Cassini, děkujeme!

Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.

Dlouho jsme přemýšleli, jak nejlépe informovat o konci této famózní mise, která se zapsala zlatým písmem do historie letů do vesmíru. Jak nejlépe na jednom místě vyzdvihnout enormní množství úsilí a objevů? A pak nás to napadlo – použijeme formu statistik. Pro někoho je možná loučení se formou statistik odosobněné a chladné. Na druhou stranu právě čísla mají tu úžasnou schopnost ukázat velikost a význam této mise v čisté a nezkreslené podobě. Právě tak může vyniknout přínos, který nám Cassini poskytla v plné kráse.

Mise

  • Počet vykonaných příkazů: 2,5 milionu
  • Nasbíraných vědeckých dat: 635 GB
  • Objevených pojmenovaných měsíců: 6
  • Cílených průletů kolem saturnových měsíců: 162
  • Cílených průletů kolem Titanu: 127
  • Cílených průletů kolem Enceladu: 23
  • Objevených oceánů: 2 (Titan, Enceladus)
  • Objevených moří a jezer na Titanu: 3 moře a stovky malých jezer
  • Primární mise: 4 roky
  • Dvě prodloužené mise: Equinox (2008-2010) a Solstice (2010-2017)
  • Počet států, které se podílely na misi: 27
  • Procestovaná vzdálenost: 7,8 miliardy km na konci mise vůči Slunci – z toho 3,4 miliardy km připadá na meziplanetární přelet. 1,9 milionu km vůči Saturnu od příletu do konce mise
  • Průměrná vzdálenost Saturnu od Země: 1,43 miliardy km
  • Délka jednosměrné cesty rychlostí světla od Saturnu k Zemi: kolísá mezi 67 a 85 minutami
  • Délka jednosměrné cesty rychlostí světla od Saturnu k Zemi při konci mise: 83 minut
  • Rychlost sondy při ztrátě signálu: 111 637 km/h vůči Saturnu
  • Vydaných vědeckých prací: 3948
  • Dokončených oběhů: 293
  • Pořízených fotek: 453 048
  • Zážehů hlavního motoru: 183

Milníky:

  • Start: 15. října 1997 z Mysu Canaveral (Florida)
  • Nosná raketa: Titan IVB/Centaur
  • Oblet Venuše: 26.4.1998 – vzdálenost 234 km, 24.6 1999 – vzdálenost 600 km
  • Oblet Země: 18.8.1999 – vzdálenost 1171 km
  • Oblet Jupiteru: 30.12.2000 – 10 milionů km
  • Přílet k Saturnu: 1.6. 2004
  • Pouzdro Huygens: Oddělení 24.12.2004, přistání na Titanu 14.1.2005

Sonda Cassini:

  • Rozměry: 6,7 m na výšku a 4 metry na šířku
  • Hmotnost při startu (s pouzdrem Huygens, palivem, adaptérem atd.): 5 712 kg
  • Hmotnost na konci mise: 2 125 kg
  • Hmotnost použitého paliva: 2 950 kg z celkových 2978 kg
  • Energie: 885 W (633W na konci mise) z radioizotopového zdroje
  • Vědecké přístroje: 12 – infračervený spektrometr CIRS, snímkovací systém ISS, ultrafialový snímkovací spektrograf UVIS, mapovací spektrometr ve viditelné a blízké infračervené oblasti VIMS, snímkovací radar, radiový experiment RSS, plasmový spektrometr CAPS, analyzátor kosmického prachu CDA, hmotnostní spektrometr iontů i neutrálních částic INMS, magnetometr MAG, přístroj snímající magnetosféru MIMI, výzkum radiových a plasmatických vln RPWS.

Program:

  • Partneři: NASA (USA), ESA (Evropa), ASI (Itálie)
  • Počet lidí, kteří se na projektu podíleli: Více než 5000
  • Cena mise: 3,9 miliardy USD – z toho 2,5 miliardy USD na předstartovní přípravy (včetně nákladů na raketu a podílů Evropské a Italské kosmické agentury), dalších 1,4 miliardy USD stály náklady na provoz po startu – včetně řízení, sledování a komunikace po dobu 20 let

Mise sondy Cassini se dnes uzavře, ale její odkaz bude žít dál. Nasbíraná data mají pro vědce cenu zlata a můžete se klidně vsadit, že ještě několik let z nich budou výzkumníci čerpat a objeví v nich mnoho zajímavých informací. Sonda, která tu s námi byla tolik let dnes skončí. Nezbývá než si přát, aby Saturn na dlouho neosiřel. Věřme, že se Pán prstenců již brzy dočká nějaké další návštěvy, která odpovídajícím způsobem naváže na odkaz, který tu Cassini zanechala.

