Změny v konstrukci modulu PPB

Vizualizace modulu PBB

Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.

Tento hmotnostní deficit se NASA zřejmě rozhodla vyřešit odstraněním kanadského robotického ramene a evropského iontového pohonu z modulu PPB a jejich pozdější dopravou pomocí nepřetlakové nákladní dopravní lodi. Tato změna by umožnila snížit hmotnost PPB o přibližně 1,1 tuny. Dalších 1,08 tuny by se ušetřilo snížením zásoby xenonu pro elektrické motory postavené ve Spojených státech.

Nová podoba modulu PPB.

Nová podoba modulu PPB. Zdroj: RussianSpaceWeb.com
Překlad: Dušan Majer

Pohonné hmoty by byly do PPB doplněny později, a to díky nově přidané schopnosti tankovat modul. Na druhou stranu, tankování PPB ze speciálního tankeru by vyžadovalo přidat druhý 142-kilogramový spojovací uzel na vnějším konci modulu, který by také umožnil uchycení evropského elektrického pohonu HEAT (Hall Effect Auxiliary Thruster). Navíc, inženýři rozhodli přidat na boky PPB další dvě místa pro dočasné uchycení nepřetlakového nákladu. Také zásoba hydrazinu v PPB pro tradiční trysky sloužící k orientaci v prostoru by měla být zvýšena z 200 na 400 kilogramů.

Nová podoba modulu PPB

Nová podoba modulu PPB
Zdroj: http://russianspaceweb.com

K vyřešení problému přísných hmotnostních restrikcí byla navržena různá řešení, například rozdělení modulu do dvou samostatných sekcí. Myšlenka rozdělit PPB byla představena v květnu 2017 na zasedání v Montrealu, kde se partneři také dohodli zvážit výhody a nevýhody různých variant. Podle jednoho ze scénářů, který navrhli inženýři pracující pro ESA, by byl první modul postaven na základě dříve plánované kosmické sondy z projektu ARM. Sonda by pro svůj nový účel obdržela evropský motor HEAT a až 2,2 tuny xenonu.

Dalším návrhem je doplnění paliva do PPB díky novému logistickému modulu od ESA. Tento návrh by však mohl vyvolat další hmotnostní problém. Znamenalo by to totiž přidat do konstrukce modulu potrubí se speciálním chladicím systémem, aby se zabránilo zahřátí zkapalněného xenonu. Modul, označovaný jako Logistics Communication and Utilization Bay (LCUB), by byl vynesen standardní nosnou raketou, například budoucí evropskou Ariane 6, která by vzlétla přibližně devět měsíců po misi EM-2. LCUB by mohl k PPB dopravit až 1,1 tuny paliva pro tradiční metodu tankování, pokud bude předem prokázána jako funkční.

Starší podoba modulu PPB

Starší podoba modulu PPB
Zdroj: http://russianspaceweb.com/

Alternativně, pokud by bylo rozhodnuto nepřečerpávat xenon mezi moduly, by LCUB měl vyměnitelné nádrže. Mimo funkci tankeru by LCUB mohl převzít i některé úkoly PPB. Měl by obsahovat prostor, do kterého by bylo naloženo kanadské robotické rameno, malá přechodová komora pro vědecké experimenty a komunikační výbava. Kromě toho by obsahoval i pozorovací okénko, které by mělo být přístupné posádce stanice přes standardní spojovací uzel. Úvahy směřují k tomu, že by byl LCUB vybaven na obou svých koncích spojovacím uzlem IMDB, díky čemuž by se stal trvalou součástí stanice mezi modulem PPB a pozdějším obytným modulem, který by byl dopraven spolu s Orionem při misi EM-3.

A pokud by bylo tankování vyhodnoceno jako zbytečné, mohl by mít LCUB větší přechodovou komoru, která by rovněž sloužila i jako přetlakový nákladový prostor pro dopravu zásob ze Země na stanici. V této verzi by mohla přetlaková část modulu LCUB mít délku tři metry, průměr dva metry, objem 8 m3 a mohla by pojmout až 1,07 tuny zásob. Na uspořádání a architektuře rozdělení různých složek původního modulu PPB pracují inženýři z Airbus Defense and Space, Thales Alenia Space a OHB System.

