Proč právě Mars?

Spekulace, jak by mohla vypadat raketa BFR

Často se v diskuzích setkáváme s otázkou, proč vlastně vydávat tolik energie a prostředků na výpravu na Mars. Nebo se dokonce pokoušet osídlit tento velmi nevlídný svět. Názory na to se různí a to nejen mezi diskutujícími, ale přirozeně i v naší redakci. Rádi bychom vám den před oficiálním vyjádřením Elona Muska přinesli pohled na tuto otázku našima očima. Článek bude navíc doplněn o zajímavé obrázky, které proběhly internetem ještě před oficiálním vyjádřením Elona Muska, které bychom vám rádi zprostředkovali o den později v psaném online přenosu. Ten začne ve stejný čas jako přednáška, tedy v 8:30 večer našeho času. Pojďme si projít jednotlivé příspěvky.

 

Lukáš Houška

Proč vlastně letět na Mars? Odpověď na to existuje jediná: Musíme. Ale pokud chceme toto „musíme“ vysvětlit někomu, kdo naprosto jistě ví, že je to hloupost (a svým způsobem má vlastně také pravdu), chce to trochu rozebrat. Pojďme to nyní na následujících pár řádcích zkusit.

Začneme krátkou odbočkou. Představte si, že máte problém. Řekněme, že je to neúroda na vašem poli, které dříve produkovalo dostatečné množství komodity, ale postupem času se produkce stále snižuje. Vy nevíte proč. Existuje teď několik scénářů, které mohou nastat. Ukážeme si tři. Jste buďto uzavřená komunita, která lpí na svých znalostech a nepřijme nic nového a podporuje pouze to, co může nyní prospět jejímu vývoji. V takovém případě velmi pravděpodobně se nadále bude snižovat výnosnost vašich polí a dojde k vážným problémům, protože léty osvědčené postupy nebudou fungovat. Možná jste ale společnost, která pěstuje bohaté zahraniční styky a je ochotna si zakoupit znalosti obchodníků, kteří do vašeho kraje dorazí. Obchodníci, kteří dorazili z vyspělejšího kraje, vám prozradí, že můžete pole hnojit, nebo třeba nechat jedno z polí rok ležet ladem a postupně je střídat s dalšími poli. Půda si odpočne, úroda bude zachována na současné úrovni. Existuje ještě další možnost. Z přebytků vašich polí, které prodáte, financujete své vlastní zahraniční cesty a domácí učence, řekněme třeba chemiky. Ze zahraničních cest vám dorazí lidé, kteří vám prozradí to, co viděli jinde. Popřípadě vaši učenci, kteří bádali nad něčím úplně jiným, přijdou na to, že některá hnojiva jsou vhodnější pro jednu z komodit, ale pro jinou je třeba jiné hnojivo. Vaše produkce výrazně vzroste a vy máte ještě větší přebytky a váš vývoj může pokračovat dále. Zároveň jste si rozšířili obzory a vaše společnost je připravena tvořit trvalejší odkazy.

Vizualizace přistání Red Dragonu na Marsu.

Vizualizace přistání Red Dragonu na Marsu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Omlouvám se za tuto zemědělskou odbočku, ale byla nutná pro větší názornost. Tento klasický problém, zda se zaměřit na problémy, které je třeba řešit teď hned a nezabývat se ničím okolo, nebo rozložit své síly i do věcí, které nepřináší svůj užitek hned, ale mohou objevit netušené věci, které nečekanou zkratkou vyřeší problémy z jiných oborů, jsou standardním dilematem mnoha lidí. Správná je, však zdá se jen jedna cesta. Do určité míry, samozřejmě. Nic se nemá přehánět, když dáte všechny přebytky na vědu, tak vám příští rok pravděpodobně vypoví poslušnost vaši pracovníci na polích. Nebo vás napadne soused. Jsme stále jen lidé.

Podobně jako otázka, proč vůbec letět na Mars, je stejně významná otázka o něco starší: Proč sakra chtěl někdo letět na Měsíc. Vždyť je to hloupost. Let na Měsíc při prvním pohledu nemůže ničemu prospět. Pár hrdinů se projde po jeho šedém povrchu, bude nás to stát spoustu financí a zdrojů a pro normálního člověka to nic nepřinese. No jo, ale když při přípravě letu na Měsíc zaměstnáte a vychováte celou generaci perfektně vzdělaných a zkušených techniků, kteří objeví zcela nové obory, cesty vývoje a poznatky, tak se změní něco i u obyčejného člověka. Zde konkrétně mluvíme o zdravotnictví, elektronice (pomačkejte si své chytré telefony v kapsách, jejich vývoj byl značně urychlen někde v šedesátých letech, když se parta techniků pokoušela vměstnat počítač do lunárního modulu), nebo třeba ve zkušenostech, jak vychovat schopné techniky. A samozřejmě krom toho zaměstnáte pár desítek tisíc dělníků ve firmách, které pro měsíční program dodávají své výrobky.

Stejný příklad bychom mohli použít i pro mnoho jiných projektů, které má lidstvo za sebou a v prvotních fázích mu vlastně nic nepřinášely. Objevy totiž tak nějak nevznikají plánovitě a řešení závažného problému většinou nenaleznete v seznamu řešení závažným problémů, ale musíte jej vyřešit. Řešení závažného problému však vyžaduje velké přesahy znalostí a většinou nečekané spojení na první pohled nesouvisejících oborů.
Letět na Mars je tak příjemnou možností, jak opět zaměstnat spoustu chytrých lidí, dát jim možnost vyniknout a pak těžit z jejich objevů a poznatků. A to nemluvíme o tom, co všechno můžeme získat za zkušenosti, až se budeme snažit zůstat na Marsu alespoň nějaký delší čas.

A pak mi dovolte ještě filosofickou poznámku. Lidé mají obecně vštěpenou touhu objevovat to, co je za jejich obzorem. Omezené prostředí je ničí, když stále dělají to samé na jednom místě, většinou to nemá dobrý vliv na jejich psychické zdraví. Nutně potřebujeme vidět nějaký vývoj, nějakou cestu před sebou. A která cesta zbývá lidstvu nyní? Je jich samozřejmě víc a až se budeme snažit například vyřešit, jak žít na Zemi tak, aby to nezpůsobovalo hynutí naší planety, třeba nalezneme odpověď díky naší snaze naučit se žít na tak nepříjemném a nehostinném místě, jakým je právě Mars.

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS) v porovnání s lodí Dragon.

