Curiosity čelí problému s vrtákem

Americký rover Curiosity, který už více než 4 roky brázdí povrch Marsu, dělá v těchto dnech těžkou hlavu pozemním operátorům. ti zjistili, že rover má problémy s vrtnou soustavou na konci robotické paže. Specialisté se rozhodli, že raději preventivně dočasně zastaví pohyb roveru i robotické paže, aby získali dostatek času na objevení původu problému. Hlavním cílem je nyní vyhledání příčiny, kterou se později pokusí opravit. Podle všeho se zatím zdá, že problém je v mechanismu, který se stará o přitlačení vrtáku ke zkoumanému kameni pro odběr odvrtaných materiálů.

Informace o problémech přichází jen pár dní po zprávě o tom, jak důležité jsou výsledky z vrtů, které Curiosity dělá, ale už dříve odborníci pozorovali, že s vrtákem není vše v úplném pořádku. Operátoři roveru z kalifornské Jet Propulsion Laboratory narazili na první problém 1. prosince. Rover tehdy nebyl schopen vykonat plánovaný vrt na úpatí pětikilometrové hory Mount Sharp.

Princip vrtačky a odběrného mechanismu

Princip vrtačky a odběrného mechanismu
Zdroj: http://spaceref.com/

Manažeři tedy rozhodli, že se šestikolový rover do vyřešení problémů nehne z aktuální pozice. Jinými slovy má zakázaný nejen přesun na jiné místo, ale nesmí manipulovat ani se svou robotickou paží – hlavou s kamerami otáčet může, takže se můžeme těšit alespoň na fotky z aktuální zastávky. Toto nařízení platí do doby, než se podaří určit příčinu problémů. Jak uvedl hlavní vědec celého projektu, Ashwin Vasavada, dosavadní poznatky směřují k tomu, že problém je v brzdě odběrného mechanismu označovaného jako drill feed. Jeho úkolem je povysunout a umístit vrták na povrch kamene, do kterého se má vrtat.

„Zatlačíme proti povrchu a tím zajistíme, aby vrták zůstal na správném místě. Následně začne mechanismus hýbat s vrtákem nahoru a dolů, což při otáčení hrotu zajišťuje samotné vrtání,“ vysvětlil Vasavada a dodal: „Říkáme tomu drill feed. Tento mechanismus nyní vykazuje známky nehybnosti. Od té doby jsme zahájili postupy k diagnostikování této závady.“

Detailní pohled na vrtačku roveru Curiosity.

Detailní pohled na vrtačku roveru Curiosity.
Zdroj: http://astrobob.areavoices.com/

Inženýři se původně domnívali, že problém může být v enkodéru, který je součástí elektrických senzorů. Ty říkají řídícímu počítači roveru, jak se vrták chová a jak pracuje. Jak uvedl Vasavada podle všeho spíše v brzdě celého mechanismu. A ta je dle slov tohoto experta „velmi interní součástí samotného motoru“. To znamená, že řešení rozhodně nebude jednoduché. Přesto je vidět pomyslné světlo na konci tunelu. Odborníci již dosáhli částečného úspěchu, když se jim povedlo uvolnit samotný vrták, ovšem samotný problém se stále opakuje.

„Když jsme ho dostali ven, měli jsme velkou radost, ale pak se ta závada nečekaně vrátila hned druhý den,“ popisuje Vasavada a pokračuje: „Jsme v komplexním procesu hledání cesty, jak obnovit provoz tohoto odběrného zařízení.“ Vrtačka na Curiosity pracuje na principu, který známe i z běžného domácího nářadí – kombinuje otáčivý i nárazový pohyb vrtáku – jde tedy o příklepovou vrtačku. Odvrtaný prach z kamenů následně putuje do odběrné komory, kde projde skrz jemná síta, aby byl připraven na analýzu v citlivých přístrojích v útrobách těla roveru.

