníků SpaceX, jejichž náklad byl vynesen na oběžnou dráhu.

Podíl všech primárních zákazníků SpaceX, jejichž náklad byl vynesen na oběžnou dráhu.

Dva koláčové grafy výše zobrazují podíly různých zákazníků, pro které SpaceX úspěšně vynesla náklady. Levý graf představuje zákazníky, jejichž náklad byl vynesen v roce 2014 a pravý graf je pak souhrnem všech zákazníků v historii startů SpaceX. Celou polovinu startů Falconu 9 v roce 2014 si pro sebe ukously asijské státy, jmenovitě Thajsko a Hongkong. Druhá polovina pak patří v USA, přičemž jen jeden start patřil soukromé firmě Orbcomm a zbytek pak NASA. Celkově pak startům SpaceX  s téměř tříčtvrtečním podílem vévodí americký segment v čele s NASA, následovanou soukromými firmami a státním sektorem. Na druhém místě je s pětinou všech startů Asie. Pozor, nejedná se však o porovnávání počtu vynesených družic či snad jejich hmotností. Graf zobrazuje pouze jednotlivé kontrakty na start jedné rakety nehledě na hmotnost nákladu či počet družic. Zároveň také musíme podotknout, že jsou zde porovnáváni pouze zákazníci primárních nákladů raket. Zahrnutí majitelů sekundárních nákladů by graf značně zkreslilo a vyšší podíl by měly soukromé firmy na úkor stěžejních zákazníků SpaceX, jako je například NASA.

 

Podíl komerčních startů raket na globálním trhu.

Podíl komerčních startů raket na globálním trhu.

Tento graf porovnává komerční starty všech nosičů světa a zobrazuje, jak si SpaceX vede v porovnání se světovou konkurencí. Roky 2010 – 2012 se na globálním trhu obešly bez účasti SpaceX, jelikož Falcon 9 létal pouze s Dragonem a v roce 2011 dokonce neletěl vůbec. V roce 2013 již však tato raketa sebevědomě vstoupila na trh a vynesla první dva komerční náklady, čímž si ukousla 9% podíl na světovém trhu. V roce 2014 pak firma SpaceX tento podíl navýšila na celých 22 % a dala všem najevo, že ani u tohoto již úctyhodného podílu nehodlá zůstat. Za zmínku také jistě stojí postupný pokles podílu ruských nosičů.

 

Frekvence startů Falconu 9 a jeho největších konkurentů s relativním porovnáním v průběhu času.

Frekvence startů Falconu 9 a jeho největších konkurentů s relativním porovnáním v průběhu času.

Tento graf porovnává průběh služby a počty startů největších konkurentů Falconu 9 v prvních čtyřech letech jejich provozu. Na rozdíl od prvních třech let se již křivky Falconu 9 a Atlasu V rozcházejí a to především díky roční pauze ve startech Atlasu mezi lety 2006 a 2007. Falcon 9 naopak nabral tempo a počet jeho startů rapidně vzrostl. Ariane V pak začala startovat o něco častěji, avšak oproti Falconu 9 měla po čtyřech letech na kontě méně než polovinu startů. Vzhledem k rozdílným rokům, kdy byly rakety nasazeny do provozu, je vodorovná osa relativní a pro každou raketu je její počátek vztažen k jinému datu. První start Falconu 9 se uskutečnil 4. 6. 2010, u Atlasu V to bylo 21. 8. 2002 a u Ariane V 4. 6. 1996. Tyto dvě rakety byly vybrány pro srovnání jako současní největší konkurenti Falconu 9 a to jak vzhledem k zakázkám, o které se ucházejí, tak k jejich nosnosti i době, ve které vznikly.

 

Další rekord SpaceX, který byl v roce 2014 pokořen, byl nejkratší časový rozestup mezi dvěma starty rakety Falcon 9. Po předchozích čtyřech letech provozu této rakety byly prodlevy mezi jejími jednotlivými starty velmi dlouhé. Avšak s rokem 2014 byl tento rekord překonán hned třikrát. Poprvé se tak stalo už při prvním startu Thaicomu 6 dne 6. ledna. Rekord z roku 2008 byl zkrácen o celé tři týdny na 34 dní. Podruhé se laťka posouvala v srpnu při misi AsiaSat 8, kdy se startovalo po 22 dnech. No a o měsíc později se SpaceX dostala na úctyhodné dva týdny mezi starty AsiaSat 6 a Dragon CRS-4. Udržení tohoto časového rozestupu mezi dvěma starty je pro SpaceX zároveň dlouhodobým cílem.

