Curiosity hlásí z Marsu objev dalších organických látek

Americké vozítko brázdící povrch Marsu se může pochlubit hned dvěma velmi zajímavými objevy. V prvním případě šlo o stopy důkazů schované v marsovských kamenech, které naznačují, že Mars mohl hostit dávný život. Druhý objev pak souvisí s plynným obalem planety, ve kterém vozítko hledalo náznaky, které by teoreticky mohly souviset s aktuálním životem na Marsu. Náš dnešní článek se na oba zaměří a ukážeme si, jak všestranným průzkumníkem Curiosity, největší laboratoř dopravená na cizí planetu, je.

Organická chemie je mimořádně bohatý obor s ohromným množstvím sloučenin.

Organická chemie je mimořádně bohatý obor s ohromným množstvím sloučenin.
Zdroj: https://images-na.ssl-images-amazon.com/

NASA včera uspořádala videokonferenci k oběma objevům. Moderátorka hned na začátek uvedla na pravou míru jednu důležitou věc, která se před podobnými konferencemi na internetu rozjede prakticky vždy. Její slova se dají shrnout do sdělení: „Ani dnes nedojde k oznámení objevu mimozemského života, ale jsme na správné stopě.“ Ještě než se pustíme do popisu samotných objevů, je potřeba vysvětlit význam sousloví organická látka. Takový výraz může v některých lidech evokovat představu nějaké látky, která pochází ze živého tvora. Skutečnost je však mnohem méně fascinující.

Chemici označují jako organické látky ty molekuly, které jsou tvořené uhlíkem a vodíkem. Kromě těchto dvou prvků mohou být v molekulách obsaženy i jiné látky (třeba kyslík, dusík a různé další), ale rozhodně se nedá mezi pojmy organická látka a život vložit rovnítko. Látky, které zkoumá organická chemie sice často mívají souvislost s biologickými procesy, ale je potřeba mít na paměti, že mohou vznikat i jinými cestami, které s životem vůbec nesouvisí.

Vrták roveru Curiosity

Vrták roveru Curiosity
Zdroj: http://www.leonarddavid.com/

Ačkoliv tedy nedošlo k objevení života, vědci považují nové objevy za dobrou předzvěst v souvislosti s připravovanými misemi, které poletí k Marsu v dalších letech a které budou mít za úkol přímo pátrat po stopách života. Aktuální objevy představují organické molekuly objevené v tři miliardy let staré usazené hornině a sezónní variace v koncentracích metanu v atmosféře.  „Tyto nové objevy nám říkají, abychom na Marsu pokračovali v nastaveném kurzu hledání stop života,“ popisuje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor Ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu a dodal: „Jsem přesvědčený, že naše mise – probíhající i chystané – odemknou ještě více dechberoucích objevů na rudé planetě.“

„Curiosity nebyla schopna určit zdroj organických molekul,“ říká Jen Eigenbrode z Goddardova střediska, která je hlavní autorkou jedné ze dvou nových vědeckých studií a pokračuje: „Ať už se v něm ukrývá pozůstatek dávného života, nebo to byla potrava pro nějakou životní formu, či se jedná o látku, která neměla se životem nic společného, rozhodně tento organický materiál ukrývá chemické odpovědi k otázkám týkajícím se planetárních podmínek a procesů.“

Kráter Gale s vyznačenou přistávací elipsou roveru Curiosity.

Kráter Gale s vyznačenou přistávací elipsou roveru Curiosity.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

Mars je dnes mrtvá, studená poušť prakticky bez atmosféry, ale díky robotickým průzkumníkům už máme dostatek důkazů o tom, že v dávných dobách  mohla na Marsu existovat tekoucí voda, což je nezbytná složka pro nám známý život. Díky roveru Curiosity víme, že kráter Gale, kde rover jezdí, byl v té době zaplavený vodou, takže v současné době vozítko jezdí po vyschlém dně jezera. Voda, která zmizela, však po sobě zanechala stopy a spolu s nimi i látky, které v ní byly rozpuštěné. Některé tvořily základní stavební bloky života, jiné mohly fungovat jako zdroje energie zatím neznámých životních forem. I když nevíme, zda jsou objevené látky biologického původu, pro vědce je velmi zajímavé, že dokázaly přečkat do dnešní doby.

