Mars Colonial Transporter před rokem a dnes

V úterý 27.9. vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku, kde veřejnosti představil plán společnosti SpaceX na meziplanetární dopravní systém MCT (Mars Colonial Transporter), nověji pojmenovaný ITS (Interplanetary Transport System), pro kolonizaci Marsu a návštěvu dalších těles Sluneční soustavy. Shrnutí celé architektury a parametry klíčových částí dopravního systému Vám přinesl tento článek.

Dnes bych se s Vámi chtěl podělit o doplňující informace, které ovšem nebudou vycházet z nově zveřejněných údajů, ale paradoxně ze staršího pramene. Naskytla se mi totiž příležitost nahlédnout do více než rok starého interního dokumentu SpaceX, který popisuje základní údaje a představy o MCT z července 2015. Je zajímavé porovnat parametry tohoto revolučního dopravního systému z jeho dřívější vývojové fáze s tím, kam konstruktéři nový kosmický dopravní system a jeho jednotlivé prvky dovedli do dnešních dnů, co zůstalo beze změny a kde se naopak optimalizačními iteracemi dopracovali k jiným výsledkům. Abych Vás už ale dále nenapínal, pojďme rovnou na to.

Srovnání velikostí dvou vývojových verzí MCT s reálnými nosiči Zleva: MCT 2016, Saturn V, MCT 2015, Falcon 9 FT

Srovnání velikostí dvou vývojových verzí MCT s reálnými nosiči
Zleva: MCT 2016, Saturn V, MCT 2015, Falcon 9 FT

Co bylo zafixováno před rokem a zůstalo nezměněno dodnes:

  • Celá architektura musí být plně znovupoužitelná. Nosič i meziplanetární loď musí být schopné návratu zpět na místo startu a podle možností být schopny v krátké době znovu odstartovat k dalšímu letu
  • Dopravní systém budou tvořit pouze 2 prvky. Na prvním stupni nosná raketa bez postranních urychlovacích bloků, druhým stupněm je přímo kosmická loď.
  • Zvolena palivová směs CH4 + O2 (kapalný metan a kyslík) pro nově vyvíjený motor Raptor bude jediná kombinace provozních látek pro celý systém
  • Meziplanetární loď bude po vynesení na LEO 3× nebo vícekrát dotankována pohonnými látkami z opakovaně přilétající tankovací lodě. Poté sama odletí na meziplanetární dráhu.
  • Cílová nosnost dopravního systému je dopravit 100 tun užitečného nákladu, nebo 100 pasažérů na povrch Marsu
  • Cílová životnost znovupoužitelného nosiče i lodi má být 30 let
  • První stupeň nosiče bude vybaven velkým počtem menších motorů spíše než menším počtem velkých motorů
  • Let k Marsu má proběhnout v každém startovacím okně, tj. 1x / 26 měsíců
  • První let MCT (ITS) na Mars bude v plně automatickém režimu – bez posádky
  • Nosná konstrukce nosiče i lodi bude převážně nebo zcela z uhlíkových kompozitů
Vizualizace ITS na Enceladu.

Vizualizace ITS na Enceladu.
Zdroj: prezentace

Co bylo změněno, nebo upřesněno (první údaj z 2015, v závorce aktuální hodnota):

  • Průměr nosiče i lodi: 15 m (dnes nosič i loď 12 m, loď přes „ocasní plochy“ 17 m)
  • Délka prvního stupně: 120 m (dnes 77,5 m)
  • Délka druhého stupně/lodi: 60 m (dnes 49,5 m)
  • Počet motorů prvního stupně: ~30 (dnes 42)
  • Tah 1 Raptoru u hl.moře: 100 – 200 t (dnes 310 t)
  • Celková startovní hmotnost MCT: 5000 – 6000 t (dnes 10500 t)
  • Hmotnost prázdného 1.stupně: 466 t (dnes 275 t)
  • Tah 1.stupně při vzletu u hl. moře: 6000-7000 t (dnes 13033 t)
  • Hmotnost prázdného 2.stupně/lodi: 49 t (dnes 90 t – tanker, 150 t – osobní loď)
  • Nosnost na LEO: 236 t (dnes 380 t – tanker, 300 t – osobní loď, 550 t – jednorázový nosič)
  • Cílový počet letů jedné meziplanetární lodi: 15 (dnes 12)
  • Cílová cena za letenku 1 pasažéra: 0,5 mil USD (dnes 0,2 mil USD)
  • Starty z nového kosmodromu (dnes z KSC LC-39A)
  • Nákladní prostory u základny lodi (dnes mezi nádržemi PHM a prostorem pro posádku)
  • První mise by měla nést vodu a nukleární reaktor pro výrobu paliva (dnes spíše velké množství solárních panelů a voda z místního ledu)
Elon Musk při prezentaci.

