Vostočnyj v plné kráse

Vostočnyj

Nový ruský kosmodrom Vostočnyj se během svého budování utápěl a stále utápí v řadě problémů od nedostatku financování přes zpožďování naplánovaných termínů výstavby až po rušení nejedné startovací rampy. Ani dnes po uvedení východního kosmodromu do provozu není všem problémům konec a před kosmodromem ještě stojí řada překážek. Před několika dny se odsud navíc uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s horním stupněm Fregat, který bohužel vinou chybného programového vybavení Fregatu skončil nezdarem. Přes to všechno se jedná o zbrusu nový a nejmodernější ruský kosmodrom, který v sobě nese nemalý potenciál. Zapomeňme tedy na chvíli na jeho útrapy a podívejme se na něj tedy z té lepší stránky. V tomto článku se budete moci pokochat nebývale zdařilými fotografiemi kosmodromu zářícího novotou, jeho technického zázemí i raketou Sojuz, která v posledních týdnech procházela přípravami na start. A nejen to! Čeká na Vás také slušná dávka informací a zajímavostí o Vostočném.

Z kosmodromu Vostočnyj byly na rok 2017 plánovány dva starty – již uskutečněný neštěstný Sojuz 2-1b s družicí Meteor M2-1 a chystaný prosincový start Sojuzu 2-1a se dvěma družicemi Kanopus B. Druhý jmenovaný však nakonec sklouzl do roku 2018.

Z kosmodromu Vostočnyj byly na rok 2017 plánovány dva starty – již uskutečněný neštěstný Sojuz 2-1b s družicí Meteor M2-1 a chystaný prosincový start Sojuzu 2-1a se dvěma družicemi Kanopus B. Druhý jmenovaný však nakonec sklouzl do roku 2018.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

4. října byl zahájen tzv. suchý vývoz rakety Sojuz 2 na rampu 1S. Jednalo se o hlavní zkoušku před tím, než byl startovací komplex znovu uveden do provozu po rok a půl dlouhé odstávce způsobené přestavbou rampy pro horní stupeň Fregat. Suchý vývoz je pětidenní inspekční proces, během kterého je raketa vyvezena na rampu a připojena na její systémy.

4. října byl zahájen tzv. suchý vývoz rakety Sojuz 2 na rampu 1S. Jednalo se o hlavní zkoušku před tím, než byl startovací komplex znovu uveden do provozu po rok a půl dlouhé odstávce způsobené přestavbou rampy pro horní stupeň Fregat. Suchý vývoz je pětidenní inspekční proces, během kterého je raketa vyvezena na rampu a připojena na její systémy.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Na ploše 700 km čtverečních kosmodromu Vostočnyj je více než 500 budov a jiných druhů staveb. Objekty přímo určené pro kosmické projekty jsou soustředěny na dvou místech – technickém a startovacím komplexu. V profesionálním žargonu na kosmodromu jsou nazývány „Technika“ a „Start“. Na technickém komplexu by bylo možné umístit 10 fotbalových hřišť.

Na ploše 700 km čtverečních kosmodromu Vostočnyj je více než 500 budov a jiných druhů staveb. Objekty přímo určené pro kosmické projekty jsou soustředěny na dvou místech – technickém a startovacím komplexu. V profesionálním žargonu na kosmodromu jsou nazývány „Technika“ a „Start“. Na technickém komplexu by bylo možné umístit 10 fotbalových hřišť. Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Stavba byla dokončena počátkem roku 2015. Koncem září 2015 pak kosmodrom převzal nejcennější náklad – první raketu Sojuz 2-1a. Železnice kosmodromu byla propojena s Transsibiřskou magistrálou. Raketa byla na vagóny naložena v Samaře v evropské části Ruska a bez jediného přeložení byla dopravena až do technického komplexu na Vostočném.

Stavba byla dokončena počátkem roku 2015. Koncem září 2015 pak kosmodrom převzal nejcennější náklad – první raketu Sojuz 2-1a. Železnice kosmodromu byla propojena s Transsibiřskou magistrálou. Raketa byla na vagóny naložena v Samaře v evropské části Ruska a bez jediného přeložení byla dopravena až do technického komplexu na Vostočném.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Celková délka silnic na Vostočném je 115 kilometrů.

