Putování po Nebeských palácích III.

V těchto chvílích se první posádka druhé čínské stanice Tiangong 2 snaží dokázat, že čínské technologie a zkušenosti s vesmírnými lety jsou schopny dosáhnout dlouhodobého bezpečného pobytu ve vesmíru. To, co jiné mocnosti nabíraly před čtyřiceti lety, nyní musí Čína dohánět ve spěchu. A tak teprve jejich druhá stanice již disponuje mnoha pokusnými technologiemi, které by měly umožnit již za pár let umístit na orbitu dlouhodoběji udržitelnou vícemodulovou stanici. Pojďme se v posledním dílu krátkého seriálu o stanici Tiangong-2 podívat právě na tyto technologie.

I když druhá čínská stanice je o něco skromnější, než se počítalo v plánech, které byly zveřejněny po úspěchu jejího prvního předchůdce, je i tento exemplář vybaven zajímavými věcmi. Jedním z největších překvapení je existence robotického ramene Chinese Space Station Manipulator (CSSM). Podobně jako je pro ISS nesmírně důležité rameno Canadarm, bude pro budoucí čínskou stanici důležité rameno také. Díky robotickému ramenu je totiž možné přesouvat moduly a umisťovat je s naprostou přesností na dané porty bez toho, aniž bychom riskovali poruchy automatických naváděcích systémů nových modulů. Dále je také neocenitelným pomocníkem při práci astronautů vně stanice.

Stejné úkoly bude mít i rameno na budoucí stanici. Své schopnosti představí zřejmě i jeho předchůdce, který je nyní na stanici TG-2 a který vyvinula China Academy of Space Technology (CAST). Tento zkušební exemplář by měl být již v plných rozměrech a vybavení jako jeho budoucí nástupce. Rameno má na délku 10,5 metru a je vybaveno sedmi klouby. Tento manipulátor by měl ve vesmíru být schopný manipulovat s objekty těžkými až 25 tun. Na budoucí vícemodulové stanici Číny budou umístěna dvě robotická ramena. Jedno prakticky totožné s tímto o délce 10,5 metru a druhé menší o délce 5,5 metru. Obě ramena budou moci pracovat buď koordinovaně a to menší může působit jako nástavec většího, anebo budou moci pracovat i samostatně.

Nákladní loď TainZhou kotvící u budoucí kosmické stanice z více modulů

Nákladní loď TainZhou kotvící u budoucí kosmické stanice z více modulů
Zdroj: http://online.thatsmags.com/

Další novinkou u TG-2 bude historicky první čínská zásobovací mise pomocí automatické nákladní lodi TianZhou. Schopnost dovážet na stanici větší objemy nákladu je další nutnou podmínkou k tomu, aby budoucí vícemodulová stanice byla schopna dlouhodobého fungování. Bavíme se zejména o schopnosti dovést provozní látky, jako je palivo do staničních motorů, nebo větší objem vody a dalších provozních látek. Bez této schopnosti je samozřejmě životnost stanice omezena na dovezené zásoby modulů, které v případě TG-2 jsou již dříve zmíněných 30 dní pro dvoučlennou posádku.

Automatická zásobovací loď TianZhou je v podstatě odvozena od modulu stanice TG-1 a tedy výrazně podobná i samotné TG-2. Délka lodi je 10 metrů a největší průměr je 3,35 metru. Tedy shodně jako jsou rozměry modulu současné stanice. Změněno je však vnitřní uspořádání, které má pojmout více nákladu a také vyšší hmotnost. Loď by při vzletu měla vážit úctyhodných 13 500 kilogramů, přičemž na náklad by mělo spadat až 6 tun. Pro lepší představu zatím největší automatická zásobovací loď ATV startovala s hmotností 21 tun a dokázala doručit necelých osm tun nákladu. Vzhledem k vyšší hmotnosti (stanice TG mají pod 9 tun), bude pro start nutné využít středně těžkou čínskou raketu CZ-7, která zatím letěla jen jednou při svém demonstračním letu v červnu 2016. Let s TZ-1 bude tedy teprve jejím druhým letem.

