Štítek ‘Cassini’

Kosmotýdeník 225 (2.1. – 8.1.)

Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Kosmotýdeník 217 (7.11. – 13.11.)

Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Cassini sledovala oblačnost na Titanu

Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.

Kosmotýdeník 210 (19.9. – 25.9.)

V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase

cassini prolétá nad titanovým severním pólem zdroj:nasa.gov

Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly.

Mrak se nachází ve stratosféře Titanu a je tvořen sloučeninou uhlíku a dusíku známou jako dikyanoacetylen (C4N2), jež je právě tou ingrediencí v chemickém koktejlu, která barví atmosféru největšího Saturnova měsíce do hnědooranžové mlhy.

Severní pól plynného obra a něco navíc

Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.

Duny a další útvary na Titanu

O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.

Výzkum Venuše – 8. díl

Venus Express zdroj: nasa.gov

Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.

Jehla v kupce sena, aneb Cassini opět boduje

Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.