Kosmotýdeník 272 (27.11. – 3.12.)

Tak poletí na Falconu Heavy Tesla, anebo nepoletí? To je otázka, která vrtá v těchto dnech mnoha fanouškům i redaktorům po celém světě hlavou. My se krom tohoto stále ještě nerozhodnutého dilematu podíváme také na poslední ruský start a podrobně také rozebereme, jak trysky na sondě Voyager 1 po 37 letech po vypnutí šlapou lépe, než když fungovaly pravidelně. Nevynecháme ani další zprávy z uplynulého týdne a pro Kosmotýdeník tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Sojuz vynesl vojenský Lotos

Soju 2-1b startuje

Soju 2-1b startuje
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/i

V sobotu v 11:43 našeho času odstartovala ze severského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz 2-1b a úspěšně vynesla vojenskou retranslační družici Lotos S1. Je to pouhé čtyři dny poté, co při historicky druhém startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj došlo k selhání a zániku meteorologické družice Meteor-M a dalších vynášených družic.

Sojuz, který však startoval z Plesecku, byl trochu odlišný. Vyšetřovací komise havárie při startu z kosmodromu Vostočnyj konstatovala, že problém byl ve špatné orientaci horního stupně Fregat, který měl při poslední fázi startu navést náklad na parkovací orbitální dráhu. Stupeň však místo toho poslal náklad i sebe do atmosféry, protože došlo ke špatnému nastavení orientačních gyroskopů stupně. Sojuz 2-1b, který startoval v sobotu z Plesecku, však neměl zmíněný horní stupeň a protože se při posledním startu nevyskytl žádný problém na samotném nosiči, byl start uskutečněn.

Lotus S1

Lotos S1
Zdroj: http://space.skyrocket.de/

Vynášeným nákladem byla vojenská družice pro určování polohy signálů a komunikaci, který nese označení Lotos-S1 (14F138). V katalogu družic bude však označen tradičním značením pro většinu neveřejných nákladů Ruska a dřívějšího Sovětského svazu – Kosmos-2524. Lotos byl vynesen na dráhu ve výšce 900 kilometrů se sklonem 67,15° k rovníku. O jeho přesném vybavení však není z logiky věci příliš známo.

Co o Lotosu víme, je to, že nahrazuje starší sérii družic stejného zaměření nesoucí pojmenování Celina. Lotos S1 je již druhým exemplářem nové generace těchto družic, které pomáhají například armádě lokalizovat různé signály a vysílání na Zemi a slouží zpravodajské elektronické síti. První Lotos byl vynesen v roce 2009 pomocí rakety Sojuz-U. Starší systém Celina pak fungoval od roku 1984 a poslední exemplář této řady byl vynesen v roce 2007. Níže se můžete podívat na několik záběrů ze sobotního startu.

Start Sojuzu 2-1b

Start Sojuzu 2-1b
Zdroj: https://i.imgur.com/

Start Sojuzu 2-1b

Start Sojuzu 2-1b
Zdroj: https://i.imgur.com/

Voyager zažehl 37 let neaktivní trysky

Zkoušeli jste někdy nechat své auto stát třicet let v garáži a pak se pokusit nastartovat? Pravděpodobně by se vám to nepovedlo. Kosmická technika je samozřejmě sofistikovanější a byla vyrobena poněkud lepšími technologiemi i s větší pílí, než vaše auto, nicméně pracuje v daleko horším prostředí.

Podobný problém nyní řešil tým v JPL (Laboratoř proudových pohonů) NASA. Cílem bylo pokusit se zprovoznit orientační trysky na nejvzdálenější lidské sondě – Voyageru 1. Aktuální polohu můžete i s polohou dvojky sledovat zde. Sondy byly vyslány již v roce 1977 a doposud aktivně komunikují se Zemí a přináší nám informace z dalekých končin z oblasti mezihvězdného prostoru, kam se ještě dlouhá desetiletí žádná aktivní sonda nepodívá. Obě sondy již mají poměrně málo energie, kterou jim dodávají radioizotopové generátory. Ty dodávají sondám stále méně energie a sondy s ní musí rozumně hospodařit. Navíc vzhledem ke vzdálenosti sond od Země je také složité s nimi komunikovat. Právě kvůli komunikaci a možnosti jejího prodloužení, se začalo pracovat s tryskami, které naposledy pracovaly v roce 1980.

