Štítek ‘ESA’

JWST ve vakuové komoře

Dalekohled Jamese Webba byl uložen do obří testovací kryokomory v Johnsonově středisku – viz foto. 22. června 18:27

Češi mohou navrhnout vesmírný koncept

ESA hledá koncept výzkumné platformy na nízké oběžné dráze, tedy nástupce ISS. Zapojit se mohou i pracoviště z České republiky. Zdroj 19. června 15:25

Astronauti po roce opět zamíří pod vodu

Mezinárodní posádka se vydává na izolovanou stanici, aby s pomocí vědeckých experimentů nacvičila procesy a metody, které se budou hodit v budoucnu, až lidé opustí nízkou oběžnou dráhu Země. Podle této úvodní věty se může zdát, že mluvíme o Mezinárodní vesmírné stanici, ale tentokrát tomu tak není. Nebojte se, na oběžné dráze nevznikla žádná nová stanice. V tomto článku totiž neopustíme naši rodnou planetu a přesto má tohle povídání na webu o kosmonautice své důležité místo.

Nové okno, které šetří čas

Kosmonautika je velmi komplexní obor, který je tvořen nepřeberným množstvím různých detailů, které musí sednout dohromady, aby vytvořily smysluplný celek. Na našem webu se často věnujeme nejrůznějším misím, projektům a objevům, ale byla by škoda zapomínat na to, že se občas vyplatí, podívat se na něco trochu detailněji. Dnes Vám proto přinášíme článek o změně na ISS, která není revoluční, někomu možná přijde zbytečná, ale na konci poznáte, že má svůj neoddiskutovatelný význam. Ve výsledku jsou to právě takovéhle nenápadné změny, které postupně posouvají techniku vpřed a dělají z ISS ještě efektivnější.

Pohled do útrob evropského servisního modulu

V montážní hale firmy Airbus v německých Brémách vzniká letový exemplář servisního modulu americké lodi Orion pro její první misi – EM-1. Servisní modul zajistí dodávky energie, vody, kyslíku a dusíku, obstará i pohon lodi a postará se také o tepelnou kontrolu. Na fotce vidíme modrý kruhový rám, který drží celou konstrukci, aby k ní měli technici dobrý přístup. Žluté stahovací pásky mají za úkol udržet na místě všech 11 kilometrů kabelů, které propojují tisíce jednotlivých dílů, přičemž pásky budou před letem odstraněny. Za červenými kryty se nachází osm trysek R-4D-11 s tahem 490 N od firmy Aerojet.

BepiColombo roztahuje křídla

Na obrázku vidíte 14 metrů dlouhý solární panel – jeden ze dvou, kterými bude vybaven přeletový modul evropsko-japonské mise BepiColombo. Rozkládání solárního panelu si technici vyzkoušeli minulý měsíc v čisté místnosti evropského technologické střediska ESTEC v Nizozemí. Jedná se o součást závěrečných zkoušek předtím, než budou jednotlivé díly odeslány na kosmodrom v Kourou, odkud má mise startovat v říjnu 2018. Pětisegmentový panel byl během rozkládání jištěný shora, aby se nezlomil – naostro se totiž rozloží až ve vesmíru, kde panuje beztížný stav.

Poslední Thomasův fotokoutek

Proxima

Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.

Podivné klubko modrých nití?

Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.

Gaia si prodlouží misi

Mise bude prodloužena do června 2019, s možností dalšího prodloužení do prosince 2020 /prosince 2022 / června 2024. Zdroj: Michal Václavík z České kosmické kanceláře 10. června 15:25

Jak se změní souhvězdí Orion

Data z evropské sondy Gaia, která měří pohyby miliardy hvězd v naší galaxii, umožnila vytvořit VIDEO ukazující, jak hvězdy v Orionu změní svou polohu v průběhu 450 000 let. 9. června 16:07