Nyní bude stejně jako minule následovat malá sekce analyzující starty SpaceX z pohledu nás diváků. Veškeré starty SpaceX jsou totiž vysílány živě a to navíc ve velice atraktivní formě. Každý přímý přenos avšak ovlivňují okolnosti, které jej činí více či méně atraktivním. Kromě druhu vynášeného nákladu se jedná především o čas startu. Ten má na nás, jakožto diváky, dvojí vliv. Jednak určuje, ve kterou denní dobu můžeme přenos sledovat, a dále také jedná-li se o start denní nebo noční. Oba tyto faktory se pak mohou různě kombinovat vzhledem k tomu, že se startuje z různých časových pásem a v průběhu všech ročních období.

Poměry denních a nočních startů SpaceX.

Poměry denních a nočních startů SpaceX.

Jako vždy, vnitřní část tohoto grafu zobrazuje situaci v roce 2014, zatímco vnější prstenec zahrnuje všechny mise SpaceX, tedy i starty Falconu 1. Denní start je pro diváky zpravidla atraktivnější, jelikož za bezoblačného počasí je možné raketu sledovat velkou část jejího letu. Noční starty jsou naopak vizuálně atraktivní před startem a během něj, avšak jakmile raketa opustí osvětlenou rampu, už toho bohužel není moc k vidění. Počet denních startů v roce 2014 pro nás diváky nebyl zrovna příznivý, jelikož rovná polovina raket odstartovala za tmy. První tři starty se odehrály za denního světla, od srpna se pak startovalo pouze v noci. Podíl nočních startů se tak oproti minulům rokům navýšil.

 

Časové schéma všech startů SpaceX v letech 2010 - 2014 s rozlišením denních a nočních startů.

Časové schéma všech startů SpaceX v letech 2010 – 2014 s rozlišením denních a nočních startů.

Kromě rozlišení mezi denními a nočními starty je také důležité podívat se na konkrétní časy startů, jelikož ty často rozhodují o tom, zdali se vůbec na start budeme moci dívat. Z tohoto hlediska jsou obecně nejvhodnější starty v pozdějších odpoledních hodinách středoevropského času, kdy je většina z nás už po práci a zpravidla nám ve sledování nic nebrání. Z přehledu jasně vidíme, že rok 2014 pro nás byl spíše nepříznivým. Polovina startů se odehrála dopoledne. Na druhou stranu byly všechny tyto starty noční. Dva denní starty se pak odehrály odpoledne a večer, což bylo pro většinu z nás nejvhodnější. Jeden denní start se pak uskutečnil v pozdních večerních hodinách.

Počet článků o SpaceX publikovaných na webu Kosmonautix.cz v jednotlivých letech.

Počet článků o SpaceX publikovaných na webu Kosmonautix.cz v jednotlivých letech.

Na závěr nám opět dovolte velice krátce sumarizovat výskyt SpaceX na našem webu. Za rok 2014 jsme pro Vás nachystali 20 článků, které pojednávaly pouze o SpaceX. V grafu tedy nejsou zahrnuty Kosmotýdeníky, ve kterých je firma mnohokrát zmiňována, ani články, ve kterých SpaceX, Falcon 9 nebo Dragon vystupují jako jeden z více subjektů. Značný nárůst počtu článků je zapříčiněn dvěma faktory. Tím prvním byl náš přechod na publikaci dvou článků denně od září 2014. To by ale na tak velké číslo nestačilo, kdybychom o SpaceX psali stejnou frekvencí jako v roce 2013. Druhým faktorem tedy byl nárůst aktivit a startů SpaceX spojený se zájmem Vás, našich věrných čtenářů. A pro Vás, jak víte, píšeme nejen o SpaceX velice rádi.

A na úplný závěr si pojďme společně vychutnat sestřih toho nejlepšího, co firma SpaceX v roce 2014 uskutečnila.

