Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Výzkum vede doktor Abba Zubair, výzkumník z Mayo Clinic ve floridském městě Jacksonville. Právě on stojí v čele experimentu Microgravity Expanded Stem Cells, jehož cílem je množit na ISS kmenové buňky, které by po návratu našly klinické uplatnění. Zbývá ještě podotknout, že hlavním oborem doktora Zubaira je transfúze a buněčná terapie, přičemž se věnuje i nádorové imunologii.
Je možné, že se k tomuto článku dostali i čtenáři, kteří neznají kmenové buňky, proto raději vysvětlíme, v čem jsou tito drobečci tak unikátní. Kmenové buňky jsou buňky, které ještě nejsou specializované a umí vytvořit široké spektrum buněk, které tvoří lidské tělo. Mohou tak doslova omladit, nebo opravit tkáně, které se věkem postupně poškozují. Nejde jen o kůži, nebo kosti, ale i o všechny orgány, které v těle jsou.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Odběr kmenových buněk a jejich pěstování do množství, které je dostatečné pro terapeutické účely ale není nic jednoduchého. Výzkumníci už dokázali úspěšně vypěstovat tzv. mezenchymální kmenové buňky, které se nachází v kostní dřeni, ale je tu jeden problém – produkce dostatečného množství buněk trvá týdny. To může být v některých případech až moc dlouho.
„Kmenové buňky mají v sobě zakódováno, aby zůstávaly ve zhruba stejném počtu,“ vysvětluje doktor Zubair a dodává: „Potřebujeme, aby rostly rychleji, ale aby se přitom neměnily jejich vlastnosti a charakteristiky.“ Výzkum to bude dlouhý a zatím hledáme odpověď jen na první otázku: „Rostou kmenové buňky ve vesmíru opravdu rychleji a můžeme je zde pěstovat aby byly bezpečné pro pacienty?“
Výzkumníci jsou připraveni prozkoumat kmenové buňky vypěstované na ISS, přičemž chtějí pochopit, mechanismy, kterými stav mikrogravitace ovlivňuje jejich růst. V dlouhodobém časovém měřítku si vědci dávají pochopitelně vyšší cíle. Chtěli by se naučit tyto podmínky napodobit, aby vznikla bezpečná a spolehlivá cesta, jak produkovat kmenové buňky v dostatečném množství.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Ve druhé fázi se rozjede testování klinických aplikací buněk do těl pacientů. Doktor Zubair už má zkušenosti s léčením pacientů po mrtvici pomocí kmenových buněk pěstovaných v laboratoři. Velmi rád by tyto výsledky porovnal s použitím kmenových buněk vypěstovaných v kosmu. „Na tomhle výzkumu je unikátní to, že se nesnažíme jen pochopit biologické vlastnosti buněk a jejich množení, ale zaměřujeme se na jejich aplikaci a to, jak je můžeme použít k léčení pacientů,“ popisuje Zubair.
Aktuální výzkum navíc rozšiřuje již nasbírané znalosti o tom, jak stav mikrogravitace ovlivňuje růst buněk a zároveň jej můžeme chápat jako spojku s budoucností, ve které se budou vyrábět kmenové buňky ve velkém, aby mohly pomáhat lidem po mrtvici a dalších chorobách. Čím dříve k této budoucnosti dojde, tím lépe pro všechny, kteří mohou této terapie využívat. ISS přitom v tomhle procesu může sehrát klíčovou roli, protože neexistuje žádná jiná laboratoř, která by disponovala podobnými podmínkami.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
http://www.sciencemag.org/
Zdroje obrázků:
https://static1.squarespace.com/…/1484601684612/Embryonic-Stem-Cells-900.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/abba_zubair.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Mesenchymal_Stem_Cell.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/phab.jpg
Díky za velmi zajímavý a trochu odlišný článek zde na kosmonautix.cz
Dlouhodobý pobyt ve vesmíru (ve stavu bez tíže) přinese nejenom negativní dopad na organismus, ale taky skvělé možnosti v lékařství a s ním spojených nových technologií, které nám pomůžou zlepšit život jak na zemi tak ve vesmíru.
Všechno je zatím počátek a možná si ani nedokážeme představit co nám za fantastické objevy přinesou poznatky z vesmíru!
Je to totiž nevyhnutelné.
Děkuji za článek.
Díky moc za pochvalu! Mám radost, že článek má úspěch. Snažíme se psát o různých tématech, abychom mohli oslovit větší spektrum čtenářů.
Pokud by jste našel i konkrétní výsledky ohledně experimentu z ISS tak nás informujte. Tzn. rozdíl v rychlosti pěstování a případná kvalita kmenových buněk.
Totiž léčba kmenovými buňkami je jedna z nejslibnějších léčebných postupů proti civilizačním chorobám jako rakovina, nádorová onemocnění a leukémie.
Pokusím se na to pamatovat, ale výsledky přijdou až po určité době – počítejme minimálně s rokem.
Tak to si přečtěte ještě odkazovaný článek a pak možná nějaká tvrzení ve zdejším článku upravíte 😉
https://www.sciencedaily.com/releases/2017/03/170323125533.htm
Díky za odkaz, pokud se to podaří, bude to super. Článek samotný ale měnit nebudu – vychází z informací, které byly k dispozici na webu NASA a v tomto konkrétním případě bych nechtěl míchat informace z více zdrojů.
Výzkum kmenových buněk ve stavu beztíže bude pro dlouhodobé pobyty ve vesmíru značně potřebný. Nejsem však toho názoru, že stav beztíže umožní kvalitní množení kmenových buněk, rychlejší možná ano, ale vzhledem k potřebné osmoze a chemicko-enzymatickým pochodům to může způsobovat určité nedostatky.
A to se právě ověří na ISS. Těším se na výsledky.
Jaké je to s legislativo s výzkumem kmenových buněk ne v každým statě je to dovolené ?
To nevím, ale dokážu si představit, že výzkum na ISS je v pořádku. Nabytých poznatků pak jednotlivé státy mohou, ale nemusí využít.
Nevím přesně, jak to s legislativou kolem kmenových buněk vypadá, ale pokud vím, tak se restrikce většinou týkaly embryonálních kmenových buněk. Výzkum kmenových buněk z kostní dřeně by neměl být tolik omezován. Koneckonců je to tkáňový vzorek jako každý jiný.