Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Čchang'e 3

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

Počítačový model sondy Čchang’e 4 s roverem.

Počítačový model sondy Čchang’e 4 s roverem.
Zdroj: https://i.imgur.com/RnD5GdP.jpg

Hlavním úkolem sondy Čchang’e 4 bude studium geologie odvrácené strany Měsíce, která je geologicky výrazně odlišná od té přivrácené, kterou dobře známe především díky americkým misím Apollo a sovětským Lunám. Za tímto účelem bude sonda vybavena 11 vědeckými přístroji, z nichž 4 budou dodány zahraničními partnery z Německa, Holandska, Švédska a Saudské Arábie. Mezi přístroji bychom našli přistávací kameru, kterou dobře známe z Čchang’e 3, panoramatickou kameru, německý neutronový detektor a holandský nízkofrekvenční detektor rádiových vln. K mezinárodní spolupráci na tomto projektu se Čína rozhodla v roce 2016 a od té doby obdržela více než 20 návrhů z různých zemí.

Stejně jako Čchang’e 3 i Čchang’e 4 na Měsíc dopraví malé vozítko, které významně rozšíří možnosti výzkumu v okolí místa přistání. Jméno roveru zatím neznáme, ale už víme, že ponese půdní radar pro studium podpovrchových vrstev, švédský neutronový detektor, infračervený spektrometr nebo topografickou a geologickou kameru.

Čchang’e 4 se na svou misi vydá přesně 5 let po svém předchůdci a to v prosinci 2018. Po několikadenní cestě a navedení na oběžnou dráhu Měsíce přijde řada na přistání. To by se mělo uskutečnit ještě před koncem roku a už známe i plánovanou lokaci. Cílovou destinací bude kráter Von Kármán na souřadnicích 45,5° jižní šířky, 178° východní délky. Znalci měsíční topografie už jistě vědí, že přistávací oblast se nachází v impaktní pánvi South Pole Aitken, která je největším známým kráterem ve Sluneční soustavě. Jedná se bezpochyby o jednu z nejzajímavějších geologických oblastí na Měsíci a vědecká měření by tak měly přinést nejeden důležitý objev. Následovat by měla minimálně roční práce sondy a jejího roveru na povrchu.

Mapa odvrácené strany Měsíce s vyznačeným místem přistání Čchang’e 4 v kráteru Von Kármán.

Mapa odvrácené strany Měsíce s vyznačeným místem přistání Čchang’e 4 v kráteru Von Kármán.
Zdroj: http://cseligman.com/text/moons/lunarfarsidemosaic.jpg

K tomu, aby mohla sonda z odvrácené strany Měsíce komunikovat se Zemí, bude potřeba, aby Čína vyslala retranslační družici. Její start je plánován na květen roku 2018 na raketě CZ-3B z kosmodromu Si-čchang. Satelit bude usazen na oběžné dráze kolem libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc, kolem něhož bude kroužit ve vzdálenosti 3500 km. Jeho hmotnost bude 425 kg, z čehož 100 kg připadne na palivo. O pohon se postará hydrazinový motor o tahu 130 N. Pro přeposílání dat mezi Zemí a odvrácenou stranou Měsíce bude sloužit vysokozisková anténa o průměru 4,2 m. Spojení s Čchang’e 4 a roverem bude probíhat na čtyřech kanálech v pásmu X, se Zemí pak bude komunikovat na jednom kanále pásma S. Rychlosti datových přenosu budou následující: satelit – Čchang’e 4/rover 125 kbps, Čchang’e 4/rover – satelit 280 kbps, satelit – Země 2Mbps.

Družice však nebude sloužit jen pro přeposílání dat, ale bude také vykonávat vlastní vědecký program. Stejně jako Čchang’e 4 bude mít na palubě holandský nízkofrekvenční detektor rádiových vln, přístroje pro výzkum kosmického záření nebo retroreflektor. Životnost satelitu by měla být minimálně 5 let. Počítá se s ním totiž i pro případnou misi Čchang’e 6, která by mohla z odvrácené strany odebrat vzorky horniny a dopravit je na Zemi.

Detailní fotografie kráteru Von Kármán pořízená americkou sondou LRO.