Voyager 1

Voyager 1
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Orientační trysky u Voyageru 1 byly naposledy použity 8. listopadu 1980 když natáčely sondu různými vědeckými přístroji na měsíce u planety Saturn. Od té doby je sonda pouze přesně stabilizována anténou směrem k Zemi takzvanými tryskami pro kontrolu polohy. Tyto trysky však stárnou a čím jsou starší, tím více energie potřebují uvolnit, aby daly stejný impuls. Je to tím, že v nádržích ubývá tlak a také jsou již značně opotřebované katalyzátory hydrazinu. V roce 2014 proto byla ustanovena v JPL skupina, která měla tento problém nějak vyřešit. Tým přišel s tím, že by se daly použít přes třicet let neaktivní orientační trysky, které byly dříve používány pro výrazné změny orientace sondy. Před inženýry tedy stál úkol, jak ověřit, že jsou trysky stále funkční a jak je nově naučit, aby místo velkých pulsů, dávaly pulsy neuvěřitelně drobné, které by dokázaly s naprostou přesností orientovat sondu anténou směrem k Zemi.

Vytvořený tým, se ponořil do desítky let odložených manuálů a začal studovat, jak se tyto trysky ovládají. Bylo třeba oprášit i znalosti z prastarého programovacího jazyka Assembler, na kterém systémy sond pracují. Technici zase zkoumali, zda mechanismy trysek budou po 37 letech stále ještě schopné dělat práci, která je mnohem preciznější, než na kterou byly konstruovány.

Trysky byly vyvinuty společností Aerojet Rocketdyne a nesou označení MR-103. Jejich vylepšené verze pak letěly i na sondách Cassini a Dawn. Po rocích příprav byla k sondě vyslána sada příkazů a 29. listopadu bylo v JPL v kontrolní místnosti Voyagerů pořádně živo. 37 let po poslední práci se miliardy kilometrů od Země zažehly v několika deseti milisekundových pulsech trysky MR-103. Příkazy, které dorazily zpět na Zemi, potvrdily správnost chodu celého systému!

Díky schopnosti těchto trysek přesně orientovat anténu k Zemi bude aktivní část mise sond prodloužena o dva až tři roky. Dostáváme se tak někam do roku 2025. Podobně jako u Voyageru 1 se nyní podobný test připravuje pro Voyager 2.

Kosmický přehled týdne:

Elon Musk a SpaceX se v sobotu postarali o opravdu nečekanou zábavu pro celou Zemi. Vše začalo tweetem Elona Muska, ve kterém říkal, že prvním nákladem Falconu Heavy bude červená Tesla Roadster, první elektromobil Tesly. Auto mělo navíc hrát při startu a letu písničku Space Oddity. Později padlo ještě upřesnění, že půjde o původní Roadster. Toto prohlášení samozřejmě vzbudilo bouřlivé diskuze, protože není jen tak obvyklé, aby se na raketu posadilo auto, které rozhodně není připraveno vydržet v celku start a následný pobyt ve vesmíru. Nicméně zprávy ze SpaceX tvrdily, že je to pravda a že půjde o upravenou Teslu. Nikdo samozřejmě neočekával, že by šlo o auto přilepené na adaptér Falconu Heavy a proto se začalo spekulovat, zda půjde o sondu ve tvaru auta a jaké by mohla mít vybavení. Tyto úvahy přerušila zpráva, že to nakonec byl jen vtípek, kterým Elon napálil celou planetu. No a v neděli ráno to zase vypadá, že to nakonec pravda je. Orbita této sondy-auta by měla být kolem Slunce, kde nejvzdálenější bod by sahal až někam k Hlavnímu pásu planetek, zatímco nejbližší bod by byl blízko orbitální dráhy Země. Tak, či tak. Falcon Heavy již zcela jistě odstartuje až v lednu a už nyní je jasné, že to bude velmi zábavný a ostře sledovaný start.

