Výroba gigantické nádrže v jedné minutě

Časosběrná videa mají u diváků většinou velký úspěch. Dokáží totiž i z relativně nezajímavé scény udělat poutavou podívanou. A což teprve, když vznikne časosběrné video, jehož scéna je poutavá sama o sobě? O tom se přesvědčíte v dnešním článku. Přinášíme Vám minutové video, které zachycuje výrobu ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík pro centrální stupeň rakety SLS. Nejen při záběrech ze svařování, ale i z následné manipulace je na první pohled vidět, o jaký kolos se jedná. Tento dojem je ještě umocněn, pokud se v záběru objeví i lidská postava.

Rozměry nádrže na kapalný vodík jsou úctyhodné – na výšku měří 39,5 metru, což jsou téměř dvě třetiny celkové délky centrálního stupně rakety SLS, který bude 64,5 metru vysoký. Zkapalněný vodík uložený v této nádrži bude společně se zkapalněným kyslíkem tvořit palivovou směs, která nakrmí čtveřici motorů RS-25 na spodní části centrálního stupně nové americké rakety.

Abychom ale ještě uvedli všechno na pravou míru – nádrž, kterou vidíme na videu ještě není letový exemplář. Jde o nádrž, jejíž výroba je posledním testovacím krokem, který má ověřit spolehlivost výrobní linky. Hardware pro první let rakety SLS se ale už také vyrábí.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2016/03/29/23/32A6E52900000578-0-image-a-22_1459290320211.jpg

Výroba gigantické nádrže v jedné minutě, 2.5 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 1 921 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (24 votes cast)
(Visited 1 921 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


39 komentářů ke článku “Výroba gigantické nádrže v jedné minutě”

  1. RiMr napsal:

    …no není škoda nechat takovou krásu shořet v atmosféře? 🙂

    • Peter P napsal:

      Suhlas…je to skoda ze to jednoducho zhory v atmosfere. Je to proste technologicky dinosaurus. Je lepsie vynasat mensie naklady napriklad 40t az 50t raketami, ktore sa vratia na zem a po repase znovu pouziju aspon 10x nez vyniest 130t z nechat si znicit cely hardware. Pokial by falcon Heavy 5x letel tak 5 segmentov na LEO by mohlo mat hmotnost az 200t a to aj z rezervou. Falcon Heavy mozno bude startovat aj 12x az rok cize teoreticky je schopny vyniest vahu celej ISS za jeden rok a stale by to bolo lacnejsie nez jeden start SLS.

      Vedenie NASA sa proste dopusta stale tych istych chyb. SLS sa mozno nakonec vobec neosvedci, pretoze to bude nerentabilne. Falcon Heavy nie je urcite jedine co ma SpX pripravene. Budu mat aj silnejsie nosice a pokial budu prve stupne zachranene tak sa bude pred kongresom asi tazko obhajovat financna udrzatelnost SLS.

      • kopapaka napsal:

        S tím FH je to pravda, ale co teprve MCT/BFR… Pokud to půjde dobře, tak ten systém bude úplně někde jinde 🙂

      • 3,14ranha napsal:

        Dobrý den,
        myslím že to berete moc zhurta – srovnáváte nosnost na LEO s nosností BEO (mimo zemskou gravitaci) – nic ve zlém, ale jde o úplně jinou ligu !

        tam už záleží na každém gramu – užitečný náklad tvoří třeba jen promile či méně z hmotnosti vynesené mimo atmosféru (99,99% je palivo)

        každý jeden šroubek, uzel, výztuha (o nadbytečné podpoře života či radiační ochraně nemluvě) je jako olověná koule u nohy

        navíc každý školák si může ověřit jaký vztah mají velikost, objem a plocha (hmotnost) stěn modulů (moduly ISS mají svou přesnou velikost z jediného důvodu – a tím byl nákladový prostor raketoplánu)

        – matematicky ideální by pro kosmickou loď byl tvar koule o objemu přesně potřebném pro život posádky a uložení zásob !

        jaký je tedy závěr ? modul musí být IDEÁLNĚ tak velký, aby vytížil největší dostupnou raketu… v reálném světě samozřejmě existují různé kompromisy (cena za pouhé vynesení mimo atmosféru prostě není spolehlivý parametr, počítá se až cena za doručení užitečného nákladu do cíle)

    • Rudolf Šíma napsal:

      Souhlasim. At ji supnou do muzea, to vyjde nejlevnejs. 🙂 Strasne rad bych SLS videl startovat, ale o jeji uzitecnosti presvedcen nejsem. Pristavat ji asi nenauci. Byla by to ale „prvni liga“. 🙂

    • Cateye napsal:

      Tož kdyby se to použilo k pálení švestek, přínos pro lidstvo by taky nebyl nezanedbatelný. Zkusím zavolat našemu králi…

    • vedator napsal:

      Pohlad zdialky na taku ohromnu nadrz je fakt uchvatny.

      Videl som dobre, ze aj kazdy samostatny prstenec je ‚pozvarany‘ zniekolkych kusov a prstence su na seba naskladane zvarmi pozdlz jednej linie. Nie som expert, tak mozno niekto bude vediet odpovede. Nie je mozne odliat/vyvalcovat taky dlhy kus, aby sa prstenec urobil iba z jedneho kusa a zvaril v jednom mieste? Nepomohlo by pevnosti prekladat zvary ako sa to robi pri murovani s tehlami?

  2. Lubix napsal:

    Tak sem zmatenej nejdřív autor píše že je to na kyslík a pak že vodík tak co je pravda?

  3. trmo napsal:

    Dá se v raketě použít palivo Oxid dusičitý/kerosin?