Scénář stavby stanice z března 2017

Scénář stavby stanice z března 2017
Zdroj: http://images.spaceref.com

Další komplikací, kterou NASA nepotěšila své partnery, bylo sdělení, že by cis-lunární stanice mohla přijít o svůj druhý obytný modul. Podle nového scénáře, se kterým přišla v březnu 2017, je vynesení prvního obytného modulu přesunuto z mise EM-4 na EM-3. Avšak datum startu podle nejnovější časové osy zůstává stejné jako dříve – 2024. Navíc, vzhledem k tomuto přesunu bude délka mise pravděpodobně 16 dnů, z nichž pouhých pět dnů je určeno pro pobyt na oběžné dráze Měsíce. To je o deset dnů méně než obsahoval scénář pro misi EM-4. Na druhou stranu, NASA argumentovala tím, že čím kratší mise, tím bude stačit méně potravy, vody, prostředků a dalšího spotřebního materiálu pro posádku, takže bude v Orionu k dispozici víc místa pro vědecké přístroje a jiné užitečné zatížení.

Mnohem více znepokojující pro zahraniční partnery však byla úplná absence druhého modulu. Bez tohoto modulu stanice ztratí značnou část svého obytného prostoru a logistických kapacit, včetně spojovacích uzlů. Bill Gerstenmaier ve své prezentaci zdůraznil, že NASA zařadí druhý obytný modul pouze v případě, že jej poskytne některý z partnerů. Z jeho vystoupení nebylo jasné, zda pojem „poskytnutí“ zahrnuje i dopravu modulu do cis-lunárního prostoru, což by mohlo být nad jejich síly. Není divu, že v květnu 2017 během setkání v Montrealu požádal japonský tým oficiálně o opětovné zařazení druhého obytného modulu do architektury stanice.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/imp-ppb.html#2017
http://russianspaceweb.com/imp-lcub.html
http://russianspaceweb.com/imp-che.html#2017

Zdroje obrázků:
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/mpp/ppb/ppb_iso_silo_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/ppb/imp_ppb_2017_silo_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/mpp/ppb/ppb_orion_dock_1.jpg
http://spacenews.com/…/2015/05/jupiter-spacecraft-orion-moon-lockheed-879×485.jpg
http://images.spaceref.com/news/2017/slschart1.jpg

Změny v konstrukci modulu PPB, 5.0 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 3 226 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (16 votes cast)
(Visited 3 226 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


57 komentářů ke článku “Změny v konstrukci modulu PPB”

  1. Android napsal:

    Ach jo, zlatej Saturn 5.

  2. Hanh napsal:

    No bylo by vtipne, kdyz by si Evropa-Canada-Japonsko zaplatilo za dopravu modulu SpaceX by FH. Protoze SLS je cenove mimo a jen politicky obhajitelna. 😀

  3. ptpc napsal:

    Ďakujem za aktuálne a presné informácie.
    Dve poznámky:
    Chcel by som doplniť, že z môjho pohľadu je práve toto tá situácia keď by som akceptoval zvýšenú mieru rizika misie EM-2 v prospech väčšieho užitočného zaťaženia.
    Za druhé – presne tohto som sa obával. A to situácie, že sa začne škrtať. Som za stanicu na obežnej dráhe Mesiaca ale keby to malo byť v takejto konfigurácii (či už modulovej a aj časovej – dĺžka pobytu posádky) tak by som to radšej odložil do doby keď na relatívne dobrú stanicu budú aj reálne peniaze.

    • Jiří Hošek napsal:

      Není zač, šlo jen o překlad aktuálních informací od A. Zaka pro naši komunitu 🙂
      NASA údajně udělala tyto přesuny, aby vyvolala zájem D. Trumpa. Konečným cílem přesunů totiž bylo umožnit urychlení startovního termínu meziplanetární lodi Deep Space Transport z roku 2029 na rok 2027. To pak najednou celé dává smysl, včetně nepilotované EM-1 a s tím související MTLI u EM-2. Jen nevím, jestli si neberou až příliš velké sousto.

