Armáda posadí družici na Minotaura

V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.

U.S. Air Force totiž podepsala dohodu s firmou Orbital ATK, ve které je projednáno vynesení průzkumné družice ORS-5. Jde o poměrně malý satelit, jehož hlavním účelem je skenování ostatních satelitů a hlavně úlomků kosmického smetí, jejichž sledování má americká armáda v popisu práce. ORS-5 by měl svou pozornost zaměřit hlavně na geosynchronní dráhy včetně geostacionární.

Pravděpodobná podoba družice SBSS

Pravděpodobná podoba družice SBSS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

O návrh a stavbu satelitu ORS-5 (někdy se můžete setkat i s označením SensorSat) má na starosti Massachusetts Institute of Technology’s Lincoln Laboratory. Družice má překlenout období po roce 2017. Tehdy má totiž podle plánu skončit služba sondě SBSS (Space Based Space Surveillance), která byla na oběžnou dráhu vypuštěná raketou Minotaur IV v roce 2010. SBSS disponuje 30 centimetrovým teleskopem a 2,4 megapixelovým snímačem, přičemž v době startu se předpokládalo, že jeho životnost bude pět a půl roku. Družice SBSS je pouze testovacím exemplářem, který má ověřit technologie pro sestavu několika satelitů, které by se měly zaměřit na sledování kosmických úlomků a potenciálně nebezpečných družic.

Podle zprávy Pentagonu zaplatí americká vláda společnosti Orbital ATK za vynesení satelitu ORS-5 celkem 23,6 milionu dolarů. Rodina raket Minotaur, kam spadá i Minotaur IV zatím nikdy z Floridy nestartovala. Nosiče mají za sebou už 15 startů, při kterých dopravily do vesmíru 74 satelitů pro NASA, či university. Všechny starty proběhly z Kalifornie, Viginie, nebo Aljašky. Samotná raketa Minotaur IV má zatím na svém kontě 5 startů – 3 z Vandenbergovy základny a 2 z kosmodromu Kodiak.

StartKosmodromNákladDráha
22.4.2010VandenbergHTV-2asuborbitální
26.9.2010VandenbergSBSSSSO
20.11.2010Kodiak8 družic včetně NanoSail-D2LEO
11.8.2011VandenbergHTV-2bsuborbitální
27.9.2011KodiakTacSat-4LEO

O velikosti družice ORS-5 můžeme pouze spekulovat. Sofistikované odhady hovoří o rozmezí 80 – 110 kilogramů. Satelit by měl být umístěný na poměrně neobvyklou dráhu – kolem Země má obíhat ve výšce 600 kilometrů a dráha bude vůči rovníku skloněná o 0°. Do budoucna by podobných startů mohlo být více a proto společnost začala uvažovat o tom, že by jednou mohly její nosiče startovat z Francouzské Guyany, nebo Brazílie. Důvod je jasný – čím blíže rovníku leží kosmodrom, tím má raketa vyšší nosnost. Plán je zatím ve fázi úvahy, ale je dobré vidět, jakými směry se firma poohlíží.

Raketa Minotaur IV

Raketa Minotaur IV
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Minotaur IV běžně používá čtyři raketové stupně – všechny na tuhá paliva. První tři pochází z armádní balistické střely Peacekeeper, přičemž poslední, horní stupeň, který dopravuje náklad na finální dráhu je komerčně vyráběný Orion 38. Ovšem v rámci startu s družicí ORS-5 bude raketa vypadat jinak. Nad čtvrtým stupněm (Orion 38) bude umístěný ještě pátý stupeň – opět Orion 38. Použití dvou identických stupňů se může zdát neobvyklé, ale úkolem pátého stupně bude redukce sklonu oběžné dráhy vůči rovníku.

Není zatím jisté, zda se tato vylepšená raketa bude stále označovat jako Minotaur IV, či zda dostane nějaké jiné jméno. Co naopak víme, je to, odkud přesně raketa odstartuje. K obloze se vydá z rampy číslo 46, kterou provozuje Space Florida. Tato rampa vznikla v osmdesátých letech – primárně pro pozemní zkoušky rakety Trident pro námořnictvo. Ostatně samotná rampa leží na území, které patří armádě. Krátké oživení spojené s prvním let na oběžnou dráhu z této rampy přišlo až na konci tisíciletí, kdy ji začaly využívat rakety Athena I a Athena II. Nejznámějším nákladem, který se z této rampy vydal do vesmíru, byla družice Lunar Prospector, která kroužila okolo Měsíce. Poslední start z rampy 46 přišel v roce 1999 a od té doby jen čeká na nové využití. Jedním z prvních kroků by mohl být právě start vylepšené rakety Minotaur.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightnow.com/minotaur/sbss/images/minotaur4sbss.jpg
http://spaceflightnow.com/news/n1004/23minotaur/sbss.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2010/09/A57.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


4 komentáře ke článku “Armáda posadí družici na Minotaura”

  1. Jiří Hošek napsal:

    Pro rampu SLC-46 je známo ještě další využití rakety vycházející ze střely Peacekeeper:
    http://www.spaceflightinsider.com/organizations/nasa/nasa-official-talks-ascent-abort-2/

  2. Asdf napsal:

    Proč Minotaur tak dlouho nestartoval?

    • Dušan Majer napsal:

      Nikdo si jej neobjednal. Pokud by firma dostala zakázku, jistě by dokázala připravit raketu i dříve. Ono je to hodně tím, že Minotaur nemá zrovna vzornou nosnost (udává se 1735 kg do výšky 185 km se sklonem 28° vůči rovníku). Není mnoho družic, které by využily takto slabou raketu. Malé satelity většinou startují jako sekundární náklady jiných družic (což u této nejde kvůli její specifické oběžné dráze). Ostatně třeba SpaceX nedávno oznámila, že nebude oživovat svou raketu Falcon 1, kterou začala své podnikání, protože chce malé družice vynášet jako sekundární náklady na raketách Falcon 9 (potažmo Falcon Heavy).

Zanechte komentář