Prozkoumáme kovový svět i Trójany

V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.

NASA ve zprávě přiznává, že vybrané mise mohou přinést nové pohledy na nejstarší doby vývoje naší sluneční soustavy. Bavíme se přitom o době, která nebyla později, než 10 milionů let po zrození našeho Slunce. Vybrané mise se označují jako Lucy a Psyche – nyní na oba projekty bude čekat přípravná fáze, aby byly připravené na vypuštění v letech 2021 respektive 2023.

Vizualizace sondy Lucy

Vizualizace sondy Lucy
Zdroj: https://www.nasa.gov

„Lucy navštíví místo bohaté na atraktivní cíle – prozkoumá tajemné jupiterovy trojánské asteroidy, zatímco Psyche zaměří svou pozornost na unikátní kovový asteroid, který jsme ještě nikdy v historii nezkoumali,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor vědeckého direktorátu NASA a dodává: „Tohle je přesně to, o čem jsou mise v programu Discovery – jdeme odvážně vstříc místům, kde ještě nikdo nebyl, abychom zde provedli přelomovou vědu.“

Lucy bude robotická sonda, která má startovat v říjnu 2021 a do svého  prvního cíle – hlavního pásu asteroidů – dorazí v roce 2025. Mezi roky 2027 až 2033 prozkoumá šest jupiterových trojánů. Jde o asteroidy, které zachytila jupiterova gravitace a vytvořila z nich jakási hejna, která s planetou sdílí její oběžnou dráhu kolem Slunce – jedno hejno letí před Jupiterem a druhé za ním. Předpokládá se, že Trójani jsou pozůstatky z nejranějších etap vývoj sluneční soustavy a mohly vzniknout i daleko od oběžné dráhy Jupitera.

Rozložení asteroidů v okolí Jupitera

Rozložení asteroidů v okolí Jupitera
Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/

„Tohle je unikátní příležitost,“ popisuje Harold F. Levison – hlavní výzkumník stojící za misí Lucy ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu a dodává: „Protože Trójani jsou pozůstatky původního materiálu, ze kterého vznikaly vnější planety, ukrývají se v nich životně důležité klíče k rozluštění historie sluneční soustavy. Lucy podobně jako lidská kostra, po které mise dostala jméno má pomoci provést revoluci v chápání našeho původu.“

Lucy vznikne na základě úspěchu sondy New Horizons, která prozkoumala Pluto a prozkoumá Kuiperův pás. Na nové sondě se použijí modernizované a tím pádem vylepšené verze přístrojů RALPH a LORRI. Několik členů týmu kolem sondy Lucy budou tvořit veteráni se zkušenostmi od new Horizons. Lucy ale využije i poznatků z mise OSIRIS-REx, která letí k asteroidu Bennu. Od této sondy dostane Lucy do vínku přístroj OTES a jako bonus i několik členů týmu od OSIRIS-REx.

Vizualizace sondy Psyche

Vizualizace sondy Psyche
Zdroj: https://www.nasa.gov

Možná ještě zajímavější ale bude druhá vybraná mise – Psyche. Ta má totiž prozkoumat fascinující objekt, který nemá mezi ostatními asteroidy konkurenci – gigantický kovový asteroid označovaný jako 16 Psyche, který obíhá od Slunce cca. 3× dál, než Země. Tento asteroid měří v průměru 210 kilometrů a zatímco běžné asteroidy tvoří především kameny a led, Psyche je z železa a niklu – podobně jaké zemské jádro. Vědci proto spekulují, zda asteroid Psyche nemůže být odhaleným jádrem některé dříve existující planety o velikosti Marsu. Tato planeta možná přišla o své vnější vrstvy – třeba kvůli četným srážkám před miliardami let.