Celková délka silnic na Vostočném je 115 kilometrů.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

V současnosti lze v hlavní přípravné hale se dvěma křídly, která je nazývána MIK - Монтажно-испытательный комплекс (Montážní a testovací komplex), připravovat ke startu dvě rakety najednou.

V současnosti lze v hlavní přípravné hale se dvěma křídly, která je nazývána MIK – Монтажно-испытательный комплекс (Montážní a testovací komplex), připravovat ke startu dvě rakety najednou.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Podlaha haly MIK musí splňovat přísné požadavky týkající se nejen čistoty, ale také nosnosti – musí odolat hmotnosti připravované rakety. Při její stavbě bylo do hloubky osmi metrů vykonáno 360 vrtů, z nichž každá dvojice propůjčuje podlaze nosnost 40 tun. V obrovské místnosti o ploše 10 000 metrů čtverečních a výšce sedmipatrové budovy je celá jedna zeď skleněná. To proto, aby bylo v hale co nejlepší světlo. Pod střechou jsou umístěny dva jeřáby s nosností 50 tun.

Podlaha haly MIK musí splňovat přísné požadavky týkající se nejen čistoty, ale také nosnosti – musí odolat hmotnosti připravované rakety. Při její stavbě bylo do hloubky osmi metrů vykonáno 360 vrtů, z nichž každá dvojice propůjčuje podlaze nosnost 40 tun. V obrovské místnosti o ploše 10 000 metrů čtverečních a výšce sedmipatrové budovy je celá jedna zeď skleněná. To proto, aby bylo v hale co nejlepší světlo. Pod střechou jsou umístěny dva jeřáby s nosností 50 tun.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Raketa Sojuz 2 s horním stupněm Fregat byla převezena z technického komplexu na komplex startovní a byla umístěna na mobilní servisní věž. Poté byla provedena kontrola rakety i jejího horního stupně.

Raketa Sojuz 2 s horním stupněm Fregat byla převezena z technického komplexu na komplex startovní a byla umístěna na mobilní servisní věž. Poté byla provedena kontrola rakety i jejího horního stupně.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Z obrovských vrat Montážního a testovacího komplexu kosmodromu se v šest hodin ráno vydala lokomotiva s raketou na startovní rampu. Eskorta byla tvořena 20 lidmi doprovázejících raketu na 4,5 km dlouhé procházce od haly ke startovnímu komplexu.

Z obrovských vrat Montážního a testovacího komplexu kosmodromu se v šest hodin ráno vydala lokomotiva s raketou na startovní rampu. Eskorta byla tvořena 20 lidmi doprovázejících raketu na 4,5 km dlouhé procházce od haly ke startovnímu komplexu.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Výjezd lokomotivy s raketou z haly MIK.

Výjezd lokomotivy s raketou z haly MIK.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Ranní vývoz Sojuzu 2 na rampu.

Ranní vývoz Sojuzu 2 na rampu.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Ranní vývoz Sojuzu 2 na rampu.

Ranní vývoz Sojuzu 2 na rampu.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Svítání na Vostočném.

Svítání na Vostočném.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Železnice z Montážního a testovacího komplexu MIK na startovní rampu měří 4,5 kilometru.

Železnice z Montážního a testovacího komplexu MIK na startovní rampu měří 4,5 kilometru.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Železnice z Montážního a testovacího komplexu MIK na startovní rampu měří 4,5 kilometru.

Železnice z Montážního a testovacího komplexu MIK na startovní rampu měří 4,5 kilometru.
Zdroj: https://sdelanounas.ru

Železnice z Montážního a testovacího komplexu MIK na startovní rampu měří 4,5 kilometru.

Železnice z Montážního a testovacího komplexu MIK na startovní rampu měří 4,5 kilometru.
Zdroj: https://sdelanounas.ru

Na startovní rampě je raketa umístěna do mobilní servisní věže. Tato věž váží 1 600 tun a její výška je 52 metrů. Věž mimo jiné umožňuje provádět přípravné práce na raketě za všech klimatických podmínek, což je na kosmodromu Vostočnyj velice důležité.