    • Dušan Majer napsal:

      Nikoliv, SLS může létat pouze na kapalný kyslík / vodík. Tomu odpovídají všechny použité prvky včetně motorů. Pro jiná paliva by se musela nádrž kompletně přepracovat. Spojené státy navíc hypergolická paliva, jako je směs oxidu dusičitého a derivátů hydrazinu, na svých raketách příliš nepoužívají.

      • gg napsal:

        Pokud ovšem ten dotaz byl obecný, nikoli na SLS, tak odpověď zní „ano, dá, ale v praxi se nepoužívá“. To už se častěji používala kombinace kerosinu a kyseliny dusičné, především v těžkých řízených střelách.

  4. ahoj napsal:

    Šlo by se ještě opožděně přihlásit do soutěže Google lunar x-prize?A kolik dat musí sonda odeslat?

    • Dušan Majer napsal:

      Nejsem si jistý, ale myslím, že i kdyby se teď nějaký tým přihlásil, tak už by nestihl prvenství. První start se chystá už na příští rok. Odeslaná data mají, pokud se nepletu, obsahovat nějaké fotky. Objem dat, myslím, specifikován není.

      • Samo napsal:

        Tuším že musí sonda zajená do súťaže odoslať aspoň HD video z mesiaca

        • Dušan Majer napsal:

          Myslím, že video není povinné, že je to jen jeden z možných bonusů.

        • Tomáš Kohout napsal:

          Přesná definice Google Lunar X Prize zní: Cenu získá první soukromě financovaný tým, jehož robot bezpečně přistane na Měsíci, popojede 500 m, odešle zpět na Zemi HD video, obrázky a data. Tým musí být financován nejméně z 90% ze soukromých zdrojů. Komerční zakázky od vládních agentur jsou povoleny bez omezení.

          Rozdělení peněz je následující : vítěz obdrží 20 milionů dolarů (pokud podobnou misi do té doby vykoná státní agentura snižuje se výhra na 15 miliónů), druhý v pořadí 5 milionů a 4 miliony jsou pak za technické bonusy. Například pokud někdo ujede po Měsíci více než 5 kilometrů, dostane tři miliony.
          viz:http://www.kosmonautix.cz/2012/10/za-20-milionu-dolaru-na-mesic-1-dil-technologicke-souteze-v-minulosti/

        • Dušan Majer napsal:

          Díky moc za upřesnění!

  5. Trysky napsal:

    Takhle to vidět, to je mazec. A představa, že to za pár minut vyhoří, i když jeto takový macek, je téměř neskutečná.
    Jaký je vůbec objem té nádrže?

  6. ahoj napsal:

    děkuji. chtěli by seme se přihlásit do této soutěže.poradil by ste nám jak se do ní prosím přihlásit?

  7. Jaroslav Alois napsal:

    NASA vyvíjí superraketu prostě proto, že je pro další rozvoj americké a tedy i světové, pilotované a nejen pilotované kosmonautiky potřeba. Vyřazení Saturnu 5 a krok zpět k nosičům o kapacitě 20 tun na LEO zpomalilo, když se vyhnu termínu zastavilo, rozvoj pilotované kosmonautiky na 40 let. Výsledkem je ISS, kde mizí, jako do „černé díry kosmonautiky“, již druhá stovka miliard dolarů a sondy, které díky malé nosnosti nosičů putují ke svému cíli desetiletí Sluneční soustavou. Superraketu ostatně plánují i Čína a ostatní včetně Muska.
    Dokonce i Sověti před padesáti lety, kteří měli k dispozici nosič o kapacitě 25 tun na LEO, se pro nepodařenou cestu kosmonautů na Měsíc pokoušeli superraketu postavit.
    Stavět z 20-ti tunových kousků je nesmysl a hodně drahý.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Nechavam si vozit beton domichavacem, pokud potrebuji minimalne kubik. Kdybych musel po kazde jizde domichavac vyhodit, jezdil bych s privesnym vozikem i pro ctyri kubiky. Uvidime, budoucnost ukaze. Je jasne, ze urcovat ukoly pro NASA na desetileti dopredu neni snadne, ale myslim si, ze lide (i politici) se v nejasnych situacich rozhoduji konzervativne. Chapu to, z odvahy je blizko k nezodpovednosti. Kdo z politiku by mohl pred deseti lety vsadit na Muskovu cestu?

    • kopapaka napsal:

      J.A: To jako vážně? Sověti ten nosič ještě neměli, Proton byl jednak od konkurence a potom bouchal… Navíc tehdy nebyla pořádně odzkoušená montáž na orbitě – což už dnes(třeba i díky ISS) je. Větší je sice lepší, ale i Musk plánuje minimálně tankování MCT na orbitě a SLS stejně nedokáže poslat k Marsu kompletní výpravu…

      • 3,14ranha napsal:

        Dobrý den,
        SLS by měla být schopná vynést alespoň komplet „obytné prostory“ planetoletu (modul založený na principu skylabu), šlo by o hmotnostně nejvýhodnější variantu, navíc ohleduplnou k potřebám a hlavně zdraví posádky (to je jasně zaručeno zákony geometrie a fyzikálními zákony které se uplatní při průniku radiace pláštěm lodi do jejího nitra)

        urychlovací stupně by se musely připojit zvlášť, zda by šly vynést či dotankovat komerčními nosiči těžko říct (mimochodem EVA tankování je velká neznámá, možná si něj mnoho let počkáme)

    • gg napsal:

      ^^^ Tohle je krásná ilustrace názorů, které kosmonautiku drží na úrovni 60. let 20. století. 😀

  8. Pája napsal:

    Ahoj. Ten kyslík tam pořád vidím na hlavní stránce…

  9. Kamil napsal:

    Jaký reálný čas video zachycuje?

Zanechte komentář