Štítek ‘Curiosity’

Curiosity nehýbe s paží

Vozítko Curiosity potkala další drobná nepříjemnost. Při odběru materiálu z písečné duny Namib zazlobil přístroj CHIMRA, který je určený pro transport prachových vzorků. Vozítko proto zastavilo pohyb robotické paže a týmy odborníků na Zemi momentálně řeší, jak tuto komplikaci co nejrychleji vyřešit. V dnešním článku se na závadu podíváme trochu detailněji a také si připomeneme nedávnou aktivitu nejdokonalejší vědecké laboratoře, kterou lidstvo dopravilo na povrch Marsu.

Ve stopách Zvídavosti – 6. díl

Konec roku je specifické období. Většina kosmických agentur dopřává svým zaměstnancům zasloužené volno a povánoční klid. Náš blog ale vydává každý den dva články a proto bychom měli v těchto dnech docela velký problém. Naštěstí ale máme v našem portfoliu i nadčasová témata – třeba velmi oblíbený seriál Ve Stopách Zvídavosti, ve kterém ukazujeme zajímavé fotky z roveru Curiosity. Tento seriál má smůlu, že se na něj většinou nedostane, protože se v kolotoči aktuálního dění většinou objeví nějaká neodkladná událost, která nadčasový seriál odsune na vedlejší kolej. Naopak v době informačního půstu přichází čas na dvacet krásných fotek, které nám zprostředkoval rover Curiosity.

To jsou panorámata

Sol 1197 polární panorama vozítka Curiosity z kamery MastCam34. Foto: NASA/JPLMSSS/James Sorenson

Nepřetržitý proud mnohokrát spatřených pohádek a filmů, který se na nás valí z televizních obrazovek, by jistě mohl přinést i příběhy Homolkových jedoucích za krásnými panoramaty lanovkou vysoko do hor. My dnes máme k dispozici pravidelný přísun panoramat nejen z našich hor prostřednictvím webových kamer. K názvu článku nás přivedl další nádherný snímek, který byl vytvořen z obrázků marsovské kamery. Tentokrát je mimořádný tím, že jde o první 360° panorama, vytvořené z kamery Curiosity, nacházející se na stěžni, protože doposavad všechna panoramata s robotem v záběru vytvořila kamera na robotické paži. Takové snímky jsme vlastně byli zvyklí běžně vídat u Spirit a Opportunity. V článku se tedy podíváme na uvedené snímky a přidáme i něco navíc.

Tmavý marsovský písek

Sol 1184 detaily zrn písku. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.

Předběžný návrh kamery Mastcam-Z byl schválen

3D CAD model Mastcam-Z

V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.

Konečně u černých dun

Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o plánech vozítka Curiosity, které se chystá do oblasti plné písečných dun. Nyní jsme se dočkali. Snímky, které k nám Curiosity posílá pomalu začaly odhalovat působivý terén, se kterým se vozítko zatím nesetkalo – tmavé duny tvořené z velké části olivínem. V dnešním článku Vám přinášíme jen krátký výběr fotek s vyšším rozlišením. pokud byste měli zájem o více snímků, můžete navštívit třeba portál midnightplanets.com, kde najdete mnohem více snímků, leč některé zatím pouze v náhledovém rozlišení, případně můžete využít přímo prohlížeče fotek na oficiálním webu Curiosity.

Už devět vrtů Curiosity na Marsu

Sol 281 vrtání v lokalitě Cumberland. Foto: NASA/JPL/MSSS/K.Kremer,M.Di Lorenzo

Není to tak dlouho, co jsme odkazovali video ukazující, jak funguje vrták Curiosity. Tento úžasný nástroj se opravdu činí. K listopadu 2015 (něco málo přes tři roky od přistání) už má za sebou devět úplných vrtů do marsovských kamenů. To je ideální čas na malé ohlédnutí. A podíváme se i na poslední aktivity, protože je docela zajímavé, co všechno obnáší horniny nejen navrtat, ale také pomocí přístrojů uvnitř pojízdné laboratoře otestovat. Vždyť celá analýza zabere na dvě desítky solů. A zatímco jedna končí, druhá už v jiné lokalitě začíná.

Curiosity se podívá na velké pohyblivé duny

Svahy Aeolis a dunové pole 25. 9. 2015. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Poslední roky od přistání robota v kráteru Gale se nesou ve znamení postupného popojíždějí jihozápadním směrem. Během zastávek dochází k důkladnému zkoumání jednotlivých hornin, tvořených dávnými usazeninami. To dává vědcům možnost odkrýt dávnou a především vlhčí historii Marsu, protože takové horniny vznikaly například v mělkém jezeře, případně i v tekoucí vodě. Směr jízdy však není náhodný, protože vozítko se musí vyhýbat oblasti obřích černých dun, které mu stojí v cestě do svahů velké hory Aeolis Mons uvnitř kráteru. Tato obří kupa naplavenin je vůbec to nejzajímavější, kvůli čemu se v kráteru původně přistávalo. Cestou do svahů hory bude možné odkrývat postupně různá geologická období Marsu. Nyní ale dostane Curiosity ideální příležitost nahlédnout blíže na černé duny v povzdálí.

Ve stopách Zvídavosti – 5. díl

Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.

Jak přesně funguje vrták u Curiosity?

Možná Vás to už také napadlo – vozítko Curiosity disponuje vrtákem pro odběr vzorků v hloubce několika centimetrů pod povrchem kamenů. Jak ale tento systém funguje? Je to obdoba běžné vrtačky? Video z YouTube kanálu SmarterEveryDay nám ukáže, jak pracuje nejen samotná vrtačka, ale i to, jaká je další cesta odvrtaného materiálu. A pozor – podíváme se do JPL, kde si hýčkají technologický demonstrátor roveru, na kterém např. zkouší nové programy, než je pošlou na Curiosity. Tohle zařízení se oficiálně jmenuje VSTB (Vehicle System Test Bed, ale pracovníci mu říkají „Maggie“ – Markétka.