Kráter Gale byl v dávných dobách plný vody - bylo zde jezero.

Kráter Gale byl v dávných dobách plný vody – bylo zde jezero.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

„Povrch Marsu je vystaven kosmickému záření. To spolu s agresivními chemickými látkami rozkládá organickou hmotu,“ vysvětluje Jen Eigenbrode a pokračuje: „Objev dávných organických látek ukrytých jen pět centimetrů pod povrchem, které se zde uložily v době, kdy Mars mohl být obyvatelný, nám nabízí jedinečnou možnost studovat příběh těchto látek některými budoucími misemi, které budou moci vrtat hlouběji.“ Škodlivý vliv záření se momentálně projevuje do hloubky 150 centimetrů, ale už za dva roky má k Marsu vyrazit evropsko-ruská mise ExoMars, jejíž rover bude schopen odebírat vzorky z dvoumetrové hloubky.

Přístroj SAM (Sample Analysis at Mars)

Přístroj SAM (Sample Analysis at Mars)
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

Pro aktuální objev bylo potřeba, aby rover svou vrtačkou odebral vzorky sedimentární horniny ze čtyř různých míst. Šlo o vrstvy, které vznikaly před miliardami let usazováním nejrůznějšího materiálu na dně dávného jezera. Rozmělněné vzorky byly přeneseny do palubní laboratoře SAM, konkrétně do její pece, kde došlo k jejich zahřátí na více než 500°C – organické molekuly obsažené v prášku se tak mohly vypařit.

Citlivé detektory přístroje SAM pak zaznamenaly chemické složení těchto výparů. Je potřeba uvést, že zahřátím dochází k rozpadu větších organických molekul, takže ve výsledku jsou k dispozici spíše pouze údaje o složení těchto výsledných úlomků. Detekované látky mohou být původní, ale vzhledem k vysokým teplotám jde spíše právě o úlomky větších molekul.

Ukládání přístroje SAM (žlutý kvádr) do roveru Curiosity. Vozítko bylo v té době břichem vzhůru.

Ukládání přístroje SAM (žlutý kvádr) do roveru Curiosity. Vozítko bylo v té době břichem vzhůru.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

Podle odborníků by původní makromolekula mohla být podobná kerogenům, což jsou polymerní organické látky, které můžeme na Zemi najít v usazeninách jako jsou ropné břidlice. Nabízí se tak (neověřitelná) spekulace o tom, zda nemůže jít o pozůstatek dávných bakterií. Některé z objevených látek obsahují síru, což některé vědce vede k úvahám, zda tento prvek nemohl pomoci zachovat aktuálně nalezený materiál. Síra totiž dokáže chránit látky před oxidací a činí je odolnějšími.

Mezi detekovanými látkami byl i thiofen - cyklická molekula čtyř atomů uhlíku a jednoho atomu síry.

Mezi detekovanými látkami byl i thiofen – cyklická molekula čtyř atomů uhlíku a jednoho atomu síry.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov/

Výsledky také ukazují, že koncentrace organického uhlíku dosahují deseti a více částic na milion. Tato hodnota se blíží údajům, které máme z marsovských meteoritů a je také více než 100× vyšší, než dřívější detekce organického uhlíku na Marsu. Mezi látky, které se podařilo objevit, patří například thiofen, benzen, nebo toluen. Aby to nevypadalo, že se objevily jen cyklické sloučeniny, tak je potřeba zmínit i přítomnost menšího množství uhlíkových řetězců jako je propan či butan. V roce 2013 přístroj SAM objevil v horninách z nejnižších vrstev kráteru organické molekuly obsahující chlor. Aktuální objev tak rozšiřuje inventář molekul detekovaných v dávných jezerních sedimentech a pomáhá nám vysvětlit, jak je možné, že se zachovaly do dnešních dnů.