NASA TV se bude této mimořádné události ve svém vysílání podrobně věnovat. Doporučujeme Vám tedy sledovat níže přiložený přehrávač.

Zdroje informací:
https://saturn.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://saturn.jpl.nasa.gov/system/feature_items/images/32_CGF_STILL_00025_320.jpg

Cassini, děkujeme!, 5.0 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 3 347 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (31 votes cast)
(Visited 3 347 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


59 komentářů ke článku “Cassini, děkujeme!”

  1. iss84 - Miro napsal:

    …skvelý článok, súhrn príbehu Cassini-Huygens, na BBC:

    http://www.bbc.co.uk/news/resources/idt-sh/cassini_huygens_saturn

  2. ptpc napsal:

    Pripájam sa, skvelý článok! Hodný tejto sondy.
    No k samotnej sondy Cassini. Je to jedna z najúžasnejších sond aká kedy bola realizovaná. Je len škoda že dnes už jej púť skončí. Ale požičiam si jednu vetu – „Cassini je len začiatok…“ 🙂

    P.S.: „Pán prstencov“ – to sa ti naozaj podarilo.

  3. Naše maličká republika kdysi byla středobodem vzdělanosti.Postupem času už jen vzpomínáme na dobu „karlovu“a zoufale se snažíme na tuto dobu nějak navázat.Asi tohle nemá s Cassini nic společného,jenže to jen zdánlivě.Průměrný český občan nemá ani ponětí,co to byla Cassini…Propagátoři vědy jsou utlačováni různými „sluníčkáři“,kteří neskutečně odčerpávají spoustu finančních prostředků,které by se daly využít do vědy a její propagace.Tohle mé zamyšlení vychází z nutného zamyšlení nad skutečností a výsledky,které Cassini dosáhla.Stala se velikým milníkem v poznání vesmíru.Stala se ispirací pro lidstvo.Kudy je nutno nasměrovat výzkum.Pro nezasvěcené i samotný konec Cassini,který shoří,aby náhodou nějakým způsobem nekontaminoval nám tak vzdálený svět….

    • kitka napsal:

      pekne napísané, akoby som čítala o našej malej republike. Vďaka.

    • Malky napsal:

      Docela by mne zajímalo co za lidi máte na mysli pod pojmem „sluníčkáři“ 🙂

      • Pepa napsal:

        Napadají mě solární baroni, případně ti řepkoví. 😀
        Ale abych nebyl úplně mimo. Děkuji Cassini, že jsi toho pomohla tolik odhalit o druhé nejhezčí planetě Sluneční soustavy. 🙂

    • ldx napsal:

      K „sluníčkářům“ … na této planetě je tak 1 miliarda vzdělaných lidí (západní civilizace), kteří můžou za skoro veškerý výzkum a jmenovitě i tuhle sondu. Pak je tady tak 6 miliard lidí z rozvojového světa (případně „rozvíjejícího se“ tj. Indie a Čina), kteří o těch věcech nemají ani zbla ponětí a jejich život je převážně naplněn řešením toho, co zítra, jemně řečeno, do úst. A ti vaši Sluníčkáři jsou taková daň za tyhle planetární extrémy – někdo kdo dělá takový hloupý most mezi těmito dvěma velkými a nesouměřitelnými skupinami. To o co se snaží je pošetilá snaha o kvadraturu kruhu a o vyřešení existenčních problémů mávnutím kouzelného proutku (tu komunismus, tu ekologismus), ale nedá se jim upřít aspoň snaha,i když bIbě, to řešit, no.

  4. Jindra napsal:

    A psaný online přenos nebude? Jinak super články.

  5. Alois napsal:

    Překvapil mne počet zážehů hlavního motoru. Zajímalo by mne, zda se něco během mise porouchalo a zda všechny vědecké přístroje byly trvale funkční.

    • Dušan Majer napsal:

      Nejsem si ničeho vědom, respektive si na nic nevzpomínám.

    • Některé přístroje již nefungují, nebo fungují jenom částečně. Technických problémů s Cassini bylo mnoho, většinu z nich se podařilo opravit nebo obejít tak, aby neměly zásadní vliv na provoz. Největším problémem byla porucha druhého přijímače dat z Huygens, tím pádem se přišlo o polovinu dat (zejména fotografie). A konstrukce Cassini byla unikátní i v tom, že měla dva hlavní motory, aby bylo zajištěno, že alespoň jeden bude fungovat.

  6. Spytihněv napsal:

    První umělá družice Saturna. Kdy se dočkáme další? Nebo alespoň průletu kolem třeba s landerem na Enceladus? Když budu optimista, tak za 15 let (návrh, schválení, plány, vývoj, výroba, cesta – všechno dlouhé a dlouhé roky). Ale spíše až později. Proto je potřeba si vážit toho, co nám Cassini přinesla. Teď se stane součástí Saturna.

