První stupeň opět na pevnině

První stupeň, který v pátek úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You, je po dlouhé cestě opět na pevnině. Plošina s doprovodnými loděmi Go Quest a Elsbeth III dorazily do přístavu Port Canaveral ve včerejších dopoledních hodinách. Na Floridě byla v tu chvíli ještě tma, ale tým techniků na nic nečekal a ihned začaly práce okolo přesunu stupně na pevninu. Tady ale cesta zdaleka nekončí. Zatímco první stupeň zachráněný při prosincové misi OG-2 zůstane nejspíše jako upomínka stát před velitelstvím SpaceX v Hawthorne, tento stupeň je v plánu znovu použít. Pokud půjde vše podle plánu, mohlo by se tak stát již v červnu.

První stupeň těsně po přistání.

První stupeň těsně po přistání.
Zdroj: https://www.flickr.com/

Hned potom, co první stupeň provedl bezproblémové přistání, byly otevřeny ventily nádrží, aby se mohl odpařit veškerý zbylý tekutý kyslík. Pak už se k plošině vydaly pomocné lodě a s nimi tým techniků. Raketa pak měla být zajištěna pomocí ocelových držáků, které se navlekly přes přistávací nohy a následně přivařily k palubě lodi. Ty ale nebyly patrné na žádné z fotek, není tedy jasné, zda byly vůbec použity. Pro vyšší stabilitu byla raketa každopádně zajištěna několika popruhy přesně v místech, ve kterých je držena na rampě při startu a statických zážezích. Pak už se mohla celá sestava i s podpůrnými loděmi vydat zpátky do přístavu. Cesta samotná se trochu protáhla, posádka se musela vypořádat s mírně nepříznivými povětrnostními podmínkami. Nakonec ale dorazila celá sestava v celku až do přístavu Port Canaveral. Mimochodem, určitě jste si všimli, že první stupeň kdesi přišel k novému černobílému “nátěru”. Tmavé znečištění na povrchu rakety tvoří saze z motorů, které se na raketu nachytají hlavně při druhém ze tří brzdících zážehů. Bílý pruh uprostřed stupně je pak přesně v místě, kde začíná nádrž na podchlazený tekutý kyslík. Nízká teplota pak brání usazení sazí v těchto místech.

První stupeň zajištěný pomocí popruhů. Můžete porovnat velikost rakety vůči lidem stojícím napravo.

První stupeň zajištěný pomocí popruhů. Můžete porovnat velikost rakety vůči lidem stojícím napravo.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

Celý příjezd se dokonce dal sledovat živě, protože v přístavu je nainstalovaná webkamera, která se na toto zvláštní plavidlo samozřejmě zaměřila. Na obrázcích je opět velmi patrné, jak obrovská vlastně celá raketa je, když její rozměry porovnáme s lidmi u jejích nohou. Práce okolo přesunu na pevninu začaly ještě za noci, hned jak plošina dorazila ke břehu. Na předem připravený jeřáb byla přidělána speciální koncovka, která se přichytí na vršek prvního stupně a umožní ho celý zvednout. Poté, co jeřáb stupeň zajistil, bylo postupně odstraněno všechno, co pomáhalo držet stupeň na palubě plošiny. Po rozednění byl pak stupeň zdvihnut jeřábem a přenesen na speciální stojan na břehu. Zde budou postupně složeny všechny nohy a pak bude raketa sklopena do horizontální polohy, aby se mohla vydat na další cestu.

Další nejpravděpodobnější destinací bude asi hangár u rampy LC-39A, kam zamířil i první zachráněný stupeň. O tom, kde proběhne další testování, ještě není úplně rozhodnuto, ale Elon Musk na tiskové konferenci naznačil, že by to mohla být legendární rampa 39A, ze které startovaly raketoplány i Saturn V. Další alternativou je pak převézt stupeň do testovacího střediska SpaceX v Texasu. Musk dále prohlásil, že je v plánu provést deset testovacích zážehů a pokud budou úspěšné, bude SpaceX raketě natolik důvěřovat, že bude použita pro další let. K tomu by mohlo dojít už v červnu. Musk ještě dodal, že není v plánu žádná demo mise s hmotnostním simulátorem místo nákladu, ale že by chtěl rovnou letět s platícím zákazníkem. Jedním z kandidátů by mohla být společnost SES, která už několikrát prohlásila, že má o použité rakety za adekvátní cenu zájem. Jejich další satelit bude ale připraven až ke konci roku, takže červnový termín zůstává otevřený.

 

První stupeň na pevnině s budovou VAB v pozadí.

První stupeň na pevnině s budovou VAB v pozadí.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

První stupeň ještě na plošíně.