Kámen vybraný pro vrtání před více než dvěma týdny měl být šestnáctým kamenem, kde by Curiosity vrtala od začátku své mise v roce 2012. V letošním roce mělo jít  podle údajů z NASA o sedmé vrtání. Při minulém odběru pozemní operátoři upravili programové vybavení vrtačky tak, aby vykonávala pouze otáčivý pohyb.

Změny na hrotu vrtáku na snímcích kamery ChemCam

Změny na hrotu vrtáku na snímcích kamery ChemCam
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Jinými slovy – došlo k vypnutí příklepu. Důvodem je, že systém, který se staral o příklepy, měl na začátku roku 2015 problémy s elektrickým zkratem. „Pořád máme k dispozici příklep, ale rádi bychom byli opatrní a používali jej pouze tam, kde se bez něj neobejdeme. Všude jinde, kde k získání vzorku stačí pouze otáčení vrtáku, bude příklep raději vyřazen z provozu,“ popsal Vasavada.

Vzorky odvrtaného prachu se využívají ve dvou hlavních vědeckých přístrojích celého roveru – sofistikované peci SAM (Sample Analysis at Mars) a rentgenovém difrakčním analyzátoru CheMin (Chemistry and Mineralogy). Curiosity sice v prvních třech letech provozu používala svůj vrták spíše sporadicky, ale nyní je v akci výrazně častěji. Je to tím, že na začátku vědci vrtali pouze do kamenů, které je z jakéhokoliv důvodu zaujaly. Nyní je ale odběr vzorků pomocí vrtáků součástí komplexního výzkumu změn složení hornin při stoupání na horu Mount Sharp. Specialisté chtějí odebírat vzorky vždy po překonání určité vertikální vzdálenosti.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://abcnews.go.com/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/pia19145.jpg
http://spaceref.com/news/Drilbit_diag_625.jpg
http://astrobob.areavoices.com/files/2013/01/Curiosity-drill-mastcam.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CyDI1WMWQAEDbwT.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


23 komentářů ke článku “Curiosity čelí problému s vrtákem”

  1. otaznick napsal:

    „Americký rover Curiosity…dělá v těchto dnech těžkou halvu“.
    Netušil jsem, že rover umí i vařit. 🙂

  2. Štěpán napsal:

    Vyjádřili se k tomu odborníci z Honeybee robotics? (firma která vrták vyrobila)

  3. Tomas napsal:

    Nemá na sobě rover ještě jeden náhradní vrták?

  4. Petr napsal:

    Problém bude určitě v zanášení celého systému odvrtaným prachem. Technicky velmi těžko řešitelný problém.

  5. Peter P napsal:

    Mozno cenne informacie pre missiu 2020….novy rover moze obsahovat vylepsenia od kol az cez vrtak…

  6. Jaroslav Alois napsal:

    Každý komponent je navržen a postaven na předpokládanou aktivní činnost mise. Za tuto dobu by měl být splněn program mise. Čas určený pro primární misi již dávno vypršel. Zda bylo splněno zadání je diskutabilní, ale jisté je, že celé zařízení již výrazně přesluhuje svoji zaručenou životnost, nelze tedy hovořit o poruše, ale pouze o následku překročení konstrukčního limitu životnosti.

    • Andrej Vrbensky napsal:

      Čo by na toto odpovedal MER Opportunity? 🙂

      • Jaroslav Alois napsal:

        Přesluhuje, jeho mise byla plánována na 90 dní. V té době splnil svůj úkol a získal plánovaná data co do kvality i kvantity.
        Cur. též již splnil zadání pro které byl na Mars vyslán, alespoň dle vyjádření NASA, tedy také přesluhuje.
        Z toho plyne, že konstrukce obou roverů byla perfektní a oba splnily očekávání tvůrců.
        Doufám že totéž bude lze napsat o misi ESA v roce 2020, pokud se vůbec uskuteční, což není zcela jisté.

    • Spytihněv napsal:

      Porucha nebo „úraz“ je to vždy, když něco přestane fungovat. Bez ohledu na životnost (která je navíc u sond a roverů NASA obvykle brutálně podceněna a tak jako informace dosti irelevantní). Teprve až vyčerpá svůj jaderný zdroj, tak nepůjde o poruchu.

