Jaký byl rok 2017?

Teď, když proběhly všechny starty plánované na rok 2017, můžeme konečně shrnout, co nám vlastně právě končící rok přinesl z hlediska kosmonautiky. Pokusíme se zopakovat nejen důležité starty, ale podíváme se i na premiéry nových raket, nebo na derniéry nosičů, které sloužily dlouhé roky. Chybět nebude ani statistické zhodnocení roku 2017, abychom se mohli znovu přesvědčit, jak velkou změnou prochází díky SpaceX současná kosmonautika a jak se mění rozložení sil. Spojené státy letos vystřelily 29 raket, z čehož celých 18 patřilo SpaceX. Kromě toho však máme připraveny i statistiky kosmodromů, nebo rodin raket. Nevynecháme ani rekapitulaci událostí, které nám rok 2017 přinesl a které by neměly zapadnout.

Poslední mozaika Saturnu ze sondy Cassini. 13. září sonda pořídila širokoúhlou kamerou sérii fotek, které pokrývaly Saturn od jednoho okraje k druhému. Celkem pořídila 42 červených, zelených a modrých snímků, které byly složeny tak, aby vznikly reálné barvy.

Poslední mozaika Saturnu ze sondy Cassini. 13. září sonda pořídila širokoúhlou kamerou sérii fotek, které pokrývaly Saturn od jednoho okraje k druhému. Celkem pořídila 42 červených, zelených a modrých snímků, které byly složeny tak, aby vznikly reálné barvy.
Zdroj: http://www.esa.int

Ještě než se ale dostaneme k číslům, pojďme si připomenout důležité momenty. Evropa se rozloučila s mimořádně úspěšnou misí LISA Pathfinder, která položila základy pro budoucí observatoř gravitačních vln. Skončila i služba sondy Cassini, která 13 let kroužila kolem Saturnu a studovala jej. V závěrečné fázi mise nám přinesla unikátní možnost prozkoumat oblast mezi planetou a jejími prstenci. Data nasbíraná během celé mise budou vědcům sloužit ještě dlouhé desítky let.

Sonda Juno v průběhu roku 2017 studovala Jupiter a její kamera JunoCam nepřestává překvapovat tím, jak jemné detaily bouřlivé atmosféry dokáže zachytit. Sonda OSIRIS-REx vypuštěná v loňském roce se k nám v polovině září vrátila, aby využila zemské gravitace ke změně sklonu oběžné dráhy kolem Slunce. Manévr se podařil a sonda je již na cestě k asteroidu Bennu, ke kterému dorazí v příštím roce.

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 – sonda dostala pětidílné solární panely.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

V letošním roce jsme se dočkali představení hned několika zajímavých misí, které nás čekají v dalších letech. NASA v rámci programu Discovery schválila realizaci dvou projektů – Psyche má v roce 2022 vyrazit k výzkumu stejnojmenného kovového asteroidu a Lucy, která v roce 2021 vyrazí zkoumat jupiterovy Trojské asteroidy. V roce 2017 navíc americký prezident Donald Trump dal na doporučení obnovené Národní vesmírné rady a určil, že NASA se má v dalších letech zaměřit na vybudování základny na povrchu Měsíce. Zda se tento plán podaří realizovat však napoví až další měsíce, kdy by měl být představen návrh rozpočtu kosmické agentury.

Start rakety GSLV Mk.III

Start rakety GSLV Mk.III
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Premiérového startu se v roce 2017 dočkaly hned čtyři nosiče – japonská SS-520-4, americko-novozélandský Electron, čínská Kaituože-2 a indická GSLV Mk III. Do důchodu naopak zamířily dvě rakety, které dlouhé roky patřily k pevným základům světové kosmonautiky. Po neuvěřitelných 786 startech odešla do výslužby raketa Sojuz-U a na podzim si svou derniéru odbyla i americká raketa Delta II 7920.

Z hlediska raketové techniky je potřeba zmínit, že SpaceX v letošním roce dokázala realizovat hned několik důležitých kroků k vysněnému cíli, kterým je znovupoužitelnost kosmické techniky. To, jak Falcony ovládly statistiky, bude řeč na dalších řádcích, ale zde by mělo zaznít, že SpaceX provedla 18 startů, čímž více než dvojnásobně překonala dosavadní osmistartové maximum z roku 2016. Ve čtrnácti případech se první stupeň pokusil o přistání a vždy byl úspěšný. Na pěti misích (SES-10, BulgariaSat-1, SES-11, CRS-13 a Iridium Next 4) letěl stupeň, který již za sebou měl jedno použití. Kosmická loď Dragon na misích  CRS-11 a CRS-13 byla také z velké části použita opakovaně. Jen o pár týdnů nám navíc letos utekla dlouho slibovaná premiéra nejsilnější rakety současnosti – Falconu Heavy.