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS) v porovnání s lodí Dragon.
Zdroj: https://michelresidence.files.wordpress.com/

Ondřej Šamárek

V souvislosti s nadcházející přednáškou Elona Muska ohledně plánů společnosti Space X na let k Marsu a dál se začíná vynořovat mnoho otázek, zpochybňujících racionalitu pronikání člověka do vesmíru. Vesměs se dají shrnout do tří kategorií. První „škatulku“ tvoří variace otázky „proč se obracet do vesmíru, když jsme zatím nedokázali vyřešit problémy zde na Zemi?“ Druhou kategorii vyplňují pochybnosti, „zda máme vůbec právo expandovat do vesmíru a nést si s sebou naše ne zcela přijatelné vztahy k okolnímu prostředí“ a kategorii třetí lze shrnout jednoduše otázkou „proč zrovna Mars?“

Všechny tyto pochybnosti mají samozřejmě svoji váhu, nicméně z mého pohledu většinou pouze kopírují stejné otázky, jaké zde byly už před několika desetiletími. Hned první otázka – proč vůbec obětovat ohromné částky na vesmír, když neumíme vyřešit domácí problémy – už vlastně v průběhu času vygenerovala odpověď na sebe samu. Své problémy zde na Zemi jednoduše vyřešit v dohledné době nedokážeme. Ať už se jedná o sociální nerovnosti, vzdělávání, ekologii, to vše již řešíme řadu let. Nezdá se však, že bychom byli k řešení nějak výrazně blíže než v šedesátých letech, kdy tyto argumenty padaly v souvislosti s programem Apollo. Obávám se, že sama lidská podstata je v téměř naprosté kontradikci vůči ideální společnosti, o které možná tazatelé sní.

Otázka, zda máme vůbec právo expandovat do vesmíru a vnášet do nových prostředí své neblahé civilizační návyky, je mnohem komplexnější. Ovšem i zde moje odpověď zní – ano. Nejenže máme právo, my dokonce expandovat do vesmíru musíme. A právě tato expanze nám může pomoci zbavit se oněch civilizačních návyků. Minimálně v první fázi pronikání na jiná tělesa budeme totiž muset vyřešit problém, jenž představuje uzavřený a hlavně udržitelný ekosystém. To, co se naučíme při cestách na jiná kosmická tělesa, bychom mohli do určité míry aplikovat i zde a tím zmenšit ekologickou zátěž, jež lidstvo a civilizace pro Zemi představuje.

Porovnání prvního stupně Falconu 9 s představou o raketě BFR.

Porovnání prvního stupně Falconu 9 s představou o raketě BFR.
Zdroj: https://4.bp.blogspot.com/

Ona expanze je nutná i pro dlouhodobé zachování našeho druhu. Nedělám si iluze o tom, že i při sebešetrnějším nakládání s přírodními zdroji jednou přijde doba, kdy nám Země již nebude mít co nabídnout. O možnosti vyhlazení lidstva nějakým druhem kosmického kataklyzmatu, na které nemáme a nebudeme mít odpověď, snad ani nemá cenu diskutovat. Přestože dnes mapujeme potenciálně nebezpečné asteroidy, neumíme zatím ovlivňovat jejich dráhu. A potulný velký kus kamene a ledu, který bude protínat dráhu Země se může objevit zítra, za rok, za deset let, možná za sto let. Ať už nám ortel vynese Země, či asteroid, až ten den přijde, bude záležet jen na nás, zda to pro lidstvo bude znamenat definitivní konec, nebo budeme moci pokračovat jinde. Jak řekl astronaut John Young: „Pokud chcete vidět ohrožený živočišný druh, podívejte se do zrcadla.“

A proč právě Mars? V této otázce se možná budu lišit od svých kolegů z redakce. Jsem toho názoru, že by bylo moudré vydat se k Marsu pomocí postupných kroků. Myslím, že bychom se nejprve měli vrátit na Měsíc. Měsíc totiž představuje ideální „sandbox“, pískoviště, kde si můžeme otestovat potřebné technologie, zejména funkčnost habitatu s uzavřeným ekocyklem. Oproti Marsu má Měsíc jednu obrovskou výhodu: při potížích je možné dostat se na Zem během desítek hodin, stejně tak lze k němu cokoli dopravit v krátkém časovém horizontu. V případě Marsu se již bavíme o měsících – a to v ideálním případě. Stejným způsobem, tedy postupnými kroky postupovala NASA v případě Apolla: nejprve Apollo 9 vyzkoušelo lunární modul a všechny nutné postupy v bezpečí zemského orbitu a teprve potom se Apollo 10 vypravilo ke generální zkoušce k Měsíci, aby připravilo cestu pro Apollo 11.

Nicméně Měsíc by se neměl stát naším konečným cílem, ale pouze dílčím krokem na cestě do solárního systému. Mars je tou destinací, jež by nás měla zajímat nejvíce. Byl v hledáčku jedinců zahleděných do hlubin vesmíru odedávna a je cílem, který je náročný, avšak reálný. Navíc pro něj mluví argument, který je dle mého názoru velmi podceňován. Onen argument má název „imaginace“. Podpora veřejnosti je u gigantických projektů jako právě cesta na Mars naprosto nezbytná a veřejnost sama v souvislosti s kosmickým výzkumem už dlouho volá po velkém a odvážném kroku, který by dokázal inspirovat a alespoň na nějaký čas pomoci sjednotit lidstvo v rámci jedné odvážné vize. Ohlas, jaký vzbudila například Rosetta nebo New Horizons, je pouze slabým odleskem toho, jak by na společnost působila cesta lidí k Rudé planetě. Protože ani ten největší pragmatik a chladný technolog, a tím spíše běžný člověk nemůže být imunní vůči vzrušení a kolektivní hrdosti, jež by nám cesta k jiné planetě mohla přinést. Rudá planeta se může stát tou výzvou, kterou my, lidé, tak dlouho postrádáme…

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS).

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS).
Zdroj: http://www.universetoday.com/

Dušan Majer

Víte proč se na Muskovo vystoupení nejvíce těším? O tom, že SpaceX chce letět k Marsu a že sám Musk by tam rád strávil víkend se ví už mnoho let. Jelikož jde o atraktivní téma, tak mezi internetovou veřejností začalo kolovat neskutečné množství spekulací a dohadů ohledně toho, jak bude celý systém BFR / MCT (dnes ITS) vlastně vypadat. Na internetu jsou k dohledání stovky vizualizací, které odhadují, jak by měl celý systém vypadat.

Tohle vše by mělo po Muskově vystoupení padnout. Nečekám, že se dozvíme nějaké přehnané konstrukční detaily, ale minimálně skončí to období nejistoty, ve kterém se dařilo nejrůznějším spekulacím a člověk pak nevěděl, čemu má vlastně věřit.

Kolik bude mít BFR kyslíkometanových motorů Raptor? Jak bude tato raketa vysoká? Jaký bude její průměr? Jaká bude kapacita ITS? Bude se tato loď sestavovat na oběžné dráze, nebo se vynese jako monoblok? Tyto a další otázky se dočkaly tisíce a jedné odpovědi z nichž všechny byly založeny jen na spekulacích – ať už více či méně přesných. Oficiálních informací bylo naprosté minimum. Nyní tohle informační vakuum skončí.

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS).

