Tepelná ochrana pro sondu, která se dotkne Slunce

Sonda Parker Solar Probe se má doslova dotknout Slunce – přiblíží se k němu až na šest a půl milionu kilometrů, takže bude muset čelit teplotám až 1400°C. Aby neshořela, bude ji chránit tepelný štít a právě ten byl 21. září umístěn na své místo. K historickému momentu došlo na půdě Applied Physics Laboratory při John Hopkins University ve městě Laurel stát Maryland. Přiložení tepelného štítu bylo součástí zkoušek integrace a správného zarovnání. Štít ale na sondě nezůstane dlouho. Byl přiložen opravdu jen pro potřeby testování a napevno bude připojen až před startem.

Manipulace s tepelným štítem o tloušťce 11,5 centimetru není jednoduchá. Časosběr z jeho instalace na sondu Parker Solar Probe zachycuje přiložené video.

Zdroje informací:
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/

Zdroje obrázků:
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/images/articles/install-tps-on-sc_9140_lores.jpg

Tepelná ochrana pro sondu, která se dotkne Slunce, 5.0 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 2 273 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (16 votes cast)
(Visited 2 273 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


23 komentářů ke článku “Tepelná ochrana pro sondu, která se dotkne Slunce”

  1. jindra napsal:

    A z jakého je materiálu?

  2. pbpitko napsal:

    Bude to krásny opekanec, len na pár obehov okolo Slnka na veľmi pretiahlej obežnej dráhe aby v blízkosti slnka sa zdržiaval čo najkratšie a aby sa len pekne rovnomerne opiekol a nepremenil sa na karbonizačný výpalok.
    Už sa teším ako si na ňom pochutnáme.
    pb “)

  3. Tomas Apl napsal:

    To je sympaticka firma dle log na zadech 🙂

    • Spytihněv napsal:

      Taky je po nich (a nebo po vás? 🙂 pojmenována planetka, kterou New Horizons minula o 100 tisíc km.

  4. Spytihněv napsal:

    Sonda, u níž je správná orientace v prostoru doslova otázkou života nebo smrti. Bude dráha uzpůsobena tomu, aby okolo perihelu nebyla PSB skryta při pohledu ze Země za Sluncem? I když při tom zpoždění bychom toho stejně asi moc nedokázali, kdyby došlo k nějakému problému a PSB by se odhalila na nevhodných místech.

    • Dušan Majer napsal:

      Pokud se nepletu, tak sonda má v maximálním přiblížení jen ukládat data do palubní paměti a odešle je v době, kdy bude dál.

      • Spytihněv napsal:

        Šlo mi spíš o to, jestli sonda bude v perihelech při pohledu ze Země před nebo za Sluncem. Jestli ji budeme mít pod alespoň nějakou kontrolou nebo se bude muset čekat, v jakém stavu se vynoří zpoza slunečního disku.

        • Dušan Majer napsal:

          To se asi bude lišit průlet od průletu ale stejně tam není moc co řídit. Sonda bude operovat autonomně už jen kvůli tomu, jak rychle poletí a jak důležitá bude např. přesná orientace v prostoru. Na webu jsem četl že např. odchylka jednoho stupně dělá rozdíl 35° v tepelném namáhání konstrukce. Takže tohle vše bude řešit automatika.

        • Spytihněv napsal:

          Díky. K té orientaci v prostoru směřoval můj první dotaz. No koukám, že přesnost bude muset být opravdu na vysoké úrovni. Software to nebude mít lehké, jeden stupeň není nic. Snad vydrží ty výhně při postupném snižování perihelu co nejvícekrát. Štít bude čelit nějakým 1400°C.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Když bude sonda poblíž Slunce, tak mu stejně nemůže konkurovat svým slaboučkým vysílacím výkonem.

  5. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Koukám, že si sonda vystačí s jediným gravitačním manévrem kolem Venuše, alespoň tedy pro první přiblížení. Možná pak budou další.

  6. Spytihněv napsal:

    Celkem unikátní je, že už někdy v září 2010 (tedy před sedmi lety), NASA oznámila, že tato sonda (ještě pod názvem Solar Probe+) bude startovat 30.7.2018. Přesně na den to sice nevyjde (okno je 31.7-19.8.), ale je opravdu obdivuhodné, že všechno klape a vychází podle 7 let starého plánu.

  7. Spytihněv napsal:

    Jestli dobře chápu situaci po startu PSP – Deltu IV Heavy a směr letu opačný k pohybu Země potřebujeme proto, abychom provedli retrográdní pohyb v afelu a tím snižili co nejvíc perihel. A čím rychlejší tento retrográdní pohyb bude, tím nižší bude perihel. Afel bude momentálně v úrovni dráhy Země, ale manévry u Venuše perihel ještě sníží a afel také. Pobral jsem to správně?

Zanechte komentář