Sentinel 2B ve vakuové komoře

Sentinel 2B ve vakuové komoře
Zdroj: http://www.esa.int/

Z hlediska startů musíme v první řadě uvést, že letos jsme se nedočkali ani jedné mise, která by mířila mimo zemské gravitační pole. Všechny letošní rakety umístily své náklady na oběžnou dráhu kolem Země. Z vědecky důležitých misí letos začaly třeba mise rentgenového čínského teleskopu HXMT, evropských družic Sentinel 2B a Sentinel 5P, nebo americké družice JPSS-1.

Na palubu ISS se v roce 2017 dostalo hned několik vědeckých přístrojů, přičemž mezi nejzajímavější patří NICER pro výzkum neutronových hvězd, nebo SAGE III studující zemskou atmosféru. Za zmínku stojí premiérový let čínské kosmické lodi Tiančou, která se cvičně spojila se základnou Tiangong-2 a cvičila hlavně přečerpávání paliva. Čína tím získala mnoho zkušeností pro stavbu budoucí modulární stanice.

Posádka Sojuzu MS-05. Zleva Nepsoli - Rjazanskij - Bresnik.

Posádka Sojuzu MS-05. Zleva Nepsoli – Rjazanskij – Bresnik.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Na ISS v letošním roce dorazilo hned několik zásobovacích lodí – celkem šlo o tři Progressy (MS-05 v březnu, MS-06 v červnu a MS-07 v listopadu), čtyři Dragony (CRS-10 v únoru, CRS-11 v červnu, CRS-12 v srpnu a CRS-13 v prosinci) a dvě lodě Cygnus (OA-7 v dubnu a OA-8 v listopadu). Na poli pilotovaných misí se létalo pouze k ISS, kam mířily hned čtyři lodě Sojuz (MS-04 (Fjodor Jurčichin, Jack Fischer) v dubnu, MS-05 (Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli, Randolph Bresnik) v červenci, MS-06 (Alexander Misurkin, Mark Vande Hei, Joseph Acaba) v září a MS-07 (Anton Škaplerov, Scott Tingle, Norišige Kanaj) v prosinci). Celkově se do vesmíru letos vydalo 11 astronautů, přičemž za zmínku stojí hlavně Sojuz MS-04. Ten totiž kvůli redukci počtu členů ruské sekce na ISS nesl jen dva muže a při návratu se s nimi vracela americká rekordmanka Peggy Whitson.

Randy Bresnik a Joe Acaba mění úchopovou koncovku LEE-A na konci staniční robotické paže.

Randy Bresnik a Joe Acaba mění úchopovou koncovku LEE-A na konci staniční robotické paže.
Zdroj: http://spaceflight101.com

ISS zažila v roce 2017 hned deset výstupů do volného prostoru. Jeden z nich byl ruský, zbylých devět v režii západního segmentu. Peggy Whitson vystoupila do volného prostoru 4×, Shane Kimbrough také 4×, Randolph Bresnik 3×, Thomas Pesquet 2×, Jack Fischer 2×, Mark Vande Hei 2×, Joseph Acaba 1×, Fjodor Jurčichin 1× a Sergej Rjazanskij také 1×.

Při výstupech v první části roku se především měnily staniční baterie a další výstupy byly ve znamení údržby. Asi nejvýraznější byla výměna úchopového mechanismu staniční robotické paže. Kromě toho se například měnily i kamery za přístroje s vysokým rozlišením.

Rozložení startů v roce 2017 mezi jednotlivé státy.

