Evropa má opět zástupce na ISS

soyuz-ms-03-mission-patch

Kosmická loď Sojuz MS-03 se na oběžnou dráhu vydala ve čtvrtek večer našeho času a čekala na ni dvoudenní cesta vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Po 34 obězích kolem Země přišel čas na spojení se staničním modulem Rasvět. Celá operace dopadla úspěšně a Sojuz MS-03 je od noci ze soboty na neděli součástí Mezinárodní vesmírné stanice – posádka tvořící jubilejní 50. dlouhodobou expedici je tak kompletní. Oleg Novickij, Thomas Pesquet a Peggy Whitson doplnili stávající trojici ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Jak se již v posledních letech stalo tradicí, přinášíme Vám článek, ve kterém se podrobněji seznámíme s životopisy všech členů posádky.

Oleg Novickij

Oleg Novickij
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Oleg Viktorovič Novickij – velitel lodi (45 let)
Sociální sítě: Není aktivní

Když se tenhle kosmonaut narodil, patřilo ještě město Červeň pod Sovětský svaz. Dnes bychom jej ale našli na mapě Běloruska. Oleg se vydal na dráhu armádní pilota, když po střední škole zamířil na Kačinskou vojenskou vysokou leteckou školu, kterou dokončil v roce 1994. Celých deset let pak byl členem útočného leteckého pluku v rámci 4. letecké armády v Severokavkazském vojenském okruhu.

Zdejší působení přerušilo dvouleté studium na velitelské fakultě Gagarinovy vojenské letecké akademie a pak se vrátil do svého pluku, ale tentokrát již stál v jeho čele. Ve službě létal na strojích L-39 a Su-25, přičemž ve vzduchu strávil více než 700 hodin. Během armádní služby to dotáhl na hodnost plukovníka, na úroveň vojenského pilota 2. třídy a kromě jiného má kvalifikaci jako vojenský potápěč a výsadkářský instruktor.

Ve stejném roce, kdy dokončil dvouleté studium (2006) se dočkal od Státní meziresortní komise k zařazení do oddílu ruských kosmonautů. Následoval dvouletý všeobecný výcvik a v červnu 2009 se stal zkušebním kosmonautem. Jelikož ruských kosmonautů není mnoho, většinou na letovou nominaci dlouho nečekají. Stejné to bylo i u Novického. Nejprve to byla nominace do záložní posádky Sojuzu TMA-04M, ale s tím souvisela i letová nominace do Sojuzu TMA-06M.

Oleg Novickij během svého prvního pobytu na ISS

Oleg Novickij během svého prvního pobytu na ISS
Zdroj: http://spaceflight101.com/

V roce 2009 se na kosmodromu Bajkonur zúčasnil výcviku zaměřeného na modul Poisk, který se právě chystal na svůj start. Na začátku následujícího roku zamířil na Johnsonovo kosmické středisko, aby se seznámil s americkým segmentem stanice. Následoval trénink přežití v poušti v létě 2010 a nácvik úkonů nutných pro pozorování Země. V lednu 2012 přišel nácvik přežití v zimě a pak už přišlo čekání na start – Jelikož Sojuz TMA-04M odletěl bez problémů a záložní posádka nebyla potřeba, přišel čas se zaměřit na Sojuz TMA-06M.

V létě roku 2012 opustil armádu, přešel do civilu a 23. října už startoval vstříc ISS. Společnost mu dělali Jevgenij Tarelkin a Kevin Ford, kteří přešli do 33. dlouhodobé expedice. Byli třeba u toho, když na ISS přilétly první dvě zásobovací lodě Dragon. Jejich mise skončila 16. března přistáním v kazašské stepi u města Arkalyk. Oba ruští kosmonauti se krátce po přistání zúčastnili testovacího programu, který simuloval přistání na Marsu i výstupy na povrch včetně třetinové gravitace. Cílem bylo ověřit, zda jsou kosmonauti po půl roce stavu beztíže schopni těchto úkolů.

Oleg Novickij byl v roce 2014 zařazen do záložní posádky pro expedice 48 a 49 a do letové posádky pro expedice 50 a 51. Do výcviku již vstoupil v roli velitele lodi – v únoru letošního roku podstoupil výcvik zimního přežití a poté, co Sojuz MS-02 úspěšně odstartoval, mohl se těšit na svou misi. Před ní měl na svém kontě 143 dní, 16 hodin a 15 minut ve stavu beztíže. V soukromém životě má Oleg manželku a jednu dceru.

Thomas Pesquet

Thomas Pesquet
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Thomas Pesquet – palubní inženýr 1 (38 let)
Sociální sítě:

Rodák z města Rouen na severu Francie vyrostl v městě Diepe a v roce 2001 dokončil studia na Vysoké škole letectví a kosmonautiky, odkud si odnesl magisterský titul v oboru konstrukce a řízení kosmických lodí. Po studiích začal pracovat ve společnostech Thales Alenia Space a GMV. Tyto pracovní pozice měly ale spíše jen krátkodobé trvání. Mezi roky 2002 a 2004 nastoupil Thomas do Francouzské vesmírné agentury, kde pracoval jako výzkumný inženýr pro autonomní kosmické mise.