      • marian napsal:

        Myslím, že už je na čase aby si zobrali príliš veľké sústo. A že spomínané škrty v hmotnosti a moduloch naozaj súvisia len so strategickými plánmi na urýchlenie DST. Lebo sa bojím, aby to zase nebolo ako s pilotovanou misiou k asteroidu, z ktorej bola potom pilotovaná misia k malému šutru dopraveného k Mesiacu, z ktorej nakoniec bolo nič…

  4. Ondra napsal:

    Existuje nejaky navrh, ktery stat/agentura prispiva cim? Canada je asi jasna. PPB USA, obytny/e modul/y USA. Co dodava ESA, JAXA a Rusko?
    Vyrobeni modulu dalsi agenturou by bylo korektni. Ale vyneseni by byl asi orisek.

  5. Rudolf Šíma napsal:

    6,5 tuny? Tolik vážila na Saljutu kabeláž. 🙂 Přeháním, ale mám pocit, že o potřebnosti stanice v cislunárním prostoru se brzo začne pochybovat. Jsem zvědav na první zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Že by se na Mars letělo “přes Měsíc”, tomu nevěřím. Vědci budou muset najít opravdu pádné důvody pro existenci stanice. Bude to drahá záležitost. Díky za článek.

  6. Zdeněk napsal:

    A už se škrtá a zmenšuje- bohužel.

  7. Kamil napsal:

    Já nevím. Už teď se mi ta stanice zdála minimalistická a oni ji chtějí ještě zmenšit?
    Podle mě je základním problémem SLS, totálně předražená, vývoj trvá asi 15 let, výroba jednoho kusu 2 roky, koncepčně 40 let stará už teď.
    Když by SLS teď zrušili, ušetřili by spoustu miliard. A když by je dali třeba Blue Origin, mohl by Orion létat na New Glenn za desetinu nákladů.

    • Ondra napsal:

      Ty dva roky jsou zrovna asi jediné v normě. I F9 trvá vyrobit rok.

      • Kamil napsal:

        Jenže SX vyrábí 10 Falconů najednou

        • Ondra napsal:

          No maji jich tolik, ale v ruznych stupnich dokonceni. A proto se znovu pouzitelnost hodi dvakrat tolik. Natoz kdyz vyrabeji jen 1-2 SLS. Ted je to bohuzel jen letovy exemplar a kvalifikacni (jeho casti). Ale prostor v tom retezci podle mne je, aby meli rozpracovanych v tuznych stupnich treba 4 SLS.

    • Samo napsal:

      Nechcú to zmenšiť s tými odobratými vecami sa stále počíta len to že sa tam nedostanú naraz ale dovezú ich nákladné lode treba lepšie čítať. 😉

    • 3,14ranha napsal:

      Dobrý den,
      nemáte pravdu, ani Falcon Heavy (16 tun), ani New Glenn (cca 10 tun) nemají dostatečnou nosnost pro deep space loď jako je Orion (hmotnost 20 tun) – pokud mluvíme o zhruba druhé kosmické rychlosti.

      S upozorněním že jde o maximální nosnost se ztrátou prvního stupně (expendable) !

      • Kamil napsal:

        A SLS má kolik? Článek je o tom, že modul může mít jen 6,5 tuny. Čili třetinu, co by zvládnul FH. Samozřejmě chápu, že celková hmotnost bude i s Orionem. Ale když by se udělal modul o hmotnosti 10 t, k tomu tahač 6 t, tak jim to tam FH v pohodě dopraví. A za desetinu ceny.

        • Jiří Hošek napsal:

          V tom případě opětovně vznáším dotaz, který jsem napsal níže uživateli rexino v 12:20.

        • Jiří Hošek napsal:

          A ještě jedna věc. SLS to dopraví zdarma, protože prostě bude. A navíc, zatím nejsou v rozpočtu NASA vyčleněny žádné peníze na vývoj a stavbu PPB, natož na jeho vynesení.