Elon Musk při prezentaci.
Zdroj: prezentace

Z tohoto přehledu je dobře patrné, které principiální požadavky zůstaly po celou dobu nezměněny a velmi pravděpodobně zůstanou zachovány i u reálného letového systému, na druhou stranu mnoho technických parametrů doznalo za 1 rok výrazných změn a proměnily vnější vzhled MCT. Nosná raketa i loď se zmenšily téměř o třetinu, naproti tomu hmotnosti, tah i nosnosti značně narostly.

Popřejme vývojovým, výrobním a testovacím týmům SpaceX hodně zdaru v dalším vývoji tohoto obdivuhodného dopravního systému, dostatek finančních a lidských zdrojů k jeho realizaci podle velmi náročného termínového plánu a nezbytnou dávku štěstěny, kterou si už po léta ve SpaceX zajišťují zeleným čtyřlístkem na všech důležitých místech, spojených s jejich kosmickými misemi.

Zdroje obrázků:
http://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2016/09/ITS-672×371.jpg
https://www.youtube.com/watch?v=A1YxNYiyALg (screengraby)

Mars Colonial Transporter před rokem a dnes, 2.4 out of 5 based on 40 ratings
Pin It
(Visited 4 098 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (40 votes cast)
(Visited 4 098 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


64 komentářů ke článku “Mars Colonial Transporter před rokem a dnes”

  1. Lubix napsal:

    Neví někdo jak by se vyráběl metan na jiných tělesech sluneční soustavy než na marsu? tam je k dispozici oxid uhličitý i voda ale jinde jsou buď uhlovodíky jako třeba na Titanu ale ne voda, nebo jen voda jako Europa nebo Enceladus ale ne uhlovodíky.

    • Vojta napsal:

      Jednou z variant by mohlo být vyslání tankerů, které se už nebudou vracet.

    • Petr Blaschke napsal:

      Oxid uhličitý je vysoce koncentrovaný na Venuši (96 procent) a je tam i vodík v podobě kyselých dešťů (H2SO4), ačkoliv ten by se jenom obtížně získával, pokud byste nechtěli vletět hluboko do Venušiny atmosféry, což byste asi nechtěli, protože se z ní velmi obtížně dostává (delta vé je 27 km/s, více než tedy cesta na Mars a zpátky s mezipřistáním na Měsíci v obou směrech).

      Nicméně vodík tvoří jenom 1/12 celkové hmotnosti paliva metaloxu, takže není až tak těžké jej dovést odněkud, kde je ho nadbytek (ačkoliv se těžko skladuje a zabírá spoustu místa).

      Na Titanu můžete těžit metan přímo (tvoří 2 procenta atmosféry, což je 1.82*10^17 kg) stejně tak je metan přítomen ve velkých kvantitách v atmosférách Uranu a Neptunu (2.3 a 1.0 procent resp.) — ačkoliv tam dochází ke stejnému problému jako na Venuši — metan je uvězněn ve velké gravitační pasti a tření o atmosféru celý problém zhoršuje. Ke všemu je velmi zředěn, tudíž není jasné, jestli by těžba byla nakonec ekonomická.

      Kdekoliv se nachází voda (jako Enceladus, Europa, Ganymed, prstence Saturnu, komety etc.) tam by bylo očividně nejvýhodnější rozštěpit jej na vodík a kyslík (pokud tedy máte dobrý zdroj energie), což je přímo raketové palivo jménem hydrox. Nejsem sice expert, ale připadá mi, že ten by se mohl spalovat i v motorech navržených na metan pokud byste jej spalovali v méně výhodném stechiometrickém poměru (např. s nadbytkem vodíku) aby spalovací teplo nebylo tak velké. Jsou tam jistě větší problémy se skladováním, korozí atd. ale pokud by na tom závisel život…

      Nejlepší by tedy bylo při odyseách po Sluneční soustavě mít raketu schopnou spalovat jak hydrox tak metalox. A vůbec nejlepší by bylo mít Nervu nebo ekvivalent (nukleární pohon), který jede na jakýkoliv plyn — pára, metan, vodík, dusík, cokoliv a nepotřebujete k tomu ani okysličovadlo.

      • Vojta napsal:

        Metaloxové motory na hydrolox fungovat nebudou. Problém je velmi nízká teplota varu vodíku, na kterou nebudou navržené nádrže ani rozvody a i jeho nízká hustota, kvůli které je potřeba mít nádrže obrovské (na malé potřebné delta v by to nemuselo vadit) a také čerpadla, schopná přepravit tak velký objem do spalovací komory.
        Alternativou by mohlo být dovezení čistého uhlíku. Sice je dost těžký, ale nemá moc velký objem a je stabilní. Akorát by raketa táhnoucí s sebou vagón uhlí nemusela působit důstojně 🙂

        • Martin napsal:

          Nemusí to být zrovna vagón uhlí, když to bude loď s posádkou a dostatečnýma zásobama CO2 se „vyrobí“ časem dost.