Thomas je opravdu aktivní člověk, což dokládá třeba to, že si v roce 2004 udělal u Air France dvouletý letecký výcvik a v roce 2006 začal létat jako komerční pilot. Ve vzduchu strávil více než 2500 hodin a opravdu se mu dařilo, protože začal pracovat i jako letecký instruktor pro Airbus A-320. To mu ale nestačilo. Podal si přihlášku do oddílu evropských kosmonautů a v roce 2009 byl přijat z téměř 8500 kandidátů.

Listopad 2010 přinesl konec jeho základního výcviku, který probíhal kromě evropského střediska v Kolíně nad Rýnem i na Gagarinově a Johnsonově středisku. V Rusku strávil dva měsíce, aby se naučil jazyk a seznámil se s ruským segmentem ISS, lodí Sojuz a skafandry Sokol.

Thomas Pesquet při misi NEEMO-18

Thomas Pesquet při misi NEEMO-18
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Ale Thomas neusínal na vavřínech a pokračoval v širokém spektru aktivit. V roce 2011 se společně s kosmonauty z různých zemí zúčastnil výcviku CAVES v jeskyních a o tři roky později, tedy v roce 2013 se jako konzultant podílel na podmořské mise NEEMO-17, kde pomáhal simulovat život v kosmické lodi a provádět vycházky jako přípravu pro budoucí výzkum Měsíce, Marsu či asteroidů.

Thomas Pesquet ve skafandru Sokol

Thomas Pesquet ve skafandru Sokol
Zdroj: http://spaceflight101.com/

O rok později, tedy v roce  2014 se jako akvanaut sám zúčastnil devítidenní mise NEEMO-18. Rok 2014 pro něj byl celkově hodně úspěšný, protože se v něm dočkal i své letové nominace. Nejprve měl dělat náhradníka dánskému kolegovi Andreasi Mogensenovi, který v roce 2015 strávil na ISS jen 10 dní, ale kromě toho přišla i letová nominace do Sojuzu MS-03.

Začal pro něj tedy výcvik související s touto konkrétní misí. Na Gagarinově středisku se detailně seznámil s lodí Sojuz a podrobnou funkcí všech důležitých systémů, které měl jako palubní inženýr obsluhovat. Na Johnsonově středisku se seznámil s americkým segmentem a především vědeckými experimenty. Podíval se i do Kanady, kde podstoupil výcvik ovládání staniční robotické paže, ale trénoval i v Evropě (vše, co souvisí s modulem Columbus) nebo v japonské Tsukubě (ovládání modulu Kibó a procedury související s lodí HTV.

V únoru 2016 dokončil výcvik zimního přežití v lesích u Moskvy a mohl se těšit na svůj první let. Thomas Pesquet je nejmladším evropským astronautem, rád hraje basketbal, squash, kromě toho se věnuje i sportovnímu běhu, či plavání. V judu to dotáhl na černý pásek, ve volném čase čte, hraje na saxofon, nebo cestuje. Kromě francouzštiny hovoří anglicky, německy, španělsky a rusky.

Peggy Whitson

Peggy Whitson
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Peggy Annette Whitson – palubní inženýr 2 (56 let)
Sociální sítě:  

Legenda v americkém oddíle astronautů, která nemá mezi ženami v souhrnné délce pobytu ve vesmíru konkurenci – to je rodačka z města Mount Ayr ve státě Iowa. Na Iowa Wesleyan College studovala biologii a chemii, přičemž tato studia dokončila v roce 1981 s bakalářským titulem v kapse. Ve studiu biochemie pokračovala na Rice University v Houstonu, odkud v roce 1985 odešla s titulem doktor. Do roku 1988 pracovala pod hlavičkou Národní výzkumné rady v Johnsonově středisku a v roce 1988 přešla do firmy KRUG International, která dodávala pro NASA. Zde ale vydržela jen do následujícího roku, kdy se vrátila na Johnsonovo středisko, konkrétně do oddělení biochemických výzkumů. V roce 1993 toto oddělení vyměnila za oddělení medicíny. Jelikož jí to bylo málo, tak až do roku 1991 souběžně pracovala na Texaské univerzitě.

V roce 1996 uspěla ve výběru astronautů a čekal ji dvouletý základní kurz, ve kterém získala kvalifikaci letový specialista. Mezi roky 1998 a 1999 vedla v Rusku skupinu podpory posádek. V roce 1999 se dočkala první nominace – zatím jen záložní posádky Expedice 3, ale pak přišla i letová nominace do Expedice 5. Pátého června 2002 se na palubě raketoplánu Endeavour vydala v rámci mise STS-111 vstříc ISS. Posádka byla sedmičlenná, ale tři její členové na ISS zůstali na dlouhodobý pobyt. Kromě Peggy to byli Valerij Korzun a Sergej Treščov. Raketoplán místo nich naložil tři členy Expedice 4 a vrátil se na Zemi. Výše jmenovaná trojice půl roku obsluhovala stanici až do prosince, kdy u ISS zakotvil opět raketoplán Endeavour, který dovezl tři členy Expedice 6. Peggy se na Zemi vrátila po 184 dnech, 22 hodinách a 14 minutách ve stavu beztíže.

