Štítek ‘Cassini’

Kosmotýdeník 290 (2.4. – 8.4.)

Sonda Cassini nad Saturnem

Dnes se v Kosmotýdeníku vypravíme k Saturnu a rozluštíme některé zajímavé údaje, které nám v závěrečných fázích své mise poskytla sonda Cassini. Ve 290. vydání pravidelného souhrnu událostí kosmonautiky vám však nabídneme i další témata. Podíváme se na další vývoj kolem problémů dalekohledu Jamese Webba, užijeme si snímky z letu SpaceShipTwo, i se podíváme na zajímavé záběry z mise Falconu 9 s lodí Dragon CRS-14. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Jaký byl rok 2017?

Teď, když proběhly všechny starty plánované na rok 2017, můžeme konečně shrnout, co nám vlastně právě končící rok přinesl z hlediska kosmonautiky. Pokusíme se zopakovat nejen důležité starty, ale podíváme se i na premiéry nových raket, nebo na derniéry nosičů, které sloužily dlouhé roky. Chybět nebude ani statistické zhodnocení roku 2017, abychom se mohli znovu přesvědčit, jak velkou změnou prochází díky SpaceX současná kosmonautika a jak se mění rozložení sil. Spojené státy letos vystřelily 29 raket, z čehož celých 18 patřilo SpaceX. Kromě toho však máme připraveny i statistiky kosmodromů, nebo rodin raket. Nevynecháme ani rekapitulaci událostí, které nám rok 2017 přinesl a které by neměly zapadnout.

Evropský rok 2017 v obrazech

Konec roku bývá obdobím bilancování a rekapitulací. Náš web není výjimku a v těchto dnech Vám proto budeme častěji přinášet články, které hodnotí rok 2017, který se pomalu chýlí ke konci. Dnes jsme si pro Vás připravili článek, který má na svědomí Evropská kosmická agentura. Ta totiž na svém webu zveřejnila 23 fotografií, které z jejího pohledu nejlépe shrnují právě končící rok. Jelikož jde o fotky opravdu povedené a jelikož je naše země součástí ESA, rozhodli jsme se fotky převzít do našeho článku a doplnit je do češtiny přeloženými popisky.

Poslední mozaika Saturnu z Cassini

Saturn z 13.9.2017, Cassini NASA

Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn, a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.

Enceladu možná dodává energii tření

Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.

Ledové a přesto horké Měsíce

Enceladus

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.

Vesmírné výzvy – září 2017

cassini zdroj:jpl.nasa.gov

V září předvedla své ohnivé finále sonda Cassini, která se zapsala zlatým písmem do dějin kosmonautiky. Do kosmu se vydal miniraketoplán X-37B, tentokrát ale na raketě Falcon 9. Pomyslnou štafetu si předaly lodě Sojuz, když ta s označením MS-04 přistála, zatímco MS-06 odstartovala vstříc ISS. Na závěr se podíváme jak SpaceX zaktualizovala své plány na dobytí Marsu, přičemž Země a Měsíc budou z této technologie také profitovat.

Zářijová Kosmoschůzka

Sonda Cassini u Saturnu zakončí v roce 2017 svou úžasnou misi.

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Září bylo ve znamení finále veleúspěšné mise Cassini, nelze ho tedy na Kosmoschůzce opomenout. Ve druhé přednášce získáte informace přímo od zdroje, což je vždy cenné. Podělit se o novinky v programu ExoMars přijde Michal Václavík. Tato přednáška nebude zaznamenávána, exkluzivní informace tak získá pouze ten, kdo se osobně dostaví.

Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

SLEDUJEME: Cassini ukončuje svou jedinečnou misi

Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.