Na startovní rampě je raketa umístěna do mobilní servisní věže. Tato věž váží 1 600 tun a její výška je 52 metrů. Věž mimo jiné umožňuje provádět přípravné práce na raketě za všech klimatických podmínek, což je na kosmodromu Vostočnyj velice důležité.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Raketa se chystá k umístění na startovní rampu. Zde je využito jedinečné technologie připojení a stabilizace rakety - namísto obvyklého usazení raketa visí. Mobilní servisní věž jakoby objala raketu a vstoupila s ní na startovní rampu. Odpočet ke startu přechází do finální fáze.

Raketa se chystá k umístění na startovní rampu. Zde je využito jedinečné technologie připojení a stabilizace rakety – namísto obvyklého usazení raketa visí. Mobilní servisní věž jakoby objala raketu a vstoupila s ní na startovní rampu. Odpočet ke startu přechází do finální fáze.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Startovní rampa je srdcem celého komplexu – 83 různých zařízení zabezpečuje její chod na 45 000 metrech čtverečních. Jedna směna zaměstnává 270 lidí.

Startovní rampa je srdcem celého komplexu – 83 různých zařízení zabezpečuje její chod na 45 000 metrech čtverečních. Jedna směna zaměstnává 270 lidí.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Z kosmodromu Vostočnyj lze s raketami startovat prakticky na všechny oběžné dráhy včetně heliosynchronní.

Z kosmodromu Vostočnyj lze s raketami startovat prakticky na všechny oběžné dráhy včetně heliosynchronní.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Vývoz rakety na rampu trval více než hodinu.

Vývoz rakety na rampu trval více než hodinu.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Vývoz rakety na rampu trval více než hodinu. Ještě více času pak zabralo zvednutí rakety do svislé polohy.

Vývoz rakety na rampu trval více než hodinu. Ještě více času pak zabralo zvednutí rakety do svislé polohy.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Raketa Sojuz 2-1 byla speciálně pro starty z Vostočného modernizována. Konkrétně jsou na raketě umístěny speciální odvody par kapalného kyslíku, které je svedou mimo servisní věž.

Raketa Sojuz 2-1 byla speciálně pro starty z Vostočného modernizována. Konkrétně jsou na raketě umístěny speciální odvody par kapalného kyslíku, které je svedou mimo servisní věž.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Vylepšením prošel také řídící počítač, který se stal menším a výkonnějším. Díky této modernizaci došlo k výraznému zkrácení rozvodů kabelové sítě řídicího systému. Nové chemické baterie v raketě jsou pak mnohem lépe připraveny k použití, jelikož nevyžadují nabíjecí stanici.

Vylepšením prošel také řídící počítač, který se stal menším a výkonnějším. Díky této modernizaci došlo k výraznému zkrácení rozvodů kabelové sítě řídicího systému. Nové chemické baterie v raketě jsou pak mnohem lépe připraveny k použití, jelikož nevyžadují nabíjecí stanici.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Po vztyčení rakety do svislé polohy následují po několik dalších dnů testy, během kterých je nosič připraven na start. Po umístění na rampu je raketa nejdříve řádně stabilizována a poté mohou probíhat servisní práce a hlavně testy. Před tímto startem byla pozornost upírána na kompatibilitu startovní rampy s horním stupněm Fregat, který z Vostočného startoval poprvé.

Po vztyčení rakety do svislé polohy následují po několik dalších dnů testy, během kterých je nosič připraven na start. Po umístění na rampu je raketa nejdříve řádně stabilizována a poté mohou probíhat servisní práce a hlavně testy. Před tímto startem byla pozornost upírána na kompatibilitu startovní rampy s horním stupněm Fregat, který z Vostočného startoval poprvé.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Vertikalizace rakety Sojuz na rampě 1S.

Vertikalizace rakety Sojuz na rampě 1S.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Raketa Sojuz 2 má různé konfigurace. První start z amurského kosmodromu proběhl s horním stupněm Volga. Druhý start již však proběhl se stupně Fregat, který umožňuje vynést těžší náklady na vyšší oběžné dráhy.