Detailní fotografie kráteru Von Kármán pořízená americkou sondou LRO.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Společně s retranslační družicí bude do vesmíru vypuštěna i dvojice malých satelitů DSLWP-A1 a DSLWP-A2. Jejich rozměry budou pouze 50 × 50 × 45 cm. Hmotnost každého z nich pak bude činit 45 kg. Každý z těchto satelitů bude obíhat kolem Měsíce po vlastní oběžné dráze s nejnižším bodem ve výšce 200 km a s nejvyšším až 9000 km daleko. Jejich úkolem bude studium záření v rádiové oblasti spektra. Nutno podotknout, že část oběžné dráhy samozřejmě povede v oblasti takzvaného rádiového stínu Měsíce. Měření tak nebudou rušena žádnými rádiovými signály ze Země, což je pro radioastronomy obrovské plus.

O konstrukci sondy Čchang’e 4, jejího vozítka a retranslační družice se nestará jen čínská kosmická agentura CNSA ve spolupráci se zahraničními partnery, ale určitou měrou se na ni podílí i čínský soukromý sektor. Čína tak díky tomu redukuje náklady a prohlubuje kooperaci se soukromými leteckými a kosmickými subjekty. Do budoucna navíc čínská agentura plánuje mezinárodní spolupráci na některých projektech ještě více prohloubit, a to jak v oblasti průzkumu měsíce a možné stavby lunární základny, tak při nepilotovaných misích k Marsu, asteroidům a Jupiteru.

Zdroje informací:
http://www.cctv.com/index.shtml
https://www.chinaspaceflight.com/
https://forum.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/change-3__5.jpg 
https://i.imgur.com/RnD5GdP.jpg 
http://cseligman.com/text/moons/lunarfarsidemosaic.jpg 
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Von_Karman_LROC.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

55 komentářů ke článku “Mise na odvrácenou stranu Měsíce”

  1. tyčka napsal:

    „pohledu si nemyslím, že start zásobovací lodi je malá událost.“
    Ale zas ne tak velká mimo Čínu, kde se o startech zásobovacích lodí v tisku ani nepíše.
    Je to stejná jako Čínské mávání vlajkou oproti zcela běžným EVA na ISS.

  2. Racek napsal:

    Hezky symbolické. Kráter nazvaný podle Von Kármána, který byl velký guru a přítel Tsien Hsue-shena a samozřejmě, Franka Maliny.

  3. Alois napsal:

    Čínský měsíční program je nepochybně mediálně zajímavý, špičkový je i technicky a technologicky, ale z vědeckého hlediska nic nového nepřinese. Cesta k pilotovanému přistání zcela jistě nevede přes automatické sondy. Ty byly důležité před padesáti lety, kdy se vůbec nevědělo jaký charakter má měsíční povrch. To se dnes s jistotou ví. Stavba automatických sond, pokud Čína to myslí s letem člověka na Měsíc opravdu vážně, je jen mrháním prostředky. Pokud by opravdu chtěli poslat člověka na Měsíc měli by místo desetiletí stavby automatů stavět nosič a kosmickou loď, jako to udělali Američané před padesáti lety a tehdy to stihli za 7 či 8 let ! Jinak jim hrozí nebezpečí, že jejich pilotovaný let na Měsíc bude souběžný s pilotovaným letem Američanů na Mars a budou vystupovat jako “ chudí příbuzní“, což jim nepřeji. Samozřejmě myslím seriózní NASA program. Jen bych připomenul, že Rusové před 50ti lety přivezli z Měsíce půl kila horniny ze tří oblastí a Američané dokonce půl tuny ze šesti oblastí.
    Na druhou stranu je samozřejmě let na Měsíc špičkovým technickým a technologickým výkonem na který mohou být Číňané právem pyšni, bez ohledu na to, že opakují padesát let starý výkon, při té příležitosti vzpomeňme na Evropu, která špičkový technický a technologický výkon o přistání na Marsu nedokázala opakovat ani po zmíněných padesáti letech.
    Pokud se správci bude zdát můj příspěvek nevhodný ať jej vyřadí jako spam, sice jsem se zařekl, že nebudu přispívat, ale trochu reality nikdy nezaškodí. Ale mohu se mýlit.

