Dočkáme se odlehčených Protonů?

Společnost International Launch Services (ILS), která zajišťuje koordinaci mezi ruskými výrobci kosmických raket a zahraničními zákazníky, začíná uvažovat o možnosti modifikace rakety Proton. V tom ji podporuje i výrobní závod Chruničev, přičemž výsledkem by mělo být snížení nákladů při vypouštění středně těžkých a lehkých komerčních telekomunikačních družic, které míří na geostacionární dráhu.

Obě zvažované verze vychází ze současné podoby rakety Proton-M, jen určitým způsobem zmenšují existující strukturu nosiče, který létá v 3+1 stupňové konfiguraci. Výsledkem by měla být 2+1 stupňová konfigurace, přičemž firma International Launch Services očekává, že střední verze Protonu by mohla poprvé startovat v roce 2018 a lehká varianta by mohla následovat o rok později.

Je zřejmé, že se ILS snaží rozšířit svou produktovou řadu, která cílí na vynášení nákladů na geostacionární dráhu. Nové verze Protonu by měly být levné, což je na současném trhu s nosnými raketami stále důležitější faktor. Pokud chce ILS udržet svou pozici na trhu, musí na tyto změny reagovat.

Vývojové varianty rakety Proton

Vývojové varianty rakety Proton
Zdroj: http://www.roscosmos.ru/
Překlad: Autor

Varianta Proton Medium by měla využívat téměř stejný první stupeň, jaký najdeme na současné verzi Proton-M, rozdíl bude pouze v lehce protažených nádržích, přičemž dojde k zachování šesti motorů RD-275M. Jako druhý stupeň se použije třetí stupeň z Protonu-M, u kterého se trochu protáhne délka. O pohon se bude starat motor RD-0213, který létá na třetím stupni Proton-M.

Verze Proton Light bude mít také lehce protažený první stupeň, ale místo šesti bude disponovat pouze čtyřmi motory a čtyřmi externími nádržemi. V horní části stupně by se měla nacházet ještě dodatečná palivová nádrž. Druhý stupeň má být identický s variantou Proton Medium. Nad druhými stupni obou verzí by se pak měl usadit horní stupeň Briz-M doplněný o čtyřmetrový aerodynamický kryt s nákladem. Ani Briz-M ani kryt se měnit nebudou a použijí se v současné variantě.

Aktuálně používaný Proton-M dokáže na dráhu přechodovou ke geostacionární dopravit 6 300 kilogramů nákladu, přičemž satelit pak musí disponovat nádržemi pro změnu rychlosti 1500 m/s k dosažení finální kruhové dráhy. Proton Medium by měl na tuto dráhu dopravit okolo pěti tun nákladu a Proton Light zhruba 3,6 tuny. Pokud bychom se bavili o umístění nákladu přímo na geostacionární dráhu, tak současný Proton-M zvládne 3300 kg, Proton Medium by měl zvládat 2200 kilogramů a Proton Light 1450 kg.

Proton Medium a Proton Light

Proton Medium a Proton Light
Zdroj: spaceflight101.com

Díky těmto výkonům by se Proton Medium a Light dostaly do mezírky na trhu a efektivně by pokryly rozpětí tří až pětitunových družic. Tento trh je momentálně závislý na raketě Ariane 5, která tyto lehčí družice vynáší jako doplňky k jiným nákladům. Nevýhodou je, že se musí často dlouho čekat na vhodný satelit ke spárování. Tuto kategorii družic vynáší i rakety Falcon 9, přičemž do tohoto spektra můžeme zařadit téměř všechny satelity s elektrickými a hybridními pohony, s pomocí kterých dosahují geostacionární dráhy.

Verze Proton Medium a Light by měly startovat z Bajkonuru, konkrétně z rampy 81/24 a jejich nasazení si vyžádá určité úpravy na pozemní infrastruktuře včetně vztyčovacího mechanismu, který si bude muset poradit s menšími rozměry nosičů. Závod Chruiničev už vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že obě nově chystané verze budou vyvinuty exkluzivně pro společnost ILS. Ruská vláda prý s nimi pro své náklady (navigační systém Glonass, armádní družice a podobně) nepočítá a chce dále používat aktuálně provozovanou třístupňovou verzi Proton-M.