Raketa Sojuz 2 má různé konfigurace. První start z amurského kosmodromu proběhl s horním stupněm Volga. Druhý start již však proběhl se stupněm Fregat, který umožňuje vynést těžší náklady na vyšší oběžné dráhy.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Během více než rok trvající přestavby prováděli odborníci z agentury Roskosmos úpravy pro horní stupeň Fregat nejen na startovní rampě, ale také v hale MIK.

Během více než rok trvající přestavby prováděli odborníci z agentury Roskosmos úpravy pro horní stupeň Fregat nejen na startovní rampě, ale také v hale MIK.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Během příprav rakety na start pracuje na Sojuzu více než 500 specialistů. Mezi nimi je více než 40 lidí z Amurské oblasti.

Během příprav rakety na start pracuje na Sojuzu více než 500 specialistů. Mezi nimi je více než 40 lidí z Amurské oblasti.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Z kosmodromu Vostočnyj bylo doposud v plánu vypouštět také nové rakety z rodiny Angara spalující letecký petrolej a tekutý kyslík. Pro Angaru A5 byly práce rozvrženy do dvou etap. První etapou bylo budování startovního komplexu pro nepilotované mise. Ve druhé fázi bylo zahájeno budování startovního komplexu pro Angary A5 a A5V včetně pozemní infrastruktury pro novou ruskou pilotovanou loď Federace. Ještě před pár týdny probíhaly práce na obou etapách zároveň. Aktuálně to však vypadá, že se loď Federace přesune na raketu Sojuz 5 a nebude využívat služeb nosičů Angara.

Z kosmodromu Vostočnyj bylo doposud v plánu vypouštět také nové rakety z rodiny Angara spalující letecký petrolej a tekutý kyslík. Pro Angaru A5 byly práce rozvrženy do dvou etap. První etapou bylo budování startovního komplexu pro nepilotované mise. Ve druhé fázi bylo zahájeno budování startovního komplexu pro Angary A5 a A5V včetně pozemní infrastruktury pro novou ruskou pilotovanou loď Federace. Ještě před pár týdny probíhaly práce na obou etapách zároveň. Aktuálně to však vypadá, že se loď Federace přesune na raketu Sojuz 5 a nebude využívat služeb nosičů Angara.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Ve srovnání s jinými mobilními servisními věžemi v Rusku umožňuje ta na Vostočném pracovat ve větším komfortu – tedy bez přítomnosti větru a deště.

Ve srovnání s jinými mobilními servisními věžemi v Rusku umožňuje ta na Vostočném pracovat ve větším komfortu – tedy bez přítomnosti větru a deště.
Zdroj: https://sdelanounas.ru/

Zdroj informací:
https://sdelanounas.ru/

Zdroje obrázků:
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/

https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/ 
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/
https://sdelanounas.ru/

Vostočnyj v plné kráse, 5.0 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 3 305 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (31 votes cast)
(Visited 3 305 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


44 komentářů ke článku “Vostočnyj v plné kráse”

  1. ptpc napsal:

    Wau! Krásne fotky a vynikajúci popis k obrázkom! 🙂

  2. Fantasta napsal:

    Děkuji moc, paráda. Ale žít bych tam nechtěl. 🙂

  3. Android napsal:

    No prima. Konečně mají kosmodrom který nevypadá … no jako v rusku.

  4. Radim napsal:

    Máte někdo nějakou solidní informaci o AKTUÁLNÍM stavu výstavby rampy pro Angary, obecně další rampy, na Vostočném?

    Když jsem procházel ruské zdroje pro svůj článek o Sojuzu-5, prošel jsem i několik článků o Vostočném, ale narazil jsem jen taková ta neuritá vyjádření, která se dají číst že se staví-postaví-je rozhodnuto o stavbě-etc. Nikde ale žádná fotka.
    Stejně tak informace o xx vagonech pro stavbu rampy se dá vyložit všelijak.

    Jedinou konkrétní informací, kterou si vybavuju, je cca 2-2,5 roku stará zpráva na russianspaceweb.com o tom, že se začalo s mýcením plochy a u toho fotka byla. Na google maps, však žádný pokrok vidět není.

    • Jiří Hošek napsal:

      Odpověď je v mém včerejším komentáři k článku „Selhání Fregatu a vzniklé škody“ z 1.12.2017 (10:02). Jsou tam odkazy na tři články, z toho dva z 16. srpna a jeden z 29. listopadu.