Ve druhé studii vědci popisují objev sezónních variací koncentrací metanu v atmosféře Marsu. Tento objev mohl vzniknout díky tomu, že Curiosity poskytuje data již ze tří marsovských let. Analýzy atmosféry, které se pravidelně provádí prostřednictvím přístroje SAM, tak mohou být dosazeny do dlouhodobých měřítek, ve kterých se dají pozorovat právě shodné vzorce chování ve stejných ročních obdobích.

Sezónní změny koncentrace metanu v atmosféře Marsu.

Sezónní změny koncentrace metanu v atmosféře Marsu.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

S velkou pravděpodobností pochází tento metan z chemických reakcí vody a podzemních hornin, ovšem vědci nemohou vyloučit, že by tento nejjednodušší uhlovodík mohl mít biologický původ. Metan byl v atmosféře Marsu dříve detekován ve velkých, nečekaných výtryscích. Nové výsledky ukazují, že i když jsou koncentrace metanu pořád velmi nízké, tak během teplejších období roku dosahují vrcholů a naopak v zimě vždy klesají.

„Je to poprvé, kdy jsme v příběhu metanu viděli něco opakovaného. Ve výzkumu se tak máme čeho chytit,“ říká Chris Webster z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, který je autorem druhé aktuální studie a dodává: „Přišli jsme na to jen díky dlouhé životnosti Curiosity. Jelikož jsme mohli sledovat koncentrace po dobu několika sezón, mohli jsme v nich najít opakující se vzory.“

Objev těchto cyklů a organických látek na povrchu vědce utvrzuje v přesvědčení, že mise Mars rover 2020 a ExoMars 2020 dokáží objevit ještě mnohem více organických látek – ať už přímo na povrchu, nebo trochu hlouběji pod ním. Jisté je, že vozítko Curiosity odvádí ohromný kus práce i přesto, že svůj základní úkol splnilo. Mise měla původně trvat jeden marsovský rok, tedy dva roky pozemské. Od přistání v roce 2012 uplynulo již skoro šest let, takže rover již téměř dosáhl trojnásobku své plánované životnosti. Aktuální novinky ukazují, že rover má stále co nabídnout a jelikož se před pár dny podařilo vyřešit i problém s vrtačkou, můžeme se jistě těšit ještě na mnoho fascinujících objevů.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia19808.jpg
https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/71SuqYUrrxL.jpg
http://www.leonarddavid.com/…/Curiosity-Mastcam-Right-Sol-1534-November-29-2016-2.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/Gale_Crater_landing_site.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/PIA19080_Gale_Crater_Lake.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/poster-VX-61612-01-09-02-38.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/SAM_Curiosity_PIA13792.tif
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/Curiosity_Organosulfide_Graphic.png
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/MarsMethaneSeasonal.png

Curiosity hlásí z Marsu objev dalších organických látek, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 4 112 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 4 112 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


53 komentářů ke článku “Curiosity hlásí z Marsu objev dalších organických látek”

  1. Alois napsal:

    S tím “ jezerem“ v kráteru to asi nebude pravda. Někde jsem viděl řez kráterem a středová hora se vypíná nad valy kráteru i okolní terén o cca 1 km !

    • pbpitko napsal:

      Áno, chýba tam stredový vrchol, je tam iba val po obvode krátera. Ak je tam v skutočnosti vrchol, musel vzniknúť súčasne s valom a tak voda sa musela okolo vrcholu rozlievať do tvasru prstenca.

    • pbpitko napsal:

      Škoda že na Curiosity nie je plynový chromatograf s ramanovým spektrometrom ktorý by mohol presne určiť o ktoré organické látky ide. Takto vieme iba o drobných fragmentoch organických látok, takže nič moc.
      A tuším že taký analyzátor nebude ani na Mars 2020 ! Alebo sa mýlim ? Budem sa musieť dôkladnejšie pozrieť aká tam bude výbava.
      A chce to vŕtať hlbšie, najmenej tie 2 m, radšej viac !
      Myslím že po x-miliardách rokoch mohli sa iba tam zachovať vierohodné príznaky po niekdajšom živote, o súčasnom nehovoriac !
      pb 🙁

    • Petr Scheirich napsal:

