Štítek ‘ESA’

Prašné bouře jsou i na Titanu

Sonda Cassini sice již více než rok neexistuje a její pozůstatky se staly součástí planety Saturn, ale data, která během mnohaleté mise u této planety nasbírala, budou vědci využívat ještě mnoho let. Nejnovější objev ukazuje, že se v rovníkových oblastech saturnova měsíce Titanu objevují ohromné písečné bouře. Podle studie, která byla dnes zveřejněna v časopise Nature Geoscience, je Titan teprve třetím vesmírným tělesem, kde se prachové bouře projevují – těmi prvními jsou pochopitelně Země a Mars. Tato pozorování pomohou vědcům lépe pochopit fascinující a dynamické prostředí největšího saturnova měsíce.

Startovní stůl pro Ariane 6

Ocelová konstrukce s hmotností 700 tun, na které bude před startem stát nová evropská raketa Ariane 6 – to je startovní stůl. Nyní byla dokončena jeho hrubá příprava. Stůl je tak velký, že musel do Francouzské Guyany dorazit rozložený na několik dílů. Zásilky se do Jižní Ameriky dostaly v únoru lodí a po kontrole došlo k jejich sestavení zhruba 250 metrů od vznikající rampy. Přesun dílu vysokého 4 metry, dlouhého 20 metrů a širokého 18 metrů na finální místo nebyl snadný úkol. Nejprve byla konstrukce nadzvednuta pomocí hydraulických zvedáků a dva speciální transportéry pak převezly stůl na jeho stanoviště.

Kosmotýdeník 314 (17.9. – 23.9.)

Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ExoMars 2020 dostane další vědecký přístroj

Na přistávací platformě bude nově i 25 gramů vážící koutový odražeč LRR. Informaci přinesl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. 20. září 8:23

Tankování BepiColombo

Evropská sonda MPO a přeletový modul MTM již mají naplněné nádrže. 18. září 14:50

Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Ariane 6 má prvního komerčního zákazníka

Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.

Evropa začíná připravovat modul ESPRIT

Nejnovější dostupná vizualizace modulu ESPRIT ze začátku roku 2018.

Poté, co Evropská kosmická agentura provedla prvotní vnitřní studie zaměřené na vývoj modulu ESPRIT (European System Providing Refuelling, Infastructure and Telecommunications) pro stanici Deep Space Gateway, která má vyrůst u Měsíce, bylo rozhodnuto, že další kolo vývoje proběhne v rámci kontraktů s průmyslovými partnery, kteří budou vybráni na základě výběrového řízení. Mezi květnem a červencem letošního roku začaly dva paralelní kontrakty označované jako Fáze A a Fáze B1. Jeden z kontraktů získala osvědčená společnost Airbus a druhý putoval ke konzorciu neméně slavných firem Thales Alenia Space a OHB. V červenci 2018 navíc ESA vybrala firmu Qinetiq Systems, aby rozvinula možnosti využití dokovacího portu IBDM (International Berthing and Docking Mechanism) na stanici v cislunárním prostoru.

Aeolus otevřel oči

Ještě máme v živé paměti start rakety Vega, která 22. srpna vynesla na polární dráhu evropskou družici Aeolus, která disponuje unikátním vědeckým přístrojem Aladin pro mimořádně přesné globální měření proudění vzduchu. Nyní přišla potěšující zpráva – tento špičkový přístroj byl úspěšně aktivován a již začal do zemské atmosféry vysílat laserové pulsy ultrafialového světla. Ještě lepší zprávou ale je, že už z této prvotní fáze máme k dispozici zajímavé údaje, které jsou jen drobnou ochutnávkou toho, co všechno tato mise dokáže.

Vědecké sondy BepiColombo spojeny

Vizualizace mise BepiColombo.

V letošním roce jsme zažili už tři starty mimo zemské gravitační pole, ale v harmonogramu startů stále svítí ještě jedna mise, která letos vyrazí do meziplanetárního prostoru. Jedná se o společný projekt Evropské a Japonské kosmické agentury pojmenovaný BepiColombo, jehož úkolem je výzkum Merkuru. Každá agentura vytvořila vlastní sondu, které budou u první planety naší soustavy fungovat samostatně – během několik let dlouhé přeletové fáze však budou spojeny do jednoho celku. Na kosmodromu v Kourou došlo před několika dny ke spojení těchto vědeckých sond do jednoho celku.