Porovnání velikosti asteroidu 16 Psyche s ostatními tělesy

Porovnání velikosti asteroidu 16 Psyche s ostatními tělesy
Zdroj: http://marketbusinessnews.com/

Tato mise pomůže vědcům pochopit, jak se planety i jiná kosmická tělesa dělila v raných fázích na vrstvy – včetně jádra, pláště a kůry. „Máme možnost prozkoumat nový typ světa – ani kamenný, ani ledový, ale kovový,“ rozplývá se Lindy Elkins-Tanton – vedoucí projektu Psyche z Arizona State University a dodává: „16 Psyche je jediným známým objektem tohoto typu v celé sluneční soustavě. je to jediná možnost, jak mohou lidé navštívil jádro. Pochopíme náš vnitřní vesmír tím, že navštívíme vnější vesmír.“ Robotická sonda Psyche má startovat v říjnu 2023 a ke svému cíli dorazí v roce 2030. Předtím vykoná v roce 2024 gravitační manévr u Země a o rok později u Marsu.

Návrh teleskopu NeoCAM

Návrh teleskopu NeoCAM
Zdroj: http://imagecache.jpl.nasa.gov/

Kromě toho, že NASA vybrala k realizaci dvě mise – Lucy a Psyche – se agentura rozhodla, že o rok prodlouží financování projektu Near Earth Object Camera (NEOCam). Tento teleskop byl navržen pro sledování prostoru v těsném okolí oběžné dráhy Země, kde se mohou nacházet teoreticky nebezpečné asteroidy. „Tyto mise skutečně zapadají do širších strategií NASA a jejího vědeckého výzkumu toho, jak se sluneční soustava zrodila a jaký byl její vývoj,“ vysvětluje Jim Green, který má v NASA titul vědeckého ředitele planetárních věd a dodává: „Prozkoumali jsme kamenné planety, plynné obry a široké spektrum dalších těles, které obíhají kolem Slunce. Lucy prozkoumá dávné pozůstatky objektů z dávné sluneční soustavy, zatímco Psyche bude přímo pozorovat vnitřní části planetárního objektu. Tyhle dodatečné články skládanky nám umožní lépe pochopit, jak se Slunce a jeho rodina planet vyvíjely v průběhu času. Jak se z nich stávala místa vhodná pro život, nebo místa, kde by jednou život být mohl.“

Sondy v programu Discovery jsou relativně nízkonákladové – jejich vývoj je limitován částkou 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.space.com/
https://en.wikipedia.org/
http://www.sciencemag.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/discovery-missions-v3.jpg
http://2.bp.blogspot.com/…/by1CfKoJxYc/s1600/InnerSolarSystem-en.png
http://marketbusinessnews.com/wp-content/uploads/2016/11/16-Psyche-in-comparisons.jpg
http://imagecache.jpl.nasa.gov/images/640×350/NEOCAM20150930-16-640×350.jpg

Prozkoumáme kovový svět i Trójany, 2.7 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 2 431 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.7/5 (31 votes cast)
(Visited 2 431 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


47 komentářů ke článku “Prozkoumáme kovový svět i Trójany”

  1. Spytihněv napsal:

    Super. Potají jsem doufal, že by mohly být vybrány dvě mise. A stalo se 🙂 Sice bych v tom případě čekal, že bude jedna venušská a druhá asteroidní, ale Lucy + Psyche jsou skvělá volba. Výprava do neprozkoumaných míst a k unikátnímu asteroidu je něco, na co se budu moc těšit. Jako obvykle to bude véélmi dlouhé čekání, ale co se dá dělat.

    Jen moc nechápu NEOCam. Mám za to, že mělo jít o družici Země – jednoho z pětice finalistů. Tak buď bude realizována a nebo ne. Ale „prodloužení financování o rok“ moc nerozumím.

    • Petr Scheirich napsal:

      Prodlužování financování o rok znamená, že další rok bude probíhat (teoretická) příprava téhle mise. Jinak řečeno, NEOCam zůstává ve hře a může se stát, že nakonec poletí také. Důvod toho rozhodnutí je ten, že NEOCam nespadá čistě do kategorie Discovery mission, ale přispěl by významně i k dalšímu úkolu NASA – hledání blízkozemních asteroidů. Takže možná se na něj nakonec finance najdou v jiném „balíčku“.