Společnost Planetary Resources vydala nové video, které zpřesňuje její první kroky k těžbě na asteroidech. Tato společnost již před několika lety avizovala, že by se ráda o tento podnik pokusila a na oběžnou dráhu se pokusila vyslat již několik malých satelitů Arkyd, které mají za úkol hledat pro těžbu vhodné asteroidy blízko Země.

Čínská raketa Dlouhý pochod 2D dnes nad ránem vynesla Yaogan Weixing-31 – nazývaný také Land Surveying Satellite -1 (LKW-1). Jako u všech předchozích startů se v čínských médiích objevila zpráva, že družice bude použita pro vědecké experimenty, průzkum půdy, hodnocení výnosu plodin a monitorování katastrof. Nicméně dle všech indicií se jedná o vojenskou družici určenou ke snímkování povrchu. Ostatně podobně jako se pro utajené družice v Rusku používá název Kosmos, v Číně je pro stejné účely užíváno označení Yaogan.

První indická meziplanetární sonda Mangalyaan pořídila už velké množství fotografií Marsu. Podívejte se na následujících snímcích, jak sonda fotografuje.

Mars skrz kamery sondy Mangalyaan

Mars skrz kamery sondy Mangalyaan
Zdroj: https://i.imgur.com/

Detail povrchu Marsu

Detail povrchu Marsu
Zdroj: https://i.imgur.com/

Mars i s polární čepičkou

Mars i s polární čepičkou
Zdroj: https://i.imgur.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Týden se s týdnem sešel a my jsme vám opět každý den přinesli minimálně dva články o kosmonautice. Proto si nyní pojďme shrnout, o čem všem jsme psali. Na začátek týdne jsme vás zvali na listopadovou Kosmoschůzku. Nicméně hned poté jsme se podívali do Ruska a zhodnotili rok, který rozhodně byl ve víru změn v ruském kosmickém průmyslu. Živě jsme pak sledovali historicky druhý start z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Tento start však nedopadl dobře a skončil ztrátou celého nákladu. První hodiny po havárii jsme situaci sledovali živě. Odpočinout jsme si mohli v továrnách Boeingu, kde příprava prvního letu lodě Starliner nabírá dech. Následně jsme si nasadili lupu a podrobně se podívali na připravované inženýrské a sestupové kamery pro Mars Rover 2020. Zaměřili jsme se také na odnož společnosti Virgin Galactic, kde vzniká nový nosič LauncherOne. Milovníky statistik jsme obšťastnili již čtvrtým extrémně podrobným přehledem o činnosti společnosti SpaceX, tentokrát za rok 2015. Zamířili jsme také do Jižní Ameriky, kde na evropském kosmodromu v Kourou běží práce na stavbě rampy pro Ariane 6 naplno. Na nehodu horního stupně Fregat z počátku týdne jsme se podívali podrobněji a s odstupem. Dále jsme se vypravili na Floridu, kam dorazil čtvrtý sledovač vojenských střel. I když druhý start z kosmodromu Vostočnyj nevyšel, měli jsme možnost se alespoň pokochat krásnými fotografiemi z tohoto místa. Na závěr jsme také prohlédli dalekohled Jamese Webba, který si užil tři měsíce ve vakuové a kryogenní komoře.

Snímek týdne:

Snímek týdne nás tentokrát zavede do výrobní haly společnosti Boeing, kde vzniká hned několik exemplářů lodě Starliner, určené pro vození posádky na Mezinárodní kosmickou stanici. Tato loď by se k prvnímu letu měla vydat v následujícím roce.