Tímto poutavým videem tedy ukončeme třetí díl seriálu StatistiX, který se jako první věnoval aktivitám SpaceX pouze v jednom kalendářním roce. Příště tomu bude stejně tak. Na konci listopadu se tudíž podrobně podíváme na rok 2015 v podání SpaceX. A jak jistě mnoho z vás ví, nebudeme rozebírat pouze úspěchy a pozitiva, ale čeká nás také závažná havárie.

Zdroje informací:
http://www.spacex.com/ 
http://space.skyrocket.de/directories/chronology.htm 
http://www.planet4589.org/space/log/launchlog.txt 
http://www.spacelaunchreport.com/ 
https://en.wikipedia.org/wiki/

Zdroje obrázků:
https://lh3.googleusercontent.com/ 
http://www.americaspace.com/

StatistiX: 3. díl - SpaceX v roce 2014, 5.0 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 2 732 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (19 votes cast)
(Visited 2 732 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


21 komentářů ke článku “StatistiX: 3. díl – SpaceX v roce 2014”

  1. Alois napsal:

    Přesun zátěže komerce a drožkaření k ISS na soukromé firmy uvolňuje NASA na úkol pro který byla zřízena a který blokuje zejména ISS, tj. základní výzkum a nové technologie.

    • Jiří Hadač napsal:

      S první půlkou by se dalo souhlasit, uvolní to ruce NASA, ikdyž i nadále ty lety financuje.
      Ale tak nějak přemýšlím, co se podle vašeho názoru dělá na ISS. Spíš bych to napsal jinak, protože výzkumu se tam probíhá dost a dost a to unikátního.

      • Alois napsal:

        V L+K č. 10 jsem četl článek ing. Přibyla o genezi sond Voyager. Pokud by tehdy nebyla přehozena výhybka vlaku s penězi směr raketoplán, potažmo ISS, byly dnes v mezihvězdném prostoru nikoli dvě sedmisetkilové sondy, ale čtyři čtyřiapůltunové, nehledě na to že dvě by navštívili Pluto již v roce 1986! To vše díky Saturnu 5. Pokud by se tehdy realizoval místo superdrahého a neefektivního raketoplánu projekt AAP, t.j m.j. základna na Měsíci a pilotovaný oblet Venuše. Co vše se mohlo, v rámci kosmonautiky pomocí Saturnu 5 za peníze nasypané do ISS, realizovat ukáže stavěná superraketa.
        Na ISS se dělají nepochybně zajímavé i důležité experimenty, ale nikoli zásadní, na to chybí příkladně centrifuga pro kosmonauty. Bez občasného pobytu v umělé tíži k Marsu zřejmě nelze letět a jak jinak zjistit míru.

        • Nemůžete mít jistotu, že kdyby Saturn V pokračoval, splnily by se všechny plány a vize. Škrtá se bohužel vždy a všude. A žádám vás, abyste se v diskusi držel tématu článku. Redakce i všichni pravidelní čtenáři moc dobře znají vaše názory na kosmonautiku a není nutné je prezentovat neustále dokola a hlavně pod nesouvisejícími články. Děkuji.

  2. Jiří Hadač napsal:

    Shrnutí moc hezké, pečlivé a hodně podrobné, sice byl netradičně zvolen za období jediný rok, ale důvody jsou jasné a neoddiskutovatelné. Spousta zajímavých grafů, z nichž část nabude zajímavosti teprve v budoucnosti. To rozsekání nákladů na typy drah a zákazníky je neskutečně zajímavé.
    Napadlo mě ještě srovnání hmotnosti vynesené na orbitu v podání SpaceX a konkurentů, klidně i kumulovaně, aby bylo vidět, kdo má jaký nádskok a kdo stagnuje a kdo vykazuje progres. Taky sem uvažoval, že by bylo hezké znázornit, jak se podíl USA postupně přesunuje pod křídla SpaceX.
    Teď napíšu poznámku a prosím, nemyslím to jako kritiku, nebo znevažování úsilí, které musel pan Voplatka věnovat přípravě článku. Srovnání počtu letů podle roků používání rakety mi přijde zajímavé, ale možná je malinko nefér. SpaceX vyvinula raketu v tomto desetiletí, a trh s náklady je teď úplně jiný, než byl v 90 letech (Arianne V) či na počátku tisíciletí (Atlas). Přijde mi, že se jen trh daleko hustší, satelity startují častěji na rozličné dráhy, tj, je větší šance na starty. Ano, část z toho si bezpečně vyvolala sama SpaceX svými cenami, snížila ceny, tj. do vesmíru startuje i ten, kdo si to předtím nemohl dovolit. Dokonce teď přemýšlím, jestli náhodou kvůli tomu nemusí jít s cenami dolů i výrobci běžných satelitů, ikdyž pořád a čím dál víc asi platí věta T. Přibyla, že to je neskutečný byznys, kde se točí neuvěřitelné peníze.
    Díky za hezký článek.