    • Je nesmírně krátkozraké a hloupé tvrdit, že z vědeckého hlediska nám Měsíc nic nového nepřinese. Všichni geologové, astronomové, fyzici, konstruktéři, určitě i biologové a mnozí další by se vám vysmáli. Chtěl bych vědět, na čem tedy vědecká obec pracuje na Zemi. Podle vašeho výroku už tady musí být všechno vyzkoumáno nespočetněkrát.

      Dalším omylem je tvrdit, že cesta k pilotovanému přistání zcela jistě nevede přes automatické sondy. Jak si to ti lidé asi mají vyzkoušet? Na čem mají ověřit spolehlivost svých přístrojů? Proč lidé nejdříve vypustili Sputnik, psy, šimpanze a další, než vypustili člověka? Musí být všichni neuvěřitelně hloupí, když neví, že přes automatické sondy cesta nevede. Jak mohou Číňané ihned stavět obří rakety a pilotované lodě, když neměli zkušenost s menšími stroji? Američané i Sověti postupovali stejně. Navíc určitě není pravda, že vyvinout Saturn V trvalo 7-8 let. Začalo se s ním už v polovině padesátých let.

      Pokud by Číňané přistáli na Měsíci ve stejnou dobu jako Američané na Marsu, proč by měli vypadat jako chudí příbuzní? Co je to za nesmysl? Když já pojedu na dovolenou na Havaj a vy do Chorvatska, tak si tu dovolenou neužijete? Neodpočinete si? Budete méně člověkem než já? V čem bude vaše dovolená jiná? Jen ve dvou věcech – cena a lokace. Oba ale pojedeme na dovolenou a uspokojíme tak své potřeby. A díky rozdílným lokacím se dozvíme jiné věci. Navíc věřím, že Čína má šanci na Měsíci nejen přistát, ale i zůstat. A bude z toho nepochybně těžit na mnoha frontách.

      V jedné větě říkáte, že budou Číňané vypadat jako chudí příbuzní a ve druhé zas, že je to špičkový technologický výkon, na který mohou být pyšní. To si dost protiřečíte. A za co se má tedy považovat zbytek světa, když poslat člověka na Měsíc je málo? Na Zemi je kolem 200 států a jen tři umí poslat člověka do kosmu. Je opravdu nesmysl říkat věty typu „opakují padesát let starý výkon“. Zaprvé, jak už bylo řečeno výše, Číňané nic neopakují, ale jdou svou cestou. Zadruhé, i kdyby ho opakovali, tak jejich mise přinesou nové poznatky, tak jako to udělala např. Čchang’e 3.

      Váš komentář zcela jistě nebude vyřazen jako spam, jelikož se o spam nejedná a nejde ani o komentář nevhodný. Jen je zarážející, jak můžete jako člověk, který očividně není hloupý a je vzdělaný, vnímat čínský měsíční program jako něco, co nestojí za řeč, protože na Měsíci už někdo před lety byl.

    • ptpc Redakce napsal:

      Na vaše argumenty už reagoval Michael aj s ním v plnej miere súhlasím tak ich nebudem opakovať.
      Ja len na doplnenie.
      Čína okrem toho že stavia sondy na prieskum Mesiaca zároveň vyvíja ťažký nosič triedy Saturn V (jedná sa o raketu CZ-9). Vývoj tohto nosiča je už oficiálne schválený.
      Takisto vyvíja kozmickú loď pre lety do hlbokého Vesmíru, čo je už tiež oficiálne schválené.
      A nakoniec vyvíja aj pristávací lunárny modul ako súčasť projektu pristátia človeka na Mesiaci. V tomto prípade to ešte oficiálne schválené nebolo ale dá sa povedať že polooficiálne už áno.
      Takže situácia nie je v zmysle buď-alebo ale je v zmysle aj-aj.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Otázkou je, zda potřebujeme, aby na Měsíci znovu přistál člověk. Měsíc je pro člověka nehostinným tělesem a vlastně tam ani nepotřebujeme letět, když vše obstarají robotické sondy.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Pro Čínu je to spojeno s myšlenkou budování vesmírné velmoci. Jak píše ptpc, Číňani loni v červnu formálně schválili vývoj rakety CZ-9 s orientačním startovním datem v roce 2028. Od té doby dosáhli jistého pokroku, například mají za sebou test turbočerpadla, dokončili výrobu zkušebního prstence z hliníkové slitiny pro první stupeň o průměru téměř 10 metrů a podobně. Na konec roku 2018 je plánována plnohodnotná zkouška motoru pro CZ-9 na kapalný kyslík a petrolej.