      Středový vrchol, který vzniká spolu s valem po obvodu, je po vzniku kráteru vždy nižší, než val.
      Takže není problém, aby ho voda zaplnila celý. Tím se na dně a středovém vrcholu vytvořila vrstva sedimentů (které ostatně Curiosity vidí), čímž stouplo dno a zároveň i vrchol. To jak vypadá kráter dnes je tedy výsledkem usazování sedimentů a pak ještě několik miliard let trvající eroze, zatímco obrázek s jezerem ukazuje představu, jak to mohlo vypadat tehdy.
      Že jste někde něco viděl, to je jak z agentury JPP. Stačí se podívat na topografickou mapu kráteru Gale
      https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Topographic_Map_of_Gale_Crater.jpg
      z níž je vidět, že velká část valu již oderodovala, ale tam, kde val zůstal zachován, je vyšší než centrální vrchol.

      • pbpitko napsal:

        Práve topografická mapa ukazuje že val je na mnohých miestach o hodne nižší ako centrálny vrcholec.
        Je to bežný jav možno aj na väčšine kráteroch nielen na Marse ale aj na Mesiaci…

        https://www.wired.com/images_blogs/wiredscience/2011/07/gale-crater-
        wikipedia.jpg

        http://news.psu.edu/sites/default/files/styles/threshold-992/public/lake_gale.jpg?itok=VgOt7OiB

        • Petr Scheirich napsal:

          pbpitko: Kdybyste dočetl můj komentář do konce nebo pořádně, tak byste viděl, že píšu: „velká část valu již oderodovala, ale tam, kde val zůstal zachován, je vyšší než centrální vrchol.“
          Takže ano, na mnohých (dokonce většině) místech je val _DNES_ nižší, než centrální vrcholek. Ale jeho nejvyšší (= nejméně erodované) části (to je ta bílá barva na vámi odkazované topo mapě) jsou vyšší. Protože vznik kráteru je symetrický proces, celý val musel být krátce po svém vzniku přinejmenším tak vysoký, jako jeho dnešní nejvyšší části.

          „Je to bežný jav možno aj na väčšine kráteroch nielen na Marse ale aj na Mesiaci…“
          Právě naopak. Mladé (neerodované) krátery mají nižší vrcholky než valy. Plyne to nejen ze simulací vzniku kráterů, ale i ze samotných dat.
          Přesvědčit se o tom můžete např. na dvou obrázcích v této práci:
          https://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2013/pdf/1309.pdf
          Na prvním obrázku jsou průměry kráterů a jejich hloubky. Prostým odečtem z grafů můžete zjistit, že výšky centrálních vrcholků (měří se ode dna) jsou 2x až 4x menší oproti hloubkám kráterů.
          Na Marsu to není o moc jinak, statistiku výšek centrálních vrcholků a hloubek kráterů přikládám z knížky Geology of Mars:
          http://sajri.astronomy.cz/tmp/Geology_of_mars_49.jpg
          Dosazením zjistíte, že typické hodnoty pro Marsovské krátery jsou:
          30km průměr: hloubka 1.9km; výška vrcholku 0.2 km
          60km průměr: hloubka 2.7km; výška vrcholku 0.3 km
          90km průměr: hloubka 3.3km; výška vrcholku 0.4 km

          Jiný Honza: „A jestli jsem vás pochopil správně, tvrdíte, že voda sahala nad centrální vrchol. To znamená, že hladina jezera musela být několik set metrů na okolním terénem mimo kráter.“
          Ne, tohle BY to znamenalo, pokud by centrální vrchol byl v době krátce po jeho vzniku (tj v době, kdy asi byl zaplněný vodou) výše než okolní valy. A to se právě snažím vysvětlit, jak v předchozím, tak i v tomhle komentáři, že nebyl.

          Ale ano, souhlasím s tím, že obrázek vznikl jen použitím dnešní podoby kráteru a přeplácnutím modrým flekem. Takže pokud by obrázek měl být věrohodný (aby se ho nechytali lidé, přesvědčení o tom, že středové vrcholky kráterů jsou vyšší než jejich valy 🙂 ), musel by mít dokreslenou i původní výšku valů.

