Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)

Uběhlo přesně 10 080 minut od vydání minulého Kosmotýdeníku a je tu pro vás díl další, který rekapituluje dění právě uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start rakety Vega s velmi zajímavými satelity. Necháme se navnadit prosakujícími informacemi z chystané konference v Mexiku, kde by měly být odhaleny plány SpaceX na osídlení Marsu. To a mnohem více vás čeká v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

Vega vynesla pět satelitů

Šestnáctého září vynesla evropská raketa na tuhé pohonné látky Vega pětici zajímavých satelitů. Abychom byli přesní, jedná se o jeden satelit PeruSat-1 a čtveřici identických satelitů Terra Bella, jejichž získaná data bude využívat společnost Google například pro mapování světa a pořizování videí s vysokým rozlišením přímo z vesmíru.

Vypouštění satelitů Terra Bella z posledního stupně rakety Vega

Vypouštění satelitů Terra Bella z posledního stupně rakety Vega
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Dříve, než se podíváme na vynesený náklad, odbočíme k raketě. Jelikož první start tohoto lehkotonážního nosiče Evropské kosmické agentury proběhl teprve v roce 2012, jedná se stále ještě o relativně nový systém. Aktuální start byl již sedmým startem nosiče celkově a zároveň i sedmým úspěšným. 30 metrů vysoká raketa využívá v prvním stupni vážícím bezmála 100 tun tuhé pohonné látky. Stupeň hoří 110 sekund. Druhý a třetí stupeň využívá také tuhé pohonné látky. Čtvrtý stupeň již využívá kapalná paliva a je určen pro přesné navedení nákladu na oběžnou dráhu. V posledním případě dokonce na dvě rozdílné dráhy. Celková nosnost rakety je až 2 200 kilogramů. Preferované dráhy jsou nízká oběžná dráha a dráha polární, na kterou směřoval i poslední start.

Pojďme se podívat na náklad. Začneme tou pro někoho možná zajímavější částí. Čtveřice satelitů Terra Bella, které jsou pojmenovány po postavách ze Star Wars (C3PO, R2D2, Luke a Leia) mají za úkol pořizovat snímky a videa z oběžné dráhy. Říkáte si, co je na tom tak zajímavého, to dnes dělá každý. Ano, ale společnost vlastněná nyní Googlem je první soukromou firmou, která má ve vesmíru tak rozsáhlý systém pro pořizování snímků s vysokým rozlišením. Zároveň po tomto startu drží prvenství v nejrozsáhlejší konstelaci soukromých satelitů dneška. S posledními čtyřmi vypuštěnými jich má nyní aktivních šest. Je to také jedna z pouhých pěti společností světa, která má povolení pro pořizování snímků z vesmíru s tak vysokým rozlišením. Navíc ještě pořizuje jako první soukromý objekt videa s vysokým rozlišením, které pak hned posílá na Zemi.

Příprava jednoho ze satelitů Terra Bella

Příprava jednoho ze satelitů Terra Bella
Zdroj: https://cdn.theatlantic.com/

Za nápadem vytvořit síť levných, lehkých a výkonných snímkovacích satelitů stojí čtveřice studentů ze Stanfordské univerzity, kteří na tomto nápadu začali pracovat v roce 2009. Založili společnost SkySat a jejich snažení vyústilo až k jejich zakoupení společností Google. Mají za sebou už tři testovací vyslané satelity a čtveřice nových satelitů je první plně provozní letka. První satelit vyslali na raketě Dněpr v roce 2013, ten měl nižší rozlišení a vyšší váhu. Druhý satelit letěl v roce 2014 na raketě Sojuz 2-1B, třetí exemplář, který již byl vybaven i pohonným systémem letěl minulý rok na indické raketě PSLV-XL. A konečně letos letěly čtyři plně funkční exempláře. Společně s letošním rokem přišlo i přejmenování společnosti na Terra Bella.

Čtveřice satelitů Terra Bella

Čtveřice satelitů Terra Bella
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Každý ze čtveřice nyní vypuštěných satelitů váží 110 kilogramů a je vybaven malým teleskopem o ohniskové vzdálenosti 3,6 metru. Dalekohled je osazen trojicí 5,5 megapixelových CMOS čipů. Ty dokáží pořizovat obraz ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Výsledné snímky mohou mít rozlišení až 90 cm/px a jejich vyšších podrobností se dá dosáhnout díky nižší orbitě, která je nyní ve výšce 450 km na polární oběžné dráze. Specialitou je pak schopnost pořizovat sekvence třiceti snímků za sekundu ve Full HD rozlišení a tím vytvářet videa. Pro přenos dat pak slouží X-band anténa s přenosovou rychlostí až 480 Mbit/s. Další technickou zajímavostí je pohonný systém, který nevyužívá k životnímu prostředí nepříznivý hydrazin, ale kapalné palivo H4N4O4, které bylo vyvinuto ve Švédsku a které je výkonnější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí při své výrobě.