  5. Honza napsal:

    Díky za krásné fotky a komentáře. Mohl jsem nahlédnout na pro mne doposud tajemný kosmodrom.

  6. bresok napsal:

    Opravdu povedená serie foto. Když se člověk podívá na vývoz rakety na rampu a vidí tu nekonečnou tundru, tak mu teprve docvakne, jak komplikované je postavit kosmodrom v takové pustině mimo civilizaci! Doufejme, že se Rusové co nejdříve oklepou z toho maléru a začnou naplno Vostočný využívat. Dík za pěkný článek.

    • Radim napsal:

      Na plné využití, či větší oživení, si budeme muset ještě pár let počkat do doby, než zde přibude alespoň jedna další rampa. Optimálně pro Angaru, ideálně pro Sojuz-5. Pokud se jej tedy podaří zrealizovat.

  7. Systemfailure napsal:

    Super! Ten Sojuz je proste překrasná raketa!

  8. Alois napsal:

    Zbrusu nový kosmodrom a vskutku pohledný, leč pro zastaralé rakety, tuším, že se má ještě stavět rampa pro Proton. Odpalovací rampy se nestaví na několik let. To by se Koroljov divil, že jeho R-7, stavěná jako z „nouze ctnost“, má naději “ dožít“ se STOVKY:
    Skleněná stěna v místě kde reálně hrozí velká exploze se mi nějak nezdá.

    • Jiří Hošek napsal:

      Ne pro Proton, ale pro Angaru.

    • Radim napsal:

      Montážní haly jsou dost daleko od rampy kryté lesem a prosklená část nesměřuje k rampě.
      Podle mě je to ale spíš designový než praktický prvek. Jak je zřejmé z denních fotek, http://www.russianspaceweb.com/images/centers/vostochny/processing/mik_rn/interior_1.jpg, v hale se musí svítit i ve dne. K tomu zimní mrazy…. Ale je nepochybně příjemné, když při práci múžete kouknout ven.

    • karel napsal:

      Je Boeing 737, nejrozšířenější letadlo na světě, původně z šedesátých let „zastaralé“ letadlo?

      V tuto chvíli nemáme rovnocennou náhradu k Sojuzům a pokud nepočítáme čínské pokusy, je to jediná raketa, kterou si troufneme poslat lidi do vesmíru. Bez Sojuzů by nebyly na ISS posádky. Určitě se to dřív nebo později změní, ale nyní je to tak.

      • Tady si dovolím oponovat.
        „pokud nepočítáme čínské pokusy“ – Pokusy? 6 pilotovaných misí, 11 Číňanů ve vesmíru, z toho jeden dvakrát a jeden dokonce třikrát, 2 orbitální stanice, 3. se staví. To vše v rozmezí 13 let. To je v průměru start více než jednoho Číňana za rok. Japonsko nebo Evropa s poněkud vyspělejším kosmickým programem se takovými čísly chlubit nemůže. Navíc se již velmi brzy Číňané na oběžné dráze ubytují na stálo. A to vše vlastními silami. Skutečně máte na mysli pokusy? To snad ne.

        „je to jediná raketa, kterou si troufneme poslat lidi do vesmíru.“
        V tom případě nevím, proč se Falcon 9 a Altas V certifikují pro starty s posádkou. Tyto dvě rakety si do vesmíru poslat lidi netroufají? A CZ-2F, která vynáší již zmíněné Číňany, ignorujete?

        „Bez Sojuzů by nebyly na ISS posádky.“ Bez Sojuzů by na ISS posádka byla. Jen by bohužel musely raketoplány sloužit o pár let déle, než by přišly soukromé lodě, a prodražilo by se to. Ale není pravda, že bez Sojuzů by padla ISS. Ta závislost je ve skutečnosti opačná. Bez USA by žádná ISS nebyla a kdo ví, jak by to vůbec dopadlo s Mirem 2. Ten by dopadl asi velice podobně, jako Nauka. To, že se NASA na čas dobrovolně vzdala své schopnosti dopravovat lidi do kosmu, bylo ekonomické rozhodnutí, nikoli neschopnost. Rusové to naopak uvítali, protože si tím vydělají. Oboustranně výhodný obchod.