        • Jiný Honza napsal:

          Petr Scheirich:

          Pokud byl centrální vrchol pod úrovní okolního terénu (za valem kráteru), jak to, že dneska je po všech těch „miliardách“ let eroze výrazně vyšší? Je vyšší i než zbytky valu. To ten vrchol oproti všemu ostatnímu vyrostl?

        • Petr Scheirich napsal:

          Jiný Honza:
          Není problém, aby vyrostl, což jsem psal hned na začátku – protože jak dno kráteru, tak i centrální vrcholek, pokrývaly jezerní sedimenty (na rozdíl od okolního terénu). Pak už jen stačilo, aby okolní terén (tvořený jiným materiálem, a tudíž erodující jinou rychlostí) oderodoval. Rychlosti eroze a sedimentace závisí na spoustě faktorů (což dokládá už jen odkazovaná topo mapa – celá jedna polovina okolního terénu je nižší, než druhá) a to, co vidíme dnes, má po těch miliardách let s původní podobou kráteru už jen velmi málo společného.
          Proklikejte si animaci představy toho, proč dnes vypadá kráter Gale tak, jak vypadá, na stránkách časopisu Nature:
          https://www.nature.com/news/crater-mound-a-prize-and-puzzle-for-mars-rover-1.11122
          (v ní se dokonce s původním centrálním vrcholkem ani nepočítá, protože jeho původní výška byla prostě zanedbatelná).
          Nebo pokud chcete delší čtení:
          https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1205/1205.6840.pdf
          (na str. 24 je schematicky celá škála procesů, které vedou k finální výšce centrálního vrcholku)

        • Petr Šída napsal:

          Jiné výšky valu mohou vzniknout i šikmým dopadem

          Jinak souhlas, centrální vrchol je podle všeho sedimentární a s původním kráterem nesouvisí

          O to víc se těším, co se objeví, jak bude curiosity stoupat

        • Jiný Honza napsal:

          Takže to má být pět a půl kilometru vysoká hora šikovně zvětralých usazenin? A většina těch usazeni vznikla bez přispění vody.
          No co se člověk nedozví.

          Ale moc děkuji za odkazy.

      • Jiný Honza napsal:

        Ten obrázek je úplně stejný jako předchozí, jen na něj někdo plácnul modrý flek. Pokud tam došlo k tak zásadní erozi, tak rozhodně neukazuje jak to mohlo vypadat tehdy.

        A jestli jsem vás pochopil správně, tvrdíte, že voda sahala nad centrální vrchol. To znamená, že hladina jezera musela být několik set metrů na okolním terénem mimo kráter. Tomu se mi tak úplně nechce věřit.

      • pbpitko napsal:

        „velká část valu již oderodovala,”

        1… a centrálny vrchol zatiaľ so
        záujmom sledoval ako oroduje val.

        2… vrchol erodoval približne rovnako ako val

        Ktorá varianta má asi bližšie k pravde ?
        pb 🙂

        • Petr Šída napsal:

          To nutné nemusí být problém, stačí si představit turbulentní proudění

        • Jiný Honza napsal:

          Tak pokud má být centrální vrchol ze nestejnorodých usazenin a val z přetavené horniny po nárazu meteoritu, tak trochu bych čekal:

          3… centrální vrchol bude erodovat mnohem rychleji než val.

          Navíc erozi 5-6 km tlusté vrstvy horniny z plochy odpovídající ČR (kromě centrální hory, která neeroduje) si vzhledem k hustotě marsovské atmosféry moc nedovedu představit. Ale možné je všechno…

    • Bohumil Boruvka napsal:

      No-podle me to ze na obrazku neudelaly stredovi vrchol jeste neznamena ze tam to jezero nebylo,proste to delal nejakej lajdak 🙂

      • pbpitko napsal:

        Ak centrálny vrchol erodoval rýchlejšie ako val, tak v minulosti musela byť výška vrcholu ešte vyššia ako val.
        Na vrchole je ťažko predpokladať že by tam boli sedimenty. Erózia ich už dávno zlikvidovala.
        Na vrchole s najväčšou pravdepodobnosťou bude skala s minimom sedimentov, prachu a piesku.
        pb 🙂

    • Petr Šída napsal:

      No vzhledem k tomu, že Curiosity vrtá celou dobu jezerní sedimenty …..