      • Spytihněv napsal:

        To by bylo skvělé. Výběr dvou z pěti finalistů byl považován za příliš optimistickou možnost a nakonec bychom měli dokonce tři z pěti 🙂

  2. Vojta napsal:

    Skvělá zpráva, díky. Jen to, že Jupiter neobíhá kolem Země, věděl už Koperník 😉

    Jinak je trochu škoda, že Psyche nemůže být velkorozpočtová mise s landerem nebo alespoň impaktorem. Takto unikátní těleso by si zasloužilo průzkum trochu do hloubky. Ale buďme rádi za to, co máme.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Trojani jsou bezva nápad co do nebeské mechaniky, odpadají energeticky náročné přelety. Riziko je, že budou “ na jedno kopyto „.
    Kus železa a niklu o průměru 200 km, to je bomba. Zajímavá bude jeho gravitace vzhledem k násobné hustotě oprati běžným asteroidům obdobné a větší velikosti.
    Dosluhuje “ vlajková loď “ u Saturnu, co ji nahradí a kdy ? Toť otázka.

    • Vojta napsal:

      Pokud by byly na jedno kopyto, tak by to bylo také zajímavé zjištění vzhledem k tomu, že podobné úvahy se zatím moc nepotkávaly s realitou (měsíce velkých planet, komety, Pluto…). Ale je jich v plánu hodně a třeba zbyde palivo i na pár dalších, takže to bude v každém případě hodně napínavé.

      • Kenny007 napsal:

        Tušíme kolik těles má Lucy navštívit ?

        • Dušan Majer napsal:

          Momentálně to vypadá na šest objektů, ale projekt se ještě bude ladit.

        • slappy napsal:

          Wikipedia uvádí tyto cíle: 3548 Eurybates, 15094 Polymele, 11351 Leucus, 21900 Orus (v bodě L4) a 617 Patroclus-Menoetius (v bodě L5). Navíc je v plánu průlet kolem asteroidu 52246 Donaldjohanson z Hlavního pásu.

        • Spytihněv napsal:

          Doufám, že nejsem jediný, kdo při čtení těchto exotických názvů těles a u vědomí, že se všechny možná dočkají průzkumníka ze Země, pociťuje záblesk romantiky 🙂

  4. Jaroslav Alois napsal:

    Na oběžné dráze Jupitera jsou dva body L, jeden před planetou a jeden za planetou. Ze zprávy není jasné kam sonda zamíří, nebo zda navštíví oba body L.
    Trojani samozřejmě nesedí přesně v bodu L, ale oscilují kolem něj, jsem zvědav zda sonda bude zkoumat i jejich dráhové parametry.

    • mnauprsk napsal:

      Navštíví oba dva L body.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Bodů L je celkem 5. Dá se předpokládat, že sonda navštíví L4 a L5. V L4 jsou převážně asteroidy s řeckými jmény, v L5 asteroidy se jmény obránců Tróji.

      • milantoš napsal:

        kuriozitou je to, že sonda navštíví jak bod L4 ( kde jsou asteroidy pojmenovány po Řecích), tak L5, (kde se pojmenovává po Trojanech) a ve všech případech se setká s Řeky 🙂 Petroclus byl první asteroid nalezený v bodě L5, a teprve později se došlo k úmluvě o pojmenovávání v bodě L4 a L5. No a protože je to dvojitý asteroid, jeho druhá složka , objevená mnohem později, byla pojmenována Menoetius ( otec Petrocluse) = opět Řek v bodě L5 🙂

    • slappy napsal:

      Tak zrovna dráhové parametry jsou poměrně spolehlivě známé z pozemských pozorování, sondy posíláme abychom poznali fyzikální parametry.

      Plán trasy by měl vypadat takto: První průlet kolem asteroidu v Hlavním pásu (2025), pak návštěva čtyř Trojanů v L4 (2027-2028), návrat do perihelu poblíž dráhy Země a nakonec návštěva binárního Trojana v L5 (2032). Bude-li přízeň přát, může sonda poté udělat ještě jeden oběh Slunce, znova proletět Hlavním pásem (třeba kolem Psyche, u které by tou dobou pořád mohla být družice Psyche) a ještě znova navštívit další Trojany v L4 nebo L5.