        • Samo napsal:

          Najlepšie riešenie by bol uhlíkatý asteroid ktorých je v našej slnečnej sústave hojne cestou dajme tomu na Europu by sa MCT zastavil pri nejakom tom uhlíkatom asteroide alebo jednom z Jupiterových trojanov nabral nejaké to „uhlie“ 😀 pristál na povrchu tam vyrobil palivo.

      • gg napsal:

        „A vůbec nejlepší by bylo mít Nervu nebo ekvivalent (nukleární pohon), který jede na jakýkoliv plyn — pára, metan, vodík, dusík, cokoliv a nepotřebujete k tomu ani okysličovadlo.“

        Bohužel NERVA na cokoli jiného než vodík funguje hodně blbě (a i tam jsou problémy s hmotností motoru, velikostí nádrží, jeho pořizovací cenou, „opravitelností“ po prvním spuštění a provozní životností). Asi nejzajímavější „nevodíková“ aplikace by byla marťanská raketa pro „hopsání“ po povrchu, která by mohla tankovat CO2 po přistání kdekoli přímo z atmosféry. Ale třeba lepší než pára co do efektivity (Isp asi 2.4krát větší) je i elektrolýza plus detonační motor. U toho marťanského hopsadla to tolik nevadí kvůli nízké potřebné rychlosti, ale po sluneční soustavě je to plýtvání vytěženou pracovní hmotou (dokonce i u toho vodíku, pokud zahodíte kyslík).

  2. Vojta napsal:

    Zajímavé, jak se jim povedlo zmenšit celou sestavu a přitom výrazně navýšit hmotnost lodi, i když v té první měl být i reaktor. Nákladové prostory u základny nejsou špatný nápad především pro loď specializovanou na převážení nákladu. Asi od toho ustoupili kvůli možnosti přístupu k nákladu za letu a celý prostor pro posádku i náklad udělali hermetizovaný. Pro nepilotované lety to podle mě ale bude problém. Uvidíme, jak vymyslí transport z té rozhledny na povrch.
    A stejně to bude šílená sardinkárna, pokud do toho plánují nacpat sto lidí. Nevím, jaký je přesně vnitřní prostor, ale když to aproximuji válcem o průměru 11 metrů (půl metru plášť) a vysokým 10 metrů (odhad), vychází to na tři kubíky na osobu. To není o moc lepší, než v Sojuzu (s orbitálním modulem). Nevíte někdo, jaký prostor připadá na člena posádky podobně obsazené ponorky?

    • Pospíšil napsal:

      V dokumentu, ze kterého jsem čerpal pro tento článek, se mluví o cestovním komfortu na úrovni kajut výletních velkokapacitních lodí, tedy kajuty pro 1-2 lidi. Ono v mikrogravitaci můžete mnohem lépe využívat celý objem prostoru, který je k dispozici, než když se pohybujete jen ve 2D na podlaze.
      Nukleární reaktor, o kterém uvažovali (-jí) má mít rozměry: průměr 4-5 m, výška 5-6 m, hmotnost 15-20 tun.

      • Vojta napsal:

        Nevím, jak velké jsou kajuty na lodích, ale asi o trochu větší, než 3x1x2 metry pro dvě osoby. Jako taková kajuta by se přežít dala celkem v pohodě, ale na klasické lodi jsou i jiné prostory (chodby, jídelna, koupelna…), které se také musí vejít do celkového objemu. Kdyby se soukromý prostor zmenšil na jeden kubický metr na osobu (šuplík se spacákem a malou skříňkou na osobní věci by se do toho vešel), tak vznikne 200 kubických metrů společného prostoru. Pro sto lidí to není zrovna moc. Oproti Sojuzu mohou ušetřit třeba na tom, že nebude jeden záchod pro tři, ale třeba pro dvacet, ale i tak… ISS má zhruba trojnásobný objem. Dovedete si tam představit 300 lidí? Nebo i jen 150, spoustu prostoru tam zabírají vědecké přístroje.
        Reaktor by byl možná lepší jako externí zařízení dopravované zvlášť nebo připojitelné na orbitě, než s ním pořád létat nahoru a dolů. Možná proto ho vyškrtli.

    • ventYl napsal:

      za posledny rok sa podchladenym palivom zvysil pomerne „neocakavane“ tah aj na falcone, preto predpokladam, ze tuto novu skusenost premietli aj do modelov BFR a to im umoznilo cely model prepocitat tak, ze sa zmensili rozmery a zvysila nosnost. taktiez je mozne, ze prebiehajuce skusky letenych motorov z Falcona menili navrh Raptorov smerom k vyssiemu tahu.

