Štítek ‘armáda’

Hlídač jaderných explozí poletí na Atlasu V

Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.

Lukrativní armádní zakázka pro Atlas V

Atlas V ve své nejsilnější konfiguraci vynese v roce 2019 přímo na geostacionární dráhu hlídače jaderných explozí. V dalších dnech vydáme článek. 30. června 19:30

Armádní „hlídač“ se opozdí

Vypuštění malého armádního satelitu z Floridy se odkládá z poloviny července na polovinu září. Odklad družice, která měla po startu z floridského Mysu Canaveral sledovat objekty na geostacionární dráze, potvrdilo tiskové oddělení amerického letectva, které je pod družicí podepsáno. Armáda však neupřesnila důvod, proč k odkladu – navíc poměrně výraznému – vlastně dochází, neznáme ani náhradní termín startu družice SensorSat. Pracuje se jen s volným termínem od konce srpna do poloviny září. V dnešním článku se podíváme nejen na účel této družice, ale i na nosnou raketu i na netradiční dráhu, po které bude SensorSat obíhat.

Povede se světový rekord v krátkosti rozestupu?

Zítra z kosmodromu Pleseck odstartuje raketa Sojuz-2.1v s armádní družicí Kosmos 2519. Start přijde 6 minut před startem Falconu 9. Pokud to vyjde, bude to světový rekord v krátkosti rozestupu mezi dvěma starty. 22. června 15:46

Tajný miniraketoplán se vrátil z rekordní mise

718 dní – přesně tolik času strávil ve vesmíru tajný armádní miniraketoplán X-37B na misi OTV-4. Ke startu na raketě Atlas V došlo 20. května 2015 a dnes odpoledne miniraketoplán přistál relativně nedaleko místa startu – na ranveji SLF (Shuttle Landing Facility) floridského kosmodromu. Nejen, že šlo o rekordně dlouhou misi, ale navíc byla ranvej na Kennedyho středisku pro tento miniraketoplán použita vůbec poprvé v historii. Šlo navíc o její první ostré využití k přistání kosmického stroje od konce mise STS-135 v červenci 2011, kdy sem dosedl raketoplán Atlantis.

ŽIVĚ: Armáda posiluje – ráno Japonci, v neděli Američané

Dnes ráno ve 2:20 našeho času odstartovala japonská raketa H-IIA, která na oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů vynesla armádní sledovací satelit IGS Radar-5. Kolem mise není k dispozici mnoho informací, ale spekuluje se o tom, že družice má sledovat přesuny severokorejských a čínských armádních jednotek. Japonská váda sice neupřesnila schopnosti satelitu, ale použití radaru naznačuje, že by mohl dosáhnout rozlišení 1 metr. Jedná se již o šestý japonský průzkumný satelit s radarem. Kromě toho Japonci disponují také optickými družicemi, které pořizují kvalitnější snímky, ale jen za dobrých světelných a meteorologických podmínek. Mohlo by se zdát, že vypuštění aktuálního satelitu souvisí s událostmi na Korejském poloostrově, ale start této družice byl plánován již několik let dopředu. Zajímavou shodou okolností ale Japonci odstartovali jen pár desítek hodin před Američany. V neděli krátce po půlnoci totiž svou armádní družici vypustí i Spojené státy a v tomto článku můžete start sledovat živě.

Atlas vynesl dva armádní hledače cizích lodí

Jak jsme Vám ve středu odpoledne slibovali, vracíme se k úspěšnému startu rakety Atlas V na misi NROL-79. Mise NROL spadají pod Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office) a všechny jsou z logiky věci tajné. Provozovatelé raket, výrobci ani státní agentury nezveřejňují o tomto typu nákladu žádné informace. Ostatně i přímé přenosy na internet končí ve chvíli, kdy se odhazuje aerodynamický kryt. I přesto se ale dá nepřímo odhalit, k čemu je která mise určená a o stejnou detektivku se pokusíme i dnes. Mise NROL-79 patří mezi ty snáze prokouknutelné. Při hledání účelu nových družic se zaměřujeme na veřejně dostupné informace, které se nedají utajit – odkud se startuje, jaké je startovní okno, jaký typ rakety se použije a jakým směrem se nosič vydá (což souvisí s místem, odkud startuje). Někdy může být nápověda ukrytá v logu mise a hlavně se po startu hledači družic snaží najít na obloze novou „pohyblivou hvězdu“.

Chystá se přistání tajného miniraketoplánu?

Je možné, že se čtvrtá orbitální mise polotajného amerického miniraketoplánu X-37, která se také označuje jako OTV-4, pomalu chýlí ke konci. Ke startu došlo 20. května 2015 a šlo vůbec o první misi, na kterou letěl již jednou použitý X-37B. Jako obvykle bylo k dispozici jen velmi málo informací, ale vědělo se, že mise bude trvat minimálně 200 dní. Šest dní po startu nový objekt objevili hledači družic, kteří určili dráhu jako 312 × 325 km se sklonem 38° vůči rovníku. To je trochu neobvyklé, protože zatímco u minulých misí se výška vždy hodně měnila, sklon dráhy býval vždy 40 – 43°.

Japonský polotajný satelit

Pravidelní čtenáři našeho webu vědí, že většinu satelitů na oběžné dráze tvoří družice, které nejsou tajné. Ty slouží vědě, výzkumu, komunikaci a nebo šíření televizního signálu. Pak existují i družice tajné, které vypouští Spojené státy, Rusko i Čína – u těchto satelitů je každý start malou detektivkou,ve které se z nepřímých náznaků zjišťuje, jaký účel může satelit plnit a na jakou dráhu míří. Jenže ve skutečnosti existuje i kategorie třetí – jde o satelity polotajné, přičemž jednoho zástupce této skupiny vypustilo Japonsko na oběžnou dráhu v úterý 24. ledna v 8:44 našeho času. U této družice známe její úkol, jsou k dispozici i základní informace o její konstrukci, ale Japonci nebudou upřesňovat jeho oběžnou dráhu.

ŽIVĚ: Delta vypouští armádní komunikační satelit

… a ne jen tak ledajaký, chtělo by se napsat k nadpisu tohoto článku. Družice WGS 8 poskytne ze všech satelitů nejvyšší přenosovou kapacitu pro americké armádní složky. V jejích útrobách najdeme technologická vylepšení na úrovni řídící elektroniky, která téměř zdvojnásobuje využitelné přenosové pásmo, takže vojáci, lodě, letouny i drony budou moci využívat rychlejšího připojení ve srovnání s ostatními družicemi ze systému WGS (Wideband Global SATCOM). V tomto článku budete mít možnost celý start sledovat živě.