      • ptpc Redakce napsal:

        Pre človeka je nehostinný celý Vesmír.
        Je otázka či všetko dokážu urobiť robotické sondy. Môj názor je že to nedokážu a ešte veľmi dlho to tak bude.
        A okrem všetkého treba brať do úvahy to, že nakoniec budeme musieť zo Zeme odísť…

    • maro napsal:

      Pane Alois, píšete neskutečný blábol. Je to stejné, jakoby jste už po Apollu 14 napsal, že všechny další výpravy už jsou vyhazování peněz, protože už přece mají desítky kilogramů vzorků.
      Číňani letí na odvrácenou stranu. To je zatraceně velký rozdíl! Geologicky tam má být jiné složení než na přivrácené.
      Je hodně velká pravděpodobnost, že najdou takové vzorky, které strčí celou tu americkou půltunu z druhé strany do kapsy.

  4. Spytihněv napsal:

    Číně v měsíčním programu velmi fandím. Zatím předvedla čtyři rozdílné mise (vlastně pět, pokud počítáme i samostatnou akci servisního modulu Change 5-T1) a vše vyšlo hned napoprvé, což je skvělé. Jestli to takto půjde dál (4 a 5) a v roce 2020 vysadí na Marsu rover + realizuje Change 6… tak opravdu hluboce smeknu (ne že by to už teď nebylo velmi dobré). Vlastně jediný jejich pokus k jinému vesmírnému tělesu nevyšel – Yinghuo 1 – ale to je dnes již legendární ruské fiasko, kde byla Čína pouhou obětí. Teď už správně spoléhá na vlastní síly.

  5. Alois napsal:

    Dlužno poznamenat, že ti “ jiní“ / Rusko a USA/ přistání a odběr vzorků provedli před padesáti lety !

    • Jaro Pudelka napsal:

      Aj na Mount Everest už vyliezlo veľa horolezcov.

    • A k čemu je nám tato informace dobrá? Chcete snad nějakým způsobem snížit význam čínských měsíčních misí? Čína v žádném případě neopakuje to, co už dokázal někdo jiný.

      Kryštof Kolumbus také objevil Ameriku v roce 1492 a přesto se první stálé kolonie na tomto kontinentu začaly objevovat až o století později a založil je někdo jiný.

      Ti „jiní“, kteří na Měsíci byli před padesáti lety už na něj bohužel tak nějak kašlou (USA), nebo na návrat vůbec nemají (Rusko). Já jsem tedy velice rád, že si Čína vybrala jako páteř svého programu právě Měsíc. Doufám, že se brzy dočkáme pilotovaných misí, které mají být v nejbližší době oficiálně schváleny a má se začít s jejich financováním.

      • maiden napsal:

        Cina hlavne nediskutuje s fakanama o maturite z matiky. Proto bude mit za 20 let daleko vic kvalifikovanejsich lidi, nez cela Evropa.
        A teprve pak to zacne byt zajimave.

      • Naprostý souhlas. A tento fakt/princip se netýká jen matematiky.

      • Spytihněv napsal:

        Přesně. U nás se nastaví maturitní témata, otázky a předměty a náhle se zjistí, že tímto způsobem by bylo vyrobeno málo maturantů, nebot generace je tupá (prosím, nechytat za slovo). Tak snížíme náročnost a počet maturantů se rozroste. Dosadíme do tabulek a hle – Češi nejsou žádní blbci! 🙂 Dává to smysl? Ani náhodou. Ale to jsme poněkud OT.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Držím palce čínskej kozmonautike. Ostatne, Čína to robí úplne geniálne. Niekoľko posledných rokov vyvážala Čína lacnú oceľ a vozila ju na lodiach ako balast. Skomplikovala tým život ostatným oceliarom a teraz začína kupovať ich prevádzky – viď US Steel v Košiciach. Pomaly začínam veriť tomu, že program ITS v SPX nakoniec zafinancuje Čína.