Rozložení startů v roce 2017 mezi jednotlivé státy.
Zdroj: https://en.wikipedia.org

A nyní už vzhůru na statistiky. V letošním roce došlo na celém světě k 90 startům raket, což je o 5 více než v roce minulém. Pokud bychom se podívali na pořadí jednotlivých států, zjistíme, že vítězem se staly Spojené státy s 29 starty (o 7 více než vloni) a všechny navíc byly úspěšné – Američané tak obhájili loňské prvenství. Druhé místo bere Rusko, které vypustilo 19 raket (o 2 více než vloni) a zaznamenalo jediné selhání – do tohoto počtu nejsou započítány dva starty Sojuzů z kosmodromu v Kourou. Jen těsně za stříbrnou pozicí zůstala Čína, která vypustila 18 raket (o 4 méně než vloni), přičemž jedna raketa selhala částečně a druhá úplně.

Státy na dalších příčkách už mají na první trojici značnou ztrátu – Evropa měla 11 startů (+/-0), Japonsko 7 (+3), Indie 5 (-2) a Nový Zéland 1 (+1). Kromě komplikací s tím, jak statisticky zařadit ruské Sojuzy startující z Kourou pro Evropu, narážíme i na problém, jak katalogizovat raketu Zenit, která sice používá ruské motory, ale ukrajinské stupně. Pokud bychom brali Zenit jako ukrajinskou raketu, pak má Ukrajina letos 1 start, pokud jako ruskou, pak má Rusko 20 startů, ale tato změna by na pořadí neměla vliv.

Spolehlivost raket v roce 2017 podle států.

Spolehlivost raket v roce 2017 podle států.
Zdroj: https://en.wikipedia.org

Ze zmíněných 90 startů skončilo pět misí havárií a jeden další start byl částečným neúspěchem. Z toho vychází, že 93,3% startů bylo úplně úspěšných, 5,5% skončilo havárií a 1,1% skončilo částečným neúspěchem. Jak již bylo zmíněno, nejvíce problémů potkalo Čínu, která si připsala jedno kompletní a jedno částečné selhání. Zbývající havárie si rovným dílem rozdělily Indie, Japonsko, Nový Zéland a Rusko.

Počty startů jednotlivých rodin raket v roce 2017.

Počty startů jednotlivých rodin raket v roce 2017.
Zdroj: https://en.wikipedia.org

Velmi zajímavý je pohled na to, jak jsou využívány jednotlivé rodiny raket. Stručně řečeno – každá raketa má určitou historii, vychází z nějaké konstrukce, která se postupně vyvíjí, někdy se i větví, čímž vznikají jednotlivé rodiny raket. Výhru v této kategorii bere rodina Falcon s 18 starty a všemi úspěšnými. Na druhém místě se umístila rodina raket Dlouhý pochod s 16 starty (1 havárie + 1 částečné selhání) a bronz bere rodina R-7, což jsou rakety Sojuz s 15 starty (1 havárie). Stejně jako u států je i u rodin raket za první trojici velký propad – následují rakety H-II, Atlas a Ariane se šesti starty, Universal rocket (Proton) a SLV s pěti starty, Vega se třemi, Minotaur a Delta se dvěma a Zenit, S, Kuaižou, Kaituože, Electron a Antares s jedním startem.

Počet startů raket z různých kosmodromů v roce 2017.

Počet startů raket z různých kosmodromů v roce 2017.
Zdroj: https://en.wikipedia.org

Svou kategorii si zaslouží i kosmodromy. Nejvíce živo bylo na Bajkonuru, odkud se startovalo 13×, druhé místo patří Kennedyho středisku s 12 starty a pomyslný bronz poputuje do Jižní Ameriky na kosmodrom Kourou, odkud se startovalo 11×. Na dalších místech najdeme Vandenbergovu základnu (9), Si-čchang (8), Mys Canaveral (7), Ťiou-čchüan  a Tanegašima (6), Pleseck a Šríharikota (5), Tchaj-jüan a Wenčang (2), Mahia, MARS, Učinoura a Vostočnyj (1).

Pohled na porovnání cílových oběžných drah nepotěší fanoušky letů mimo zemské gravitační pole – letos totiž nepřišel žádný takový start. Největší počet misí letěl jako obvykle na nízkou oběžnou dráhu (51), dalších 33 startů letělo buďto přímo na dráhu geostacionární, nebo na dráhu přechodovou k ní, o poznání méně „atraktivní“ byly dráhy střední a vysoké (po třech startech).

Poměr počtu startů na různé oběžné dráhy v roce 2017.