První stupeň ještě na plošíně.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Cf0pDAOUAAAtL9c.jpg
http://c7.staticflickr.com/2/1650/26300505022_5217a91408_k.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40002.0;attach=1110210;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=40002.0;attach=1110490;image
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/f9_crs8_port_3.jpg

 

První stupeň opět na pevnině, 2.4 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 2 837 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (26 votes cast)
(Visited 2 837 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


40 komentářů ke článku “První stupeň opět na pevnině”

  1. Viktor napsal:

    Uz se ví nebo alespoň tuší cena za případný crvnový start tohoto exempláře?

  2. Vojta napsal:

    No teda, takhle si teprve člověk uvědomí, jaké je to monstrum. A také, že v prázdném stavu není první stupeň moc těžký, když s ním celkem bez problémů manipuluje mobilní jeřáb. Protizávaží na jeřábu musí být minimálně třikrát těžší než raketa.

  3. ventYl napsal:

    Nie ze by som SpX prial nieco zle, to ani omylom, ale som celkom rad, ze SpX uspesne demonstruje, ze ani zle poveternostne podmienky nie su prekazkou uspesneho pristania na plosine a transportu nosica na pevninu. Takze hned pri prvom uspesnom pristati si mozu skeptici skrtnut, ze sa to nebude dat, lebo zle pocasie.

    • roman.hronza napsal:

      Když jsem v přímém přenosu viděl jak raketa přistává nakloněna, tak jsem v první chvíli myslel že je to v… To jakým způsobem náklon vyrovnala svědčí o jejích rozsáhlých schopnostech 🙂

      • ventYl napsal:

        V sobotu rano pri citani clanku s nadpisom o uspesnom pristani sa to uz pozeralo s kludom, ale aj tak som si to video pustil asi 5x a sledoval som ako sa okraj plosiny dotyka hladiny a potom stupa dobrych 5-6 metrov a hovoril som si, ze to fakt? Tak to teda klobuk dolu. Toto nie je nejake predpripravene divadielko s dobrym pocasim, kludnou hladinou a bezvetrim, toto je naostro.

        • roman.hronza napsal:

          Potěmkinova divadélka nejsou americkou tradicí 🙂

        • maro napsal:

          Takhle to není. Ta raketa opravdu nemusí “řešit” houpání plošiny o pět metrů nahoru a dolů. Nebyla by to ostatně žádná sranda. O maximální stabilizaci vertikální polohy se starají čtyři velké hydromotory plošiny, které jsou v době přistávání rakety natočeny vertikálně a střídavě zesilují a zeslabují výkon tak, aby vliv houpání moře co nejvíc utlumily. Je to krásně vidět na tom videu při přistání. Po celou dobu přiblížení a samotného přistání rakety se plošina skoro nehne. stabilizační hydromotory plošiny pracují. Po přistání se vypínají a pak otáčejí do horizontální polohy. Proto vidíte, jak se plošina s už stojící raketou najednou víc rozhoupe, možná i těch 5 metrů. To už ty motory nezabírají. Není potřeba spotřebovávat palivo na stabilizaci.

        • gg napsal:

          “O maximální stabilizaci vertikální polohy se starají čtyři velké hydromotory plošiny, které jsou v době přistávání rakety natočeny vertikálně a střídavě zesilují a zeslabují výkon tak, aby vliv houpání moře co nejvíc utlumily.”

          Netuším, jak jste dospěl k přesvědčení, že ty azimutální motory dokáží plošinu stabilizovat vertikálně.

          “Je to krásně vidět na tom videu při přistání. Po celou dobu přiblížení a samotného přistání rakety se plošina skoro nehne. stabilizační hydromotory plošiny pracují. Po přistání se vypínají a pak otáčejí do horizontální polohy.”

          To máte pravděpodobně vidiny; ty pohonné jednotky nedokážou rotovat kolem jiné osy než svislé. Nemluvě o tom, že i kdyby to dokázaly, ani omylem nebudou mít dostatek výkonu/tahu na vertikální stabilizaci – síla působící na loď i při jednometrové amplitudě vln bude v řádech meganewtonů nebo desítek meganewtonů (podle Archimedova zákona asi deset kilonewtonů na každý čtvereční metr půdorysu lodi ponořeného o extra metr, přitom tato loď má kolem pěti tisíc metrů čtverečních a vlny mohou být až několikametrové).

          Kdybyste takové jednotky skutečně měl, prodejte je nějakému vojenskému námořnictvu. Namontují je do torpédoborců a křižníků horizontálně a budou s nimi jezdit slalomy.

