Štítek ‘ESA’

Kosmotýdeník 321 (5.11. – 11.11.)

Je tu nedělní poledne a tedy ideální čas po vydatném obědě zakousnout Kosmotýdeník, tedy přehled nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se podíváme v hlavním tématu na to, jak složité je nalézt a správně vybrat výsledné místo přistání pro evropské vozítko ExoMars 2020. Dále se pokocháme krásnými záběry lodi HTV-7, anebo prozkoumáme, jak na Marsu vrtalo vozítko Curiosity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Nový evropský základ komunikačních družic

Na fotografii vidíte Spacebus Neo – nového zástupce produktové řady firmy Thales Alenia Space, který cílí na sektor telekomunikačních družic. Spacebus Neo vznikl v rámci programu Neosat, který rozběhla Evropská kosmická agentura. První exemplář jeho nového elektrického (iontového) pohonu byl vyfocen ve výrobní hale firmy Thales v britském Belfastu ještě před jeho přesunem do francouzského Cannes, kde proběhne závěrečné sestavení. Tento konkrétní exemplář poletí na družici KONNECT, která patří firmě Eutelsat a jejími úkolem bude pokrýt oblast Evropy a Afriky. Start je momentálně plánován na rok 2021.

ŽIVĚ: HTV opouští ISS

NASA TV vysílá přímý přenos robotické operace – Alexander Gerst a Serena Auñón-Chancellor odpojují japonskou loď po 41 dnech od stanice. 7. listopadu 17:36

Češi otestují pevnost klíčového prvku Ariane 6

Vizualizace startu rakety Ariane 64 (čtyřka značí čtyři urychlovací motory na tuhá paliva).

Nová evropská raketa Ariane 6 by měla na svou premiérovou misi vyrazit v červenci roku 2020, ale předtím musí proběhnout celá řada zkoušek. Ty ověří, že raketa je schopná bezpečného provozu. Pro Českou republiku je mimořádně zajímavé, že jedna ze zkoušek ponese velmi výrazný český rukopis. A navíc půjde o zkoušku opravdu důležitého dílu. Ariane 6 bude startovat buďto s dvojicí, nebo čtveřicí urychlovacích motorů P120C na tuhá paliva. Právě na jejich spodní části bude sedět na startovním stole, takže je jasné, že tento díl musí být odolný a spolehlivý.

MetOp-C je volný

Horní stupeň Fregat dnes v noci úspěšně doručil evropskou meteorologickou družici MetOp-C na plánovanou dráhu, kde došlo k jejímu oddělení. 7. listopadu 9:28

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí korálek na evropskou meteošňůrku

V roce 2006 se na oběžnou dráhu dostal MetOp-A a v roce 2012 jej následoval MetOp-B. Dalších šest let uplynulo a na svůj start se chystá MetOp-C – poslední zástupce současné generace evropských meteorologických družic, které obíhají Zemi po polární dráze. Ta bude moci navázat na měření dříve vypuštěných družic a pokračovat v kontinuálním sledování teploty, vlhkosti, málo zastoupených plynů, ozonu či rychlostí větru nad oceány. Tato data pomohou hlavně zpřesnit numerické modely, tedy základy pro tvorbu předpovědí počasí. Nedávné studie ukazují, že data z družic MetOp-A a MetOp-B snížily chybovost předpovědí počasí na druhý den o 27 %.

Servisní modul pro Orion míří na Floridu

Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Zítra má modul dorazit na Kennedyho vesmírné středisko. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.

Absolutně mimořádné fotky ISS

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Nadpis opravdu nepřehání, protože dnes Vám přinášíme fotografie, jaké tu snad ještě nikdy nebyly. Jedině by jim snad mohly konkurovat ikonické fotky zachycené Paolo Nespolim v Sojuzu TMA-20 z roku 2011, kdy u ISS kotvil raketoplán Endeavour. Dnes Vám však přinášíme fotografie nové a navíc v opravdu vysokém rozlišení. Snímky, které mají šanci stát se pro další roky novými ikonami, vznikly v rámci blížících se oslav 20. výročí existence ISS. Jejich autorství pak patří posádce kosmické lodi Sojuz MS-08, která je pořídila během svého odletu od orbitálního komplexu na začátku října.

OBRAZEM: Ariane 5 vynesla sondy vstříc Merkuru

Na první pokus se podařil start jednoho z vrcholů letošního roku – evropská raketa Ariane 5 se dnes ve 3:45:28 SELČ vydala vstříc obloze a evropsko-japonské misi BepiColombo tak začala sedmiletá cesta meziplanetárním prostorem. Nejsilnější evropská raketa byla vybrána jako nosič významné vědecké mise, která by nám měla pomoci pochopit detaily spojené s Merkurem – planetou, která obíhá v těsné blízkosti Slunce.  Pojďme si v dnešním článku zopakovat ty nejpovedenější fotografie, které vznikly při čtvrtém a posledním letošním startu mimo zemské gravitační pole.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Japonsko letí k Merkuru

Kolotoč zajímavých startů v roce 2018 se točí vysokou rychlostí a stále na něm zůstává jeden mimořádně atraktivní cíl. Opět se poletí mimo zemské gravitační pole a navíc k cíli, kolem kterého zatím obíhala jen jedna sonda. Evropsko-japonský projekt BepiColombo chce na oběžnou dráhu kolem planety Merkur usadit dvě samostatné sondy – evropskou MPO a japonskou MMO. Ke startu se použije nejsilnější evropská raketa Ariane 5, ale i tak bude let k Merkuru trvat sedm let.