Štítek ‘Curiosity’

Pokroky v přesném přistávání kosmických raket a sond

Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.

Kosmotýdeník 224 (26.12.2016 – 1.1.2017)

Vítejte v roce 2017 a tradičnímu přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku, připadal ta krásná příležitost, že začínající rok otevře. Toto vydání bude proto trochu výjimečné tím, že se v něm dočkáte mnohem více fotografií, než jste zvyklí. Nicméně hlavním tématem tentokrát bude vozítko Curiosity, které zápasí se svým vrtákem, nyní už se zdá, že víme, proč se vrták chová nestandardně. Podíváme se také na plánované zásobovací mise k ISS v režii SpaceX a na další informace. Pevně věřím, že i v roce 2017 se budeme setkávat u Kosmotýdeníků plných fantastických kosmických událostí. Přeji vám příjemný vstup do nového roku a dobré čtení.

Curiosity čelí problému s vrtákem

Americký rover Curiosity, který už více než 4 roky brázdí povrch Marsu, dělá v těchto dnech těžkou hlavu pozemním operátorům. Ti zjistili, že rover má problémy s vrtnou soustavou na konci robotické paže. Specialisté se rozhodli, že raději preventivně dočasně zastaví pohyb roveru i robotické paže, aby získali dostatek času na objevení původu problému. Hlavním cílem je nyní vyhledání příčiny, kterou se později pokusí opravit. Podle všeho se zatím zdá, že problém je v mechanismu, který se stará o přitlačení vrtáku ke zkoumanému kameni pro odběr odvrtaných materiálů.

Curiosity nahlíží do historie Marsu

Americký rover Curiosity pomalu, ale jistě stoupá vzhůru po úpatí hory Monut Sharp, známé též jako Aeolis Mons. Při této cestě má unikátní možnost prozkoumávat různé geologické vrstvy, ve kterých se dá číst jako ve stránkách dávné marsovské kroniky. Nejnovější objevy ukazují, jak se v průběhu času měnila dávná jezera a vlhké podložní vrstvy. Vlivem těchto procesů, které probíhaly před mnoha miliony let, vznikla různá prostředí, ve kterých byly odlišné podmínky pro vznik a vývoj případného mikrobiálního života.

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Rozhlédněte se po Marsu

Toto panorama bylo složeno ze 137 snímků, které rover Curiosity pořídil během solu 673. Fotky vznikly s využitím kamery MastCam. Konkrétně šlo o kameru širokoúhlou s ohniskovou vzdáleností 34 milimetrů. Vzniklá mozaika měří na šířku téměř 30 000 pixelů a umožňuje tak velmi věrně prožít virtuální prohlídku Marsu. Rover Curiosity na této fotce zrovna s pomocí svého spektrometru APXS analyzuje povrchový materiál ve stopách, které zbyly po otáčení kol. Rozhlížení je snadné – stačí chytit obraz myší a libovolně s ním pohybovat. Scrollovací kolečko se pak stará o přibližování / oddalování. Kliknutí na šipky Vás rovnou pošle na další místa, kde byly tyto sférické fotky pořízeny.

Curiosity našla kovový meteorit

Už když pozemní operátoři viděli první fotky, bylo jim jasné, že si tenhle„kámen“ o velikosti golfového míčku zaslouží speciální pozornost. Rover Curiosity objekt prozkoumal pomocí své bezkontaktní spektroskopické kamery ChemCam a výsledky jen potvrdily, to, co se čekalo už od začátku – jde o meteorit ze železa a niklu, který kdysi dávno spadl z marsovského nebe. Takovéto kovové meteority nacházíme na Zemi relativně běžně, dokonce i na Marsu jsme je už objevili zásluhou Curiosity i roverů MER, ale teprve až tento, pojmenovaný Egg Rock, je prvním marsovským kovovým meteoritem, který jsme mohli prozkoumat laserovým spektrometrem.

Murray Buttes zblízka

Vozítko Curiosity právě dokončuje svůj výzkum v oblasti Murray Buttes, kde narazilo na geologicky i vizuálně velmi zajímavé okolí. Už před časem jste se po této oblasti mohli rozhlédnout v jiném našem článku, ale dnes se na útvary podíváme trošku více zblízka. V následujících dnech by se Curiosity mělo vydat dále na své cestě k centrálnímu vrcholku kráteru Gale.

Kosmotýdeník 207 (29.8. – 4.9.)

Uplynulo 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku, tudíž je ideální čas, aby přišlo vydání nové. Máme za sebou náročný týden, který mnohem více než minulé týdny přinesl velmi nepříjemné události. Kosmonautika je vrcholový a náročný obor, který se často učí z chyb. Nechme ale havárii na později a prozraďme si, že první a hlavní téma v aktuálním vydání Kosmotýdeníku se bude zabývat osamělou horou na jedné trpasličí planetě. Podíváme se pak i na aktuální informace ohledně havárie Falconu 9 a zamíříme i na Mars. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Rozhlédněte se po Murray Buttes

Americké vozítko Curiosity nedávno oslavilo čtyři roky působení na Marsu a stále je v dobrém stavu. Rover postupně míří k centrálnímu vrcholku Aeolis Mons (též Mount Sharp), ale po cestě potkává celou řadu míst, která jsou pro vědce velmi atraktivní a stojí za zastávku. Jednou z nich je oblast zvaná Murray Buttes na úbočí centrálního vrcholku. Právě v této lokalitě rover pořídil velmi povedenou sérii fotek, které umožnily vytvořit kompletní 360° panorama okolního terénu. Snímky, ze kterých bylo vytvořeno toto 360° panorama byly pořízeny 5. srpna 2016 pomocí kamery Mastcam, která je umístěna na hlavě vozítka.