Poměr počtu startů na různé oběžné dráhy v roce 2017.
Zdroj: https://en.wikipedia.org

V roce 2017 jsme Vás o všech těchto událostech (a pochopitelně i o mnoha dalších) rádi informovali. Jménem celé redakce našeho portálu bych Vám chtěl na závěr tohoto rekapitulačního článku poděkovat za Vaši přízeň, kterou jste našemu pořadu projevovali v průběhu celého roku. Máme velkou radost, že se u nás schází tolik lidí, kteří stojí o nové informace z kosmonautiky. Dokud totiž bude veřejnost stát o jakékoliv vědecké informace, tak máme splněný hlavní předpoklad dalšího rozvoje celé naší civilizace.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://www.lpcsoutheast.com/wp-content/uploads/2017/01/2017-new_year.jpg
http://www.esa.int/v…/Cassini_s_farewell_mosaic_of_Saturn_fullwidth.jpg
https://sslmda.com/images/pressrel/psyche_010517.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2017/06/gslvmk-iii04-678×1019.jpg
http://www.esa.int/…/Sentinel-2B_in_vacuum_chamber.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Soyuz_MS-05_crew.jpg
http://spaceflight101.com/iss/wp-content/uploads/sites/37/2017/10/eva44-23.jpg

Jaký byl rok 2017?, 5.0 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 2 439 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (28 votes cast)
(Visited 2 439 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


55 komentářů ke článku “Jaký byl rok 2017?”

  1. Rado napsal:

    Ja ďakujem Vám za tento perfektný web a prajem všetko dobré do ďalšieho roku.

  2. 3,14ranha napsal:

    Připojuji se s poděkováním za dlouhodobou popularizaci kosmonautiky (navíc stravitelně podanou).

  3. Petr Janík napsal:

    Díky moc za perfektní články se spoustou úžasných informací a zajímavostí.

  4. Pista napsal:

    Hodně štěstí v příštím roce! Jste výborní. Je vidět (cítit), že vás to baví. Přinášíte mnoha lidem radost z poznání a já osobně tyto stránky navštěvuji pravidelně a RÁD! Děkuji.

  5. jan napsal:

    Jste nejlepší!! Hodně štěstí v novém roce.

  6. Miloš Hůla napsal:

    Upozorňuji, že v přehledu zásobovacích lodí k ISS se někam ztratily dvě labutě z dubna a listopadu.

  7. Radim napsal:

    Proč ve statistice kosmodromů rozlišujete KSC a mys Canaveral? KSC přece leží na mysu.

    • Kamil napsal:

      Taky mě to teklo do očí…

    • Tomáš Novák napsal:

      Jsou to dvě střediska, která spolu sousedí – civilní a vojenské. SX má rampy v obou – 39 civilni a 40 vojenské.

    • Dušan Majer napsal:

      Přiznám se, že jsem nad tím také uvažoval – v minulých letech jsme je slučovali, ale letos jsem si řekl, že to zkusím vzít tak, jak je to uvedeno ve zdrojovém článku na wiki.

    • Jirka Hadac napsal:

      LC-39 lezi na ostrove Merritt,ktery je sousedni lokalita k mysu Canaveral. Ale souhlas, taky bych to nerozdeloval.

    • Radim napsal:

      I ostrov Merritt je součástí KSC.

      Samotný mys (zeměpisný pojem) leží jižněji a pás ramp, vojenských i civilních se táhne na sever od něj.

      Ale je pravda že označení „mys Canaveral“ se používá pro Cape Canaveral Air Force Station (rampy 37B, 40, 41).

      Pokud tedy ve statistice rozlišujete zvlášť starty z těchto tří ramp a zvlášť starty z LC 39, bez ohledu na vlastníka raket, pak je to určitě správně.

  8. Spytihněv napsal:

    Ona ta nula mimo zemské gravitační pole se občas vyskytne (17,12,00,93,91…), k tomu roky 16 a 15 jen po dvou kouskách, ale rok 2018 by v tomto směru mohl být až nečekaně divoký.

    Tesla; Chandrayaan 2; InSight + 2 cubesaty; čínská retranslačka k Měsíci + 2 mikrosatelity; PSP; Spektr-RG; BepiColombo; Chang’e 5; Chang’e 4; TESS alespoň použije Měsíc ke gravit. manévru…; snad i GLXP se konečně pohne…

    Když to vezmeme takto všechno dohromady, máme 14 misí při 10 startech + ještě možná GLXP. Dvouciferný počet byl naposledy v roce 1971 (a to ještě jen včetně nepovedených startů).

