Potvrzeno! První znovupoužitý Falcon vynese SES-10

Na tuhle zprávu čekaly tisíce fanoušků kosmonautiky po celém světě. SpaceX už dokázala zachránit šest prvních stupňů svých raket, čímž realizovala první nezbytný krok k jejich budoucí znovupoužitelnosti. Dalším mezistupněm byly zkušební zážehy, které měly ověřit spolehlivost technologií po přistání. To všechno už máme za sebou a proto se čekalo, kdy přijde oznámení o prvním letu již jednou použitého prvního stupně. A dnes jsme se konečně dočkali. Satelitní operátor SES oznámil, že jeho družice SES-10 poletí jako první náklad na již jednou letěném prvním stupni.

Svým způsobem se tohle prohlášení očekávalo, jelikož SES od začátku hodně stála o to být prvním zákazníkem, který této možnosti využije. Aktuální tisková zpráva tak vlastně jen oficiálně potvrdila dřívější spekulace. Jinými slovy – drby a dohady byly nahrazeny oficiálním prohlášením, kterému člověk může věřit. Podle společnosti SES by ke startu družice SES-10 mělo dojít ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku.

Použije se první stupeň, který v březnu letošního roku vynášel k ISS zásobovací loď Dragon CRS-8 a který jako první v historii úspěšně přistál na mořské plošině – viz náhledový obrázek článku. Ani tohle není nic překvapivého. Už od začátku se říkalo, že tento stupeň je ze všech nejzachovalejší (letěl jen na nízkou oběžnou dráhu a přistával na mořské plošině) a proto je velmi pravděpodobné, že bude jako první nasazený opakovaně. I tato spekulace se nyní změnila v ověřený fakt.

Zdroje informací:
http://www.ses.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1670/26239020092_3ab6ee152e_h.jpg

Potvrzeno! První znovupoužitý Falcon vynese SES-10, 2.5 out of 5 based on 42 ratings
Pin It
(Visited 3 533 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (42 votes cast)
(Visited 3 533 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


53 komentářů ke článku “Potvrzeno! První znovupoužitý Falcon vynese SES-10”

  1. dolph1888 napsal:

    Nemám nic proti tomu, testovat a zkoušet podobné „úsporné“ možnosti. Na druhou stranu kdo ví, jak to chodilo u SRB při letech raketoplánů (Shuttle) má pochybnosti stejná jako já. Mě by zajímalo, několik okruhů otázek. Jak moc jsou které stupně (po přistání) poškozené (detailní snímky, konstrukční tuhost, další informace – jistě nejsou tajné u tak známé technologie), kolik jich vůbec bude moci být znova použito v %. Dále, jakou renovaci případně výměnu, vyžadují motory. A nakonec, vyjde skutečně start „použitého“ stupně levněji a o tolik (z hlediska zvýšení rizika neúspěchu) proti nové raketě odshora dolů? Subjektivně vidím zatím jediný úspěch / smysl ve zlepšování SW a HW možností v důsledku poměrně náročné koordinace při přistávání.

    • Dušan Majer napsal:

      Zkusím odpovědět na všechny otázky:
      Nejpoškozenějším stupněm byl ten, který vynesl JCSat-14. SpaceX jej poslala na základnu McGregor, kde na konci července během tří dní absolvoval sérii tří statických zážehů v plné délce letu. SpaceX chce vystavit nejpoškozenější exemplář důkladnému testování – když to přežije on, pak to musí zvládnout i stupně ostatní.
      Cílem SpaceX je provádět jen minimální údržbu – čištění, případně výměnu přistávacích nohou / roštových kormidel. Motory nejsou vyměňovány ani nijak speciálně čištěny. Snaha firmy je orientována na co nejrychlejší znovupoužitelnost. To s sebou zároveň nese snížení nákladů na poletovou údržbu.
      S motory SRB bych to nesrovnával. Ty jednak přistávaly do oceánu, takže musely být čištěny od agresivní mořské vody, což u SpaceX nehrozí. Navíc znovupoužitelnost SRB nebyla vůbec špatná – u raketoplánu dělal problémy vlastní letoun, především pak údržba jeho kyslíkovodíkových motorů a tepelného štítu z dlaždic.