Získané snímky a videa by pak společnost ráda poskytovala vědeckým institucím a soukromým firmám, které z nich pak mohou sledovat změny na svých sledovaných územích a to s přísunem stále aktuálních dat. Letka všech satelitů by se měla dále rozrůstat, aby mohla být pokryta co nejrozsáhlejší část povrchu planety.

Druhý satelit, který raketa Vega vynesla, byl peruánský snímkovací satelit PeruSat-1. Satelit, který vyrobil evropský Airbus, využije ministerstvo obrany Peru pro pozorování jejich státu v době přírodních katastrof, mapování hranic, odhalování nelegálního transportu drog do země a mapování nelegální těžby lesa. Satelit váží 430 kg a je umístěn ve výšce 675 km nad Zemí.

PeruSat-1

PeruSat-1
Zdroj: http://space.skyrocket.de/

Kosmický přehled týdne:

Elon Musk na svém twitteru napsal tento status. Říká v něm v podstatě, že připravovaný Mars Colonial Transporter bude muset získat nové jméno, jelikož systém bude schopný létat i jinam, než jen k Marsu. Připomeňme, že systém MCT by měl být odhalen na blížící se konferenci v Mexiku, kde se Musk chystá odhalit plány na budoucí osídlení Marsu. Elon Musk na konferenci IAC vystoupí 27. září a mnozí se již nemohou dočkat. Po změně názvu nese nyní jeho blok název Making humans a multiplanetary species.

EDIT: Podle aktuálního tweetu se Elon Musk vyjádřil, že by se systém mohl nově jmenovat ITS – Interplanetary Transport System. Jak moc vážně je tento návrh míněn se pravděpodobně dozvíme zmíněného 27. září.

Čína úspěšně vypustila svoji druhou orbitální stanici Tiangong-2. Podrobně jsme o ní psali v článku, který naleznete v přehledu z Kosmonautixu níže. Na úspěšně vypuštění stanice se můžete podívat v přiloženém videu.

Již v pátek ve 20:30 SELČ měla odstartovat raketa Atlas 5 se snímkovacím satelitem  WorldView-4, ale start byl nakonec z technických důvodů zrušen a přesunut na sobotu. Technici však na vyřešení problému potřebovali více času a start se posunul na dnešek, čas je stále stejný, tedy 20:30 SELČ. Živě můžete start sledovat například zde. [edit: tak nakonec se neletí ani v neděli kvůli požárům. Přesun startu na 26. 9.]

Jednou z velmi pravděpodobných misí pro novou americkou loď NASA Orion je mise ARM. Během této výpravy se uskuteční nejdříve start družice, která přiletí k asteroidu, kde odebere správně velký kus z povrchu a dopraví jej na orbitální dráhu kolem Měsíce. Poté odstartuje pilotovaná loď Orion a s posádkou se připojí k satelitu s odebraným materiálem, ze kterého posádka odebere vzorky a dopraví je na Zemi. Nové video k této misi to hezky rekapituluje.

Vypuštění ruského modulu Nauka se možná opět odloží. Aktuálně se start posunul na konec roku 2017, ale reálně hrozí přesunutí na rok následující. Vzhledem k tomu, že ruská strana připravuje snížení své aktivní posádky na stanici ze tří na dva z důvodu nízkého využití jednotlivých členů, bude tento stav trvat až do doby, než se připojí Nauka jako hlavní ruský vědecký modul. Až se tak stane, posádka se opět zvýší na tři Rusy. Připomeňme, že poté, co budou létat na stanici soukromé pilotované lodě, bude na americké straně naopak zvýšen počet členů na čtyři, protože naopak na této straně mají astronauti práce dostatek a pomoc bude vítaná.