        • 3,14ranha napsal:

          Ovšem vy jste původně mluvil o Orionu (nějak na tu stanici musíme dostat posádku, že ano ?), který skutečně váží 20 tun. (FH a NG jsou mimo hru i v případě že zahodíte první stupně)

          SLS (kromě 1. letu který má ořezaný 2. stupeň) bude mít nosnost k měsíci 40 tun (stanice má spešl orbitu, takže tam to bude cca 30+ tun – asi o čtvrtku méně, nejméně o tolik musíte ubrat i ostatním nosičům ).

          Mě osobně by se sice líbila verze “Skylab 2.0”, ale když už to budou dělat modulárně, pak SLS + Orion + náklad vám dává taky 10 tun moduly jako píšete (kromě prvního, protože poprvé se poletí přerušovaně, kvůli bezpečnosti posádky.)

          Ty SLS tam poletí s posádkou 😀 akorát místo zkoumání přivlečeného šutru z asteriodu budou dělat “staniční vědu” v podmínkách deep space (což je stejně potřeba udělat před cestami na mars) 😀

          Soukromníci budou užiteční na posílání cca 2 – 5 tun balíčků (max nosnost při reusable prvních stupňů) zásob, paliva či menší části hardwaru.

    • Jiří Hošek napsal:

      NASA nemůže SLS zrušit jen tak. První dva lety SLS jsou přikázány zákonem.
      Mimochodem, vývoj SLS netrvá 15 let, ale jen šest.

      • Ondra napsal:

        Politicky a manazersky se to tak dela, aby se reklo, ze jen sest. 😀
        Na to, ze jde o recyklovane a vyzkousene veci, tak fajn. Nezacinaly z nuly, jen o 360 stupnu (aby zamotali hlavu Obamovi) otocili program Constallation. Vsichni radi zacnou pracovat na “nove” veci za co jiz dostaly penize. Myslim cast navrhu, projektovani atd.

        • Dušan Majer napsal:

          Mezi Ares V a SLS je hned několik rozdílů, které asi Jiří Hošek rozebere detailněji, ale já řeknu jen základ. Ares V měl být od začátku hotový v plné palbě. SLS je mu sice podobná, ale bude se postupně vyvíjet, takže se investice rozloží do delšího časového období, aby to bylo reálnější.

        • Jiří Hošek napsal:

          Ano, mezi Ares V a SLS jsou rozdíly (Ares V neměl být pilotovaný, měl jiný průměr centrálního stupně s jinými motory, jinou avioniku, jiný horní stupeň s jinými motory, atd). Ale hlavně, s financováním vývoje nosiče Ares V se od začátku (od roku 2005) počítalo až z peněz ušetřených z ukončení provozu raketoplánu. Navíc, financování Ares V se časem drasticky redukovalo. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2010 obsahovala položka Ares V pouhých 25 milionů dolarů, a to pro každý z následujících pěti roků. Nejdřívější možné financování vývoje Ares V tedy mohlo být až v roce 2015. Protože z Ares V nebylo nic vyvinuto, neměl SLS na co navázat, naopak rozhodnutí o realizaci SLS nesporně znamenalo urychlení vývoje superrakety. SLS mohl navázat pouze na neukončený vývoj pětisegmentových SRB (vývojový testovací zážeh DM-1 10.9.2009, DM-2 31.8.2010) a na mobilní vypouštěcí plošinu z programu Ares I, ve které ale bylo nutno vykuchat podlahu a předělat jí.
          Pro lepší pochopení financování Ares V přikládám odkaz na můj příspěvek z 14.5.2009. V řádcích jsou jednotlivé žádosti o rozpočet (ve 2. řádku je poslední Bushova žádost, ve 3. řádku první Obamova žádost). Ve sloupcích je pětiletý výhled financování, obsažený v každé žádosti. Jak je vidět, třeba pro finanční rok 2010 se u Ares V tyto žádosti neliší. Pokud je v odkazu něco nesrozumitelného, ozvěte se mi.
          http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1360&pid=43412#pid43412
          O dva příspěvky níže na kosmo.cz jsem uvedl zdroje těch čísel.