      Tak Váš příspěvek ani nemá smysl komentovat

  2. Alois napsal:

    Organické látky a složitější než detekované na Marsu byly nalezeny v plynoprachových mračnech v dalekém Vesmíru, kde teprve vznikají, nebo vzniknou, hvězdy. Hustota je tam molekula na několik km3 prostoru. Tam určitě život nebyl a nebude, dokud se nevytvoří příhodné hvězdy.
    NASA od samého počátku výzkumu Marsu krmí veřejnost objevy-neobjevy ve věci E.T na Marsu. Negace, jak se výjimečně stalo po misi Viking, by totiž zastavila penězovod, což se tehdy stalo.
    Mimo mísu, bych si dovolil připomenout, že včera měli tiskovku Japonci, kteří jsou pod 2 tis. km od asteroidu s rychlostí 2,5 m/s, ukázali tam snímek asi s deseti pixely.

    • Kenny007 napsal:

      Tiskovku k Ryugu jsem viděl a těch pixelů je devět 🙂 . Je to napínavé jako průlet New Horizons kolem Pluta. Další nový svět.

      • pbpitko napsal:

        Mohol si vložiť odkaz !
        pb 🙂

      • Alois napsal:

        Tato fáze do přiblížení na 20 km potrvá do konce měsíce, iontové motory jsou vypnuty a sonda a sonda se přibližuje prakticky konstantní rychlostí.

      • Alois napsal:

        Desátý pixel je nejasný, ale reálný dole v ose objektu. Bude to nějaký výstupek, kráter, nebo dokonce lalok.

        • Kenny007 napsal:

          Máš pravdu, opravdu tam je. Tak o to je to zajímavější. Díky za upozornění.

        • Alois napsal:

          Sonda se přibližuje “ od Slunce“ proto je nejjasnější střední část a směrem k terminálům by měla symetricky klesat. není tomu tak. Spodní část je jasnější a navíc s výstupkem – desátý pixel. Těleso bude mít nepravidelný tvar, což zase nebude žádné překvapení. Nepatrná gravitace nestačí na vytvarování symetrické sféry i u těles o řádově větších.

        • Petr Scheirich napsal:

          Tohle mudrování nad několika pixely mě vždycky „baví“ :-).

          V době pořízení snímku byl asteroid při pohledu ze sondy na fázi asi 20°. Takže (v případě kulového tvaru) by vypadala zhruba jako na obrázku vlevo:
          http://sajri.astronomy.cz/tmp/pixely.jpg

          Ten samý obrázek jsem zmenšil na průměr cca 8 pixelů (obr. uprostřed, to jen pro ilustraci) a na průměr cca 3 pixelů (obr. vpravo). A hle, co jsem dostal. Záleží samozřejmě na tom, jak je střed původní sféry posazený vůči prostřednímu pixelu, při umístění střed na střed bych určitě dosáhl toho, aby výsledný obrázek byl jen 3×3 pixely. Pokud se umístí vůči pixelům trochu asymetricky, hned tam vyskočí další osvětlený pixel. No a protože ani kamera sondy nejspíš nemířila středem pixelu přímo na střed asteroidu, je vysvětlení toho, proč to vypadá na těch několika pixelech zrovna takhle, úplně prosté.

          Tím samozřejmě netvrdím, že má Ryugu tvar sféry, ale jen to, že vyvozovat jakékoliv závěry z 10 pixelů je předčasné a ničím nepodložené.

        • Racek napsal:

          Nebuďte škarohlíd. Zrovna nedávno, když jsme sledovali přibližování k Plutu, to byla báječná hra. Jej se postupně odhady potvrzovaly nebo zase vyvracely. A skutečnost pak byla mnohem fantastičtější, než by koho napadlo.
          Konec konců, za mého mládí jsme na Marsu hledali kanály. A ta atmosféra tam ještě byla dost hustá. No, zase bylo vše jinak. Ale to postupne poznání je přece báječné. A tady je můžeme pozorovat v přímém přenosu.