Výroba lodí Starliner

Výroba lodí Starliner
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Videem týdne se stane záznam, který byl natočen již dříve astronautem Randy Bresnikem při jeho výstupu do volného prostoru z ISS. Nicméně při tomto výstupu si na helmu nasadil kameru GoPro a natočil nám neuvěřitelně zdařilé a spektakulární záběry. A ty byly zveřejněny právě tento týden. Užijte si je.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://space.skyrocket.de/
http://www.russianspaceweb.com/
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://i.imgur.com/aCEqEho.jpg
https://i.imgur.com/pu9Hdlo.jpg
https://i.imgur.com/wLTBMCt.jpg
https://i.imgur.com/6Dx70Ft.png
https://i.imgur.com/sQTUdRq.jpg
https://i.imgur.com/BXQNS7A.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/12/NSF_20171202_010915-350×225.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/lotos-s__2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DP1oQxgU8AAEfzJ.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/military/elint/liana/ignition_1.jpg
https://i.amz.mshcdn.com/…F666826%2Fa9afc969-39ee-47b8-a230-6c8b2e0756cc.jpg

Kosmotýdeník 272 (27.11. – 3.12.), 4.9 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 3 441 times, 4 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (27 votes cast)
(Visited 3 441 times, 4 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


29 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 272 (27.11. – 3.12.)”

  1. Alois napsal:

    Indové se skutečně vyznamenali, nejen že zvládli poměrně složitý odlet od Země, ale též celý let k Marsu a na jeho orbitě sonda exceluje. Nutno dodat, že se jedná o první indickou meziplanetární sondu, navíc prezentovanou jako technologický pokus. Kvalita snímků je obdivuhodná.
    Hladký průběh mise vyniká při srovnání s Japonci, jejich sondy k Marsu a Venuši měly značné, v prvém případě fatální potíže.
    Další test čeká Indy již v květnu letem na Měsíc, rovnou při pokusu o přistání poveze i rover.

    • Asdf napsal:

      Jo, Indové jedou. Osobně jim fandím víc než Číňanům tak nějak už z principu. Na rozdíl od Číny je to demokratický stát.

  2. Jirka napsal:

    Assembler není jméno programovacího jazyka. Assembler (česky jazuk symbolických instrukcí) je skupina jazyků, které jsou přímým textovým (lidsky čitelným) zápisem strojového kódu (tj. binárních instrukcí, kterým rozumí přímo stroj). Napsal bych tedy buď „prastarého assembleru“ nebo „prastarého jazyka symbolických instrukcí“ nebo i „prastarého strojového kodu“

    • peter napsal:

      otázka mi vrta, či aj to „prastarý“ je na mieste, však asembler sa ešte používa, alebo?

      • tyčka napsal:

        To víte, že se používá a to například při ovládání HW nebo na jednočipových počítačích – například ATMEL AVR.

      • jozef napsal:

        Áno, používa sa. Ja ho tiež ovládam.

      • spimfurt napsal:

        No vidite. A ja se docetl, ze se Vikingy a Voyagery psaly ve Fortranu 5 ci 77 a k tomu nejake to C. Voyagery zdedily jeden pocitac (Command and Control Subsystem) z Vikingu. Dalsi pocitac Voyageru je odvozeny od CCS a vylepseny. Hlasi se CCS a jmenuje se Attitude and Articulation Control Subsystem. Treti je Flight Data System, uloziste pro vedecka data a telemetrii. Zajimavost: prvni pouziti CMOS pameti pro vesmir. FDS take uklada data na 8stope magneticke pasky, udajne stale fungujici, coz mi hlava nebere. Vsechny 3 pocitace jsou tam dvakrat.

        CPU vsech 3 systemu jsou specialni a zdroje co jsem nasel se neshoduji v typu procesoru. O assembleru ani slovo. Ze by ty stare kompilatory uz byly ztraceny a vsadilo se na cisty strojak? Predstavuji si to tak, ze lidi schopnych assembleru bude dnes vice, nez zkusenych programatoru drevnich verzi Fortranu a C.

        • tyčka napsal:

          Assembler speciálního procesoru může být velmi odlišný od dnešního.
          Vzhledem co jsem slyšel velikosti jejich operační paměti tak pochybuji, že by šlo použít cokoliv jiného než Assembler. I dnes se pro jednočipové počítače často píše v Assembleru.
          Jestli to náhodou nebylo používáno pro SW pozemního vybavení.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Fortran je jednak jednodušší než Assembler nebo C, ale hlavně je na rozdíl od Assembleru přenositelný na různé architektury procesorů. Je stále používán, jen se o něm tolik nepíše.