  7. kitka napsal:

    Vďaka za článok aj za to, že ste sa venovali všetkému, čo sonda Casiny po celú dobu dokazovala. Zhrnutie celej misie v jednom, nostalgia a zároveň očakávanie, čo títo šikovní ľudia ešte vymyslia.

  8. Václav Čermák napsal:

    Už dlouho mi vrtá hlavou jedna věc, jak se v beztížném stavu zařídí, aby palivo z nádrže doteklo kam má a neudělalo třeba kouli někde veprostřed? Tady ho třeba zbylo 28 kg ze skoro 3000, to je kapka ve velkém prostoru prázdné nádrže…

    • Václav Čermák napsal:

      Dovedu si představit třeba nádrž rozdělenou nějakou membránou a tlakovanou z její druhé strany, ale týká se to třeba i restartovatelných druhých stupňů raket a tam nic takového není.

      • Dan napsal:

        Je to téměř stejné jako pivní tank – uvnitř nádrže elastický obal, který obsahuje jen a pouze palivo a mezi ten obal a stěny nádrže se vhání například stlačený plyn. Případně je ten obal jako tahací harmonika a stlačuje se lineárně.

        • Dan napsal:

          ad druhé stupně – Saturn V, pokud si pamatuju, měl na druhém/třetím? stupni malé motory, které udělily sestavě impuls dostatečný k tomu, aby palivo doteklo k čerpadlu. Sojuz zapaluje druhý stupeň ještě před vypnutím a odhozením centrálního.

        • VaclavC napsal:

          Děkuji. Horní stupeň Falconu to asi tedy bude mít nějak podobně (jako Saturn).

    • Jiří Kos napsal:

      Díky za dobrý odkaz. Mimo jiné mne zaujaly ty demonstrace vypatlanců před 20 roky proti startu Cassini …

      • Spytihněv napsal:

        Na ty retardy se celkem pamatuji. Myslím, že šlo o gravitační manévr u Země necelé dva roky po startu. Riziko netrefení se nebo co a rozprášení plutonia v atmosféře. Ale kdo to tehdy vyprovokoval, to už netuším.

        • Jiný Honza napsal:

          No pokud se takhle vyjadřují zastánci Cassini i v USA, tak se ani nedivím, že má NASA problémy s financováním a že podobná sonda jen tak nebude.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Jiný Honza

          co máte proti odborně lékařským (i když zastaralým) pojmům jako je „retardovaný“ ? Může snad průměrně inteligentní člověk projevovat strach z toho, že by se, v případě totální havárie sondy, Zemi (pravděpodobně jistě nad neobydlenou pustinou) vrátilo trochu radiaktivního materiálů který by se okamžitě rozptýlil v PŘIROZENÉ úrovni radioaktivity na neměřitelnou úroveň ?

          Na to prostě musíte být retardovaný… nebo podplacený.

        • Jiný Honza napsal:

          Já proti používání vypatlanců a retardů vůbec nic nemám, aspoň se tak rychle projeví kdo je kdo…

        • Dušan Majer napsal:

          Já bych byl hlavně rád, pokud by se tyto výrazy obecně nepoužívaly na našem webu. 😉

        • Spytihněv napsal:

          Jiný Honza: Nějak mi uniká, proč by používání inkriminovaných výrazů směrem ke skupině dejme tomu pomýlených a neinformovaných občanů protestujících proti Cassini mělo ohrožovat financování další sondy k Saturnu.

        • Jiný Honza napsal:

          Protože peníze pro NASA schvaluje volený kongres. A velká část voličů jsou, přiznejme si, Ti pomýlení nebo neinformovaní. Většina si asi uvědomuje, že nejsou žádní raketoví inženýři, ale urážení asi jejich názor nezmění.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Jiný Honza

          tihle „profesionální“ aktivisté za „lepší svět“ jsou ovšem marginální skupina. Mediální pozornost neodpovídá případné voličské základně, a proto je nutné nazvat věci jak jsou – je to banda ukřičených, nevzdělaných a v podstatě nedemokratických exotů.

    • Dušan Majer napsal:

      Rádo se stalo. 😉

  9. Mallard napsal:

    Nádherný a podarený článok pán Majer, ďakujeme.

    Zvolili ste výbornú formu na to, ako krásne „v skratke“ popísať fenomén Cassini.
    Je motivujúce, čo sa sondám, ktorá pôvodne ani nemali byť, podarilo zistiť.
    Jediné, čo ma mrzí je strata údajov z Huygensa – na druhej strane aj tak máme byť za čo vďační.

    Na tomto projekte ma teší a povzbudzuje ešte jedna vec – medzinárodná spolupráca. Osobne si myslím, že takto by mal výskum Vesmíru vyzerať. Ako vyššie uvádzate – 27 zapojených štátov hovorí za všetko.