Firma ILS už vydala i tiskovou zprávu, ve které její prezident Kirk Pysher uvádí, že obě verze Protonu byly vyvíjeny společně se zákazníky ILS s cílem najít optimální cenu startu. „Naši zákazníci dali najevo, že chtějí těžit z odkazu nosiče Proton Breeze-M, ale zároveň potřebují flexibilitu a cenové výhody. Všechno se musí spojit s výkony rakety a aktuálními požadavky na družice,“ uvádí Pysher.

Proton-M

Proton-M
Zdroj: spaceflight101.com

Velkou výhodou bude využívání již existujících výrobních technik, což umožní využít provozní efektivnost – není potřeba budovat nové výrobní linky. To ostatně potvrzuje i závod Chruničev, podle kterého by se úspory nákladů měly jednoznačně projevit i na cenách pro koncové zákazníky. Plánování obou nových verzí probíhá v tichosti už více než rok. Předtím, než ILS a Chruničev oznámili své plány tu byly jen nepřímé náznaky – třeba v červnu se o této možnosti zmínil ředitel Roskosmosu Igor Komarov.

Ačkoliv se ILS nechce vyjadřovat ke změnám cen u nových raket, podle vyjádření z Chruničeva by se mohlo jednat o úsporu kolem 25% nákladů na raketu Proton-M. Tím by se nové verze dostaly na úroveň Falconu 9 – jak nosností tak i cenou. Tím, že vzniknou dvě nové verze Protonů ještě neznamená, že by tradiční Proton-M přestal létat. Firma ILS s tímto nosičem stále počítá a nabízí ji svým zákazníkům. Podle vyjádření společnosti jsou stále volné sloty pro starty v roce 2017.

Běžně uplyne od podpisu smlouvy do startu 18 měsíců, přičemž tato doba se může zkrátit až na polovinu, pokud na Protonu již startovala družice z této řady. ILS se touto možností snaží nalákat provozovatele, kteří vyrábí své družice ve velkých sériích, přičemž se dá očekávat, že vydělá na současné vynucené odstávce největšího konkurenta – rakety Falcon 9.

Kosmické lety jsou ale složité a i Protony jsou momentálně uzemněné kvůli vyšetřování anomálie z červnového startu s družicí Intelsat 31. Tehdy jeden ze čtyř motorů na druhém stupni zhasnul předčasně, takže třetí stupeň a Briz-M tak musely dohánět vzniklou ztrátu. Horní stupeň nakonec dopravil náklad na požadovanou dráhu, ale experti chtějí vyšetřit příčinu neobvyklého chování nosiče. Zatím se zdá, že by se Protony mohly vrátit do služby na přelomu října a listopadu, kdy se má vynášet družice pro ruské vládní síly a 23. listopadu by měl následovat komunikační satelit EchoStar-21, jehož start zastřešuje ILS.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://www.roscosmos.ru/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/09/5423963872-2.jpg
http://www.roscosmos.ru/media/img/foto/proton_lait.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/09/Proton_Variants-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/09/5368056428.jpg

Dočkáme se odlehčených Protonů?, 2.4 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 2 641 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (28 votes cast)
(Visited 2 641 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


50 komentářů ke článku “Dočkáme se odlehčených Protonů?”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Tentokrát jejich plánům docela věřím a zdají se mi reálné. Moc ale nechápu to, co nakousl Vojta v jednom z minulých článků. Proč nedokončí Angaru? Raketu od začátku koncipovanou jako stavebnici. Je tam snad nějaký problém se ztrátou dodávek z Ukrajiny? Nebo je to o výrobních kapacitách jednotlivých fabrik? Nebo rakety využívají konkurenční společnosti? Nemám o nich přehled. Díky místním znalcům za případné odpovědi a díky za článek.