          Dalším oblíbeným jazykem pro meziplanetární sondy byl Lisp, protože aplikace se dá modifikovat za plného provozu bez restartu.

    • Amper napsal:

      myslim ze se bude jednat spis o „assembler prastareho procesoru“ protoze Voyagery pouzivaji custom procesory a tudiz budou nestandardni instrukce, registry, preruseni atd…. Assembler je sice prastary jazyk ale stale se pouziva naprosto bezne. I kdyz je faktem ze vetsina mladsich programatoru ho videla pouze na skole (nebo vubec).

    • Lukáš Houška napsal:

      Všichni máte pravdu. Assembler jsme se na škole učil i já. Jak tady správně zaznělo, je tím prastarým myšleno konkrétní užití na Voyagerech, kde je jazyk poněkud nestandardní.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Assembler je kompilátor jazyka symbolických instrukcí do strojového kódu.

  3. peter napsal:

    k Muskovej Tesle: odkiaľ je informácia o dráhe okolo slnka?

  4. Samo napsal:

    Koľko môže trvať kým voyagerov signál dojde k Zemi?

  5. Alois napsal:

    Jestli se nemýlím, tak na stejném principu a médiu jako u Voyagerů byly postaveny pohonné systémy soulodí Apolla.

  6. Spytihněv napsal:

    37 let bez práce, krutý vesmír okolo a přesto naskočí… a ono je vůbec s podivem,že palubní počítač stále funguje. I když je snad dokonce ztrojený.

    A Elon? Hezky nás baví 🙂 Snad již brzy dorazí oficiální report ze SpaceX, který to vyřeší.

  7. Rudolf Šíma napsal:

    „lodě Starliner, určené pro vození posádky na Mezinárodní kosmickou stanici“ „Vození“ je hezký termín, skoro jako „drožkaření“. 🙂 Díky za souhrn událostí týdne, ta Tesla mě opravdu dostala. 🙂

  8. casso napsal:

    Blizi sa koniec roka a k zartikom s teslou roadster pridam dalsi.

    Za stratu druzice meteror m 2-1 moze cirkev. Udajne odflakla posvetenie rakety pred startom.

    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/456745-ruska-druzice-spadla-i-kdyz-byla-posvecena-cirkev-celi-kritice-za-nekvalitni-praci.html

  9. MH napsal:

    Assembler není „prastarý programovací jazyk.“ Používá se nejen v embedded programování i dnes, záleží na tom na jakém procesoru pracujete. Formulace pramení z nepochopení smyslu tohoto nástroje.
    Prastarý je možná procesor RCA1802 ve Voyageru, pro který hoši z NASA po letech zase psali kód 🙂
    Musela to být zajímavá práce. Závidím…

    • JakubV napsal:

      Právě že Voyager ještě RCA1802 nemá, ale má předchozí typ procesoru postavený z logických obvodů.
      Jinak psaní v Assembleru je psaní v textáku s pomocí proměnných a spousty vychytávek, správné hardcore je psaní přímo v hexadecimálním kodu na hexadecimální klávesnici 🙂
      A ještě větší hardcore je děrný štítek nebo děrná páska :-)))

      Sám jsem takto začínal na PMI80 (http://www.nostalcomp.cz/pmi80.php), kamarád takhle dokázal napsat do paměti PMI80 i základní interprert Basicu :-)))))

      • MH napsal:

        Vypadá to, že máte pravdu. Dlouhá léta jsem žil s tím, že na Voyagerech už byl RCA1802, nicméně podle toho, co jsem teď našel, použili tenkrát stejné nebo podobné CPU jako měly Vikingy??

        To ovšem nic nemění na tom, že těm lidem úkol donutit fungovat motory, určené původně k něčemu jinému, závidím 🙂
        Vše nasvědčuje tomu, že ta sonda byla zatraceně dobře navržená…

Zanechte komentář