        • karel napsal:

          Tady je to v diskusi docela ostré :-).

          Klobouk dolů před Číňany, ale podle mě, je to pořád ještě fáze pokusů a ověřování, ne ve fázi rutinních letů.

          Ony rakety se zatím pouze certifikují, proto jsem napsal „Určitě se to dřív nebo později změní, ale zatím je to tak“. Přeji jim, aby brzy létaly, ale zatím nelétají.

          Ke spekulaci ohledně prodloužení služby Shuttle nemám co říct, a sporů, kdo má delší … se zásadně neúčastním.

        • Jiří Hošek napsal:

          karel: delší životnost raketoplánu není spekulace, viz toto svědectví z dubna 2003:
          https://history.nasa.gov/columbia/Troxell/Columbia%20Web%20Site/Documents/Congress/Senate/April%202,%202003%20Human%20Spaceflight/MARCIA~1.PDF
          „Místo toho plánuje NASA pokračovat v provozu raketoplánu nejméně do roku 2015 (namísto roku 2012) a možná do roku 2020 nebo déle.“

        • Karel napsal:

          hezký dokument :-). Mohl bych třeba ve stejném duchu napsat, že hned následující věta zní: „Toto rozhodnutí bylo učiněno ještě před tragedií Kolumbie“, ale to by nebylo moc korektní :-). Celá výpověď slouží jako informace pro senátory, jaké mají zaujmout stanovisko k pokračování programu.

          Rozhodnutí o ukončení bylo myslím přijato s ohledem a ekonomickou náročnost, ale zejména dvě velké havárie. Dokud poskytoval Shuttle pro USA symbol politické pýchy, peníze na provoz se vždy našly.

          Technicky vzato, mohl Shutlle klidně pokračovat dál, ale otázka, jestli by mu znovu přiklepli peníze (při vědomí rizik a ekonomie, jak se zmiňuje i ve svědectví), to už je z mého pohledu spekulativní. Pokud bych hádal tak nebo onak, vypovídalo by to především o mých postojích, ne o skutečnosti.

        • Jiří Hošek napsal:

          Jen doplním, že věta „Toto rozhodnutí bylo učiněno ještě před tragédií Kolumbie“ pokračuje slovy „ale úředníci NASA následně objasnili, že se nepředpokládá žádná změna.“

        • Jiří Hošek napsal:

          Omylem jsem z Vašeho komentáře zkopíroval „Kolumbie“. Tím je samozřejmě myšlena Columbia.

        • Karel napsal:

          Děkuji za opravu Columbie :-). Máte pravdu, vím jak věta pokračuje, a proto jsem také napsal, že by to nebylo korektní.

          Dá se ovšem říct, že z pohledu senátorů není podstatné, co úředníci NASA očekávali, nebo neočekávali. Já jsem například tenkrát očekával, že druhá nehoda bude určitě mít pro program Shuttle tragické důsledky.

          Hodně lidí není srozuměno s ukončením provozu Concorde. Je to škoda, ale hovořit o jejich možném setrvání/návratu do služby by byla z mých úst jen spekulace.

      • marduk napsal:

        Všetky rakety sú zastarané už len kvôli tomu, že používajú spaľovací motor. Na lety do vzdialenejších častí sústavy, nehovoriac mimo nej absolútne nevhodný

        • Racek napsal:

          Elektromotor tady byl již před spalovacím motorem. Takže je dnes beznadějně zastaralý.

  9. bresok napsal:

    Tak nějak bez publicity dnes v 11:46 z Plecka odstartoval Sojuz 2.1B.

  10. karel napsal:

    Zatím není jasné, co přesně bylo příčinou nehody Fregaty, ale asi to nebyla chyba SW. Fregat byl řádně vynesen na dráhu kolem 200km a během v letu v radiovém stínu Země se měl natočit do správné polohy a zapnout hlavní motor, tak aby se dostal asi na 600km. Pravděpodobně nebylo zorientování správné a motor místo aby urychloval, tak brzdil.