Peggy Whitson při Expedici 5

Peggy Whitson při Expedici 5
Zdroj: http://spaceflight101.com/

V červenci roku 2005 byla tato astronautka zařazena do oddílu, který měl letět na Expedice 15 – 17. Už v prosinci téhož roku přišla nominace do záložní posádky Expedice 14,kde měla Peggy velet. Spolu s ní byl v této nominaci Jurij Malenčenko a Clayton Anderson. V srpnu 2006 bylo rozhodnuto, že tato posádka bude zároveň letovou pro Expedici 16. Nakonec se ale složení ještě měnilo – amerického astronauta nahradil v Sojuzu TMA-11 Malajsijec Šejk Mušafar Šukor. Sojuz se v říjnu 2007 spojil s ISS a zatímco Šukor se vrátil se dvěma kosmonauty z Expedice 15 (Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov), Peggy Whitson a Jurij Malenčenko zdezůstali půl roku. 19. dubna 2008 skončil jejich let dlouhý 191 dní, 19 hodin a 13 minut.

Peggy Whitson při výstupu do volného prostoru

Peggy Whitson při výstupu do volného prostoru
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Peggy Whitson se několikrát zapsala do historických tabulek – byla třeba první ženskou velitelkou expedice na ISS (Expedice 16), když v prosinci 2007 v rámci kosmické procházky prováděla inspekci otočného mechanismu na solárním panelu S4, oznámilo jí řídící středisko, že překonala ženský rekord v kumulativní délce kosmických výstupů a že má i nejvíce kosmických procházek mezi ženami (tehdy 5). Když se Peggy vrátila do přechodové komory, měla na svém kontě celkem 32 hodin a 36 minut na kosmických výstupech, což tehdy stačilo na 20. místo historických tabulek. Když pak přišel ještě jeden výstup (také při Expedici 16), rozšířila svou statistiku na 39 hodin a 46 minut. I dnes stačí její výkon na 26. místo historických tabulek. Z žen je před ní už jen Sunita Williams, která ji předběhla v dalších letech (momentálně na sedmém místě). Před začátkem třetí kosmické mise měla tato astronautka na svém kontě 376 dní, 17 hodin a 29 minut ve stavu beztíže, což je mezi ženami rekord.

Novickij, Pesquet a Whitson se po příletu na ISS stali členy 50. dlouhodobé expedice, které velí Andrej Borisenko. Až se v březnu 2017 od ISS oddělí Sojuz MS-02 a odveze s sebou Sergeje Ryžikova, Andreje Borisenka a Roberta Kimbrougha, začne na stanici 51. dlouhodobá expedice, které bude velet Peggy Whitson. Stane se tak první ženou, která bude dvojnásobnou velitelkou ISS. V březnu 2017 ke stanici zamíří Sojuz MS-04, který bude prvním zástupcem z řady lodí Sojuz, které dovezou jen dvoučlenné posádky. Na ISS zamíří Fjodor Jurčichin a Jack Fischer, kteří přejdou do Expedice 51. V květnu 2017 se Sojuz MS-03 vrátí na Zemi a na ISS začne Expedice 52, které bude velet Fjodor Jurčichin.

Společná fotka členů posádky Sojuzu MS-03, kterou by si leckdo mohl splést s rodinným portrétem. Zleva - Oleg Novickij - Peggy Whitson - Thomas Pesquet

Společná fotka členů posádky Sojuzu MS-03, kterou by si leckdo mohl splést s rodinným portrétem. Zleva – Oleg Novickij – Peggy Whitson – Thomas Pesquet
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Soyuz-MS-03-Mission-Patch.png
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/jsc2016e165868.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/iss034e021225.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Thomas_Pesquet_2016.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/jsc2016e165869.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/NEEMO_18_aquanaut_Thomas_Pesquet.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/jsc2016e165871.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/iss005e07142.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/iss016e025993.jpg
https://upload.wikimedia.org/…crew_during_Toxic_Scene_Generic_training_at_JSC.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Evropa má opět zástupce na ISS”

  1. Samo napsal:

    Ta posledná fotka nemá chybu! Taká pekná kozmická rodinka 😀

  2. Exa napsal:

    To i Rusové musí absolvovat nácvik přežití v zimě? Proč proboha? 😉

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Co kdyby po přerušeném startu nebo při návratu přistáli na Sibiři?

    • Radim napsal:

      Je to součást všeobecného výcviku. Některé posádky startují v zimním období, jiné přistávají a všechny může potkat nouzové přerušení mise a předčasný návrat právě v zimním období.
      Ve všech případech pak může dojít k přistání mimo plánovanou oblast a posádka by tak musela nějakou dobu (a může jít až o několik dní) přežít bez cizí pomoci.
      Nenechte se zmást, že se jedná o supermoderní technologie. Technika a počasí mohou překvapit.

Zanechte komentář