  3. Jarda napsal:

    No, ja nevim, ale na jednu stranu zustala zachovana kapacita a operabilita, na druhou stranu je tu zmena z 30 motoru o tahu 200t na 42 motoru o tahu 300t, navyseni hmotnosti na dvojnasobek u prvniho a trojnasobek u druheho stupne atd.
    Jeden z tech vypoctu nutne musi byt naprosto blbe, a to zasadne 🙂
    Ale treba to jenom blbe chapu a nekdo mi to vysveti…

    • MartinH napsal:

      Mě to přijde v pořádku, 30 motorů o tahu 200t dává celkový tak 6000t. 42 motorů o tahu 300t dává celkový tah 12600t, což je zhruba dvojnásobek. Z toho vyplývá, že to zvedne přibližně dvakrát tak těžkou raketu, což odpovídá.

  4. Jaroslav Alois napsal:

    Celé mi to připadá nereálné, nejen konstrukčně, ale zejména objemem prací, neskutečně krátkou dobou na vývoj a zejména nákladově. To finančně soukromník nemůže utáhnout. Vždyť současné dopravní lodi sice vyvíjejí a staví soukromníci, ale financuje to stát prostřednictvím NASA.
    Dále není dotaženo jak ti chudáci budou na Marsu žít, budou muset vyrábět nejen potraviny, ale vodu a vzduch. Bez skafandrů ani ránu. A co radiace, té budou vystaveni neustále, ochrana bude velice hmotná, čili krtci, pod povrchem.
    Perspektivně stejně nemá Mars velkou cenu jelikož naše hvězda zvětšuje výkon a začne se rozpínat, pak bude Mars blízko.
    Lidstvo by mělo přemýšlet globálně, chránit nikoli sebe, ale fenomén života a poslat ke hvězdám mikro astronauty na buněčné úrovni. Život pak si poradí sám, jako to několikrát předvedl na Zemi po globálních katastrofách.

    • Dušan Majer napsal:

      Při této prezentaci byl představen dopravní systém. Prostředky na podporu života jsou samozřejmě nezbytné, ale přímo se tohoto systému netýkají – jde o odlišné kategorie, na kterých se pracuje nezávisle. Nechal bych se překvapit výsledky. Termínům sice nevěřím, ale vizi jako takové, tedy nastíněnému směru ano.

    • Peter P napsal:

      Myslim si, ze SpaceX alebo dokonca samotny Elon Musk to nebude financovat cele. Ale ma aspon nejaky realny koncept. Podla mna dolezite bude sprevadzkovat FalconHeavy a vyslat v roku 2018, alebo 2020 na obeznu drahu Dragon a uspesne s nim pristat. To bude velky pocit a ciastocne im pristanu na uctoch peniaze pd vladnych institucii, krore budu chciet so SpaceX spolupravovat. Schopnost dopravit na Mars hardware o niekolkych tonach bude urcite zaujimave. Potom mu urcite zafinancuju Mars return mission. SpaceX dopravy nejake kamene mozno aj par sto kg spat na zem. Bude si fak moct otestovat svoje schopnosti na mensich modeloch. Pokial zacnu testovat nove motory a tankovanie na obeznej drahe tak v podstate i s FalconHeavy budu schopny dosahovat velke uspechy. Napriklad vyslanie roverov v roku 2012 a 2020 sa rovna sume 3 miliad dolarov. Preto bude zaujimave pre NASA spolupracovat so SpaceX. Pokial tato spolupraca bude uspesna tak si dokazom predstavit i to ze SpaceX dostane na svoj projekt vladne peniaze a budu to astronauti NASA ktory pristanu a budu robit prvptny prieskum Marsu. Podla mna na toto Elon spolieha. Podobne to boli i s Falcon 1. V momente ked sa im podarilo dostat na orbitu par 100kg tam nasledne dostali financie na realizaciu Falconu 9 a Dragona. To sa moze zopakovat aj v tomto pripade. Drzim im palce viem ze teraz maju kriticke obdobie.

    • Jaro Pudelka napsal:

      No ak sa zapojí celá Amerika ako pri SLS, tak to bude ľavou zadnou. Treba veriť!
      Slnko so svojou aktivitou v budúcnosti je vzdialené v časovej linke minimálne miliardu rokov. Načo to sem pletiete, ak bude ľudstvo vôbec existovať, tak technologicky budeme zrejme na úrovni medzigalaktického cestovania. A to si cucám z prstu rovnako ako vy a nie som rodený pesimista!!!!!

    • Jaro Pudelka napsal:

      K vašej úvahe o fenoméne života. Aké máme právo si myslieť že pozemský život je jedinečný? Sme si istí, že šírením nášho modelu života nezahubíme iný, schopnejší? Toto sú úvahy na úrovni konkvistadorov v Amerike, keď likvidovali Inkov a spol – šírme náš model, ten je najlepší. Hlboký omyl, sme zrejme len jedna z mnohých možností a určite nie najlepšia – viď naša história.