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS).
Zdroj: http://planete-mars.com/

Martin Gembec

Otázka proč letět na Mars mi nikdy nepřišla nepatřičná. Moje generace žije v určitém mezidobí, kdy se jeví být moderním provádět výzkum na oběžné dráze a předstírat, že to je to nejlepší, čím může kosmonautika přispět. Přitom generace našich rodičů vyrůstala v období velkého rozmachu pilotované kosmonautiky a zažila něco tak epochálního, jako je let na Měsíc. Od mala sníme, že taky zažijeme něco epochálního a věřili jsme, že by to měl být právě let na Mars. Pokud bychom se tedy na to dívali tímto zúženým dětským pohledem, pak je přirozené, proč letět.

Já osobně dnes, když už se na svět kolem dívám poněkud více realisticky, chápu, že létat někam dál, než na oběžnou dráhu, je velmi náročné technicky i finančně. Vím, že výzkum za asistence kosmonautů například na kosmické stanici má své přínosy. Ovšem vidím také, že robotické mise rozeseté po celé sluneční soustavě a najmě u Marsu, plní svou práci přímo skvěle a před dvaceti lety bychom si toto nedokázali ani představit. Jenže k letu na Mars se stále stavím jako k něčemu, co by mělo být uskutečněno a to v době dohledné. Před stovkami let by také někdo považoval nutnost objet Zemi za něco nemožného a zbytečného, elektřinu by ponechal jen jako hříčku pro pobavení dvora. Ale čas ukázal, že posouvat náš výzkum tímto způsobem kupředu smysl má a sami se můžeme podívat, jak to změnilo svět kolem nás. Někdy i k lepšímu, jinak bychom například neměli možnost psát tyto články a být na jedné vlně s tolika bezvadnými čtenáři.

Zkrátka nemá cenu polemizovat o užitečnosti cesty na Mars a o tom, zda nejdřív dělat jiné mezikroky, pokud akceptujeme zkušenost z minulosti, kdy vývoj nelze zastavit. Člověk je prostě tvor zvídavý a dříve nebo později se na Mars podívá. Otázkou je, zda přičiněním vládních agentur, nebo soukromých firem. Poslední doba ukazuje, že soukromý sektor vesmír zajímá a jakmile se naplno rozběhne vesmírná turistika, začne vydělávat i na takové mise, jako bude let na Mars. Zdá se, že pravidelné lety na oběžnou dráhu jsou spíše v horizontu dvaceti let, pokud nepostihne obor krize nebo nečekané události. A let na Mars jako na drahou dovolenou jistě není výhledem padesáti let, jako spíše mnohem delšího období. Ovšem první let na Mars by mohl klidně pod soukromou taktovkou proběhnout ještě před rokem 2030. Otázka je, zda na to nějaká soukromá firma najde dost prostředků. SpaceX si zřejmě myslí, že ano a z úst Elona Muska se asi dozvíme trochu více již zítra.

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS), tentokrát ze hry Kerbal Space Program.

Fanouškovský koncept lodi MCT (ITS), tentokrát ze hry Kerbal Space Program.
Zdroj: https://c4.staticflickr.com/

Daniel Heřt

Proč letět na Mars? Pro mě je to zkrátka přirozené pokračování pilotované kosmonautiky. Měsíc už jsme pokořili, víme, že lidé vydrží ve vesmíru dlouhodobý pobyt, takže hurá na Mars! Teď samozřejmě přijdou na řadu argumenty o nepraktičnosti, o výhodách robotického výzkumu a podobně. Ale nechtěli byste spíše místo naší „nudné“ reality žít v realitě, ve které lidé začnou kolonizovat cizí planetu v horizontu několika desítek let? Já tedy určitě ano.

Elon Musk a jeho firmy mají zvláštní talent. Řešení, se kterými přijdou jako s odpovědí na složité výzvy, vypadají vcelku velice geniálně a převratně, ale k jejich realizaci jsou použity naprosto „běžné“ a dostupné technologie. Jako první příklad může posloužit Tesla. Před Teslou připomínala většina elektromobilů spíše glorifikované golfové vozíky, nebo nepraktické koncepty. S příchodem modelu S ale Tesla ukázala, že elektromobil je normální auto, které může bez problému konkurovat automobilům na fosilní paliva a dokonce je v určitých aspektech i překonávat. A k tomu nebyly potřebné žádné revoluční technologie, vždyť baterie Tesel se skládají ze stejných článků, které využívají například standardní notebooky. Stejné paralely můžeme najít i ve SpaceX, raketa Falcon 9 demonstrovala už šestkrát úspěšné zachránění prvního stupně během standardní mise na oběžnou dráhu. To se do té doby nikomu nepovedlo. A Falcon 9 opět neoplývá žádnými přelomovými technologiemi. Pokud se třeba podíváme na jeho nejdůležitější část, tedy motory, zjistíme, že v porovnání i s některými desítky let starými modely značně ztrácí na poli efektivity. To je podle mě největší talent Muska a jeho firem, použití relativně běžných technologií pro dosažení do té doby nedosažitelných cílů. Očekávám, že tento přístup bude pravděpodobně aplikován i na marsovskou architekturu. Nečekám tedy žádné oznámení revolučních technologií, MCT si bude muset vystačit pouze s tím, co umíme vyrobit nyní. A podle dosud velice optimistických tweetů Muska věřím, že design lodi formátu MCT je realistický.

O SpaceX se už tolikrát říkalo, že soukromá firma prostě nemůže zvládnout to či ono a kritici byli opakovaně uváděni v omyl. Pevně doufám, že tento trend bude pokračovat i nadále, a že Muskův plán pro dobytí Marsu vyjde. A i kdyby tomu tak nebylo a celý podnik SpaceX by za několik let zkrachoval, alespoň budou pořádně rozvířeny vody světové kosmonautiky, což snad donutí ostatní aktéry ke změnám

S čím nás zítra hlavní aktér překvapí?

S čím nás zítra hlavní aktér překvapí?
Zdroj: http://static5.businessinsider.com/

Zdroje obrázků: 
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/84/Dragon_to_Mars_(21424800115).jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/07/Z63-350×242.jpg
https://michelresidence.files.wordpress.com/2015/01/mars-colonial-b.png
http://i1.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/01/MCT_reddit.jpg
http://planete-mars.com/wp-content/uploads/2014/11/MCT_Freinage12.jpg
https://c4.staticflickr.com/8/7559/15729585428_b75cd29b78_b.jpg
http://i.huffpost.com/gen/1318605/images/o-BORED-ELON-MUSK-facebook.jpg
http://static5.businessinsider.com/…/elon-musk.jpg

Proč právě Mars?, 2.4 out of 5 based on 42 ratings
Pin It
(Visited 4 656 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (42 votes cast)
(Visited 4 656 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


56 komentářů ke článku “Proč právě Mars?”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Tak jsem se, drazí tvůrci mého oblíbeného webu, zasnil s Vámi. A doufám, že zítra nás Elon v našich snech ještě posune.