    • gg napsal:

      To bude asi tou konkurencí. Jinak by asi nebyl důvod nepoužít moderní Sojuz 2, ale ten ILS neprovozuje – komerčně ho nabízí Arianespace.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Dík za reakci. Sojuz se vyrábí a je to nevariabilní střední nosič. Angara by pokryla širší část váhového spektra vynášených nákladů. No, pokryje ho „jedovatý“ Proton. Alespoň se můžu těšit na jeho starty, vždycky se mi líbily, i s tím vzrušením, že může skončit za plotem. Asi jsem trochu pyroman. 🙂

        • gg napsal:

          Angara se mi v praxi nejeví o nic víc variabilní. Myslím, že Angaru 1 v téhle úvaze můžeme směle ignorovat. A způsob, jakým A5 pokryje víc, je stejný, jako u současného Protonu: pokud máte mělko do kapsy, můžete na ni dát míň nákladu. 😀

        • Rudolf Šíma napsal:

          Přiznám se, že jsem to úplně „nepobral“. Předpokládal jsem, že se bavíme o celé řadě nosičů Angara (i o těch ještě neletěných variantách). „Pláčeme“ tu nad celou řadou. Ty zatím letěné varianty mají své substituty, to je jasné.

        • gg napsal:

          Kdyby A3 byla jistá věc, dala by se asi Angara brát jako „správně modulární“. Ale rozdíl mezi A5 a A1 mi přijde až příliš veliký. To je tak maximálně na zlevnění výroby A1 využitím části A5, ale A1 bude zřejmě sloužit k úplně jiným účelům, a ne k posílání o něco lehčích, účelem jinak totožných satelitů do týchž lokací.

        • Vojta napsal:

          No, já počítal nejen s A3, ale i s A7. Asi jsem nenapravitelný optimista. Pravda, jen A1 a A5 by nebylo nic extra.
          Trochu podezírám Rusy, že oba testovací starty Angary byly jen takové horkou jehlou ušité pokusy, aby se pro vedení rychle něco ukázalo a nebyl průšvih (ta nestandardní A1.2PP mluví celkem jasnou řečí). Vzhledem k tomu, jak se to táhne, tam budou asi kromě finančních i nějaké technické obtíže. Ohlášení nových verzí Protonu tomu také napovídá. Škoda.

        • maro napsal:

          Vojta. Tipuju, že Angara je spíš takový malý trumf v kapse, kdyby zase začal Kazachstán trochu víc natahovat ruku. Pokud je proti Protonu dvakrát tak drahá, tak nemá ekonomické opodstatnění. Ale problémy s Bajkonurem můžou ten Proton zase prodražit a Angara se pak pro takovou situaci může hodit jako snadný plán B. A Kazachstán to ví taky.

    • vh napsal:

      Jde o 3 související problémy:
      – nároky (požadavky) na státní rozpočet
      rozpočet na kosmonautiku je silně krácen (na příští 3 roky
      ještě není schválen). Pro Angaru jsou požadavky veliké,
      jenom vybudování vypouštěcího komplexu na Vostočném spolkne
      množství peněz;
      nové Protony nemají skoro žádné nároky na státní rozpočet
      (Chruničevo část zaplatí ze svého, na část si půjčí).
      – čas uvedení do běžného (komerčního) provozu
      stavba na Vostočném pro Angaru je v projekční části, příští rok
      (budou-li peníze) by měl být vypsán konkurs na dodavatele
      (Specstroj?),závod na výrobu raket se buduje v Omsku, 3.stupeň
      by se měl dělat v Moskvě;
      nové Protony se budou vypouštět ze stejného komplexu jako Proton M
      (stavební a technické úpravy minimální) a rakety se skládat z již
      vyzkoušených částí.
      – cena pro zákazníky
      cena startu Angary je v současné době 1,5 až 2x vyšší než Proton M,
      předpokládá se, že pokud Angary pokryjí 60% trhu, mohla by
      v průběhu 20. let klesnout cena vynášeného kg nákladu o 20-30% níž,
      než cena obdobných zahraničních raket.
      Viz http://www.roscosmos.ru/22482/ a http://www.roscosmos.ru/22601/
      Zkrátka: zatím, co Protony vypadají zcela reálně, Angary se mi zdají
      více jako přání (nebo aspoň běh na dlouhé trati).