      • vedator napsal:

        Pokial viem, zivot mimo Zeme sme este neobjavili, takze tvrdenie, ze sme jedna z mnohych moznosti je dost silne 😀

        • Jaro Pudelka napsal:

          Ale akceptovateľné, či nie?

        • vedator napsal:

          Ako predstava to je velmi pritazlive. Taktiez ako hypoteza vyslovena pri pive. Zatial, zial, nemame prostriedky ako ju vyvratit alebo potvrdit 🙂 Cize kazdemu ako sa paci, len by som z toho nerobil nabozenstvo 🙂

        • Jaro Pudelka napsal:

          Ako rodený ateista som vzdialený od akéhokoľvek náboženstva. Našťastie nie od ženstva.

        • ventYl napsal:

          To tvrdenie je asi tak silne, ako keby som ja tvrdil, ze na mojom stole som neobjavil ziadneho hada, teda ziadne hady neexistuju. Nemam tu na mysli absurdnost, ale rozsah prieskumu. Spolahlivo sme na pritomnost zivota preskumali smietko prachu vo vesmire, takze na zaklade toho prieskumu sa silne neda tvrdit nic.

        • vedator napsal:

          To porovnanie s hadmi je absurdne.

          Na zaklade vyskytu formy zivota na Zemi sa predsa neda robit dalekosiahly zaver, ani logicky ani biologicky, ze vesmir prekypuje zivotom. Alebo ano??? 😀

    • vedator napsal:

      Ludstvo by hlavne malo premyslat v ramci mantinelov, v ktorych zije. Z hladiska moralneho, technologickeho a humanistickeho. Velmi pochybujem,ze v sucasnosti mame prostriedky na vyslanie mikrocivilizacie za hranicu slnecnej sustavy.

      V pohlade na SpX, BO alebo kohokolvek ineho, kto predstavuje nieco nove treba vyckat a nie kritizovat hned na zaciatku, ze nieco sa neda, alebo nie je mozne. Velke veci vyzaduju cas. Medzi pesimizmom a la Jaroslav Alos (aka David) a skepticizmom je priepastny rozdiel. Sukromnikom do ich kuchyne nevidime a hadat, ze to bude takto alebo inak, je neprezierave a hlupe.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Myslím, že technologicky na to máme. Ale „máme“ na to aj nazvime to morálne? Sme reprezentačný model života vo vesmíre alebo len jedna z x možností? Toto je podľa mňa principiálny prblém. Ak ho budeme ignorovať, zachováme sa ako klasické križiacke výpravy. Pričom následky môžu byť – zdôrazňujem môžu byť, fátalne minimálne v rozsahu Milky way.
        Toto nie je problém Elona Muska naštastie. A odporúčam preformulovať názov článku na ITS, nie MCT. Lebo ITS je Interplanetary Transport System, nie Mars Colonial Transport. Považujem to za dôležitý aspekt!

      • ventYl napsal:

        pfffff 🙂 z akceptovania mantinelosv este nikdy ziaden vyvoj nevzisiel a ak hej, tak nahodou alebo omylom. mantinely su na to, aby sa prekracovali a neskor sa z ich prekracovania stala rutina.

    • ventYl napsal:

      Myslim, ze tych ludi dost znacne podcenujete. Stran snahy, stran schopnosti a naopak precenujete potrebu financovania. To, ze vladu nieco vyvinut (sic sa to v skutocnosti vyvijalo u kontraktorov) stalo tazke miliardy neznamena, ze presne tolko to musi stat aj sukromnu spolocnost. Existuju faktory ako na strane uradnikov, tak na strane sukromnej spolocnosti, organizacne aj fakticke, ktore umoznuju rozpocet zmensit podla mna aj radovo (hint: nemyslite si, ze odflaknute predrazene verejne zakazky – cim kontrakty pre vesmirny program NASA boli – sa tykaju len cesko-slovenska – napr. betonova podlaha VAB pre SLS).

      Druha vec je, ze ked Kennedy vyhlasil, ze chce cloveka na mesiaci do konca desatrocia, tiez si hrba ludi klepala na celo, ze sa to neda a ked sa SpaceX zrodila s cielom postavit sukromnu raketu, tiez si ludia klepali na celo, ze to nejde utiahnut.

      Neocakavam, ze sa tie terminy splnia do bodky. Koniec koncov v to asi neveri ani Musk. Bude to interny planovaci odhad v pripade, ze vsetko pojde dobre. Ze SpaceX vo vyvoji nevychadzaju predikovane plany im nemoze mat nikto za zle. SpX nie je OKB-1, ktora vyraba rakety a lode na beziacom pase a raz za par rokov nastrada postrehy z vyroby udrzby a testov s pomaly iducim vyvojom a vo vhodnom termine pripravi balik modernizacie. Falcony su v podstate pojazdne laboratoria. Holt ak idete nieco vyvinut – zvlast nieco co pred vami nikto iny v takej miere nerobil – tazko sa predpoveda, ako vela problemov sa vyskytne a ako dlho ich bude trvat vyriesit. Aj v tak „jednoduchej“ planovacej zalezitosti, ako je vyvoj pocitacoveho software je v ucebnicovych metodach bulharska konstanta s menom – korekcny koeficient zalozeny na predoslych skusenostiach manazera. Lenze nejaky plan sa na zaciatku musi spravit, hoc aj len priblizny.