    Předběžná příčina jsou nesprávně zadaná letová data, někteří hovoří o tom, že tam zapomněli data pro Bajkonur. Oficiálně se zjišťuje v které fázi byla nesprávná data vložena.

    O chybě SW ani slovo.

    • karel napsal:

      Pokud je pravda to, co včera uvedla TASS, tak výsledky šetření budou zveřejněny příští týden, možná už v pondělí. To by znamenalo, že vše je úplně jasné, tak rychle se dá v podstatě najít jen chyba v zadání, rozhodně by tak rychle neprověřili žádnou SW chybu nebo dokonce HW problém.

    • karel napsal:

      A ještě do třetice, podle Roskosmosu je pravděpodobné místo dopadu trosek:
      42°N, 38°W, rozptyl ve směru letu -120 +230 km, +-45 km v kolmém směru

    • „Fregat byl řádně vynesen na dráhu kolem 200km…“ – Nikoli. Fregat byl vynesen pouze na suborbitální dráhu s apogeem kolem 200 km. Kdyby se nezažehl vůbec, spadne stejně.

      „Předběžná příčina jsou nesprávně zadaná letová data, někteří hovoří o tom, že tam zapomněli data pro Bajkonur.“ – To vaše „někteří“ je velice důležité. Jací někteří? Věrohodný zdroj? Oficiálně o ničem takovém nepadla zmínka.

      „O chybě SW ani slovo.“ – Tady si sámo sobě odporujete. V jedné větě řeknete, že byla vložena špatná data a ve druhé, že nešlo o chybu SW. Nejsem z IT oboru, ale myslím si, že zjednodušeně se dá řící že data = software. A je jedno, jestli se jedná o kostru programu, která se vyplní daty pro daný let, nebo o samotná data. Jde prostě o to, že neselhala žádná hmatatelná součástka.

      • bresok napsal:

        No, on možná pracoval dobře Sojuz, ale možná i Fregat by si s tím třeba poradil, jenže to asi fungovalo tak trochu jako „jede hot a druhý čehý“ a ve výsledku totální průšvih.

        • Sojuz nepracoval dobře možná, ale určitě. Fregat si neměl s čím poradit. Jeho hardware pracoval dobře, software ne. Kdyby byl software v pořádku, nemá si s čím poradit. Software ale správně nepracoval a sám se sebou si poradit neumí, protože ani v dané situaci neví, že něco dělá špatně. Prostě fungoval tak, jak mu bylo řečeno.

      • karel napsal:

        Nechci se přít, prostě za chybu SW se obvykle požaduje chyba v algoritmech, syntaktická chyba, neohlídané přetečení registrů atd. Pokud někdo zadá třeba špatné souřadnice do navigačního v telefonu, a dojede jinam, obvykle tomu neříkáme chyba SW. Ale klidně si nadefinujte sousloví „chyba SW“ jak je libo. Kdo chtěl, ten si obrázek udělal.

        Někteří, tím míním zdroje médií. Netvrdím, že tomu tak je, prostě se to můžete dočíst. Jsem zastánce výsledků oficiálních šetření a toto vše beru poze jako SPEKULACE k ukrácení chvíle. Oficiálně dosud nepadlo ani slovo. Proto ani netvrdím, že Sojuz pracoval URČITĚ dobře, i když já tomu tomu věřím.

        Jsou to prostě střípky z tisku a nikoho nenutím, aby je tesal do kamene.

        • KarelTv napsal:

          Přesně tak, špatná konfigurace či zadaná data bych nenazýval chybou v SW.
          Když shořel Climate Orbiter u marsu, tak to také nebyla chyba software, systém udělal přesně co měl, jenže v jiných jednotkách.

  11. karel napsal:

    …navigačního SW v telefonu…

  12. Karel napsal:

    Vynořily se nové údaje či spekulace. Tak úplně jsem to nepochopil, nejsem odborníkem na inerciální navigační systémy. V každém případě, Sojuz a Fregat mají každý svou gyroplatformu, která se musí správně zorientovat, asi pomocí servomotorů. Fregat ji má navíc o 10° natočenou, nevím přesně, co to znamená. V každém případě Fregatu byl požadavek na zorientování 184°, což překročilo 180°, s čím se systém nedokázal vypořádat. Při startu z Bajkonuru by požadavek nepřekročil 140° a vše by fungovalo.
    Nejsem si jistý, jestli se jedná o mechanickou záležitost (výchozí poloha gyroplošiny mimo rozsah regulace), o SW příčinu – nedokonalý algoritmus pro natáčení plošiny, nebo o něco jiného.