      • Vojta napsal:

        No jo, no. Je to o penězích. V takovém případě se často začne přebudovávat zastaralé řešení, než aby se dotáhlo nové a perspektivnější. Znám to i z jiných oblastí a nikdy to k ničemu dobrému nevedlo.
        Obávám se, že až se Angara opravdu dostane do komerčního provozu, tak bude zastaralá a „obdobné zahraniční rakety“ budou nabízet znovupoužitelnost prvních stupňů nebo aspoň jejich motorů a tím pádem ještě nižší cenu.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Díky moc za obsáhlé vysvětlení, zní mi to reálně. Smekám před Vaším přehledem. Moji první myšlenkovou reakci už vystihl Vojta, ve 20. letech bude ostatní svět už jinde a konkurence bude možná asi jen díky nízkému kursu rublu.

        • asdf napsal:

          Já mám dojem, že Rusové jsou schopní cenově konkurovat právě tím, že neusttále recyklují desítky let starou, ale zároveň prověřenou technologii, čímž nemusí promítat do ceny náklady na vývoj, nové výrobní zařízení a pod. I když ona i ta spolehlivost je u Protonu poslední dobou na štíru, ačkoliv je to dne služebně jedna z nejstarších raket v provozu.

        • maro napsal:

          asdf: Posledních 8 letů bylo úspěšných, takže teď by podle protonovské „tradice“ měla přijít jedna havárka. Ale třeba šli opravdu víc do sebe. Uvidíme.

  2. dolph1888 napsal:

    Zdá se, že místo abych se dožil návratu na Měsíc, případně pilotovaného letu k Marsu, tak se dožiji planety „zalepené“ satelity (každý stát bude mít svůj navigační systém, sledovací systém, anti-teroristický systém, eko-sledovací systém …). Následovat budou zřejmě nosiče s palubními vysavači – odpad). Mnohem raději bych než o lehkých variantách raket, slyšel že x-tý start Eněrgije v nejtěžší modifikaci proběhl přesně jak měl (v případě NASA SLS, kde očekávám problémy s dlouhými SRB). Když jsou peníze na Afghánistán, Irák, Sýrii, Libyi vývoj a dozbrojování, nevěřím, že těch několik desítek mld. $ by se někde nenašlo. Sama EU nabízí Turkovi mld. € na zadržení ek. migrantů (chystá se zdvojnásobení rozpočtu), což jsou desítky % z takové částky, sama ESA by mohla za spolupráce s Ruskem disponovat takovým nosičem. U Energije se na konstrukci tolik předělávat nemusí.

    • Rudolf Šíma napsal:

      To se zase dostaneme „mimo mísu“. EU nebude přispívat na Eněrgiju (škoda), dokud se v Rusku bude pěstovat „krymnašismus“. Ten potenciál zůstane prostě nevyužit. Je to smutné, ale není to divné.

      • asdf napsal:

        Kdyby jen „krymnašismus“, ten by člověk ještě nějak zkousnul, i když to bylo už za hranou. Horší je spíš všeobecný a čím dál víc rozlézající se „západnepřítelismus“, i když ono to s tím krymnašismem taky úzce souvisí. Stejně tak Donbasseparatismem atd. 😉

        • Rudolf Šíma napsal:

          Do téhle debaty nejdu. Nechci být vytahán šéfredaktorem za uši. 🙂

        • Víťa napsal:

          Politiku na kosmonautix nepleťte

        • asdf napsal:

          Víte, ona politika bohužel s kosmonautikou velice úzce souvisí, dokonce si dovolím říct, že je to obor, v kterém politika hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Proto to prostě oddělovat nelze, ačkoliv je jistě pochopitelné, že leckdo ji nechce vidět v debatách, protože je častým střetem zájmů a flamewars. Nicméně zrovna v případě, kdy se tu diskutuje případná spolupráce ESA a Ruska na Eněrgii, je zcela na místě poznamenat, že díky současným geopolitickým směřováním a postojům Ruska taková spolupráce je vysoce nepravděpodobná.