      Ale aby sa to nedalo vobec, to je prilis, ale fakt prilis silne, odvazne a do istej miery hlupe tvrdenie. Pretoze vzdy ked budete tvrdit, ze sa nieco neda, sa najde nejaky blb, ku ktoremu sa to nedostane a dokaze to. Ak by to tak nebolo asi dodnes zbierame korienky niekde v udoli rieky Niger.

  5. vedator napsal:

    V celkom Muskovom plane je vela premennych a vela neznamych velicin, takze cely projekt je neisty (zatial). Co sa mu vsak musi uznat je, ze postupuje malymi a istymi krokmi vpred. Od F1, cez F9, FH (dufajme,ze coskoro) a naposledy predstaveny Raptor davaju tusit, ze to mysli vazne a svoje ciele naplna. Preto sa, aj napriek istej davke skepticizmu v konecny ciel, tesim na kazdy jeden uspesny krok vpred.

  6. Vlada napsal:

    Ac bych si to hodne pral, tak myslim ze projekt je tak ambiciozni az novatorsky ze je dle meho nerealny. Spis bych videl cestu v tom ze by se prevratne technologie meli nejdrive vyzkouset na mensich nosicich typu Falcon a az pak uvazovat o takto velke rakete. Kosmicky prumysl je spickove odvetvi vedy a techniky a prirovnal bych ho napr. k formuli 1 v motoristickem sportu. A tam take nikdo neprijde s autem ktere je najednou o 5 sekund rychlejsi nez konkurence. Zvlaste kdyz jeho zdroje jsou omezene. Proto jsem bohuzel k planu hodne skepticky i kdyz bych si pral aby byl realizovan a dokonce bych byl ochoten i prispet z vlastnich zdroju. :))

  7. Jaroslav Alois napsal:

    Srovnejme Muskovy termíny s realitou právě probíhajících misí k Marsu. Tyto mise jsou ve srovnání s pilotovaným letem velice jednoduché. Za všechny uvedu jen ExoMars. Od plánu k realizaci skoro 20 let !

    • Janda napsal:

      Ano, ale např. motorové přistání prvního stupně rakety dříve také nikdo neplánoval (nebo aspoň ne v tomto čas. horizontu…kdyžtak mě opravte, nemám až takový vhled) a i přes skepsi některých lidí se to Muskovi podařilo. Samozřejmě plánované termíny se často nepodaří dodržet a někdy se to nepodaří vůbec (či v dohledné době). Ale to můžeme dnes nad tímto jen spekulovat, jisté je, že první kroky již byly učiněny.

    • Jaro Pudelka napsal:

      A jedna z najťažších misií – program Apollo, trvala 8 rokov od Kennedyho prejavu po Armstrongov first step on the moon. Ja viem, robila na tom celá Amerika.

    • gg napsal:

      Ano, dokud budeme donekonečna znovu řešit základní problémy typu „jak dostat předmět X do místa Y“, budeme skutečně na všechno čekat dvacet let. Kdyby nemuseli stavět raketu na míru, tak tam ty přístroje mohla zavézt standardizovaná doprava mnohem rychleji. Třeba Red Dragon nebo právě ITS.

  8. Ján napsal:

    SpaceX velmi oživil dobrú atmosféru v astronomicko-astronautickej branži. Nebyť ich spontánnej medializácie na You Tube, už by som pri ESA zaspával. NASA aj ESA začali tiež produkciu vídeí z ich „kuchyne“ po vzore Elona Muska, v tom vidím nový prístup. Pre ruské továrne na výrobu rakiet to musí byť neslýchaná výzva, myslím na otvorenosť k verejnosti.
    Uvedením vízie ako letieť na Mars, majú designeri SpaceX o robotu postarané.

  9. jregent napsal:

    Michal Václavík:

    Vědci přijali Muskovu vizi o Marsu s nadšením, nebere ale v potaz vliv vesmírné radiace na člověka, říká český expert

    http://www.rozhlas.cz/radiowave/spolecnost/_zprava/1656284

    • gg napsal:

      „Astronauti Mezinárodní kosmické stanice mají o jedno procento vyšší pravděpodobnost, že dostanou z vesmírné radiace rakovinu, než cestující dopravního letadla z Prahy do New Yorku. Jenže když doletíte až k Měsíci, je to už desetkrát tolik a na Marsu prý až třistakrát. Tím se samozřejmě zvyšuje riziko úmrtí na akutní nemoc z ozáření.“

      Nepřijde mi vhodné motat rakovinu a akutní nemoc z ozáření, jsou to dvě různé věci.