    • Děkuji za pochvalu i hodnotný komentář, tipy a doporučení. S tím srovnáním Falconu 9 s Ariane V a Atlasem V máte do značné míry pravdu. Nicméně dokonalé srovnání není možné. Proto byly vybrány právě tyto dvě rakety, jelikož jsou Falconu 9 nejblíže nosností, stářím a určením. Rozdíl v počtu startů dnes a na přelomu tisíciletí není zase tak razantní, aby srovnání bylo nespravedlivé. A hlavně, pokud počet startů celosvětově stoupá právě díky SpaceX, tak je ten graf naopak spravedlivý. Ariane ani Atlas to nedokázali.

      • Jirka Hadač napsal:

        Mě napadlo ještě jedno vysvětlení pomalejšího náběhu Atlasů a Arianne. Arianne financovala minimálně z části státní agentura (není to úplně přesné, ale je jasné jak to myslím, teda doufám) – nebyl takový tlak na starty a odbavování, nespěchali tak se sháněním kontraktů. A Atlas stavěla bohatá společnost, čili mohla nastat podobná situace. Naproti tomu SpaceX neměla kromě financování v rámci COTS a budoucích zakázek vlastně celkem nic moc (teď doufám, že se nepletu). Takže logicky musela, co to jen šlo, odbavovat zákazníky, čili, enormní tlak na co nejrychlejší starty, proto ten graf vypadá,jak vypadá.

  3. jregent napsal:

    oper skvela analyza, diky 🙂

  4. Filip napsal:

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda bude k vidění počet úspěšných startů Spacex v porovnání s celkovým počtem startů všech raket do vesmíru za daný rok.

  5. Štěpán napsal:

    Jen tip, nemohlo by se napsat, jakou měla SpaceX úspěšnost startů? (v %)

  6. Zdeněk napsal:

    Další vyčerpávající článek a informace. Články o Spacex se čtou jedním dechem. Díky.

  7. maro napsal:

    Moc hezké. Jen škoda, že v těch grafech už nejsou i čísla za roky 2015 a 2016. Když už to tam máte typicky pro pět let, tak těch sedm položek by bylo ještě více vypovídajících. Nepředpokládám, že to budete opakovat na konci listopadu i s tou historií. Ale pokud ano, tak to bude super.
    A ještě ten graf “Podíl komerčních startů raket na globálním trhu.” by byl zajímavější, kdyby ty výšky sloupců odpovídaly absolutním počtům komerčních startů v daných letech a ta procenta podílu by třeba byla napsaná uvnitř barevných podoblastí. Takhle má každý sloupec grafu jiný základ, takže se porovnávají jabka s hruškama a je to zajímavé jen pro lovce procentíček.
    Ale předpokládám, že dost těch grafů vzniklo přímo ve SpaceX, takže i trochu snaha o maximální efekt v public relations oblasti preferováním těch co nejlépe vypadajících grafů.

    • Cituji svá vlastní slova z 1. dílu tohoto seriálu: “Články seriálu StatistiX budou vycházet pouze jednou do roka a to v lednu, aby shrnuly všechny mise SpaceX v uplynulém roce. Ptáte se, proč Vám seriál představujeme na konci srpna? Inu, řekli jsme si, že by byla škoda Vás ochudit o roky předcházející a proto v každém následujícím měsíci vyjde jeden díl pokrývající roky minulé.“ 1. a 2. díl se věnovaly rokům 2006-2009, resp. 2010-2013, jelikož pochopitelně nemá smysl analyzovat rok s jedním startem. Od roku 2014 již je každý rok analyzován zvlášť. Takže ano, v listopadu zde najdete rozbor roku 2015 a v prosinci roku 2016. V lednu pak přijde sumarizace roku letošního a tak to bude pokračovat v každém následujícím roce.