        • maro napsal:

          Krymnašismus je na Krymu drtivou většinou obyvatel Krymu velice vítaný směr, jak už si nakonec všimli i redaktoři našeho mainstreamového média idnes.cz už v roce 1999 a napsali tehdy o tom velice výstižný článek:

          http://zpravy.idnes.cz/lide-na-krymu-poloostrove-legend-sni-o-navratu-k-rusku-p1m-/zahranicni.aspx?c=990421_233203_zahranicni_pch

          Ovšem tehdy asi o nic nešlo, tak mohli psát pravdu. Dnes podle politického zadání píšou o té samé situaci obyvatel Krymu něco v úplně opačném smyslu. I když přímo lhát, tedy že by většina obyvatel Krymu chtěla zase k Ukrajině si i tak nedovolí. Radši to tak nějak obejdou.

        • Spytihněv napsal:

          maro: No a co jako? Podstavou věci je to, že Rusko si přivlasnilo kus cizího státu bez jeho souhlasu. Tomu se říká anexe a okupace. A dokud Ukrajina tento akt neuzná za platný, bude Rusko stále okupantem. Krym je součástí Ukrajiny a přitom jsou na něm cizí vojska a ruská okupační správa. A nějaké referendum nebo jiné pseudoprávní akty jsou zcela irelevantní. Ruská vojska a ruské úřady nemají na Krymu co dělat.

        • maro napsal:

          Spytihněv: To je jen na nekonečnou diskuzi. Proto vám odpovím jen dvěma větami: Právo obyvatel toho kraje na sebeurčení, zrovna jako v Kosovu. Chtěli být pod Ruskem a ne pod Ukrajinou, tak jsou pod Ruskem a ne pod Ukrajinou.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Správně maro. Heim ins Reich. Dobrou noc všem. 🙂

        • dolph1888 napsal:

          Víťa: Dobývání vesmíru je drahá (a pro mnoho jedinců zbytná záležitost – nechápou její přínos, který nevidí hned na účtě či talíři) legrace, její směřování a výsledky jsou jednoznačně politické rozhodnutí. Politik se souhlasem lidu dá na toto odvětví peníze, jinak by nebylo možné realizovat projekt Sojuz, Apollo, Shuttle… . Když si „postěžuji“ (co také mohu v tomto případě jiného), nemíním tím vyvolat flamewar doufám, že se zde umí každý udržet ve věcné rovině. Důvod mé „stížnosti“ je ten, že jsem na moment viděl hromadu prskavek (kapesních rachejtlí) vynášejících mnoho mikrosatelitů, a já bych raději viděl části vesmírných stanic, což současným přístupem dokážeme (opět) jen velmi těžko.

        • asdf napsal:

          maro: Jj, právo na sebeurčení. Pak je tedy zajímavé, že Rusko toto právo uzmulo Čečensku a šlo ho vymobradovat… Ale tohle je už opravdu offtopic.

        • asdf napsal:

          oprava: vybombardovat

        • Víťa napsal:

          dolph, asdf: Díky za vysvětlení, k čemu je dobrá politika ve vztahu ke kosmonautice. Nicméně moje reakce se vztahovala hlavně k příspěvku přítele asdf z 13:16 (15.9.), ve kterém o kosmonautice nebylo ani slovo. Na hlásání jediných správných politických názorů jsou podle mého názoru jiné servery a za tím si stojím.

        • asdf napsal:

          Tak to se ovšem „příteli“ Víťo docela pletete 😉 Ano, v přípsěvku nebylo explicitně použito slovo „kosmonautika“, nicméně se jí velice úzce týkal, jelikož jsem narážel právě na to, že ten ruský „západnepřítelismus“ je největší ruskou (nikoliv evropskou) překážkou v nějaké rozumné spolupráci na tak finančně náročné věci, jako je znovuzprovoznění Eněrgie.

          PS. Sám pro sebe si odpovězte, jestli byste měl takhle příkré odsudky tahání politiky do diskuzí, kdy se tu v podobném duch psalo naopak o USA. Mně ale odpovídat nemusíte, o uřímnosti takové odpovědi bych stejně oprávněně pochyboval 😉

        • Víťa napsal:

          Adsf: vidím, že máte v oblibě argumentum ad personam. Toť vše.

