Výroba Starlineru jede na plné obrátky

20518468603_c0ec4caee4_o

Kosmická loď od firmy Boeing se dříve označovala jako CST-100, ale již několik měsíců ji známe pod vzletnějším jménem Starliner. Jelikož víme, že se poměrně často věnujeme vývoji v rámci konkurenční firmy SpaceX, neradi bychom, aby to vypadalo, že Boeing přehlížíme. Když NASA na svém webu zveřejnila fotku ze stavby lodi Starliner, měli jsme jasno, že tenhle povedený snímek by měli vidět i naši čtenáři. Ostatně právě pro tyto drobné střípky vznikly naše krátké články, které by jinak zapadly, protože nevystačí na tradiční velký článek.

Na snímku vidíme techniky při velmi jemné operaci spouštění horní poloviny přetlakové kabiny lodi Starliner vstříc její spodní polovině. Důležité je upozornit, že nejde o letový exemplář, ale o tzv. STA (Structural Test Article, tedy kus pro strukturální zkoušky), ale i přesto bychom nad fotkou neměli mávnout rukou. Letové modely se od STA budou lišit jen minimálně, takže se otevírá krásná možnost zjistit, jak to bude v útrobách nové soukromé lodi vypadat.

Snímek byl pořízen v hale Commercial Crew and Cargo Processing Facility na floridském Kennedyho středisku. Exemplář STA vznikl za účelem testování – nejrůznější zkoušky budou napodobovat síly, které budou na loď působit při startu, ale i během přistání. Cílem je ověřit, že je návrh lodi správný a hlavně spolehlivý. Neověřuje se jen samotná loď, ale nepřímo se tímto způsobem prověřuje správná funkce všech kroků při výrobě i samotné výrobní linky.

P.S. Pokud se Vám snímek líbí a měli byste zájem o vyšší rozlišení, pak klikněte sem (5214 × 7620 obrazových bodů a velikost 16,7 MB).

Výroba testovacího exempláře lodi Starliner

Výroba testovacího exempláře lodi Starliner
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20518468603_c0ec4caee4_o.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ksc-20160502-ph_boe0001_0003.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Výroba Starlineru jede na plné obrátky”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Krásný výrobek, už se nemůžu dočkat komentovaného přenosu. 🙂 Vysoká preciznost i cena polotovaru z toho obrázku čouhá až sem. Ty frézované struktury mne fascinují.

  2. Pospíšil napsal:

    Není v názvu článku překlep? Lepší než „obrázky“ by možná byly „obrátky“.
    Ale třeba jsem jen nepochopil dvojsmyslný fórek… 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Je to překlep, díky, už jsem myslel na psaní textu! Opraveno. 😉
      Ale je pravda, že by to mohl být i záměr, čeština je hravá, ale v tomhle případě se jedná o chybu. 🙂

  3. Brič Jan napsal:

    Kosmonautika je fascinující obor!Škoda že je mi už tolik let a moc toho už neuvidím!!!

  4. maro napsal:

    To žebrování je úžasné. Jen mě při tom zarazila jeho organizace. Pokud je z hlediska poměru pevnosti ke hmotnosti nejlepší trojúhelníkové žebrování, zde použité na horní a spodní části. Proč není použité i na střední části, kde by při menším zatížení mohly být trojúhelníky třeba protáhlejší, ale výsledkem by byla při dané definované pevnosti a odolnosti proti ohybu a krutu zase lehčí konstrukce? Šlo tady spíše o to, aby to bylo i hezké (i když to pak bude schované pod pláštěm), i když zbytečně těžší? Je tu nějaký strojírenský technolog, co zná odpověď?

  5. Mira napsal:

    Jde spíš o zatížení které to musí snášet. Ty radiální žebra které tak vznikají přenášejí síly které by jinak způsobovali roztahovaní konstrukce ve směru obvodu. Trojúhelník by nebyl tak efektivní.

    • Mira napsal:

      Spíš jsem měl napsat v radiálním směru.

    • maro napsal:

      Chápu. Ale to radiální zatížení tlakem, které se projevuje tangenciálním (po tečně) zatížením pláště, působí i na ten horní, kuželový díl. Přesto tam trojúhelníky jsou. Zachycují totiž současně i krut. Ten ale může působit i na ten střední díl.

  6. Mira napsal:

    Nejspíš je tangenciální namáhání u dílu s větším průměrem větší než než namáhání na krut které pomáhají přenášet i ty kuželové díly, hlavně horní. Jinak nevím proč by to tak dělali. Připomíná mi to obruče u sudu.

    • maro napsal:

      Jo, možná až tak do detailu už prostě nešli. Musk třeba do svého Dragonu 2 všude na stěny hodil strukturu z větších trojúhelníků, kde každý z těch trojúhelníků obsahuje uvnitř ještě tři tenčí žebra proti namáhání plochy trojúhelníku v tlaku ven. Ta tenčí žebra vycházejí se středů stran a spojují se uprostřed toho velkého trojúhelníku, takže, když se ten vzor opakuje po celé stěně, dělá pěkné fotogenické šestiúhelníky po stěnách. Prostě to má víc řešení, která se už liší v odolnosti proti namáhání a hmotnosti jen zanedbatelně.

Zanechte komentář