  8. Radek.M napsal:

    začíná se to zmenšovat a ořezávat (asi to není až tak velká priorita pro NASA jak se zdálo), chtěl bych se zeptat kolik metrů kubických bude v přetlakových částech stanice. Zajímá mne to z důvodu zdali náhodou nebudou mít kosmonauti (astronauti) méně životního prostoru jak s stařičkých almazech a saljutech první generace.

    • Ondra napsal:

      No spíš jedou tak, aby si využili plně SLS, mohli začít za sebe s výzkumem co nejdřív a světe přidejte se, pokud chceme, ale taky si to zaplatíte. Což je do určité míry korektní. Tak jak je tlak dodržovat rozpočty/sliby v NATO, které dodžuje jen USA, tak tohle bude to samé. Dva obytné moduly zároveň dělat nebudou, takže oni ho přidají, ale klidně zase pro sebe.
      Neseškrtávají ani tak cis-lunární stanici jako celek. Je to nijak zásadně nepostine. Ale chtějí větší zapojení ostatních, aby se jen nevezli.

  9. Alois napsal:

    Šetření za každou cenu je drahé a neperspektivní. V okamžiku, kdy Obama zastavil návrat na Měsíc byla technologie z raketoplánu zastaralá. STS má motory vyvinuté před 40 lety ! Boční motory mají původ ještě starší někde u Titanu 4B ! Výsledek tudíž nemůže být moderní ani levný.
    Ještě štěstí pro STS, že nějaký vtipálek nakukal Obamovi dopravu asteroidu na Měsíční orbit, pokud by to Obama ” nezbaštil”, tak se žádná STS nestavěla.
    Když se rodila idea ISS byl jeden z hlavních argumentů nápad létat z ISS na Měsíc, případně na Mars. Krom pididružic z ISS nic nestartovalo, je ku podivu, že stejné argumenty zdůvodňují stanici u Měsíce.
    Trump je naštěstí pragmatik tudíž je pravděpodobné, že to celé zatrhne.

    • Dušan Majer napsal:

      Je rozdíl vypravit planetolet z LEO a nebo z cislunárního prostoru. V druhém případě to dává větší smysl. A ISS nás v mnoha směrech učí, jak zvládat dlouhodobý pobyt ve vesmíru.

    • Jiří Hošek napsal:

      Myšlenka takto létat k Marsu se týkala zrušeného projektu kosmické stanice Freedom se sklonem dráhy 28,5 stupně. S ISS to nesouvisí.

    • Ondra napsal:

      To takto nejde říct. To i SpaceX využívá technologie a znolosti staré 60 let. Je ale rozdíl, když stejné věci/fungující na stejném principu děláte uplně jinak (proces výroby/materialy/řízení/sledování).
      Princip nohou u F9 je taky starý, jako lidstvo samo, když se první belhající neadrtálec opíral o větev, když potřeboval odlehčit bolavou nohu. 😀

      S SLS bohužel nepřišel nápad být efektivnější, protože všechny firmy zapojené do jejího vývoje se chtějí nanapat. A lidí z těchto firem jsou zase v oné Národní radě pro kosmonautiku, narozdíl od kohokoliv z BlueOr nebo SpaceX, takže se určitě SLS nešrtne.

      Už vidím ty pracháče, jak radí, zrušte to, co nás žíví, je to na prd. 😀

  10. rexino napsal:

    Zle sa čítajú tie škrty :(. Bohužiaľ, každý hovoril o veľkých raketach ako SLS, že sú zbytočné a teraz ich je nedostatok. Neuvažujú o pomoci SpaceX? FH je už na 99% hotový hardware a kto vie či dovtedy nebude aj Muskova BFR, alebo iná raketa hotová. Doteraz vlastne neviem, prečo je SLS postavená na tak starých/drahých technológiách. A vývoj inej rakety ako SLS v rozmedzí 2020-2030 nevidím 🙁

    • Ondra napsal:

      Blue Origin ještě. Ale bohužel ta je v utajení, takže moc zatím nevíme.