  5. VaclavC napsal:

    Je to super. Až na ty přeletové doby. Už by to chtělo nějaký lepší pohon, aspoň kombinaci štěpného reaktoru a iontových motorů nebo VASIMRu. To už nejspíš je v technologických možnostech. Ostatně, místo JUNO mělo původně letět JIMO, velká škoda, že neletělo.

    • Dušan Majer napsal:

      JIMO se ale s několika úpravami (ano, podstatnými) přetransformovala do evropské JUICE.

      • VaclavC napsal:

        Vědecky ano a bude to určitě zajimavé. Ale teď mi šlo o technickou stránku věci, JIMO mělo mít jako zdroj energie konečně štěpný reaktor, což by umožnilo použít výkonější iontové motory. A, ostatně, i na energii náročnější vědecké přístroje. JUICE má mít zase jenom solární panely.

  6. Jaroslav Alois napsal:

    To znamená, že se jedná o průletovou sondu, která se bude pohybovat na protáhlé eliptické heliocentrické dráze přičemž okolo každého tělesa jen proletí a na rozdíl od Dawnu nebo Rosetty se u cílů nezdrží.

  7. Spytihněv napsal:

    Jak budeme vyslovovat Psyche? Nabízí se jednoduše „Psyche“, ale na videu zní „Sajkí“.

    • Dušan Majer napsal:

      Je to oříšek, který si budeme muset nechat projít hlavou, zatím se kloním k české verzi Psyche.

    • Vojta napsal:

      Americká snaha vyslovovat cizí jména tak, jako by byla psaná anglicky, vůbec není pěkná. Zvlášť odporné je to u jmen starořeckého a latinského původu, protože to vyvolává pocit nevzdělanosti mluvčího. Jsem v každém případě pro „českou“ respektive fonetickou verzi.

    • maro napsal:

      Tak Psyche to snad ustojí. Je to jméno ze starověku a u nás už ji známe i z řeckých pověstí.
      Ale někdy je to marný boj. Třeba takový Djokovič se normálně čte přesně tak jak se píše tady v češtině, jenže američtí komentátoři ho přejmenovali na džokoviče (prostě to četli anglicky) a české komentátorské opičky tenhle anglopaskvil převzaly i k nám.
      A když na českých mainstream webech občas čtete „skladatel Tchaikovskyi“, tak už se musíte jen smát.
      Na druhé straně ale i ten Hyundai už vzdal to svoje správné „hjondé“. Evropani, nejen Češi, mají svou výslovnost

      • otaznick napsal:

        S tím Djokovičem to nakonec mají novináři asi dobře, protože v srbštině se píše s „Đ“, což se čte „dž“: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%90
        https://en.wikipedia.org/wiki/Novak_Djokovic

        A s tou „sajkí“ je to opravdu zajímavé. Asi by mi nevadilo odlišit sondu a asteroid ve výslovnosti.
        Už se těším na objevy. Ukazuje se, že malá tělesa umí být hodně pestrá. Nakonec to třeba dopadne tak, že se bude do pásu planetek posílat další skvadra průzkumníků.

    • Vít Výmola napsal:

      Několik komentářů je tu jednoznačně pro českou variantu názvu. Úplně bych s tím souhlasil. ALE! Záleží na tom, jestli řešíme jméno asteroidu (pak určitě česky) nębo název sondy. No a to už je oříšek. Taky nepočešťujeme Veněry nebo třeba Venus Express, že ne?

      • Dušan Majer napsal:

        To je pravda, jenže u Psyche (sondy) je jeden problém – anglická výslovnost je tohoto slova je hodně odlišná od psané verze. A to by mohlo české posluchače/diváky zmást.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Pokud to chápu správně, tak „Sajkí“ poletí k „Psyche“.