      • maro napsal:

        Pánové, vy vůbec netušíte jaké množství sra.ek musí ta děcka do hlav kvůli té na hlavu padlé cermatovské maturitní ideologii do hlav nacpat. Před nějakými desitkami let jsem dělal maturitu z pěti předmětů, pětkrát za jedna, a byla tam i ta matika. Ale to, co všechno musí ta děcka dneska znát z češtiny, to fakt zírám. Angličtina je můj zamilovaný cizí jazyk, ale zase, to co z ní musí znát dneska děcka na maturitě, to je neskutečný záběr. Pořád se všude blábolí, že se nemá memorovat, ale že se mají učit myslet. Jenže pro ta kvanta nevěřitelného sajrajtu, co do těch hlav musí kvůli střelené maturitě dnes nacpat, už na ten rozvoj přemýšlení moc času nemají.
        Ten kdo říká, že se dneska mladí učí nějak míň, je totálně mimo. Já naopak říkám, že to co jsme se my učili ve škole bylo absolutní prd proti tomu, co musí zvládat dnes (i když mi třeba hodně vadí, že už gymnasisti musí nacpat do hlav nesmyslné stovky latinských termínů z lidské anatomie, ale na technické kreslení nebo pořádné procvičování mechaniky, statiky, pružnosti a pevnosti jim čas nezbývá).
        Takže závěr: o naše študáky není třeba se bát. Jsou na tom dost dobře. A zrovna podle výsledků dost těžké cermatovské maturity nelze hodnotit vůbec nic.

      • tyčka napsal:

        Matematika dnešních maturantů mi nepřipadá nijak složitější od matematiky začátku 90.let. A z matematiky jsem musel maturovat i já.

      • maro napsal:

        tyčka: matematika není složitější, jen šance, že ji uděláte za jedna je hodně mizivá proti tomu jak to probíhalo dřív. Ty testy jsou prostě obsáhlé, máte na ně málo času, a schválně tam cpou špeky, které v časovém presu budete řešit dost těžko. A maturita není jen ta matika. Čeština vám sebere tím pitomým memorováním opravdu hodně času a sil. Úplně k ničemu.

      • zargos napsal:

        A ví se už,jaký stroj bude čínskou pilotovanou misi k Měsíci vynášet? Taková CZ-5 na to asi stačit nebude, a to ma být jejich hlavní tahoun v příštích letech.

      • ptpc Redakce napsal:

        Bude to nosná raketa CZ-9. Samozrejme treba dodať že je ešte vo fáze vývoja a má byť hotová v rokoch 2028-2030.

      • tyčka napsal:

        Protože vyslání USA sondy k měsíci by nebylo úplně tím nejlepším krokem ve srovnání s dřívějšími pilotovanými misemi. Alespoň tak by to většina veřejnosti vnímala.
        A navíc vyslání sondy na Mars není o tolik dražší.

    • Rhinox napsal:

      Pokud vim, zatim nikdo neprovedl odber vzorku z odvracene strany Mesice. Takze by to nebyle „jen“ opakovacka toho, co usa/rusko provedli pred ~50 lety…

  6. Jiří Kos napsal:

    Je sympatické a nadějné, že Čína postupuje systematicky a originálně, tzn. že už jenom neopakuje to, co už dokázali jiní. Rovněž zapojení soukromého sektoru (v rámci možností systému) a hlavně přiměřenou orientaci na mezinárodní spolupráci lze jenom uvítat.

    • Moje řeč. Čína postupuje sebevědomými kroky, má jasně vytyčený cíl, a ten následuje. Věřím, že se u čínského dobývání vesmíru dočkáme velkých věcí. Mrzí mě jen, že jejich vesmírný program není mezi našimi čtenáři příliš oblíbený.

      • Spytihněv napsal:

        K té (ne)oblíbenosti čínského vesmírného programu. Řekl bych, že čtenáři kosmonautixu nejsou polarizováni pokud jde o státy původu (tedy když vynecháme politiku), ale spíše stylem nosné rakety a jejich starty vs. užitečný náklad.Podle mého názoru má raketová technika velkou převahu.