      Podle mne je cesta jedině v seriovosti stejně jako to funguje u SpaceX a u platforem komerčních satelitů.

      Moduly by měly být unifikovaných velikostí, přechodových uzlů, rozhraní atd., nejlépe maximálně využívající nosnosti jednotlivých nosičů. A co tím kdo naplní, už je na objednavateli (hotel, věděcká stanice)

      Takto by se daly vytvořit 3 kategorie podle velikostí nosiču, šly by jakkoliv propojovat, mohly by být i samostatné.

      Vytváření (design/testování/implementace) pokaždé unikátního modulů je šílenost.

      Základní energetickou náročnost by pokrylo stejné řešení jako je na trunku Dragonu dva a pokud by byla nutná extrémní pro výzkumne učely, tak by to byl zase unifikovaný modul pro vytváření solarních farm ve vesmíru.

      Je to stejná blbost, jako dělat každé auto jako unikátní/prototyp. To bychom do teď v lepším případě jezdili jen na koni.

    • 3,14ranha napsal:

      SLS je dražší, protože je nejméně dvakrát výkonnější než Falcon Heavy či New Glenn (v plné palbě bez návratu !) a tak se vsadilo na vyzkoušené principy či prověřený hardware (soukromé lodě tehdy stejně byla hudba budoucnosti).

      Stanice u měsíce je typ mise kde bez SLS (či ještě většího nosiče) by muselo dojít k velmi krkolomnému letovému plánu s tvořením “vláčků” na LEO pomocí více startů pro jeden náklad. I kdyby nosiče vyšly levněji, uspořené peníze by požrala logistika takové monstrakce.

      Z pohledu hrubého výkonu (zejména do deep space) jsou tyto soukromé nosiče oproti SLS trpaslíky. Elon Musk to ví, proto na mars vyvíjí (monstrózní) nosič o výkonu 500 tun + odpovídající loď (ekonomika projektu bude prudce záviset na možnosti dočerpání pohonných hmot do metaloxu).

  11. rexino napsal:

    Inak možno zásadnejšia otázka. Je potrebný Orion a ľudská posádka pri preprave prvého modulu? Bez nich by sa tam dalo prepraviť oveľa viac.

      • Ondra napsal:

        To je pomerne pruser, ze vzdy sebou musi tahat Orion. Klidne mohli byt dva starty s po dvou modulech bez kompromisu. Orion testovali bez posadky na Delta IV Heavy, i kdyz neni certifikovana na let s lidmi, tak to nebude ani SLS. Vsechno nebo nic, resp. Je to jen stempl, a mohli je tam posadit na overovaci let s lidma i podruhe s D4H. Riziko by bylo nizsi nez pri druhem startu SLS. V te dobe bychom meli na cis-lunar 4 moduly, orion by letel na SLS s posadkou na EM-3. Takhle to budou stavet veky a skrtat a skrtat. Supply verze SLS bude hotova az kdyz bude dostaveno. Takze ji skrtnou taky.

        • Jiří Hošek napsal:

          Pilotovaný let Orionu na nosiči Delta IV Heavy? Tím se NASA na žádost Kongresu zabývala před dvěma měsíci. Rozhodně to není jen o razítku. Znamená to tři až čtyři roky vývoje, hodně peněz, specifické hardwarové požadavky a let jen v blízkosti Země.
          Zdroj:
          https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=42994.0;attach=1437932;sess=0

        • Ondra napsal:

          Ale no taaaak 😉
          Uz jednou Orion na Delta IV Heavy letel.
          Co tam chcete 4 roky vyvyjet, 3 roky meetingovat a razitkovat a pak za jeden rok udelat zbytek. Co by se oproti puvodnimu startu muselo udelat jinak? Napada mne pouze nastupni rameno na rampe. Orion s podporou ziv. prostredi v planu prece je.