        • Dušan Majer napsal:

          U Američanů poletí Sajkí k Sajkí. 🙂

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Považuji za hodně nešťastné, když pojmenovali sondu stejně jako cíl výpravy. Vznikne tím spousta zbytečných zmatků a ani bych se nedivil, kdyby kvůli takové prkotině došlo ke ztrátě sondy.

        • Dušan Majer napsal:

          Na ztrátu sondy bych to neviděl, ale hodně se tím zkomplikuje jakákoliv popularizace pro veřejnost, která v tom bude mít guláš. Ostatně stačí si vzpomenout, jak některým lidem motá hlavu loď a raketa Sojuz.

        • pbpitko napsal:

          A čo tak planétke hovoriť Psyché a sonde Sajko ? Tým by sa odlíšila sonda a planétka. Ale kto vie ? Možno by z toho boli ešte väčšie zmätky ?

  8. Jarda napsal:

    Jen drobnou poznamku – nejsou to Trojáni, ale Trójany. Trójské asteroidy, nezivotne.

    • Dušan Majer napsal:

      Jasně, vím, ale chtěl jsem si s tím trochu pohrát, protože jazykově je ten původ názvu hodně zajímavý. 🙂

      • Jarda napsal:

        OK, jen ze to bije do oci… asi jako kdybys pouzil „družicové lítají na misách“ 🙂
        Ale mozna to mam takhle precitlivele jen ja… 🙂

      • Jarda napsal:

        .. a koukam, ze na wiki to maji taky blbe a dokonce se jim podarilo dojit k paskvilu „Další trojáné“, coz je fakt smutny… 😀

      • pbpitko napsal:

        Včera bola na anglickej Wikipedii revitalizovaná správa pre planétku Psyché, Je tam toho popísané o hodne viac ako to bolo ešte predvčerom. A o Sajko tam nie je ani zmienka. Zato je tam ,množstvo ďalších zaujímavých a dôležitých info. Mal by si to každý pozrieť !!!
        pb

    • Petr Scheirich napsal:

      Je mi to v podstatě jedno, protože tyhle spory o tom, co je v jazyce správně a co ne, nemám rád. Ale kdykoliv se s českými astronomy (odborníky) bavíme o Trójanech, vžycky říkáme buď Trójani, nebo Trójané. Trójany (v prvním pádě) jsem ještě neslyšel.

      • Jarda napsal:

        … furt lepsi Trójan (Trojan) nez Troján, to je uplny paskvil.

        • PaR napsal:

          Naprosto s Vámi souhlasím, „Troján“ mě neuvěřitelně tahá za oči a ruší při čtení. Ale třeba Josip Kleczek má ve Velké encyklopedii vesmíru také tvary „Trojáni“ a „Troján“. Koukal jsem na to dost nevěřícně.

    • Spytihněv napsal:

      Tak o tohle jsme se nedávno přeli v našem restauračním zařízení. Mobilní internet kolem stolu makal jak o život, nalezen 1. pád Troján, ale shledán divným. Nakonec jsme se dohodli, že je to případ komplikovanej a čert nám ho byl dlužen 🙂

      Byla by nějaká opravdu oficiální česká verze?

      • Jarda napsal:

        Tezko rict. Ja vychazim z logiky a jazykoveho citu. Jmenuje se to podle mesta Trója nebo podle trojske (trójské) války. Tedy to muze byt jedine Trojan a nebo Trójan.
        Kde se vzal Troján nevím, ale je to paskvil, byt rozsireny. Asi tak jako by jste a podobna zverstva 🙂
        Jestli zivotny nebo nezivotny je otazka, ja odjakziva znam Trojany jako nezivotne, protoze jsou to asteroidy ci planetky, tedy trojany, nikoliv trojani… a mimochodem tedy trojsky, nikoliv trojansky asteroid.
        Nicmene pokud k tomu nekde existuje nejaky oficialni jazykovy rozbor, jsem na nej zvedavy 🙂

  9. pbpitko napsal:

    Prečo má tá Lucy tak strakaté slnečné panely ?

  10. pbpitko napsal:

    Pozrite si anglickú, včera revitalizovanú verziu odkazu Psyché !
    Je to povinné 🙂

Zanechte komentář