        • asdf napsal:

          V oblibě? Ale vůbec ne, ve celé diskuzi, v které mám možná už 10 příspěvků, jsem takovou argumentaci použil jen jednou a to v tom dodatku.
          A dle mého názoru někdy takto argumentovat není vůbec na škodu, pakliže mám opodstatněné pochybnosti, že oponent nehraje čistou hru, tedy ve vašem případě jednoduše nevnímám ani tak touhu po netahání politiky do diskuzí, jako spíš problém s obsahem tj. kritikou ruské geopolitiky.

        • maro napsal:

          asdf: Žádná země se nechce dobrovolně vzdát kusu svého území. Proto to ti lidé, co se chtějí trhnout a sebeurčit, mají těžké. Prakticky záleží jen na tom, jestli jim okolní země pomohou nebo ne. Kosovanům, obyvatelům Krymu, sudetským Němcům v Československu jiné okolní země pomohly a proto se jim jejich sen vyplnil. Baskům ve Španělsku, Čečencům v Rusku, Kurdům v Turecku ovšem žádná pořádná externí pomoc nepřichází a proto je jejich „domovská“ země prostě nepustí.

        • Spytihněv napsal:

          maro: Tak teď se vlastně shodneme. Oba přirovnáváme odtržení Krymu od Ukrajiny k odtržení Sudet od Československa. Z toho logicky vyplývá přirovnámí Vladimira k Adolfovi. Ale zatímco já to vidím v negativním smyslu, vy to berete jako blahodárný krok. Nevím, jestli jste si vůbec uvědomil, co píšete nebo jen omylem odhalil svou submisivní touhu mít nad sebou silného vůdce, ale každopádně tím jen potvrzujete svou výjimečnost 🙂

        • maro napsal:

          Spytihněv: Pokud chcete přirovnávat toho, komu se podařilo pomoct těm sebeurčujícím se lidem k Hitlerovi, protože zrovna tomu Hitlerovi se to taky povedlo, tak k němu pak musíte přilepit nejen Putina, ale i Clintona, protože tomu se to zase povedlo v Kosovu, když urval kus území Srbska. Prostě je to vždycky někdo, kdo má „koule“ to udělat, že? Ale v každém případě měli ti Sudetští Němci z našeho pohledu až neskutečnou podporu zemí celé Evropy, protože byli opravdu viděni jako „chudáci, kteří musí žít v područí Československa“. A Československo bylo opravdu viděno jako jejich „žalář“.

        • Spytihněv napsal:

          Raději se věnujte kosmonautice. Sice i tam obvykle kopete za svého milovaného vůdce Vladimira, ale to lze chápat jako jednostrannou orientovanost a soustředěný zájem. I když to má samozřejmě mnoho společného s vaším světonázorem, který nejen, že nesdílím, ale je mi odporný. Raději budu číst názory pana Aloise, který je vyhraněn zas opačným směrem, což je mi nesrovnatelně bližší. To je tak vše.

          Jak psal Ladislav Stroupežnický Cimrmanovi, když ten mu neustále posílal své divadelní hry: „Nepište mi a pokud možno, nepište vůbec.“ 🙂

        • maro napsal:

          Spytihněv: No tak to vidíte. Já jsem si tady psal s asdf o jeho nových pojmech v jeho politické vsuvce a vy sám ze své iniciativy jste do toho taky hopsnul. Tak se pak nedivte, že vám odpovídám. Jak říká klasik. Kdybyste využil svou pravou chvíli mlčet, nemusel byste se pak namáhat zdlouhavým dialogem.

  3. Dan napsal:

    Jak už bylo psáno výše, tak narozdíl od 160t supernosiče jsou tohle podle mě uvěřitelné plány s možností komerčního úspěchu. Sice je takový downsizing poněkud neruský, ale konkurence je potřeba a budu se těšit na starty odlehčených Protonů. Nebudu-li teď uvažovat jejich spolehlivost a palivo, jde o opravdu krásné nosiče. (s plným vědomím, že na krásu se v této branži nehraje, ale proč by raketa nemohla být sexy…)

  4. Jaroslav Alois napsal:

    Zajímavé je, že soudobá konkurenční americká raketa Saturn 1 měla též první stupeň řešený jako svazek jednotlivých nádrží.
    Rozdíl je v tom, že to byla nouzové řešení a byla sestavena z dílů jiných nosičů – centrální nádrž Jupiter, boční nádrže Redstone a motory Thor.