      • dolph1888 napsal:

        V takovém případě se nechám skutečně překvapit, a musím zůstat mírným skeptikem. Přeji jim úspěch to skutečně ano, nicméně za spolehlivou legraci bych takové zacházení nepovažoval. Vynášený náklad může po takovém selhání, přijít sakra draho.

    • Adam Trhoň napsal:

      Podle mě na poškození nezáleží a celková cena znovupoužitelných raket bude ještě relativně dlouho vyšší. Proč? Jednoduše proto, že máme 60 let zkušeností s raketami na jedno použití a 1 rok zkušeností se znovupoužitelností.

      Ta znovupoužitelnost není jen v tom, raketa se vrátí na zem, tak může letět znovu. Ono je to (hlavně?) v tom, že když už se mi ta raketa vrací, můžu použít dražší materiály, pokročilejší techniku… protože to nevyhodím.

      Takže až se ty rakety začnou pravidelně vracet, použijí se moderní (a drahé) materiály, které se poškozovat nebudou.

      Pokud bych měl hodnotit americké raketoplány, hodnotil bych podle jejich druhé generace, která nikdy nevznikla. Shuttle byl pilotní projekt, který měl zákonitě spoustu much, na kterém však NASA nabrala spoustu zkušeností. Ty pak následně založila do šuplíku, protože na novou generaci raketoplánů nebyly peníze. Věřím tomu, že kdyby se stejné množství peněz investovalo ještě jednou, do raketoplánu verze 2, výsledný produkt by vypadal úplně jinak. Třeba se někdy dožijeme nového raketoplánu jako druhého stupně BFR 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        Já věřím na kombinaci Muskova způsobu a kluzáku. Ta tepelná ochrana velkých těles při návratu je prostě problém. Ale dostatečný brzdící zážeh na vstupu do atmosféry a „připlachtění na palouk“, to by byla první liga. A jestli je to úplná blbost, tak mne hned nekamenujte. 🙂

        • Vojta napsal:

          To přibrzdění velkých těles před vstupem do atmosféry je taky problém. Aby to mělo efekt, spotřebuje to hodně paliva.
          Kluzák není špatné řešení, ale nemá optimální tvar pro tlakovou kapsli uvnitř a ostatně ani pro vstup do atmosféry – velká plocha tepelného štítu se bude před dalším vzletem složitě kontrolovat a opravovat. Pro menší stroje jako Dreamchaser by to fungovat mohlo.
          Druhá možnost je klasická sestupová kapsle (Sojuz, Dragon, Starliner, Orion…), která má celkem malý štít, ale kvůli tomu bude více namáhaný. Pro větší tělesa bude problém, aby to vůbec vydržel, i když po přistání bude snazší ho celý vyměnit.
          Dokud nezjistíme, jak do atmosféry sestoupit bez toho klasického ohňostroje, bude přistávání velkých těles komplikované a ekonomicky budou vycházet jen malé drožky typu Sojuz nebo Dragon. Osobně nepovažuji za nezbytné stahovat z vesmíru velké objekty. Zatím, v budoucnu se pro to využití asi najde.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Já to věděl. 🙂 Dík.

        • gg napsal:

          „A jestli je to úplná blbost, tak mne hned nekamenujte.“

          Není to blbost, jsem docela přesvědčený, že obzvlášť pokud jednou začneme na LEO tankovat palivo z vody získané z asteroidů, bude kluzákový návrat víceméně triviální. Zabrzdit pár km/s motorem nebude při dostatku paliva problém. U prvního stupně je to pak zcela jasné řešení, tedy alespoň do určité vzletové hmotnosti (~500 tun?)