      • ventYl napsal:

        Nepovedal by som, ze je podcenena. Je to realisticky pohlad. Na povrch Marsu mate obmedzenu nosnost, na ktoru dimenzujete vedecke vybavenie, chassis, zdroj energie, atd. Je rozumnejsie misiu nadesignovat ako 90dennu s tym, ze bude prijemnym bonusom, ak to hardware prezije dlhsie a mat aku-taku istotu, ze ten hardware sa podari postavit a na Mars dopravit, nez sa pokusat stoj co stoj postavit HW, ktory plne vyuzije potencial X-nasobneho predlzenia misie, ktora potom ani nesplni vsetky ulohy, pretoze sa stroj v polke pokazi (vrtaky tusim zlyhali aj na spirite aj opportunity). To ani nehovorim o tom, ze navrhnut misiu nie je o tom, ze si povieme, ze aha, na toto sa pozreme. Treba experimenty navrhnut, odskusat, vyrobit sablony pre vyhodnocovanie a to zabere mnoho casu mnohym ludom.

        • Racek napsal:

          Zvláštní, sondy fungují čím dál tím lépe a déle, domácí spotřebiče ovšem přesně naopak..

      • tyčka napsal:

        Jednak ten pocit nemám u domácích spotřebičů – ono záleží prostě na výrobci.
        A u mobilu (i třeba tabletu) vám navíc málokdo řekne pravdivě kolikrát, že mu spadl na zem, či mu pořádně zmokl(byl venku zapomenut na dešti).
        Prostě tlak na cenu se stoupající náročností výroby dělá své – u průmyslové elektroniky, kde tlak na cenu není zas tak velký – zato na kvalitu ano – s ní problémy většinou nejsou.

    • Dušan Majer napsal:

      O tom, že Curiosity splnila svůj úkol již při analýze prvního vrtu, není potřeba spekulovat. to je zela jasné. Jinak je pravda, že Curiosity už jede nadstavbovou část – původní mise měla trvat jeden marsovský rok.

    • maro napsal:

      Pane Aloisi, budete se s tím muset smířit. I americké věci se časem porouchají. Ale nebojte. Nemusíte všechny tak strašně ujišťovat jak vlastně ten americký stroj dobře a dlouho a pracoval a vše plánované udělal. My to samozřejmě taky víme.
      I když. Patnáct vrtů. Není to málo Antone Pavloviči? (P.S. Neberte to vážně. Je to jen šťouch.)

  7. Racek napsal:

    Já vždy obdivuji jak se řeší poruchy sond na takovou dálku. Opravdu fascinující. Svědčí to o velmi zkušených a dobrých konstruktérech. A je to vždy tak krásně napínavé! Některé příběhy by pomalu zasloužily zfilmovat (jako film Apollo 13, to byl taky koncert skvělých improvizací a využití možností až do konce )

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Je to dáno tím, že i činnosti, které za normálních okolností nemá smysl provozovat samostatně, se dají samostatně ovládat. Své by mohla povídat japonská Hayabusa, u které ze čtyř motorů fungovaly dvě poloviny, tedy ani jeden celý. Přesto se dokázala vrátit na Zemi se vzorky. I vypuštění paliva může nouzově posloužit ke změně rychlosti či orientace v případech, kdy motory přestanou fungovat. Rovery mají určitě možnost nadzvednout kolo, které se z nějakých důvodů zablokovalo. Pokud je možné na dálku modifikovat software, můžeme opravovat cokoli, co na sobě není mechanicky závislé.

  8. maro napsal:

    Úplně vidím, jak se v budoucnu na roveru, podobném jako je Curiosity, veze jeden nebo dva malí robotičtí pasažéři. Takové nějaké malé chapadlové chobotnice, které se budou umět skvěle pohybovat a uchycovat na povrchu roveru a provádět údržbu a opravy. Budou dvě, aby se mohly opravovat i navzájem. Všechny tři stroje budou neustále komunikovat a pracovat v souladu.

Zanechte komentář