    Zdroj:
    http://yablor.ru/blogs/specialisti-roskosmosa-programmirov/6261451

  13. Karel napsal:

    Podle různých diskusí mohl být scénář následující. Jak jsem psal, plošina s gyroskopy se musí zorientovat, natočit do referenční polohy 0°. Protože díky startu z Vostočného měla polohu 184°, řídící systém plošiny ji nejkratším způsobem dotočil do nuly. Jenže nyní se objevila nekompatibilita. Toto natočení bylo do navigačního systému předáno jako 360°. Navigační systém se prý rozhodl, že otočí celou družicí dokola, aby ji dostal do polohy 0°. Podařilo se mu otočit asi o 60°, když gyroskopy úplně vypadly (že by se zasukovaly kablíky? :-)) V této nestandardní poloze proběhl zážeh motorů se známým výsledkem.

    Je to jen neověřená informace a ledasco je na ní podezřelé. Například to, že by se zapalovaly motory při nestandardní orientaci. Leda, že by to byl nějaký nouzový režim při ztrátě gyroskopů. Nejspíš jsou ve hře ještě další věci, o kterých nemám ani ponětí.

    Parametry dráhy měly být skoro polární a kruhové, asi 200km, takže by klidně mohl zážeh proběhnout třeba při následujícím oběhu.

    Prodávám, jak jsem koupil. Netvrdím, že se jedná o spolehlivou informaci.

    • Tomach napsal:

      Diky moc za vysvetleni a jeste vice za zdroj. Vypada to uveritelne, i kdyz nevim co stalo za tim ze gyroskopy prestaly fungovat pri 60 stupnich.
      Nicmene je zmineno ze obsluha byla pomerne nezkusena, mozna by meli venovat trenigu vice pozornosti, z toho vznikaji i horsi veci (viz Chernobyl)

  14. Racek napsal:

    umístěné do divočin či na březích moře a co jiného má člověka nadchnout než ten nádherný kontrast syrové přírody a vrcholu dnešní techniky … Takže pěkný článek s pastvou pro oči.

  15. Rudolf Šíma napsal:

    Opravdu působivé. Tak mne napadá, co asi dělají lidé z Vostočného (Ciolkovského) přes zimu? Musí jich tam být tisíce, jsou tam i paneláky. Předpokládám, že nepletou košíky, bude tam hodně vysoce kvalifikovaných specialistů. To jsou všichni zaměstnáni na kosmodromu v halách? Při této kadenci asi žádná velká honička. Nemám představu, neví někdo?

    • Racek napsal:

      No, ono je tam u toho i městečko či město, a to potřebuje množství profesí pro udržení chodu. Doprava, prodejny, zásobování, inženýrské sítě, správa a moc jiného. Též školy a školky a spousta profesí na kosmodromu, nejen vysoce kvalifikované. Dokonce je jich o dost více než těch kvalifikovaných. nakonec i to okno v té montážní hale je potřeba umýt.
      No a žít tam, to je stejné jako jinde. Ona zas tak strašná zima tam není. A nejen Rusové v takových podmínkách umí žít.

      • Rudolf Šíma napsal:

        To městečko myslím, jmenuje se Ciolkovskij. Jasné je, že tam je doktor, učitel atp., ale jde mi spíš o lidi z kosmodromu, předpokládám nějaké stavbaře, ještě není hotovo. Maringotky pro sezónní pracovníky tam nevidím.

        • Racek napsal:

          Stavět se tam bude ještě desítky let a pak opravovat. No a jak říkám, obyčejné profese jsou i tady většinové, nejen údržba, ale i montáže, obsluha strojů a zařízení a pod. Na jeřáby či svářečky opravdu nemusíme mít vysokou školu, spíše praxi a talent. S časem bude potřeba těchto pracovníků spíš stoupat. ony ta rakety a družice tam přijíždějí již hotové, jen se sestavují.

Zanechte komentář