        • pbpitko napsal:

          Ja si myslím že najpravdepodobnejšie ide o mesiačik.
          Niečo podobné ako Gerasimenko považujem za nepravdepodobné.
          Gerasimenko je asi unikát v celej sln.sústave.
          pb 🙂

        • Alois napsal:

          Podle včerejšího snímku ze vzdálenosti asi 1.500 km se počet pixelů znásobil. Zdá se, že sonda, která „vidí“ asteroid v „úplňku“ zaznamenala úplně stejný obraz jako prve, jen otočený o 90°stupňů doprava/ „desátý“ pixel je opět velice slabý – že by měsíc, jak tu někdo navrhl ?/. Z toho bych usoudil, že asteroid, má buď chaotickou rotaci, nebo rotační osa směřuje nyní ke Slunci a sonda “ vidí“ jeden z pólů a „desátý“ pixel není měsícem , ale povrchovým útvarem.

      • Alois napsal:

        proběhla korekce T-2, dle dráhy, kterou průběžně sleduji, by měly být ještě tři korekce. Dnes je sonda 960 km od asteroidu. Sonda zřejmě jede bez iontového pohonu. Dnešní rychlost přibližování je 2,13 m/s. Souběžně sleduji konkurenční OsR, ta má k cíli ještě dva měsíce a 7 mil.km a přibližuje se rychleji, 1,4 km/s.

    • pbpitko napsal:

      „NASA od samého počátku výzkumu Marsu krmí veřejnost objevy-neobjevy”.
      A nie je to náhodou tak, že zábery od NASA si poniektorí vyberajú detaily a upravujú ich tak aby naivnučko pripomínali postavy E.T., stavby, stroje a pod. a vydávaju? ich s obľubou ako super-tajné dokumenty NASA potvrdzujúce rôzne konšpi., spiknutia…?
      To si ešte nikdy nevidel na Zemi rôzne prírodné útvary pripomínajúce „starostu” …

      tak si pozri napr.
      https://www.google.com/search?safe=active&source=hp&ei=r-0aW5TxFojewQLH4KegCw&q=adr%C5%A1pa%C5%A1sko-teplick%C3%A9+sk%C3%A1ly&oq=adr%C5%A1&gs_l=psy-ab.1.1.0l10.1635.4974.0.11678.5.4.0.0.0.0.90.281.4.4.0….0…1c..64.psy-ab..1.4.279.0…0.kwXGIT9W2s0

      alebo Prachovske skály…

      Nakoniec, skús si zobrať foťák (stačí aj mobil), zájdi si napr. na mleté štrkovisko a nafoť si detaily kameňov a pozorne si ich prezri, trochu rozostí, zmeň farebný odtieň a pod., pri troške fantázie „ponachádzaš” tam hoci-čo na čo si len spomenieš.
      pb 🙂

      • Alois napsal:

        Konspiračními teoriemi se nezabývám, je to škoda času a ani sem nepatří. Měl jsem na mysli výhradně oficiální veřejná prohlášení učiněná obdobně jako na poslední tiskovce NASA.

  3. karel234 napsal:

    „Já osobně se domnívám, že život na Marsu velmi pravděpodobně byl. Nedovoluji si spekulovat, jestli se tam udržel například pod povrchem. Ale možné to je.“
    Martin Ferus
    český fyzikální chemik

  4. vencour napsal:

    Ono to má ještě jednu konotaci. Jakou karanténu hodlá dělat Elon Musk, až bude SpaceX lítat pravidelně na Mars a zpět? Bude spolíhat na to, že průlet atmosférou zničí vše cizí? Budou spolíhat na procecedury odladěné v pozemských laborkách?

    • Jiný Honza napsal:

      Pokud je na Marsu život, bude jeho zavlečení na Zemi otázkou času, karanténa nekaranténa. Samozřejmě za předpokladu, že se tam jednou opravdu bude létat pravidelně.

  5. Alois napsal:

    Tak to je vynikající zpráva. Bude kde sdílet obdiv k Japoncům, sdílený je dvojnásobný, jak se zatím zdá je na co se těšit. Díky.

Zanechte komentář