Přehled z Kosmonautixu:

Plných 168 hodin sledovala redakce Kosmonautixu další uplynulý týden a dodávala vám aktuální a zajímavé články z kosmonautiky. Pojďme se podívat, co tento týden přinesl. Ještě v neděli jsme se podívali, jak nový exemplář malého soukromého raketoplánu od Virgin Galactics poprvé úspěšně vzlétl. Cestovat po okolním prostoru pomocí gravitačních praků je dobrý způsob, jak se dostat daleko za málo paliva. Podívejte se na druhý díl, který vás provede touto technikou. Hubbleův kosmický dalekohled nelení a dál pilně pracuje. Nyní například nahlédl do hvězdné porodnice. Desátý a závěrečný díl seriálu o největší jedno modulové stanici Skylab byl zakončen rekapitulací jejích posledních dnů na orbitě. Jak dlouho nepoletí Falcony po poslední havárii? Při troše štěstí, bychom se startu mohli dočkat ještě letos. Firma Blue Origin představila plány na jejich novou raketu New Glenn. Velký stroj by měl být větší a výkonnější, než Falcon Heavy. Izrael překvapil nečekaným vypuštěním družice a ta měla po startu hned problémy. Ruský léty ověřený raketový dříč Proton by se možná mohl dočkat úprav a více verzí. Zřejmě nejočekávanější událost uplynulého týdne bylo vypuštění nové čínské orbitální stanice Tiangong-2. Můžete se podívat na záznam startu a posléze na článek, který novou stanici rozebírá. Sonda Rosetta je už na samém konci své mise, na povrchu komety by měla přistát již za deset dní. Podívejme se na hudební odkaz, který po ní zůstane. Sondy Cassini a Juno nám nyní přinesly zajímavé snímky pólů plynných obrů, kolem kterých obíhají.

Snímek týdne:

Snímkem týdne bude tentokrát infografika, kterou vydala společnost Blue Origin. Naši čtenáři o ní již četli a vy, kteří jste tak ještě neučinili, doporučuji tento článek. Jedná se o porovnání nově připravované rakety New Glenn, která by měla být opravdu velká. Velkolepé plány soukromých společností už nyní, jen existencí těchto plánů, způsobují, že se kosmonautika stává zase trochu zajímavá i pro širší veřejnost.

New Glenn

New Glenn
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Fascinující video z posledního statického testu pětisegmentového urychlovacího motoru, který bude ve dvojici pohánět raketu SLS, získává právě statut videa týdne. Na zpomaleném záběru je vidět, jak při zážehu došlo k destrukci zátky motoru a následnému průniku prvních spalin. Motory si svoji letovou premiéru odbudou při prvním startu rakety SLS v roce 2018, při kterém pošlou na misi EM-2 ještě nepilotovanou loď Orion na oblet Měsíce.

Rubrika video týdne už na svém začátku predikovala, že může přinést i více videí. Dnes tomu tak bude. Náš šéfredaktor a zakladatel Kosmonautixu Dušan Majer je na velmi zajímavé cestě po Spojených státech. A protože by byla škoda nezprostředkovat jeho zážitky k nám do České republiky, natáčí každý den díl seriálu Cesta do budoucnosti. Hned v prvním díle jsme tak získali jedinečnou možnost vidět vystavený první stupeň Falconu 9, který jako první úspěšně přistál. Druhý díl nás vzal k Vandenbergově kosmodromu a na obhlídku blízkého města.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/09/16/vega-rocket-hauls-up-quintet-of-earth-observation-satellites/
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/perusat-1.htm
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/skysat-3.htm
https://terrabella.google.com/?s=about-us&c=about-satellites

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/perusat-1__2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/skysats.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/skysat_sep-1.jpg
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/cache/2016/09/9-15-2016-vv07liftoff-hp2/1278253939.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CsKBCT2WIAAFHSi.jpg:orig
http://pix.avaxnews.com/avaxnews/5c/b7/0003b75c_medium.jpeg

Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.), 2.5 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 2 078 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (23 votes cast)
(Visited 2 078 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


30 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)”

  1. vh napsal:

    Včera dopoledne Roskosmos zveřejnil informaci, že se z blíže nespecifikovaných technických příčin odkládá start Sojuz MS-02
    původně plánováno na 23.9.). Nové datum bude oznámeno později.

    • Lukáš Houška napsal:

      Děkuji za doplnění. 🙂

      • Luděk napsal:

        Nový termín startu Sojuzu MS-02 je 1. listopadu s lodí, která měla být použita jako Sojuz MS-03. Let posádky Sojuzu MS-03 je zatím bez přesného termínu, je možné, že dojde ke skluzu do začátku r. 2017.

        • Luděk napsal:

          Ještě mne v té souvislosti napadlo, že asi bude muset být prodloužen let Sojuzu MS-01, protože podle původních plánů měli přistát 30. října a tím pádem by ISS na 2-4 dny zcela osiřela. No uvidíme. Dobré to rozhodně není – skluzy Kounotori, Dragona, Cygnusu a teď i Sojuzu.