  2. gg napsal:

    Proč Mars? Že by atmosféra, gravitace a voda? 😀

    Osobně mi ale přijde divné, že by se dopravní systém mezi Marsem a Zemí zaseknul na těch věcech, co jsou na obrázcích. Dlouhodobě bude pohon ve Sluneční soustavě zřejmě kyslíkovodíkový (spousta těžitelné vody v pásu asteroidů). Na Marsu by navíc šlo létat i na oxid uhelnatý, což by mohlo být zajímavé. To pak jsou samozřejmě tři dopravní systémy mezi povrchem Země a povrchem Marsu – ale všechny tři zato představují žádoucí lokální optimum.

  3. David R. napsal:

    Byl bych moc rád, kdyby výpravy na Mars skutečně pomohly vyvinout nové technologie, jako kdysi např. u Apolla, jak píšete. Mám ale obavu, že například v režii NASA se dnes spíš jen cizelují staré osvědčené věci, než aby se za ty horentní peníze kdovíjak vyvíjelo.

    V případě SpaceX je to sice maličko lepší, ale nesmíme zapomínat na to, že celou tu legraci musí někdo zaplatit – soukromá firma nemá na to, aby si stavěla něco velikosti BFR jen tak pro sebe. Peníze, které přináší byznys kolem satelitů, musí investovat primárně do toho, aby si udrželi náskok před konkurencí.

    Máme dost co dělat: je třeba postupně upravit celý pozemský průmysl tak, aby výrobní technologie fungovaly ve vesmíru, tedy počínaje těžbou paliv a kovů a zpracováním na místě, a to vše za pomoci autonomních robotů, kteří se budou muset replikovat – aspoň částečně (těžké části) z těžených surovin. Na takový vývoj přeci není třeba letět s posádkou na Mars. To jen zatíží rozpočet. Kdy třeba poletí na ISS první robot, který pak vyrazí na EVA místo astronauta? Na tom není nic tak těžkého. A kdy tam poletí automat, schopný vyrobit na místě třeba kompletní fotovoltaický panel? Toto by nás posunulo dopředu, a ne let na Mars, který se uskuteční 50 let starou (i když dokonale vycizelovanou) technikou.

  4. Jaroslav Alois napsal:

    Na otázku proč by měl člověk letět na Mars, existuje jednoduchá odpověď – protože existuje. Současně je to i technologická výzva, ale na druhé straně je podotázka – je to potřebné, nebo dokonce nutné. Tady je též jasná odpověď – NENÍ !
    Romantická představa letu na Mars z předminulého století vznikla z předpokladu že na Marsu nejen, že teče voda, ale že je tam i tak cca desetiny atm a existuje tam flora a dokonce snad i pozůstatky dávných civilizací. Tyto představy živily občasné „vědecké“ objevy typu Phobos je umělý, nebo změny na povrchu jsou sezónní změny vegetace, kanály, tvář na povrchu a pod..
    Americký Mariner 4 v roce 1965, který první doletěl k planetě, to vše utnul a představil Mars jako bezvodou, krátery posetou poušť, prakticky bez ovzduší bičovanou kosmickým zářením s podmínkami pro pobyt člověka na úrovni Měsíce.
    Průzkum Marsu směrem ke stěžejní otázce, zda tam byl či dokonce je nějaký E.T. život, pohodlně a mnoho řádů levěji dokážou automaty
    Exploatace Marsu nyní a blízké budoucnosti řádu stovek i tisíců let, kdy je polovina pevného povrchu Země pro člověka neobyvatelná, nemá smysl.
    Nemá smysl ani ve vzdálené budoucnosti, kdy se začne naše hvězda rozpínat, pak bude Mars příliš blízko.
    V dějinách si již mnoho vizionářů ukouslo velký krajíc, Musk není výjimkou.

    • Racek napsal:

      Nenapsal bych to líp.

    • evzen napsal:

      Myslim ze takovato diskuze uz tady jednou byla:
      pred par miliony let se nekteri vodni zivocichove rozhodli vylezt na sous a zkusit zit tam. Ostatni ryby se placaly ploutvemi po hlavach a rikaly: podivejte se na ty magory, co v te nehostinne pustine chteji delat? Dychat se tam neda, jidlo tam neni, spousta slunecniho zareni ktera je vysusi. My tady v oceanu mame spoustu jidla, a spoustu jeste neprozkoumanych zakouti ktera muzeme objevovat.

      No a stacilo par (set milionu) let a potomkove tech blaznivych magoru (Musku) chytaji potomky tech velemoudrych (Jaroslavu Aloisu alias Davidu), cpou je do konzerv a zalejvaji olejem.

    • KarelTv napsal:

      V tomto a pravděpodobně i příštím století také považuji jakousi „kolonizaci“ Marsu za naprostou utopii, pokud tedy někdo nevymyslí supervýkonný, levný, jednoduchý a bezpečný zdroj energie. Doufám že se dožijeme pilotované mise na Mars, možná i nějaké základny, ale bude to výzkumnného charakteru. Spousta zásob se stejně bude muset dovážet ze země, stejně tak posádka bude mít omezenou dobu pobytu, lidský organismus není uzpůsoben na mohem slabší gravitaci a tamní prostředí (radice, uzavřené prostory, atd.). S tím nikdo nic nenadělá i kdyby se na hlavu postavil, dost bych se divil, kdyby délka dožití člověka na Marsu nebyla mnohem menší než na zemi. A to nemluvím že by se tam někdo měl narodit, riziko že se dožije jen pár let, by bylo obrovské. Což je docela zásadní problém, v podstatě by to mělo být zakázáno, člověk se může rozhodovat o svém vlastním životě, ale neměl by rozhodovat o cizím a to ani v případě svých dětí.

  5. Mibra napsal:

    Dobrý den,

    jak dlouho bude přibližně konference trvat?

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Kongres IAC, v rámci které bude Musk vystupovat, trvá od 26. do 30. září. Muskova přednáška samotná by měla trvat zhruba hodinu, po ní bude následovat půlhodinová tisková konference.

  6. Vojta napsal:

    Svým způsobem máme štěstí, že je tam právě Mars. Kdyby tam byla planeta dvakrát až třikrát těžší než Země, s hustou atmosférou a nakrásně pokrytá oceánem plným života, mohli bychom tam sice posílat sondy, ale na výlet s lidskou posádkou nebo i jen návrat vzorku, bychom mohli na ještě hodně dlouho dobu zapomenout. Mars v současných lidských silách je.