      • tyčka napsal:

        Důvodem je třeba to, že současná Čínská vesmírná stanice je na úrovni Saljutu 70.let.
        A laickým kamarádům jsem musel vysvětlovat například to, že mávání vlajkou bylo ve volném prostoru – v SSSR bylo již v 60.letech a dnes je to taková samozřejmost na ISS – pro Rusko i USA, že o tom nikdo již ani nepíše.
        Sondy jsou již trochu něco jiného.

      • Štěpán napsal:

        Čína samozřejmě je v dobývání vesmíru na špici, ale přeci jen se tam velmi porušují lidská práva, což asi většina čtenářů ví a pak je to tudíž méně oblíbené…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To by ale přeci nemělo při čtení článků o technologickém pokroku hrát roli.

      • ptpc Redakce napsal:

        Presne tak.

      • Solmyr napsal:

        To je zajimava fylozoficka otazka, jestli podporovat i pokrok, ktery vyuziva metody, ktere by jsme sami na sebe uplatnovat nechteli.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tohle je těžké. Já řeším kosmonautiku. Politika se řeší na spoustě jiných portálů. A když to trochu přeženu, tak žádný stát není úplně svatý, byť Čína je v tomto směru specifická. Rusko má Putina, Spojené státy Trumpa a ani jeden mi příliš nesedí. Přesto to nemá vliv na to, zda držím či nedržím palce čínským, ruským, nebo americkým projektům, protože tam jde o rozšiřování obzorů celého lidstva. Výjimkou je KLDR, jejíž kosmický program je jen zástěrkou vojenského programu a který má navíc tyto testy zakázány.

      • ptpc Redakce napsal:

        Medzi ako-ktorými… 🙂

      • marian Redakce napsal:

        Ja by som to tiež nezovšeobecňoval. Neviem o tom, že by sa tu robila nejaká anketa, ktorý kozmický program je u koho ako v obľube. O politickej stránke veci by sme mohli polemizovať donekonečna, no keby že sa pozrieme objektívne na fakty bez obľúbeného používania dvojakého metra, boli by asi mnohí veľmi prekvapení, ako by to naozaj vyšlo. Čo sa týka politiky, každý štát má veru niečo nepekného za ušami, u niektorých sa v našom mediálnom priestore niektoré veci zdôrazňujú viac, u niektorých zasa výrazne menej, resp. vôbec (žiaľ). Ale to už veru nepatrí na stránky o kozmonautike. U mňa každopádne nie je čínsky kozmický program v o nič menšej obľube ako programy iných agentúr či súkromných spoločností.

      • Jana napsal:

        Přesně, také ráda sleduji všechno. Jednotlivé programy by se měly hezky doplňovat bez ohledu na to, co se v tom kterém státě děje. Tenhle web je o vesmíru, a tak by to mělo zůstat. Vnímám jako plus, že se tu v komentářích politicky nefňuká a řeší se místní témata a čtenářské nadšení 🙂 .

      • Své prohlášení o tom, že u nás čínský vesmírný program nepatří k oblíbeným, zakládám na dvou faktech: 1) články o čínských sondách, kosmonautech nebo vesmírných stanicích nejsou ani zdaleka tak čtené jako ostatní články. Ve statistikách se udržují spíše na chvostu. 2) výsledky našich anket hovoří jasně.

        „Neviem o tom, že by sa tu robila nejaká anketa, ktorý kozmický program je u koho ako v obľube.“

        Informace o které kosmické agentuře Vás zajímají nejvíc? – 7 možností, Číná na 5. místě.
        Na co se v roce 2017 těšíte nejvíce? – z 10 možností se premiérová mise zásobovací lodi Tiančou umístila na posledním místě. Z objektivního pohledu si nemyslím, že start zásobovací lodi je malá událost.
        Na kterou kosmonautickou událost v roce 2016 se těšíte nejvíce? – Premiérové starty dvou čínských raket (CZ-7 a CZ-5) se z 10 možností umístily na 7. místě. Start jednoho z nejsilnějších nosičů současnosti CZ-5, o který se bude opírat čínská kosmonautika v následujících letech, a který umožní ambicióznější meziplanetární mise a stavbu velké stanice, porazil například „obyčejný“ start Sojuzu, který byl výjimečný tím, že se startovalo z Vostočného.