  2. Spytihněv napsal:

    Díky za nový Kosmotýdeník. Zvlášť video k ARM potěšilo. Jak je v poslední době dobrým zvykem, dá se na to koukat jako na krátký film. Do pilotovaného finále uplyne sice ještě hodně vody, ale do té doby se odehraje nekolik dílčích věcí, na které se taky velmi těším.

    • Lukáš Houška napsal:

      Rádo se stalo. Ano, mise ARM vypadá velmi zajímavě a činí se kroky k její realizaci. Bude zajímavé jí sledovat. Jen odběr tak velkého kusu asteroidu bude zajímavou výzvou.

      • Racek napsal:

        No, napínavé to jistě bude, akorát zrovna tohle by celé svedl i automat, a jistě mnohem levněji. Vlastně, ti kosmonauti jsou tam v této operaci trochu navíc. Ten let na oběžnou dráhu Měsíce mi připadá zbytečný, snad jen jako zkouška techniky. Ale prosím, je to jejich program.

        • Vojta napsal:

          Nejen zkouška techniky, ale i lidských schopností. Jako bonus bude přece jen práce školeného geologa přece jen o trochu kvalitativně lepší, než šťourání se v šutru na dálku. Hlavně škoda, že už nelétají raketoplány. Rozumně velký šutr by mohl převzít od sondy na zemské orbitě, uložit ho v nákladovém prostoru a přivézt na dolů k mnohem důkladnějšímu prozkoumání.

        • Spytihněv napsal:

          Výzkum vesmíru nelze v současné době ještě poměřovat účelností. Zatím se lidstvo jen rozkoukává. Až zvládneme meziplanetární pilotované lety jako běžnou věc a třeba těžba na mimozemských tělesech se bude vyplácet, pak může nastoupit podnikání, kdy si každý bude dávat pozor na návratnost.

          Ale v případě ARM vůbec nejde primárně o vzorek z toho vzorku dopraveného k Měsíci. To je jen druhotný efekt. Hlavní je ten pilotovaný let k Měsíci, kdy si lidé vyzkouší novou technologii a konečně dokážou po dlouhé době něco více, než se jen tak plácat kousek nad Zemí. Někde se začít musí. Pokud to půjde podle plánu, tak by se mělo jednat už o druhou pilotovanou expedici v Orionu k Měsíci, tak snad to bude nějak pokračovat v tomto duchu a neskončí to tak, že bychom se po chvilkovém nadšení opět trapně vrátili k pobytu pouze na LEO.

      • Jiří Hošek napsal:

        Racek:
        Mise ARM nikdy neměla jednoznačnou podporu Kongresu. Aktuální stav je, že senátní návrh autorizačního zákona pro NASA si všímá nedávného (červenec 2016) oznámení o zvýšení nákladů robotické části mise ARM v rámci přezkumu KDP-B z 1,25 mld USD na 1,4 mld USD a odkladu startu z roku 2020 na rok 2021. Předkladatelé návrhu zákona (z obou politických stran) z toho nejsou nadšeni, a proto jejich společný návrh obsahuje nařídit NASA vypracování studie alternativních konceptů v termínu do 180 dnů od přijetí zákona. Zdá se, že solárně elektrický pohon se jim líbí, ale zbytek ARM ne.
        viz od strany 35 dole do strany 39:
        https://www.commerce.senate.gov/public/_cache/files/f9467082-5e29-4a91-84f2-ace2bdbf7b48/902B6E41BE19BF614D5DEDD888529A34.nasa-bill.pdf

        • Racek napsal:

          Díky, myslím že to velmi ilustruje celou situaci. Ono je to vůbec těžké,se rozhodnout kam to dát, že. Nápady ba byly, jenom jsou obvykle moc drahé nebo k nim není připravena technologie či logistika. Jo, takhle spolupráce, to by hodně vyřešilo, že ano. Už to vypadalo nadějně, no a zase hraje každý na svém písečku.

          Ten odkaz je zajímavý, problém hodně osvětluje, snažím se to pochopit.

  3. Petr Hájek napsal:

    Děkuji za odkaz na druhý díl “cestopisu“ pana Dušana ,marně jsem stále sledoval stream i kosmonautix a netrpelivě očekával pokračování. Nešlo by aktuální odkaz vždy uvést jako miničlánek ,který jistě nikdo nepřehlédne. Dušanovi ohromě závidím a přeji mnoho zážitků o které se jistě podělí.