Raketa CZ-6 na které startovala stanice TG-2

Raketa CZ-7 na které bude startovala nová zásobovací loď
Zdroj: https://i.imgur.com/

Nová čínská zásobovací loď TZ-1 by ke stanici měla startovat v dubnu roku 2017. Otázkou, která zatím nebyla zodpovězena, zůstává, zda se loď bude ke stanici připojovat během mise s lidskou posádkou. I když poslední informace, které zazněly, říkaly, že na stanici poletí jen ta současná posádka, stále je ve hře možnost, že loď TZ-1 bude přilétat během pobytu posádky lodi ShenZhou 12. Problémem totiž je, že stanice TG-2 disponuje jen jedním dokovacím portem a není možné, aby se zásobovací loď připojila během doby, co bude připojena loď pro lidskou posádku. Možnost, že by se loď SZ-12 odpojila samostatně s posádkou přítomnou na stanici je příliš silné kafe i na Čínu. Posádka by v té chvíli neměla jak uniknout, kdyby se něco pokazilo, což se při prvním letu zásobovací lodi – zcela nového hardwaru, stát může. Proto pokud bude v době příletu TZ-1 na stanici posádka, tak před příletem lodě přejde do SZ-12 a odletí do bezpečné vzdálenosti od stanice, odkud bude pozorovat připojování zásobovací lodi TZ-1. Jak to nakonec bude, však není jisté, necháme se překvapit.

Stanice je také místem, kde bude probíhat mnoho zajímavých experimentů. Dalo by se říct, že to Čína vzala trochu jako výstavní skříň svého vědeckého pokroku a na palubě je řada zajímavých experimentů. Ty se nachází jak uvnitř stanice a jsou primárně určeny, aby na nich pracovali lidé, ale část jich je také vně stanice, kde se například podílejí na pozorování Země. Jedním z nejzajímavějších experimentů je pak existence speciálních atomových hodin.

Atomové hodiny připravené pro stanici TG-2

Atomové hodiny připravené pro stanici TG-2
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Právě u atomových hodin se zastavíme. Na stanici jsou umístěny zatím nejpřesnější atomové hodiny, které byly kdy vyneseny do vesmíru. Tyto atomové hodiny fungující na principu fontány zchlazených atomů pracují s odchylkou menší, než je jedna nanosekunda za týden!

Zajímavým experimentem je detektor gama záblesků POLAR, na jehož stavbě se podíleli vědci ze Švýcarska, Číny a Polska. Gama záblesky jsou doposud nevysvětlené přírodní jevy, při kterých dochází k vyzáření velkého množství energie. Princip vzniku těchto v historii největších výbuchů energií, jaké jsme kdy ve vesmíru detekovali, zatím není známý. Pomoci má právě přístroj POLAR. Experiment se skládá z 25 modulů, z nichž každý obsahuje 64 scintilačních tyčí (6 × 6 × 176 milimetrů) spojených s multi-anodami a fotonásobiči, které směřují do vyhodnocovací elektroniky. Přístroj je schopný pracovat s příchozími gama fotony v rozsahu od 50 do 500 kiloelektronvoltů. POLAR vážící 32 kilogramů zabírá asi třetinu oblohy, má tedy zorné pole výškově ± 70 a horizontálně ± 70 stupňů.

Experiment POLAR připravený k vynesení

Experiment POLAR připravený k vynesení
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Jistě si ještě vzpomínáte, když Čína tento rok jako první vyslala na orbitu testovací satelit pro kvantovou komunikaci. Experimenty s touto komunikací budou pokračovat i na TG-2. Ostatně více jsme se o kvantové komunikaci a čínských experimentech rozepsali před časem zde.

Dále bude vně stanice rozmístěna celá řada detektorů a snímacích zařízení, které se například budou zabývat sledováním mořských proudů a zkoumáním počasí. Součástí jsou i kamery s vysokým rozlišením pro snímkování povrchu. Uvnitř stanice zase budou (a v těchto dnech zřejmě probíhají) experimenty s pěstováním rostlin, kde se taikonauti zaměří na pozorování změn klíčení jednotlivých plodin pod vlivem stavu mikrogravitace. Dále se na palubě bude zkoumat materiálové inženýrství. Mikrogravitace umožňuje vytvářet specifické slitiny a materiály, které budou čínští taikonauti také zkoumat.