      • Jinak jsem samozřejmě velice rád, že naše čtenáře zajímá i Čína a cením si toho, svůj zájem projeví i veřejně 🙂 Jsem přesvědčen, že čínský program nás bude zásobovat mnoha atraktivními misemi.

      • tyčka napsal:

        Důvodem je třeba to, že současná Čínská vesmírná stanice je na úrovni Saljutu 70.let.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        A to vadí? Máme ignorovat aktivitou nějakého státu jen proto, že už něco podobného dělal někdo dříve?

      • Důvodem je třeba to, že současná Čínská vesmírná stanice je na úrovni Saljutu 70.let.

        A? To je podle mě naprosto irelevantní. Podívejte se na náš seriál Saljut, jaký má obrovský úspěch. Ano, je to z velké části způsobeno perfektním zpracování kolegy Ondřeje Šamárka. Ale na druhou stranu máme podobný projekt nad hlavami v přímém přenosu. To, o čem lidé narozeni zhruba po roce 1980 mohli doposud jen číst, se nyní děje v určité podobě znovu.

      • tyčka napsal:

        Nevadí, ale musí se to podle toho brát. Tedy především ty její úspěchy podle toho hodnotit. Prostě jako třeba, když Indie teď sama vynesla svoji družici. Já sám si rád klidně o Čínské stanici rád přečtu článek stejně jako o té Indické raketě.

      • Spytihněv napsal:

        Osobně příliš nechápu, že v anketě „Informace o které kosmické agentuře Vás zajímají nejvíc?“ Rusko získalo dvojnásobný počet hlasů než Čína. Přitom Čína vysílá zajímavé a inovativní družice, o měsíčním programu už byla řeč atd… Zkrátka je o čem psát a na co se zaměřovat. Srovnejte si to se současným Ruskem.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Čína mě ohledně vesmírného programu zaujímá stejně jako USA, Indie, EU či Rusko. Výsledky ankety nepovažuji za relevantní, neboť se jedná o anketu. Statistika návštěvnosti je však průkazná.

        Musíme si uvědomit, že posádku dnes umí vynést na oběžnou dráhu jen Rusko a Čína. Až to budou umět i Američané, bude to velká sláva, i když to dříve bývalo rutinou. EU se o to nesnaží. Až to bude umět KLDR, bude kolem toho plno keců…

        Nenechme si to kazit politikou, držme palce všem.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        „posádku dnes umí vynést na oběžnou dráhu jen Rusko a Čína. Až to budou umět i Američané…“

        Dnes … pokud to vezmu doslova, tipnul bych si, že posádku vynese na oběžnou dráhu dřív USA než Čína. USA snad v příštím roce, Čína 2020.

  7. xxx napsal:

    Vie mi niekto vysvetlit, preco su kratery na mesiaci vzdy kruhoveho tvaru? Tie blizsie k okraju by mali byt pretiahnute v smere drahy telesa, ktore do mesiaca narazilo.

    • Vojta napsal:

      1) Měsíc nemá okraj, je to přibližně koule 😉
      2) Nárazy v tak vysokých rychlostech mají trochu jinou fyziku než třeba dopady střel z pistole. Více se to podobá dopadu dělostřeleckého granátu, kde na směru záleží minimálně, protože kráter vytváří výbušnina. Ta v asteroidech samozřejmě není, ale po kontaktu se začne kinetická energie přeměňovat na teplo, takže jako by byla. Dráha nutná k zastavení asteroidu měsíčním materiálem je minimální ve srovnání s průměrem vzniklého kráteru, proto se všechny jeví jako přibližně kruhové. Směr a úhel dopadu se sice zhruba určit dá, ale na první pohled to poznat není.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Když do vody hodím kámen, dělají se kruhy i v případě, kdy ten kámen hodím šikmo. Asteroid se při nárazu téměř vždy vypaří, proto nemůže dělat „žabky“.

  8. ptpc Redakce napsal:

    No čo dodať? Vyzerá to na parádnu misiu a taktiež je parádny aj samotný článok. 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.