  7. dolph1888 napsal:

    Protože Mars je vlastně vlídná planeta. Neni určena přímo pro nás, ale není ani příliš horká, je pouze chladná a suchá čili je třeba ochrana proti změnám teplot a prachu. Má prakticky stejnou délku dne, z psychologického hlediska co si přát více. Není od Země nepřekonatelně daleko, ano je o polovinu menší, hmotnost 1/10 Země a gravitace 1/3 zemské (tekoucí voda připomíná řidší olej), ale darovanému koni se na zuby nekouká. Tím ovšem má zase na povrchu tak nízký tlak, že písečné bouře mají malou sílu (ne jako ve filmech), člověk na povrchu ve skafandru by se za silné vichřice prakticky nepohnul.
    > Lze stavět budovy s ochranou proti záření nebo mělce pod povrchem.
    > Lze komplexy napájet ze solárního nebo atomového zdroje.
    > Lze po vyčištění získávat vodu (a z ní např. vodík) a mnoho dalších prvků.
    > Komunikace se Zemí je obtížnější, ale stále s přijatelnou prodlevou.
    > Start z planety není tak obtížný jako ze Země, pokud tam vyrobíme dost paliva. Výroba je z místních zdrojů možná.
    > Mars není otevřený vesmír, skafandr může být jednodušší a pohodlnější.
    > Pravidelné prvotní zásobování kolonie je reálné.
    A tak by se dalo pokračovat. Venuše je bohužel zatím pro nás nedostupná, musela by se transformovat (či přímo odstranit) atmosféra a znova vytvořit přijatelná, přesto by planeta chladla M let. Velké plynové planety jsou mimo, jejich měsíce skýtají možnosti, jen je třeba si uvědomit radiační hrozbu velkých planet. Také mnohem větší vzdálenost k nim, kde chemický pohon již v žádném případě nestačí.

  8. Honza napsal:

    V Evropě plně nedoceníme americký étos posouvání hranic – frontier. Už v roce 1893 přišel americký historik Frederick Jackson Turner s myšlenkou, že právě posouvání hranic je klíčovým prvkem americké identity (více na anglické wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Frontier_Thesis, originál eseje: http://xroads.virginia.edu/~HYPER/TURNER/). Se znalostí této teorie a jejího vlivu je pochopitelnější úspěch programu Apollo i nadšení Muskem.

    A objasňuje to také kultovní úvodní slova ze Star Treku: „Space: the final frontier.“ A proto je třeba letět k Marsu, a proto tam nepoletí pilotovaná výprava ESA – Evropa zkrátka tento étos posouvání hranic nemá ve své kulturní identitě. US ano.

    • Racek napsal:

      No, posouvání hranic – toť opravdu termín, který může mít spoustu výkladů. Mezi nimi jsou jsou i takové, které USA nejsou zrovna ke cti. To samozřejmě platí obecně i pro druhé. Český stát také vznikl „posunutím hranic“ za Boleslava prvního.

      • Honza napsal:

        Jo, to si připomínáme pozítří – Boleslav I. byl bezpochyby geniální státník, kdo si vlastně uvědomí, že slavíme bratrovraždu a nástup absolutního pragmatika na knížecí stolec (na pahorku Žiži na místě dnešního Pražského hradu…), který dokázal z vlastní vraždy bratra udělat základ státnosti. A nadto prosperitu státu založil na obchodu s otroky (Slované –> slave, der Sklave…).
        Jistě i USA stojí na podobné krvavé historii, zejména ve vztahu k původnímu obyvatelstvu. To ale nic nemění na tom, že v US je hranice určujícím termínem identity – právě rovnostářské „útrapy“ na cestách přes Pláně přetvořily Skandinávce, Němce, Litevce, Slováky a kohokoliv jiného na Američany. Krize americké státnosti podle některých vyplývají právě z toho, že „frontier“ chybí – jde o jeden z podprahově působících motivů při zdůvodňování role US jako „světového četníka“ (tato role se rovná přesunutí pomyslné hranice mimo své území). Zpět k tématu – Musk ten koncept dobře chápe a velmi obratně ho využívá ve svém PR (viz skvělé vizualizace SpaceX, které hrají na romantickou strunu nás, milovníků SF). Velmi schopný pragmatik a vizionář (trochu jako Boleslav I.).

  9. Jaro Pudelka napsal:

    Prečo Mars? Myslím, že veľmi dobrá definícia je uvedená na webe WaitButWhy. Stručne povedané, na Marse môžeme vytvoriť zálohu ľudstva v prípade udalosti na úrovni vyhynutia druhu.
    Úvahy o zničení Marsu rozpínajúcim sa Slnkom sú irelevantné kvôli časovému hľadisku. V tom čase ľudstvo buď už nebude existovať alebo bude usadené na iných planetárnych sústavách.
    Nie som zástancom názoru o nahraditeľnosti človeka automatom pri výskume Marsu – určite nie v dnešnej dobe aj napriek nesporným úspechom automatov. Automatom totiž stále chýba drobnosť – inteligencia, intuícia, logické myslenie, schopnosť analýzy, asociačné hľadanie v pamäti, atď.
    Je čoraz viac indícií a vedeckých faktov, ktoré hovoria o možnosti existencie života na Marse v minulosti a možno ešte aj teraz. Jedine človek dnes dokáže prísť na miesto činu a vyhodnotiť stav. Za pomoci a s predprípravou cez automaty samozrejme.
    Takže otázka pri Marse nestojí či tam máme ísť ale kedy tam konečne pôjdeme.
    Dnes nás na Mars zrejme nedostane politická súťaž. Buď to budú ekonomické aspekty alebo plnenie snov vizionárov, prípadne kombinácia.
    Preto som ja osobne presvedčený, že na Marse bude prvý Elon Musk ak sa niečo katastrofálne s ním neudeje – Vis Maior. Ani NASA, ani Čína, ani Rusi ale Elon Musk.
    Ale v princípe je to jedno, proste tam pôjdeme lebo chceme a musíme.
    Ja budem rád ak sa toho dožijem mám 54 rokov. Ale ak by som tam mohol ísť trebárs aj na invalidnom vozíku, rád tam pôjdem zomrieť – aj s Elonom prípadne.
    Prepáčte tú „špetku“ nostialge ale takto to cítim. Mal som sedem rokov pri Apollo 11, prežil som vývoj, používanie a odstavenie raketoplánu, Skylab, MIR, ISS, Curiosity, Hubble. Som fanúšikom Stephena Hawkinga aj keď nezdieľam jeho obavy z AI a mimozemského inteligentného života.
    Jedine výskum, vývoj, kreativita, nás posunie ďalej a dovolím si tvrdiť, že nám umožní prežitie ako druhu vôbec.

    Takže:
    1. ísť na Mars – jednoznačne áno
    2. kedy – ASAP – As soon as possible – čo najskôr
    3. ako – pilotovaná výprava s podporou a predprípravou cez automaty
    4. trvalé osídlenie Marsu – jednoznačne áno ako záloha ľudstva minimálne
    5. kto bude prvý – Elon Musk
    6. zobrali by ste oneway ticket – ja určite

    Ak bude niekto mať záujem na tieto alebo podobné otázky odpovedať v diskusii vopred ďakujem.

    • maro napsal:

      Nevěřím, že by Elon investoval do jednosměrné výpravy. Tam je tolik neznámých, především v psychologické oblasti, že by to byl fakt hazard. Pokud Elon poveze na Mars lidi, bude jim chtít i umožnit vrátit se zpět na Zemi.