    A veľká vďaka ľuďom, ktorí sa o ňu za tie roky starali – od otcov myšlienky, až po tých „nešťastníkov“, ktorá musia sedieť pri zániku (hoc vedecky plodnom).

    Tak hor sa užiť si ďalšiu vedeckú lahôdku – aj keď má pekne horko-sladkú príchuť:-)

    Tak ešte raz ďakujem a prajem príjemný deň.

    PS: A vlastne až teraz som si uvedomil, že tohto super prieskumníka ku Titanu (a Saturnu samozrejme) Titan aj vyniesol:-)

    M.

  10. Spytihněv napsal:

    Pokud jde o státy, které se tak či onak podílely na misi, krásně to ilustruje tento obrázek. 28 vlajek včetně české.

    http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/cassini/ccover.jpg

  11. KarelK napsal:

    Skvělé, dojemné a důstojné rozloučení.
    Díky.

  12. Keba napsal:

    Skvělé! Když člověk domyslí co ta čísla opravdu znamenají je to ohromující!
    Díky!

  13. peter napsal:

    885 W (633W na konci), pri predstave, že malá rýchlovarná kanvica má tak 900W, tak ma napadajú rôzne myšlienky 😀

  14. Honza napsal:

    Já bych jen připomněl tuhle vizualizaci:
    http://www.lizard-tail.com/isana/orb/misc/cassini_spacecraft/
    Jsem zvědavý, jak to bude vypadat před druhou hodinou…

  15. Jiný Honza napsal:

    Nezbývá než doufat, že netrefíme Saturňanům nic důležitého.
    A kdyby náhodou jo, tak že nemají prostředky nám to oplatit.
    🙂

  16. Smisek napsal:

    Hodně pěkný článek, ale je škoda, že už Cassini definitivně končí. Z misí které sleduji od dětství už mi tím pádem zbyla jen Opportunity. Nezbývá než se slzou v oku říct: „Děkuji za krásné fotky a nové úžasné objevy.“

  17. Kaili napsal:

    Konec…

  18. ventYl napsal:

    635GB dat posielanych rychlostou, ktorou boli posielane data pocas vstupu do atmosfery znamena 12 hodin nepretrziteho vysielania.

  19. Mallard napsal:

    Super články ku dnešnému vedecky orientovanému zániku Cassini. Akurát sa chcem opýtať – v štatistikách je uvedený štart 10.10.1997. Nebol štart 15.10.1997?

    Krásny dník, všetko len to naj a nech Váš skvelý kosmonautix vydrží minimálne toľko ako Cassini:-) Od dneška počínaje:-)

    M

  20. MilanV napsal:

    Pěkné shrnutí. Mohl bych poprosit o pár dalších čísel?

    * rok odsouhlasení plánu prací, tedy začátek práce na skutečné sondě (jak letové části tak vědeckých přístrojích)
    * velikost „core teamu“, který tu myšlenku na začátku prosazoval
    * kolik lidí z tohoto týmu ještě dnes žije a kolik jim je let
    * kolik vědců navrhujících a sestavujících ty experimenty pro Cassini bylo a kolik z nich žije ještě dnes – příp. kolik z nich ještě pracuje a kolik jim je dnes let

    Myslím, že z těchto čísel, kdybychom je alespoň přibližně dokázali získat/odhadnout, by vyplynula ta obrovská úcta, kterou si tento projekt zaslouží, a lidi na něm od začátku pracující. Spousta z nich věděla, že se nedočká všech výsledků, pokud se vůbec dočká v činné službě alespoň startu. Oni netušili ani jestli vůbec dokáží, a za jak dlouho, ten projekt vůbec prosadit – přes všechny instituce, politiky, změny režimů… Každý z nich věděl, že bude jen malý střípek skládačky a že není v jeho moci, aby se skládačka někdy podařila dostavět. A šli do toho a dosáhli takových výsledků. A ještě s čím ho dosáhli:

    Na závěr pak jedno nečíslo: fotografii (snímek z filmu) z běžné domácnosti a ulice té doby, kdy se projekt tvořil – to abychom si uvědomili tehdejší stav běžné techniky.

    Z toho plyne pak poslední číslo (v přeneseném slova významu): hloubka poklony, kterou si všichni zúčastnění zaslouží.

    • Dušan Majer napsal:

      Pravdou je, že Cassini vzešla z projektu Titan Probe Radar Mapper, který začal někdy v polovině 80. let. Ale taková čísla by se dohledávala jen velmi obtížně, možná by se ani nedala sehnat.

    • Jiný Honza napsal:

      Ten obrázek z domácnosti průměrného konstruktéra kosmické sondy v devadesátých letech by mě fakt zajímal. Možná jako v tom vtipu, auto bez střechy, stará vína a plesnivý sýr. 🙂

Zanechte komentář