      Co se týče grafu „Podíl komerčních startů“ jedná se skutečně o podíl, ne o součet. Cílem tohoto grafu je tedy zobrazit PODÍL SpaceX na trhu, ne celkový počet startů vůči ostatním. Proto v žádném případě neporovnáváme jabka s hruškama. Chceme tím ukázat, jak velký kus ze světového trhu si firma SpaceX v daném roce urvala. Nezáleží tudíž na počtu startů, ale na tom, kolik zakázek získá SpaceX a kolik konkurence. Graf by se samozřejmě dal vytvořit kombinovaný, aby ukazoval i počty startů, ale to už by se zase nemuselo líbit jiným čtenářům. Často se naopak ozývaly hlasy, abych grafy více zjednodušil a sjednotil, na čemž pracuji do příštího dílu. Sto lidí, sto názorů. Nikdy nevyhovíme všem. I přesto děkuji za vaše postřehy.

      „Ale předpokládám, že dost těch grafů vzniklo přímo ve SpaceX, takže i trochu snaha o maximální efekt v public relations oblasti preferováním těch co nejlépe vypadajících grafů.“ Vůbec nechápu, co tím myslíte. Všechny tyto grafy jsem vytvořil já na základě databáze, které si léta o SpaceX vedu. Cílem není ukázat nejlépe vypadající grafy ale objektivně představit co nejvíce grafů nahlížejících na všechny aspekty misí SpaceX.

      • maro napsal:

        Děkuji za odpověď. To, že jsou ty grafy jak z dílny PR SpaceX mi připadá proto, že působí efektně bombasticky, se správně exponenciálně rostoucími trendy, přitom utnuté v “ten správný čas”, protože ty roky 2015 a 2016 sice zase navážou vzestupem, ale už ne asi s takovou dynamikou.
        Ty podíly na komerčních startech v procentech jsou zase třeba hezké v těch procentech, ale už vůbec z nich nejde odvodit, jak moc SpaceX přetáhl zakázky jiným a nebo jestli prostě jen pokryl nové zakázky rostoucího trhu. Navíc je škoda, že v tak širokém grafu nejsou i poslední roky, se kterými dohromady by ten trend byl vidět kompletní, buď pokračující stejně bombasticky nebo s nějakou korekcí.
        Mohl byste, prosím, uvést odkaz na tu statistiku počtu komerčních letů, abych si ten graf mohl udělat aspoň sám pro sebe? Předem děkuji.

        • Odkazy na zdroje, ze kterých jsem čerpal, jsou uvedeny na konci článku. Jedná se především o různé databáze všech startů kosmických nosičů. Nemám žádný odkaz, který by vám ukazal přímo to, co chcete. Je to mravenčí práce a člověk musí posbírat všude něco.

        • Jiří Hošek napsal:

          Skvělý článek, jako vždy!

          maro: Požadavku na počet komerčních startů v jednotlivých letech rozumím. Není nutné jít do databází, protože to jde snadno přepočítat z grafu podílů v procentech a z údajů v článku, tj. že SpaceX měla v roce 2013 dva komerční starty (= 9% podíl na světovém trhu) a v roce 2014 čtyři komerční starty (= 22% podíl).
          Výsledek, tj. počet komerčních startů (v 1. sloupci je rok 2013, ve 2. sloupci rok 2014):
          02 04 SpaceX
          12 05 Rusko
          04 08 Evropa
          01 00 USA
          01 00 Čína
          01 00 Indie
          01 01 Sea Launch
          ———————-
          22 18 součet (celkový počet komerčních startů klesl)
          Rok 2015 přepočteme z podkladů 4. dílu StatistiX 🙂

        • Jiří Hošek napsal:

          Zkusil jsem vytáhnout data z celého grafu, tedy za roky 2010 – 2014

          00 00 00 02 04 SpaceX
          13 08 10 12 05 Rusko
          06 05 08 04 08 Evropa
          00 00 00 01 00 USA
          00 03 01 01 00 Čína
          00 00 01 01 00 Indie
          00 02 03 01 01 Sea Launch
          ———————————————————————————
          19 18 23 22 18 součet

Zanechte komentář