        • maro napsal:

          gg:
          Kde jsem to viděl?
          Přímo na tomhle serveru, kde si právě píšeme:
          https://www.kosmonautix.cz/2016/02/plavidlox/

          A především na tom odkazu na systém firmy Thrustmaster, použitý na plošinách SpaceX:
          https://www.thrustmaster.net/wp-content/uploads/2013/12/Portable-Dyanmic-Positioning-System-Brochure-2014.pdf

          Vidíte tam i to naklápění, kdy je pak osa vrtule vertikálně.
          Tenhle systém umí řešit výkyvy. Samotný ponor řešit nemusí, protože plošina je tak velká, že její střed ja stále ve stejné výšce a nelítá nahoru a dolů

        • maro napsal:

          gg:
          Mimochodem ty náklony plošiny byly 2 až 3 stupně, což ve vzdálenosti asi 17 metrů od středu, kam sahala nejvzdálenější noha rakety dělá výškově nějakých 60 až 90 centimetrů.
          Zdroj pro ty 2 až 3 stupně náklonu jsou zde:
          https://spaceflightnow.com/2016/04/08/spacex-lands-rocket-on-floating-platform-after-station-resupply-launch/

        • maro napsal:

          gg
          P.S.
          Protější noha byla prakticky na středu, takže samotný trup, který byl asi 9 metrů od středu plošiny musel “řešit” vertikální pohyb plošiny v hodnotě nějakých 30 a 45 centimetrů.

        • gg napsal:

          To jste si asi trošku spletl s tím, že tyto azimutální pohonné jednotky je možné vyklopit z vody (do “neprovozní polohy”). Není možné je *pod vodou* otočit tak, aby byla křídel jejich šroubů svislá, a aby takto pracovaly. To plyne už z toho, že ta naklápěcí osa je nad vodou.

          “Tenhle systém umí řešit výkyvy. Samotný ponor řešit nemusí, protože plošina je tak velká, že její střed ja stále ve stejné výšce a nelítá nahoru a dolů”

          Neumí, a to, co píšete, ani nedává smysl. Aby dokázal “řešit výkyvy”, musel by řešit diferenciální ponor různých částí lodi (protože ten je příčinou těch výkyvů), tedy musel by řešit ponor z principu. Což kvůli nedostatku tahu nemůže, tedy ani nic nezmůže s výkyvy. To už by byla určitě účinnější třeba montáž takzvaného “bilge keelu”, pokud ho ta loď již nemá (což je dost možné). Že střed je nejklidnější částí lodi je samozřejmě pravda.

        • maro napsal:

          gg:
          Ona ta energie na udržení relativně stabilní polohy zas nemusí být tak velká. Obrovská loď se taky nerozhoupe naráz. Je to jako kyvadlo. A pokud se kmity delší dobu utlumují, nenechá se loď ani pořádně rozhoupat. Na to pak není potřeba extrémně velká pohonná jednotka
          Ale možná máte pravdu v tom, že na plošině SpaceX nebudou ve vertikální poloze funkční. Možná stačí jen to obrovské množství vody v podpalubí jako balast pro stabilizaci. Na tom videu je ovšem opravdu zvláštní, že nějaké výrazné houpání nastává až po přistání. A fakt to nevypadá jen na ty mírumilovné 2 až 3 stupně, o kterých píšou v článku, který evidentně převzal info přímo od SpaceX.

        • gg napsal:

          Nejde ani tolik o energii, ale o tah. Ten by pro vertikální stabilizaci musel 1) dosahovat minimálně jednotek meganewtonů (což by při horizontální aplikaci tahu stačilo k urychlení desetitisícitunové lodi na rychlost autobusu za nějakých patnáct-dvacet sekund, což je pochopitelně nerealistický výkon) a 2) měnit se (nebo i invertovat) v intervalu sekund (aby působil proti vlnám), což by bylo ještě těžší.

          Metody (polo)pasivní stabilizace lodí chytře navrženými nádržemi (“anti-roll tanks”) samozřejmě existují.

  4. roman.hronza napsal:

    Stejně je to paráda, když si uvědomíte, že to není sci-fi, ale realita 🙂

  5. otaznick napsal:

    Už se nemůžu dočkat, až Elon Musk v létě sdělí své plány pro Mars. 🙂

  6. idmi napsal:

    Nevite prosim jestli se dockame videa z pristani primo z plosiny? Myslim, ze nejake fotky uz SpaceX zverejnila, ale video jeste ne.

  7. Vladiczek napsal:

    Zdravím, nemáte nějaké info, proč dochází k demontáži přistávacích noh místo jejich složení do původní (startovní) polohy? Už si s tou tužkou hrajou na břehu snad třetí den, ale teď už je jasné, že ty nohy půjdou dolů…

    • Daniel Heřt napsal:

      Nohy nejdou jen tak jednoduše složit, jsou navržené tak, aby se minimalizovalo riziko že se složí při přistání (i když se to už jednou bohužel stalo). Takže poté, co se nohy jednou vysunou a zajistí, tak je velice složité je opět zasunout. Proto je asi jednodušší nohy odmontovat. Věřím že SpaceX pracuje na nějákém systému, který tento proces urychlí.

  8. AKA the A napsal:

    Nějaké info proč se na podchlazený povrch nechytají saze? Je to jen kvůli námraze nebo tam probíhá (či spíš neprobíhá) něco složitějšího?

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.