    • Goodman napsal:

      Naprostý a 100% souhlas 🙂 Včetně té jednosměrné jízdenky. Taky bych do toho šel. Ale obávám se, že mě tam Musk chtít nebude 😉

    • dolph1888 napsal:

      Já se klidně vsadím, že Elon se za svého života na Mars nedostane. Zeptal bych se, vážně by jsi chtěl letenku pouze tam? Víš co Elon říkal, pár tun (2 – 5) při vyložení na Marsu – to je rozsudek smrti, i kdyby se pár zásobovacích misí zdařilo. Strašně technologií potřebných pro přežití na Marsu nám zatím chybí, nejsou vyrobeny, nejsou otestovány nic. Na rozdíl od jiných nejsem sebevrah, naše planeta je můj domov a líbí se mi. Až mi někdo nabídne let na Mars a zpět, rozbiji prasátko.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Ja milujem Zem ako náš domov, jej nádheru, prírodu, milujem kultúru, hudbu. Na Mars by som si mohol zobrať asi len tú hudbu, minimálne 20 TB na HDD. Napriek tomu by som tam šiel dožiť. Tak ako Frodo odišiel aj s Gandalfom cez Šedé prístavy – Cape Canaveral.

  10. vedator napsal:

    Osidlit Mars? Ano. Teraz? Nie. Preco? Lebo najskor osidlit Mesiac. Preco Mesiac? Lebo je to prirodzeny krok dopredu.

    • Jaro Pudelka napsal:

      S osídlením Mesiaca ako medzikrok na Mars, s tým by som súhlasil. Bohužiaľ sme prešustrovali desiatky rokov od pristátia na Mesiaci a to najmä zastavením Apollo Application Program. A aj zrušenie Constellation k tomu pridalo pár rokov.

      • maro napsal:

        Měsíc a Mars jsou nesouměřitelné cíle. Je to stejné jako kdybyste řekl, že cesta z Evropy do Ameriky vede přes Anglii a když už umíte přejet ten kanál z Calais do Doveru, jste už na půli cesty do New Yorku. Jenže ten cíl je technologicky hodně hodně dál.

    • Racek napsal:

      Proč? No, přirozený cíl je tak trochu málo. Osídlit se dá, pokud tam může člověk ve vyhovujících podmínkách plnohodnotně žít bez závislosti na rodné planetě. A k tomu je ještě hodně dlouhá cesta, počítaná na staletí. Vědecký výzkum? Jistě, pokud bude co zkoumat a bude to přinášet užitečné poznatky. A to se musí nejdříve obhájit. A jistě sám víte, že to dá moc práce, přesvědčit daňové plátce (tedy donátory) aby peníze pustili.

      • Goodman napsal:

        Vážně? Já třeba (a se mnou 99% lidí) nesouhlasí s výstavbou silnic, jenž jsou dražší než v Norsku nebo s dotováním „čapího hnízda“. Čili tady nejde pouze o to, jak přesvědčit plebs, ale i přesvědčit politiky, že vesmír je zajímavé (populistické) téma. A v neposlední řadě i průmyslníky. V okamžiku, kdy se začnou sypat z vesmíru prachy (v přeneseném slova smyslu), tak vše půjde samo a takovým tempem, že se nebudeme stačit divit. Věda a technologický pokrok dokáže překvapit. Kolik let uplynulo mezi prvním letem bratří Wrightů a přistáním na měsíci? Pouhých 60 let !!!!! Kdybych žil v té době, tak bych si nikdy nemyslel, že něco takové je vůbec možné. A stalo se. Mars není nedosažitelný a stejně tak i vybudování malé vědecké kolonie (čítající pár jednotlivců, kteří by se střídali v pravidelných cyklech) v následující dekádě.

    • Goodman napsal:

      Měsíc je podstatně méně vlídnější k životu než Mars. Myslím si, že mít základnu na Měsíci by bylo prima, ale k trvalému žití asi nic moc.

  11. Racek napsal:

    Otázka je, zdali bude vystoupení pana Muska spíš scifi s důrazem na to sci či na to fi. Já se obávám, že spíš na to fi.
    O firmy tohoto fakt sympatického a šikovného chlapíka začínám mít docela obavy. Tak trochu by měly už přinášet zisk s vidinou jakési rozumné návratnosti. No, přeji mu to. Jen se bojím, že mu jeho vize mohou ty už uskutečněné sny zničit.

    • Samo napsal:

      Prečo fi a nie sci? Ak je fi kontrak na hromadu uhlikového kompozitu a zapálený Raptor tak čo je potom sci? Áno momentálne to vyzerá ako fi ale to bolo kedysi aj vertikálne pristavanie prvého stupňa. Mimochodom práve SpaceX je zisková.

  12. HighLander napsal:

    Nie je to tak dávno keď po Zemi cválali dinosaury. Na svoju dobu to boli určite krásne, inteligentné tvory. Patril im svet, cítili sa neohrozene. Potom sa niečo stalo… možno „nato“ z úžasom pozerali, ale nevedeli tomu zabrániť. Dali tak nechtiac šancu nám, ale neviem či sme sa dosť poučili a urobili viac ako oni. Teraz prišiel jeden mysliteľ (Elon) a všetci čakajú čo povie. Aj ľudia z NASA, ESA… ap. Ako novodobý Mojžiš nám chce ukázať kam ďalej ma ísť ľudstvo. Jeden človek. Bojím sa, že mu dôjdu peniaze skôr ako nápady. Nechápem pár bohatých ľudí ako Bill G., Mark Z., že sedia na sude s peniazmi a je im to jedno. Nehovoriac o vládach.
    Možno ak raz Zem postihne katastrofa budú ľudia z Marsu hľadať spôsob ako ju znova osídliť.

    • maro napsal:

      Ti lidé na těch penězích nesedí. Investují je třeba do zdravotnických technologií, výzkumu léčby nemocí nebo třeba právě do umělé inteligence. Všechna čest kosmonautice, ale tyhle věci jsou docela logicky taky prioritní.

    • marian napsal:

      „Teraz prišiel jeden mysliteľ (Elon) a všetci čakajú čo povie. Aj ľudia z NASA, ESA… ap. Ako novodobý Mojžiš nám chce ukázať kam ďalej ma ísť ľudstvo. Jeden človek…“

      😀 Tak zas to nepreháňajme, Muskovi síce fandím, ale takýto skoro až sektársky prístup niektorých ľudí k nemu mi pride viac než smiešny. Alebo skôr smutno-smiešny? Nie som si istý…

      • Rudolf Šíma napsal:

        Vic mne zajima prostredi, ktere generuje takove tahouny, nez samotny Musk. Ale samozrejme mu take fandim a na jeho prednasku se tesim. 🙂

  13. maro napsal:

    Cíl super. Ale myslím na to trošku sobecky, že bych se chtěl té výpravy i dožít, takže jen doufám, že Elon nejdřív taky vsadí na roboty. Stejně tam bude muset instalovat fabriku pro výrobu paliva, tak jak to bylo krásně ukázáno v Marťanovi. A na té fabrice se ti roboti tak pocvičí, že nakonec třeba zvládnou skoro všechno. A dřív, než by bylo vše připraveno pro lidskou výpravu.

