Vesmírné výzvy – září 2016

září 2016 zdroj: esa.int

Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.

V první reportáži budeme sledovat start rakety Atlas V, která vynesla sondu OSIRIS-REx na pouť k asteroidu Bennu. Poté se podíváme na havárii rakety Falcon-9, jež měla vynést izraelský satelit Amos-6. I další reportáž se bude týkat SpaceX, zhmotnění představ snílků o cestě na Mars do nadějného konceptu nám představí Elon Musk. Sonda Rosetta velkolepě ukončila svou misi a vehnala tak slzu do oka nejednoho fanouška sledujícího její unikátní vědeckou pouť. Vně ISS se vydala dvojice amerických astronautů, aby provedla údržbářskou kosmickou vycházku. Od stanice se vydal vstříc povrchu rodné planety Sojuz TMA-20M, na ISS tak zůstala tříčlenná posádka, která zatím marně čeká na nově příchozí kolegy, jejichž Sojuz MS-02 prošel opravou zkratovaného kabelu. Čínská raketa CZ-2F vynesla na oběžnou dráhu další kosmickou stanici Tiangong-2, ke které se v říjnu vydá dvoučlenná posádka na dlouhodobou expedici a také testovací zásobovací loď.

Kosmonautika v kostce přináší informace o objevech vodních gejzírů pomocí Hubbleova teleskopu na Jupiterově měsíci Europa, odkladu startu zásobovací lodě Progress MS-02 a startu rakety Atlas V z Vandenbergovy základny. Sonda Cassini ukončila navigační focení u Saturnu, navíc díky jejím vědeckým datům máme zřejmě o jeden měsíc s podpovrchovým oceánem více. Čtení DNA na ISS bylo úspěšné. Ruský kosmonautický kádr se ztenčil o několik známých tváří. Merkur je aktivnější než jsme si mysleli před misí sondy Messenger. Raketa Vega se vznesla z Kourou. Tepelný plášť JWST prošel úspěšně testem. Z rakety SLS si prohlédneme nádrže, jejich testovací konstrukce a obslužné plošiny v hale VAB. Pluto si prohlédneme v rentgenovém spektru. Indie dokázala dostat družice na odlišné oběžné dráhy pomocí jednoho staru rakety. Startu inovované rakety Antares jsme se v září nedoškali. Solární teleskop IRIS se dočkal prodloužení mise. Izrael vypustil snímkovací satelit, který však měl problémy s komunikací. Blue Origin ukázala novou raketu New Glenn, která již umožní společnosti dobývat oběžnou dráhu a možná i vzdálenější vesmír. Virgin Galactic opatrně testuje nový exemplář raketoplánu SpaceShip Two. Bepi Colombo má již ve svých útrobách iontové motory. I Čína si zakolísala po dlouhé bezchybné sérii, když raketa CZ-4C havarovala.

Aktuální Vesmírné výzvy sice nepřekonaly svou stopáží rekordní díl z prosince 2015 i tak nabízejí přes půl hodiny kosmonautické podívané.


Nezobrazuje-li se vám video správně, klikněte na přímý link na stream.cz

Vesmírné výzvy jsou součástí celé sekce na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přináší každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2016/09/mission_complete/16160097-1-eng-GB/Mission_complete_highlight_std.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Play_icon_status.png

Vesmírné výzvy - září 2016, 2.5 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 1 459 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (16 votes cast)
(Visited 1 459 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


4 komentáře ke článku “Vesmírné výzvy – září 2016”

  1. Jirka napsal:

    Ad reálnost Muskových plánů: to, že termíny jsou hodně optimistické je jasné. Ale za hlavní trhlinu jeho myšlenky považuji to, že podle něj se má kolonie stát soběstačnou za 100 let. Jenže v mezidobí (kdy tam budou postupně přibývat lidé) musí všechny potřeby pro všechny obyvatele, které nedokážou sami vyrobit, dovážet ze země a to stojí peníze. Marsovská ekonomika musí mít prvotní zdroje bohatsvtí (zemědělství? těžba surovin) a musí mít něco co nabídnout Zemi výměnou. Pokud to tak nebude, nemůže to ekonomicky fungovat. Původní kolonisté si můžou vzít sebou zásoby nebo ekonomické rezervy pro sebe na rok dva, ale ne na 100 let pro sebe i své potomky. Na to nikdo nemá. Pochybuji, že by jim na to někdo dal výhodnou půjčku s dobou splatnosti 100 let…

    • Rudolf Šíma napsal:

      Dotace se staly běžnou součástí našeho života, kolonie nemusí ekonomicky fungovat. Horší to bude s touhou lidí žít v marsovském prostředí. Ale když mohou miliony lidí bydlet třeba v aglomeraci Los Angeles …. 🙂

    • Karel napsal:

      Lze doufat, že se tam najde něco, co bude stát zato. Třeba za ten obchod.
      Byla tam přeci tekoucí voda, sopečná činnost. A ze Země známe, co se zde nabízí.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Momentálně má obrovskou cenu cokoliv, co se z Marsu pošle na Zemi a pokud to bude pečlivě vybráno, bude to mít o to větší cenu. A co takové detailní fotky artefaktů, třeba Beagle-2?

      Pokud se dostaneme na tenký led nesmyslů, co by se daly z Marsu dovážet, pak by to mohly být nové fetiše čínské medicíny, podobně jako dnes roh nosorožce, například léčivá marsovská voda, kameny nebo písek. Pro slaboduché evropany, to mohou být marsovské kameny sebrané ve chvíli, kdy Mars prochází z pohledu Země právě jejich znamením zvěrokruhu. 😀

      Ale doufám, že budoucí Marťané najdou i něco serióznějšího, co zvedne jejich HDP.

Zanechte komentář