  5. maro napsal:

    A tohle je to, co se mi na evolučním přístupu strašně líbí. Vždycky se ještě najde cesta, jak starou věc ještě lépe využít. A možná s tím i konstruktéři Protonu kdysi jako s možností počítali, že si budou prostě hrát s počtem zapojených válců prvního stupně kolem centrální nádrže. Najednou se ušetří celý druhý stupeň a to už je dost významná úspora. Výroba zůstane zachována. Vývoj už je dávno zaplacen. Značka ideál. Jen to toxické palivo zůstává jako hrozba. Ale Kazachstán má určitě radost, že to s tím stěhováním z Bajkonuru nebude tak horké.

  6. TCM napsal:

    Koukám,že Rusko bude za chvíli jedinou zemí používající hydrazin.

    • Rudolf Šíma napsal:

      No, to asi ne. Za hodinu startuje odpověď. 🙂

    • Janda napsal:

      A nepužívá se hydrazin (a jeho deriváty) ještě jako monopropelant v sondách různých zemí?

      • Dan napsal:

        On má výhodu ve skladovatelnosti za běžných podmínek, jiná pořádná alternativa chemického pohonu pro satelity snad ani není. Ale do Protonu tankujete nesrovnatelně víc, než do satelitů.

      • Vojta napsal:

        Na hydrazin létá všechno, co nespálí palivo během prvních několika minut maximálně jednotek hodin po startu. Třeba i všechny pilotované lodě od Sojuzu přes Starliner po Crew Dragon, který ho má navíc i jako palivo pro únikové a přistávací motory (ostatní pro tento účel používají motory na pevná paliva, které zase nejdou rozumně řídit). Bohužel skladovatelná alternativa prakticky neexistuje nebo je ještě horši než hydrazin. Problém je především s okysličovadlem – kapalným kyslíkem.
        Na rozdíl od stovek tun do Protonu se toho do Dragonu a spol tankuje maximálně pár tun. A naštěstí, pokud se hydrazin povede dokonale spálit s oxidem dusičitým (což je taky pěkný sajrajt), nikde nic neunikne, nic nehavaruje, jde o velice čisté palivo – produktem je dusík a voda.

        • gg napsal:

          Že by kapalný kyslík byl problém? Ona je to totiž docela stabilní látka.

        • Vojta napsal:

          Problém je ho udržet kapalný po delší dobu bez výkonného chladícího systému. Kritický bod má někde kolem -120 stupňů Celsia a 5 MPa. Plynný kyslík není pro raketové motory moc vhodné médium ostatně jako jakýkoliv jiný plyn. Druhá věc je, že není v žádné rozumné směsi hypergolický, ale zápalky různého typu nejsou nepřekonatelný problém pro spoustu aplikací.

        • gg napsal:

          Jaký výkonný chladící systém? Rovnovážná teplota vesmíru je kolem tří kelvinů. V dnešní době na to prakticky stačí bílý nátěr: https://www.cryogenicsociety.org/csa_highlights/cryogenic_coatings_for_deep_space/ Kdyby nebyl, asi by se musela použít distanční odrazná clona, ale i to se dá realizovat.

    • maro napsal:

      Co myslíte, že spalují motory SuperDraco kabinového raketového systému od firmy SpaceX ? Neškodný olivový olejíček? 🙂

      • TCM napsal:

        Váš lehce skarkastický komentář je zcela zbytečný. Nemluvím tu o sondách nebo lodích, ale o samotných raketách.

        • maro napsal:

          O raketách jste nenapsal ani slovo. Píšete jen o palivu a zemích, které ho používají. Proto si ani USA ani třeba Japonsko ze seznamu zemí, které používají hypergolické jedovaté sajrajty, ještě neškrtejte.

  7. kopapaka napsal:

    Ve skutečnosti „lítá“ na hydrazin třeba taková F-16 🙂
    Teda pokud přestane fungovat tlakování od hydrauliky – místo motoru pak naskakuje hydrazinová turbínka se zásobou na cca deset minut chodu.

Zanechte komentář