  14. Jaroslav Alois napsal:

    Černá díra kosmonautiky – ISS vrhl světovou kosmonautiku do roku 1960 – stavíme potřebný nosič. To potrvá dalších pět let. Pak se začne uvažovat o koncepci lodi – dalších pět let. Pak se začne projektovat a stavět min 1O let. Poté nejméně 5 let zkušební lety . a už se dostáváme k roku 2040.
    Za předpokladu, že nový prezident vyhlásí Mars Race. To se nestane, maximem bude návrat na Měsíc. To posune úvahy o Marsu o dvacet let.
    Závěr – před rokem 2060 se člověk na Mars nedostane.
    Nepočítám sebevražedné mise vzor Musk a spol..

    • Jaro Pudelka napsal:

      Ale, ale, ale. Tu ste podľa mňa úplne mimo. Prínos ISS je obrovský hlavne na poli výskumu. A mimochodom, ak by nebolo ISS, tak aj pilotovaná kozmonautika by dnes asi bola umŕtvená.
      Vaše „rozplánovanie“ misie na Mars mi okamžite pripomenulo ruské vyhlásenia o ich projektoch – bohužiaľ taká je realita v ruskej kozmonautike.
      A prečo označujete Elona za samovraha, tak tomu už vôbec nerozumiem. Zatiaľ splnil čo sľúbil aj napriek muskovmu koeficientu.
      Pokiaľ viem a dúfam, že sa to zajtra potvrdí, tak Elon predstaví nielen koncept rakety ale aj vesmírnej lode.
      A skúste sa lepšie pozrieť na to, čo všetko Elon stihol a za akú dobu. Neposudzujte všetko podľa NASA, ktorá hodne stratila zo svojho legendárneho drivu – viď program Apollo.

    • maro napsal:

      Moc tady nepovídejte o černých děrách, nebo nakonec dojdete, že největší černou dírou byl právě projekt Apollo. Z Měsíce se sice přinesly hromady kamenů, ale ta cena byla šílená. Nějaké know how tedy lidstvo určitě získalo, ale ty řeči o ekonomickém skoku díky vynálezům pro Apollo je spíš dost pohádka. Ať už Mylar nebo mikroelektronika, CCD kamery, dálkové přenosy a ovládání, to všechno bylo daleko dřív použito ve vojenských technologiích, které jsou tím hlavním tahounem. Akorát zrovna tenhle tahoun nemá takový sexy ksichtík, tak se mu moc díků nevzdává.

  15. KarelK napsal:

    Pomohla by jakási „zlatá horečka“, aby dostatečný počet lidí měl hodně velký důvod na místo vyrazit.
    A domnívám se, že v případě Marsu by to i s tím zlatem vyjít mohlo 🙂

    • Goodman napsal:

      Jj, ono by to šlo, ale to by lety za hranici matičky Země nemohly být tak strašně drahé. A bohužel budou drahé i přes opakované použití raketových stupňů. Skutečnou revoluci by mohl přinést orbitální výtah (ale to je zatím hudba daleké budoucnosti). V okamžiku, kdy by se náklady vynesení kilogramu nákladu smrskly na 100USD, tak by to byl šrumec. Hned bych si koupil cestu na Mars a nějaký ten pozemek 😀

    • KarelTv napsal:

      Komerční využití Marsu je myslím naprosto mizivé (reklama, turismus), zatímco náklady gigantické. Proto taky nevěřím v nějaké soukromé projekty bez dotací daňovými poplatníky. SPACEX i BO musí investovat do toho, za co dostanou zaplaceno, což je normální. Ale samotný let na Mars je a zatím bude hlavně vědecký projekt. Podobný, jako třeba sonda k Uranu nebo tak něco. Budou-li hezké obrázky nebo videa, můžete mít trochu reklamu, ale to je asi vše.
      Uvidíme jestli se dočkáme alespoň „továren“ na oběžné dráze pro výrobu kvalitních a drahých materiálů v nulové gravitaci. Nebo „hotelů“ pro turisty. Tam by teoreticky komerční využití připadalo v úvahu.

  16. Vejr napsal:

    Jedna vec je k Marsu doletět a druhá doletět ve zdraví (třetí vecí pak je návrat zpět 🙂 ). To, jakym zpusobem se tam dopravit se resi relativne casto a delatelne to zajiste je, je to „jen“ otazka financovani. Ovsem stale jsem moc nenarazil na to, jak chteji behem letu trvajiciho nekolik mesic ochranit posadku pred kosmickym zarenim, ktere je mimo magneticke pole zeme preci jen vyrazne vyssi. Bude se to nejak resit, nebo se poslou pokusni kralici a bude se dofat, ze nedostanou moc velkou davku?

    • Samo napsal:

      Tak určite to bude riešené minimálne dvojplášťom v ktorom budú zásoby vody, paliva, potraviín atd. ďalej by mohol byť vnútri lode nejaký radiačný kryt do ktorého by sa posádka schovala počas slnečnej búrky.

  17. Spytihněv napsal:

    V květnu 1961 prohlásil jistý Američan:
    „Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi, a to do konce tohoto desetiletí….“
    Červenec 1969 – Splněno.

    Je mi jasné, že „jde o úplně jinou věc“, „mnohem jednodušší úkol“, „veškeré síly americké ekonomiky byly napřeny k tomuto cíli“, „doba byla o soutěži s jinou velmocí“, atd, atd…. reakcí odborníků a i veřejnosti byly velké pochyby a leckdy také výsměch. Situace podobná té současné s Marsem. Navíc k tomuto datu byl ve vesmíru jen jeden Američan a to jen na pár minut.

    A proč bychom tam měli letět? Odmítám se dlouze rozepisovat o přínosu, ceně nebo celkovém smyslu takové akce. To je pro mě jako pro nadšence vedlejší a takových je nás spousta. Prostě chci, aby se po povrchu Marsu prošel člověk. Stejně jako chci, aby na něm přistávaly i nadále také automaty, další planety získávaly své družice, další sondy aby přistávaly všude možně, aby probíhala těžba na asteroidech, průnik pod led Europy, ponorka do moře uhlovodíků na Titanu, abych se dožil dosažení jiné hvězdy i jen miniaturní sondou a vrácení signálu zpět na Zemi…. Jestli to má smysl nebo ne, to ať si vyřeší jiní 🙂

  18. Kami napsal:

    zklamání z Apolla pramenilo z toho, že nadšenci očekávali nástup kosmického věku, ale ten nepřišel. Přesto bylo Apollo naprosto klíčovým projektem, který formuje současnost, nastartovalo totiž informační revoluci, která za uplynulých 40 let totálně proměnila naší civilizaci. Další vedlejším efektem výpravy na Měsíc bylo „objevení“ Země symbolizované archetypální fotografií Vycházející Země, na vánoce 1968 se vlastně zrodilo ekologické hnutí a naše pochopení, že Země je planeta ve vesmíru, ne železná koule na okovech, co nás brzdí v rozletu. Naprosto nepochybuju, že podobné (i když jiné a nečekané) efekty bude mít i výprava na Mars. Už teď se těším na přímý přenos startu expedice, na přistání, na první krok. Věřím, že to budou chvíle, na které nezapomene nejen nikdo z nás, ale ani žádný člověk až do skonání věků.