  4. Miroslav Uhlíř napsal:

    Je vůbec na trhu dostatek nákladu pro New Glenn?

    • Lukáš Houška napsal:

      Vzhledem k neexistenci podobných nosičů na současném trhu by aktuální odpověď zněla ne. Ale v kosmonautice stejně jako v jakékoli jiné činnosti musíme myslet do budoucnosti. Agentury chystají základnu u Měsíce, pro poslání kosmických zásobovacích, nebo pilotovaných lodí k Měsíci budou třeba výkonné rakety, stejně tak pro poslání jednotlivých modulů a výsadkových strojů. Navíc se do budoucna jeví pravděpodobné, že se lidstvo bude ve větší míře soustředit na Mars. V takovém případě se využití pro podobně silné rakety pravděpodobně najde.

      • Vojta napsal:

        Uvidíme, uvidíme. Zatím jediný náklad, který má alespoň jméno a potřeboval by tak velkou raketu (větší než Falcon Heavy), je BA 2100. Dále je možné participovat na marsovské expedici (vynesení přeletového nebo přistávacího modulu). Předpokládám také, že s vypuštěním a uvedením do provozu JWST začnou pomalu projekční práce na jeho nástupci a existence tak velké rakety konstruktérům trochu povolí opratě. Co se vymyslí dál, těžko říct.

  5. Michal B. napsal:

    Budete mít psaný přenos z konference SpaceX?

  6. Rudolf Šíma napsal:

    Díky za další nedělní čtení. Panu Majerovi přeji ještě hodně podobných zážitků. Mrzí mne, že mu nevyšel start Atlasu, ale když už nevyšel, tak ať ho ještě trochu posunou, letím do LA za necelé dva týdny. A teď už i s informací o místě, odkud je možné start sledovat. 🙂 Závidím vaší generaci dobu kterou žijete.

  7. fool napsal:

    Diky za cely web, který denodene navstevuji!
    Nebylo by něco konkretnejsiho k tomu palivu H4N4O4? Co to je, jaké to má okyslicovadlo atd? Ještě jsem o něm neslyšel

    • Vojta napsal:

      To by chtělo nějakého chemika, kterým nejsem. Co se mi povedlo najít, tak čistý H4N4O4 (amonium dinitramid česky nejspíš dinitroamid amonný) se používal jako okysličovadlo pevných raketových paliv už od sedmdesátých let v Sovětském svazu. Švédy napadlo tuto látku rozpustit v roztoku vody a metanolu a tím vytvořit jednosložkové palivo. Výkonově by mělo být o trochu lepší než jednosložkový hydrazin a i když je také jedovaté, není to tak hrozné.
      https://en.wikipedia.org/wiki/Ammonium_dinitramide
      Více vědecký článek, kterému už moc nerozumím zde:
      http://www.intechopen.com/download/pdf/13473

    • Lukáš Houška napsal:

      Odpověď už zazněla. Nechtěl jsme se úplně pouštět do chemie, protože to není nic, čemu bych dobře rozuměl, na toto téma tu máme Dugiho. Nicméně jak už bylo napsáno jde o dinitroamid amonný a jeho historii vzniku popsal předchozí komentář. Má být nejenže krapet příjemnější k životnímu prostředí, než hydrazin, ale má se prý i lépe skladovat, být o něco levnější jeho výroba a o něco účinnější. Lidé z Terra Bella ho označují za zelené palivo, ale jak už zaznělo, je to poněkud přehnané označení.

    • kolemjdoucí napsal:

      To palivo je na bázi NH4N(NO2)2, tedy Ammonium dinitramide (ADN).
      Jako jednosložkové kapalné palivo byla tato sloučenina testována v různých rozpouštědlech (např. směs vody a metanolu, směs vody a glycerolu, a dalších).
      Jedna z nich označovaná FLP-106 má velmi podobné vlastnosti jako užívaný hydrazin (včetně skladovací teploty, tj. >2~C), takže je možná záměna bez větších konstrukčních úprav palivového systému.
      Jeho výhodou je o něco větší specifický impulz (259s, o proti 230s u hydrazinu), ale nevýhodou o dost vyšší teplota ve spalovací komoře (1880°C, o proti 1120°C u hydrazinu), a potřeba jiného zapalovače.
      V roce 2010 Swedish Space Corporation (SSC) takové palivo testovala na satelitu Prisma (dvojice Mango a Tango).

Zanechte komentář