Fotografie vytvořená družicí BX-2

Fotografie vytvořená družicí BX-2
Zdroj: http://p0.ifengimg.com/

Na závěr se ještě podíváme na malou subdružici Banxin-2. Krychlová družice o délce strany 40 centimetrů byla při startu součástí stanice TG-2 a vycestovala s ní až na finální orbitu. V těchto dnech byla družice oddělena od stanice, aby splnila svůj hlavní úkol, kterým je snímkování stanice zpovzdálí. Čína tím získá jedinečné fotografie soulodí stanice a kosmické lodě, které by se jinak získávaly těžko. Dvojka v názvu značí, že před ní letěla ještě jedna podobná družice. Banxin-1 letěla jako součást lodi ShenZhou 7 a měla za úkol fotit tuto loď. BX-2 je vybavena celou řadou barevných kamer včetně širokoúhlé s čipem o rozlišení 25 megapixelů. Za výrobou a návrhem družice stojí Shanghai Academy of Spaceflight Technology.

Touto informací bych vám rád poděkoval, že jste se během první mise ke stanici TG-2 rozhodli pár chvil strávit i nad krátkým seriálem, který vám měl přiblížit technická specifika těchto čínských nebeských paláců. Fanoušci kosmonautiky se nyní mohou těšit, až Čína začne se stavbou modulární stanice, která nemá doposud známé jméno, a proto používáme stále Tiangong-3. Ta by se měla na orbitální dráze stavět počátkem dvacátých let a možná ještě dříve.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://online.thatsmags.com/uploads/content/1403/2588/750px-tiangong.jpg
https://i.imgur.com/HgKHYl6.jpg
http://spaceflight101.com/tiangong-2/wp-content/uploads/sites/106/2016/09/bx-2.jpg
http://spaceflight101.com/tiangong-2/wp-content/uploads/sites/106/2016/09/IMG_20150427_084513.jpg
http://spaceflight101.com/tiangong-2/wp-content/uploads/sites/106/2016/09/TG-2-09.jpg
https://i.imgur.com/jaLnJUF.jpg
http://p0.ifengimg.com/a/2016_44/e41085da03f50eb_size31_w690_h518.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “Putování po Nebeských palácích III.”

  1. Holubin napsal:

    Opět skvělý článek, díky!
    Moc by mě zajímalo, jak chtějí TZ-1 vyložit, když budou taikonauti mimo stanici. Pokud se bude jednat pouze o přečerpání vody nebo pohonných látek, tak je to jasné a klidně můj dotaz ignorujte 🙂

    • Dan napsal:

      Ano, prý chtějí otestovat transfer vody a paliva, nikdo jí vykládat nebude.

      • Hanh napsal:

        Docela snadno si dovedu predstavit presunuti zasob (valec) z nakladni lodi do stanice, nejakym jednoduchym mechanismem jeho vystrceni. Jsou na sebe krasne vodorovne napojeny. Jen nevim, jak moc automaticky se oteviraji a zaviraji prulezy.

      • Tomas Kohout napsal:

        Napadla mne otázka, dokovací port je na všech tělesech shodný, dalo by se tedy připojit s lodí SZ k TZ, přeložit náklad do orbitálního modulu SZ, pak se znovu spojit se stanicí a vyložit náklad tam? Nebo jsou porty sice univerzální, ale už na Zemi se nastaví, který bude pro dokující a který pro cílové těleso?

  2. dusan napsal:

    ad obr: Raketa CZ-6 na které startovala stanice TG-2
    Na obr. je CZ-7, TG-2 startoval na CZ-2F/TG…

  3. Vojtěch Mikyška napsal:

    Dobrý den, také se připojuji k poděkování za skvělý článek.
    Mám možná trochu OT dotaz: opravdu se jedná o fontánové atomové hodiny? I podle odkazu na wikipedii, potřebuje tento typ hodin zemskou přitažlivost pro dosažení „fontánového efektu“. Jak dosáhnou návratu atomů ve stavu mikrogravitace?
    Děkuji za odpověď a zůstávám s pozdravem VM

Zanechte komentář