  10. dolph1888 napsal:

    Zabezpečit životní potřeby pro stovky lidí na Marsu, chci vidět v dohledné době. Já nerozděluji dopravní systém a podmínky pro život. Když cesta k Marsu, pak komplet, jinak nemá celá „předváděčka“ smysl. Navíc, stačí jediný ztracený nosič s lidmi (případně porucha hermetizace či jiného systému na Marsu) a zájem prudce poklesne – tolik životů ztracených najednou. Koncepce je celá na vodě, rakety s tolika motory, tolik součástek hrozících selháním, ještě nejsou žádné statické testy, dynamické letové testy – nic, jedna „raketka F9“ opravdu nic neřeší, je rozdíl přistávat s ní a zamýšleným „kolosem“). Na závěr to nejdůležitější řeší se tu ochrana před radiací (nejen Mars, ale i vesmír), já sám nevím o tom, že nějak významně pokročila stavba pohodlných a dlouhodobě odolných skafandrů, které nevyžadují speciální údržbu. Stejně tak nevím o tom, že jsou nějaké již vyzkoušené moduly zajišující bezpečné přežití na Marsu, opět žádný test, snad i koncept. Bez toho však nic nepůjde. Sny o misi na Mars měl už von Braun, pak zase kolem roku 1990, vždy příšerné náklady s vědomím rizika, že vše nepůjde hladce a všichni nepřežijí. Elon je snílek s „videi“ a stejné smutného scénáře se nyní chytá ESA, NASA. Je mi líto, musí zůstat skeptický. CGI za nás opravdu let na Mars či dál nevyřeší, život není „hra“.

    • kopapaka napsal:

      Ale samotný dopravní systém v režii SpaceX má samozřejmě smysl! Bylo by přece absolutně nereálné, aby jedna firma dělala všechno. Řešení od SpaceX má jednu obrovskou výhodu – nejde jednoduše zrušit. Už jsme to viděli: Ares, STS, Energia N-1, Saturn… Jenže soukromé firmě nemůže NASA ani prezident USA zakázat pokračovat ve vývoji. Můžou jim zrušit financování, začít házet klacky pod nohy – jenže vždycky s vědomím, že přejde volební období a příští prezident se může chtít přiživit na kolonizaci… Prostě se to musí dát do pohybu.

      Pokud jde k technologie pro Mars… Musk měl s vývojem samotného dopravního systému perfektní nápad.

      • jregent napsal:

        „Musk měl s vývojem samotného dopravního systému perfektní nápad.“
        Ano, myslím že pro Muska „cesta je cíl“.
        Ani on veví kam vývoj v jeho režii dojde.
        Jakmile vznikne kapacitní dopravní systém, jeho využití okolo Země se najde (turistika, průmysl,..)
        Využití dále od Země bude jen bonus
        Vyvolal nadšení Marsem? Proč ne? 🙂

      • kopapaka napsal:

        …pokračování 🙂
        Nakonec ho totiž budou podporovat jak „tradiční“, tak i nové aerokosmické firmy. Pokud se to totiž jednou rozjede, bude to spousta zakázek a na hodně dlouho.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Prepáčte, označiť Muska za „snílka s videií“, je takmer drzé. Nebudem tu opakovať, čo Musk dokázal zo SpaceX od roku 2002, nájdite si to vy sám. A skúste sa potom ospravedlniť.

      • dolph1888 napsal:

        Není to drzé, jeho eAuta stále nejsou v zisku, zatím dokázal pouze přistát s jednou malou raketou (první stupeň) a to ještě párkrát. Ani jednou zatím nebyl vynesen už použitý a už vůbec ne tolikrát, kolikrát pan Musk slibuje. Pilotované lety na oběžnou dráhu, nedejbože na Mars v řádu pár let, při stovkách lidí – zamysli se sám. Já mám technické vzdělání ne humanitní, takže něco málo vím min. o konstrukci některých potřebných řešení. Jako je namáhání, vč. teplotního, zabezpečení recyklace pro tolik pasažérů ve vesmíru na tolik dní a pak ještě na planetě – už ti to dochází?

        • Jaro Pudelka napsal:

          Chcel som ešte reagovať ale po prečítaní tvojho diskusného príspevku pod článkom o Blue Origin to považujem za zbytočné mrhanie času.