          Z toho by sel udelat vtip:
          Prijde zakaznik za SpaceX: Muzu si obletet u Vas mesic s kamosem.
          : No nebude to pohodlne, na zachod do sacku, dame ti jety Dragon, jete prvni stupne, bude to ale cool a za dva roky. Sorry bro az za 6 mesicu poletime s tou raketou poprve a Dragon taky jeste nemame. Tak $200M

          Přijde za NASA:
          Potrebujeme komisi, po 6 mesicich: 5-8 let vyvoje, 3 mld USD, vsechno predela, schvaleni kongresu, 3. testovaci lety predem, novy nosič, nova lod
          Zakaznik: Hej bro, a kdyz by to stačilo na LEO a staci mi Orion a D4H, jak uz letel.
          NASA: Potrebujeme komisi, po 6 mesicich: 5-8 let vyvoje, 3 mld USD, vsechno predelat, schvaleni kongresu, 3. testovaci lety predem, novy nosič, nova lod

          😀

        • Jiří Hošek napsal:

          Předpokládám, že se nevysmíváte mně, ale obsahu dopisů NASA senátorům.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Ondra

          to ovšem letěla jen kabina bez posádky (a bez servisního modulu) a udělala asi jeden oblet (požadavky na nosič a jeho vyšší stupně jako je restartovatelnost, či životnost dohromady žádné)

        • Ondra napsal:

          Jasne, ze ne Vam.
          Melo to jen odlecit.

          Je jedno, jestli by tam letel bochnik chleba, ale spustilo by to stejny sileny neefektivni proces.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Ondra
          v ostatních příspěvcích máte částečně pravdu, ale tady jste myslím vedle jak ta jedle:

          – Orion (DEEP SPACE loď) není (více) potřeba zkoušet na LEO a naopak k měsíci ho se servisním modulem nedostane jiný nosič než SLS. To pak máte velmi jednoduchou matematiku.

          – srovnání orionu s dragonem je asi jako srovnávat Land Rover se Smartem (a ještě tomu Smartu necháte téměř prázdnou nádrž a urvete zadní sedačky).

        • Jiří Hošek napsal:

          Pokusím se shrnout Ondrův návrh řešení. Pochopil jsem to tak, že po EM-1 ve druhé polovině roku 2019 by letěl pilotovaný Orion z EM-2 na nosiči Delta IV Heavy na nízkou oběžnou dráhu Země (ekvivalent Apolla 7), což by bylo reálné řekněme v roce 2020 nebo 2021. Nákladní let SLS s horním stupněm EUS by vynesl počátkem roku 2023 původní verzi DSG + obytný modul (dřív to nejde, protože překonfigurování pozemního vybavení kosmodromu z verze Block 1 na Block 1B zabere 40 měsíců). Druhý nákladní let SLS Block 1B by vyžadoval nové řešení, protože podle současných plánů má brzdění u Měsíce a spojení se zárodkem stanice zajišťovat servisní modul Orionu. První pilotovaný Orion na SLS by pak letěl s dalším nákladem rovnou ke stanici na oběžné dráze Měsíce. Každopádně díky za ten návrh.

        • Ondra napsal:

          re pan Jiří:
          Skoro by to chtělo nějakou podstránku věnovanou SLS, kdy bychom mohli vidět možné plány budování SLS.

          Pokud bychom počítali možnosti, že EM-1 poveze sebou na SLS pro test systémů na podporu života Orion a zároven PPB, tak ano.

          Co je menší riziko? Pár měsíců zpět většina webu bojovala a obhajovala opatrný přístup.
          Posadit na 1. SLS PPB nebo Orion? To, co potřebujou otestovat na Orionu před prvními lidmi na palubě, tak fakt je bezpečnější použít B4H.

          Pokud by 1. SLS selhala, tak bude v haji Orion, SLS uzemněn tak na 4 roky. Ověřenost systému pro podporu života bez výsledku.
          Při selhání SLS, by to uzemnění prakticky dalo čas na postavení znovu hardwaru o který bychom přišli, PPB a 1 obytný. Přitom vývoj Orionu by měl výsledek na D4H a vývoj by mohl pokračovat.