  9. Jan Běhounek napsal:

    Děkuji mnohokrát za tento úžasný web.Velmi si cením vaší povedené snahy o publikaci kosmonautiky.

  10. Jirka napsal:

    Také v přehledu myslím vypadl start Antaresu z Wallops

  11. Jirka Hadac napsal:

    Diky moc za krasne shrnuti a cele redakci hodne zdravi a elanu do dalsi prace. Ctu vas moc rad.

  12. jregent napsal:

    Diky za web kam je radost se vracet a moznost hltat tu uzasne clanky:-)
    Vse nej do roku 2018

  13. Štěpán Krňanksý napsal:

    Také děkuji za Vaši práci v tomto roce a děkuji za všechny skvělé články..

    Vše nej do příštího roku..

  14. Premek napsal:

    Díky za souhrn i články po celý rok! Zajímalo by mě, kolik má kosmonautix návštěvníků, můžete naznačit? Dík a ať se daří v novém roce!

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za přání. Naznačovat ani nemusím. Jako každý rok vydáme prvního ledna krátký článek se statistikami návštěvnosti za uplynulý rok. Ale mohu říci, že návštěvnost je skvělá. Detaily prvního ledna.

  15. Kratas123 napsal:

    Díky celé redakci za velmi poutavé a aktuální informace z kosmonautiky po celý rok, chodím sem několikrát denně a pokaždé se nemůžu dočkat dalšího článku nebo aktuality 😀

  16. tonda napsal:

    Díky redakci,diskutujícím a všem přeji v novém roce hodně zdraví,štěstí,pohody,spokojenosti,nápadů .Troufám si říct,že bez VÁS si nedovedu už představit život!A nejen na Zemi,ale i ve Sluneční soustavě!

  17. Pajuc napsal:

    I já bych chtěl vyjádřit úctu a poděkování celé redakci.

    Líbí se mi i to, že jsou články odpolitizované. Chápu, že může být těžké se oprostit od osobního názoru a zvláště kosmonautika je věcí na výsost politickou, neboť je financována z veřejných prostředků a rozhodují o ní politici. Přesto si myslím, že zprostředkovávání informací by nemělo být spojeno s ovlivňováním.

    Do nového roku vám přeji, ať si i nadále udržíte vysokou úroveň, které většina profesionálních novinářů nedosahuje ani zpoloviny.

    • Dušan Majer napsal:

      Mnohokrát děkujeme za krásná slova i za přání. Snažíme se všem měřit stejně – jak na poli úspěchů, tak i neúspěchů. Budeme se v tomto trendu snažit pokračovat i nadále.

  18. Syky napsal:

    Velké díky!

  19. Jiný Honza napsal:

    Díky a krásný nový rok.

  20. Josef napsal:

    Díky, za skvělé info po celý rok, vždy se dobře bavím. A ať Vám Kosmonautix v roce 2018 vzkvétá a pro Vás ať je to zábava.

  21. Spytihněv napsal:

    Díky za práci celé redakce v uplynulém roce, ať už na blogu včetně nově zavedených Krátkých zpráv (to byla vyloženě trefa do černého) a nebo i na fóru. Zkrátka celý Kosmonautix je pro fanoušky velmi důležitý zdroj. Tak ať je rok 2018 ještě lepší. Pro nás pro všechny a po všech stránkách.

  22. Petr Hájek napsal:

    Prostě děkuji a přeji v novém roce vše nej celé redakci.

  23. Marfy napsal:

    Taktéž bych se rád přidal k poděkování za Vaši úžasnou práci v tomto roce! Články, seriály a hlavně přenosy byly prostě úžasné! Mockrát děkuji. Martin.

  24. Jenyk napsal:

    Letos jsem při různých toulkách po webech o kosmonautice zavítal i sem a napevno zde zakotvil. Ostatní weby jsou takový, no o ničem.
    Vůbec nevím, jak jsem bez tohoto webu mohl žít.

  25. ptpc napsal:

    Ďakujem za vynikajúci článok!
    Len by som chcel podotknúť že z indického kozmodrómu Šríharikota sa štartovalo 5x (koláčový graf).

    Taktiež prajem všetko dobré všetkám, ktorý sa starajú o fungovanie blogu, respektíve fóra.
    A krátke správy hodnotím ako vynikajúci nápad.

Zanechte komentář