  11. vedator napsal:

    Ak sa ludstvo chce stat medziplanetarnym druhom ako o tom Musk sniva, treba na planetach, alebo mesiacoch vytvorit podmienky, ktore dlhodobo umoznia relativne pohodlny zivot. Ak budu podmienky take, ze kazdy den bude hrozit vazny uraz alebo smrt, bude automaticky klesat poziadavka na prestahovanie zo Zeme. To vsak nutne nemusi nic znamenat. Musk sa v jednom myli. To aby sme boli medziplanetarnym druhom, podla neho vyzaduje prestahovanie milionov ludi na ine teleso. Podla mna by stacilo niekolko tisic ludi na zachovanie genetickej roznorodosti a ked sa ti zacnu rozmnozovat, podmienka je splnena. A mozno radiacia zariadi aby mutacia genov bola dostatocna, ale stale nie sposobujuca vyhynutie 🙂

    • Jaro Pudelka napsal:

      Pokiaľ viem, Musk nepovedal, že na Mars presidli 1 milión ľudí. Čo povedal je, že na vytvorenie „zálohy“ ľudstva ako druhu je potrebný 1 milión jedincov. Takže vytvorenie tejto zálohy na Marse nemusí nutne vyžadovať prevoz 1 milión jedincov ale vytvorenie zárodočnej kolónie, ktorá sa k tomu miliónu dopracuje prirodzenou reprodukciou a tým veľmi pravdepodobne naštartuje aj evolúciu ľudského druhu na Marse. Vieme už z viacerých výskumov, že život vie existovať v neskutočných podmienkach a preto si dovolím parafrázovať výrok z filmu Jurský Park I, že ak sa život niekde uchytí, tak už prežije.

      • vedator napsal:

        Mam pocit, ze v niektorom z Muskovych vystupeni som zachytil informaciu o presidlenie miliona ludia, ale mozem sa mylit.

        Na Mars sme so sondami poslali mnozstvo zivota. Ostava len verit, ze niektory organizmus sa uchyti. Potom uz isto prezije ;-). … a mozno nie.

  12. Jaroslav Alois napsal:

    Nebylo by snaží než osidlovat neobyvatelná tělesa ve Vesmíru snažit se zachovat poklad co máme na Zemi. Tj. zarazit populační explozi zaostalých států, zamezit plundrování pralesů a moří a naučit se recyklaci a ochraně materiálů příkladně před korozí a zejména přestat vyrábět předměty krátkodobé spotřeby.
    To co předvedli Rusové na celinách, přehradách na Volze a Nilu a na odvodnění Aralského jezera by mělo být trestné, podobně jako kácení pralesů v Brazilii nebo v Indonézii či megarybolov.

    • Spytihněv napsal:

      To co popisujete, jsou určitě velké problémy současnosti, ale tady jsme obvykle fanoušci kosmonautiky a tak bych řekl, že před ochranou deštných pralesů budeme spíše preferovat osidlování mimozemských těles. A raději uvidíme zafinancovanou sondu k Neptunu, než tyto prostředky při zavodňování suchých oblastí. Ne že by to ostatní nebylo důležité, ale hobby je hobby 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      To už je hodně mimo téma článku, poprosím o respektování tématických bariér. Já odpovím snad jen v tom smyslu, že by to sice bylo krásné, ale na hezká slovíčka svět nefunguje.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Souhlasím, že by se s Vámi zmíněnými problémy mělo začít urychleně něco dělat, ale obávám se, že je to v praxi nerealizovatelné. Přestože například environmentalistické snahy mají v současnosti mnohem větší prostředky, páky a možnosti, zátěž ekosystému roste stále více. Lidstvo prostě nebude rezignovat na relativně pohodlný způsob života, který je možná udržitelný nyní, ale je to styl „po nás potopa“.
      Kdy se naposledy civilizace jako taková na něčem domluvila a skutečně své dohody dodržela?
      Dalším argumentem je i to, že pokud bychom nakrásně žili sebešetrnějším způsobem života, jednou prostě rezervy na Zemi dojdou. Navíc možnost srážky Země s nějakým velkým potulným šutrem je nevyhnutelná a bylo by lépe, kdybycom měli nějaký „plán B“.
      Podle mého názoru máme jednoduše dvě možnosti: zůstat na Zemi a dříve nebo později zmizet, nebo vesmír změnit ve svůj domov a tak přežít.
      Edit: omlouvám se za OT, už nebudu plevelit.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Plačete /zase/ nad nesprávnym hrobom. Chcete brať kozmonautike a vesmírnemu výskumu preboha? A čo takto zbrojenie, len 10 percent z ročnej globálnej sumy dať na kozmonautiku a enviromentalistiku a sme inde.

  13. Jaroslav Alois napsal:

    Přesídlení lidstva z vyčerpané nebo něčím devastované Země je stejně neuskutečnitelné. Jak by chtěl někdo přesunout několik desítek miliard lidí, kteří v době kdy budou lety člověka na Mars reálné na Zemi žít ?

  14. B.Boruvka napsal:

    Prate;e nemate nekdo nove informace o vysetrovani exploze Falconu?
    Dokuji 😉

  15. B.Boruvka napsal:

    Pardon-Dekuji 😉

Zanechte komentář