    • maro napsal:

      No. Zní to tak nějak vznešeně, ale zrovna s informační revolucí má Apollo společného asi tolik jako projekt atomové bomby. Pro oboje byly potřeba počítače.
      Ovšem ty se vyvíjejí docela kontinuálně už od té druhé světové války. Projek Apollo ani žádný jiný na ně neměl až takový vliv. Ale to nejrevolučnější období přišlo o něco později než Apollo. Byl to vznik osobního počítače IBM a norem umožňujícím všem možným výrobcům na světě ty IBM kompatibilní počítače vyrábět. To byl ten největší boom a propojení přišlo vzápětí. S kosmonautikou ale opravdu moc nesouvisel.

      • Kami napsal:

        Apollo jistě nebyl počítačový projekt, ale už tím, že díky němu nateklo do vědy a technologií 24 miliard dolarů, mělo ohromný vliv i na vývoj počítačů, který probíhal bokem či mimo Apollo. Tak třeba díky projektu Apollo zlevnily tranzistory z několika set dolarů za kus na dolar(cena pak klesala dál). A když projekt skončil, bylo tam hodně šikovných a znalých lidí a to byli právě ti, co o pár let později rozjížděli informační revoluci

  19. Jaroslav Alois napsal:

    Apollo nemělo vůbec žádný vliv na to aby se lidstvo chovalo k Zemi ohleduplně. Opak je pravdou, zaostalé státy plundrují přírodu, realizují nekontrolovanou populační explozi jejímž výsledkem je expanze do Evropy kde chtějí většinou parazitovat. Ani vyspělé státy nijak přírodu nešetří, systematicky ničí moře a rabují přírodní zdroje. Země prostě lidstvo v počtu desítek miliard neutáhne.

    • KarelTv napsal:

      Přesně tak, rozvojové státy populační explozí vytváří obrovský tlak na ekosystém a přírodní zdroje, vyspělé země (kde populační exploze už není) zase obrovskou až nesmyslnou spotřebou vytváří ten tlak také. Realitou zatím je, že žijeme z 80-90% z neobnovitelných zdrojů a není vidět žádná větší změna. Myslím že z dlouhodobého hlediska bude lidstvo mít problém i tady na zemi a je otázka kolik toho vyspělejší technologie reálně přinesou, tedy myslím průměrnému člověku. V historii neznáme jenom růst, ale i úpadek.

      • Kami napsal:

        tak třeba rozvinutí technologie 3D tiskáren (replikátory) by mohlo hodně ulevit nárokům lidstva na suroviny, energie a potřebu vše přepravovat několikrát kolem celé planety tím, že každý si vytiskne, co potřebuje v místě spotřeby a z tam dostupných surovin. A právě takové 3D tiskárny budou nezbytné i na Marsu už při první výpravě

    • Kami napsal:

      ale do Apolla to bylo všem jedno, až Apollo přineslo aspoň někomu uvědomění,že Země je malý ostrůvek života v temnotách Vesmíru, který nemusí vydržet nároky lidstva

  20. Libertarian napsal:

    Cokoliv člověk dělá a nikomu tím zároveň neubližuje, je správné. Proto vítám nástup soukromých firem do kosmického průmyslu. Bez nich je totiž kosmonautika jen hobby pár vládců hrajících si se životy a penězi svých poddaných.

  21. ventYl napsal:

    Ja by som sa spytal opacnu otazku. Preco NIE? Lebo peniaze dokazeme vyuzit ucelnejsie? Ako? Z pohladnu globalnych rozpoctov su investicie do kozmickych programov a do serioznej vedy (napr. LHC) iba kvapkou v mori. Radovo jednotky percent inych rozpoctov, kde sa neda hovorit o tom, ze by mali velky zmysel.

    Ze je zbytocne posielat cloveka na Mars, pretoze tam dokazeme poslat roboty, ktore spravia pracu lepsie rychlejsie a lacnejsie? Potom preco ich tam vlastne posielame? Ak sa nam odtialto nikam nechce, preco sa zaujimat o to, co je za rohom?

    Alebo to zatial nie je potrebne? Mozeme si pockat? Kam sa technicky vyvoj pohne, ak nebude mat aky zapeklity problem riesit? Nikam. Takze ak teraz cakame na to, aby sme mali lepsie nosice a co ja viem co. Tak na konci toho cakania nebudu nijako zasadne lepsie. Pretoze nebude preco. Na LEO sa s tym, co mame dostaneme pohodlne, tak naco vyvijat nieco silnejsie?

  22. bill napsal:

    Krásný článek i velice kultivovaná polemika. Moc vám všem děkuji: 🙂

  23. Adhara napsal:

    Prečo by zo všetkých planét Slnečnej sústavy mal byť človekom pokorený ako prvý Mars, je jasné. Je ako-tak blízko a jeho podmienky sú najmenej nepriaznivé. Je tiež jasné, že navzdory starým sci-fi v realite treba teleso, na ktoré chceme vkročiť, predtým čo najlepšie preskúmať bezpečnými robotmi. Ale aj napriek tomu, že som si vedomá všetkých týchto faktov, mi nedá vracať sa dookola k otázke? Prečo Mars? Prečo ten otrepaný Mars? Prečo si taká nudná červená guľa zasluhuje rádovo viac pozornosti než zvyšok Slnečnej sústavy (s výnimkou Zeme, prirodzene)?

    Osobne mi Mars nikdy nepripadal ako natoľko zaujímavá planéta, aby si zaslúžila rozruch, ktorý budí. Hlavný pôvod rozruchu okolo neho spočíva v jeho relatívnej blízkosti k Zemi (hoci Venuša sa dostáva ešte bližšie). Keby obiehal v Kuiperovom páse, už v princípe by pre nás nemohol byť taký zaujímavý. Červená guľa sa stala celeberitou vďaka šťastiu. Ale ja som nikdy nemala rada celebrity, ktoré boli celebritami vďaka šťastiu. Z toho pramení aj moja určitá slabá averzia voči Marsu. Viac zvedavá som na tajomnejšie telesá Slnečnej sústavy, ktoré zostali tajomnejšími kvôli horším podmienkam na prieskum.

    Niežeby som nefandila pilotovanej výprave k Marsu (teda, v prípade, že nebude súčasťou zvrátenej reality show…). Ale robotický výskum Marsu ma skrátka príliš neberie. Letelo naň toho viac než si pamätám a viac než ma zaujíma. Radšej mám sólové misie k menej, ideálne vôbec preskúmaným telesám. Joviálne planéty, Pluto, kométy. Z terestrických planét u mňa vedie Venuša.

Zanechte komentář