        • Ondra napsal:

          re 3,14:
          Co se přesně na Orionu bude na EM-1 testovat. To okolní prostření na LEO pro test systémů pro podporu živ. prostředí se neliší tady a u měsíce. Ano, radiační měření na LEO nebude k ničemu pro srovnání u měsíce. Ale opravdu si někdo myslí, že se Orion zruší nebo začnou předělávat, pokud tahle hodnota bude vyšší? Navíc ty hodnoty už máme z různých míst Sl. soustavy z plno sond.

          Jediné, co mne napadá, tak je test šťítu při vstupu do atmosféry vyšší rychlostí, než kterou by mohli testovat na LEO, ale přemyšlím, jestli i to by se nedalo otestovat urychlením při návratu k atmosféře. Ale opět, pokud by se na EM-1 zjistil průser, tak to by bylo asi facka pro všechno, co o “fyzice” a konstrukcích víme.

        • Jiří Hošek napsal:

          První SLS (EM-1) má slabý horní stupeň ICPS a adaptér s malým nákladovým prostorem pro 13 cubesatů. Navíc, modul PPB nebude mít minimálně do 30.9.2018 vlastní financování, takže NASA v této době nemůže uzavřít kontrakt ani na vývoj modulu, natož na jeho stavbu. Naopak, tou dobou by měl být Orion už kompletní i s připojenou servisní sekcí a měl by procházet pozemními testy. Budeme rádi, když PPB bude připravený pro EM-2.
          První SLS neselže 🙂 Stačí to takhle?

          A ještě odpověď za 3,14: Větší návratovou rychlost než měl Orion EFT-1 už při použití nosiče Delta IV Heavy udělit nejde.

  12. Alois napsal:

    Úděsná je ” spotřeba” šesti SLS. Každá by mohla nésti dvě sondy třídy Cassini, nebo pět sond třídy Juno. Postaví-li se stanice u Měsíce bude to další ” černá díra kosmonautiky”, pouze mnohem černější. Je třeba si uvědomit, že se naši dědové procházeli po Měsíci a další generace včetně naší se žabaří na LEO a s velkou slávou se hodlají obdobně žabařit u, zdůrazňuji nikoli na, ale jen u Měsíce.

    • Dušan Majer napsal:

      Už zase začínáte omílat své stokrát vyvrácené názory a dehonestujete kosmické plány? Podobně chytré řeči se vedou v hospodě. Diskuse s vámi je opravdu ztrátou času. Ostatní vám tady stokrát řekli, že nemáte pravdu a dali reálné důkazy, ale vy těmi důkazy pohrdáte a pořád si jedete svou. Už několikrát jste psal, že nebudete v diskusi pokračovat. Vydržel jste to pokaždé jen chvíli, pak jste napsal něco, co jakž takž dávalo smysl, ale po čase vždycky spadnete do svých starých kolejí, kdy píšete pořád stejné nesmysly. Pokud nebudete schopen poučit se z argumentů, které vám tu lidé neustále dávají, pak jste možná na špatném místě.

    • Jiří Hošek napsal:

      Vtipné je, že jste si ten scénář šesti SLS ani nerozklikl a nepodíval se na cílovou destinaci nákladní verze SLS bez Orionu 🙂

    • 3,14ranha napsal:

      Nezlobte se, ale každá vaše další věta odporuje té předchozí:

      1. Apollo program sežral více než 10% celého rozpočtu spojených států !
      Zatímco dnes NASA nedisponuje ani zlomkem takové částky.

      2. Na 7 misí (přistálo 6 z nich) spotřebovali 12 saturnů 5 které byly ještě mnohem dražší než je SLS !

      3. Apollo vycházky trvaly v řádu hodin a museli hned mazat domů, to v 21. století nemá žádný smysl ! Nějaký druh stanice tedy bude potřebný pro shromáždění posádky, paliva a povrchových modulů (ne všechen materiál musí letět rekomando k cíli tak jako to potřebuje posádka, uplatnění by našla kyvadlová doprava na elektrický pohon mezi orbitou Země a Měsíce)

      4. vadí vám drahota SLS, ale fantazírujete nad tak náročným a rozsáhlým programem, že by se v něm cena SLS lehce ztratila… zkrátka nevíte co chcete !

Zanechte komentář