        • Amper napsal:

          Ja jsem doufal ze se bude nejak dale pracovat na technologii nafukovacich stitu. Diky velke plose je tam nizsi tepelne namahani atd…. Ale vypada to ze diky uspechum SpX se do nafukovacek nepohrne ani NASA. Uvidime co ULA udela pro zachranu motoru u Vulcanu

        • Petr napsal:

          SpaceX používá něco, co dosud nikdo jiný nepoužil … a co bude použito také pro přistání na Marsu. V angličtině se té technice říká „supersonic retropropulsion“, během letu to je tzv brzdící zážeh – tzv. „retro burn“. Prostě v rychlosti cca Mach 9 zažehnou při vstupu do atmosféry (o hustotě asi tak 1% oproti hustotě an povrchu) motor tryskou napřed. Testují to od roku 2014 myslím a mají už dost dat na to, aby to měli vychytané. Jedním z vedlejších efektů, pokud jsem to pochopil dobře, je kromě brzdícího efektu také to, že výtoková plasma z trysky vlastně dělá jakýsi štít před teplem, které by jinak sežehlo spodek rakety. V kombinaci s ochranou rakety kolem trysek to funguje jako aktivní tepelný štít.

        • maro napsal:

          Petr: No jo, jenže pokud není teplo, není ani brzdící efekt, tedy patřičné zpomalení stroje. Leda že by se to využívalo na prodloužení doby brždění a tedy lepší rozložení toho tepelného zatížení v čase. Snížila by se prostě intenzita výměnou za delší dobu. Takové teplo se ale dá lépe předat do okolí, když je na to víc času.

  2. Radovan Kubrt napsal:

    „Ten, který vynese SES-10 bude mít označení 1021/F9-023..“

    Ono to bude trochu jinak…
    Onačení letu F9-023 použito nebude. Nový let se SES-10 bude veřejně označován novým identifikačním číslem… pravděpodobně F9-031.
    Stupeň určen pro znovupoužití dostane ale ke svému internímu sériovému číslu -2… v tomto případě 1021-2.

  3. rhronza napsal:

    Tak to je určitě zpráva roku. Víme něco o ceně ? 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Nebyla upřesněna, ale dá se očekávat určitá sleva.

    • Samo napsal:

      Keď SES oznámil ze má záujem o letený stupeň SpaceX chcela 42 mil. USD a SES zas trval na 30 mil. USD kvôli väčšiemu riziku tak dajme tomu že to bude niečo medzi tým.

      • rhronza napsal:

        Ano vzpomínám si, že jsem také četl. Děkuji za připomenutí. Právě mě zajímá, jak ta vyjednávání o ceně nakonec dopadla. Reusable má kromě úžasných technických souvislostí také ekonomické dopady, které budou z dlouhodobého pohledu a dle mého názoru „nedozírné“. Dohodnutá cena také vypoví, jak riziko vnímá investor (tj. SES)

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Tak za tuhle zprávu bych si ještě včera dal oholit hlavu. A dnes to mám zadarmo. Díky, díky, díky! 🙂

  5. Štěpán napsal:

    Supér jen tak dál Space X ❤

  6. Jaroslav Alois napsal:

    Opakované použití částí nosného systému se traduje od počátků kosmonautiky. Tehdy se jednalo o poslední stupně, které sloužily a dosud slouží, k navedení na LEO a po různě dlouhé prodlevě k navedení na konečnou, zpravidla únikovou dráhu.
    Muskův první stupeň dělá prakticky totéž, ale další zážehy slouží ke zbrzdění, navedení do přistávací oblasti a k řízenému přistání celého stupně. Motoricky se neeliminuje celá rychlost dosažení při prvním zážehu – něco odpadne na vrub odporu atmosféry.
    Znovupoužitelnost, tj. opětné místo v sestavě nosiče jako první stupeň je limitováno opotřebením, případně poškozením při primárním letu. Celý čtyřiceti metrový kolos dosedá překvapivě měkce z čehož plyne, že mechanické poškození prakticky odpadá. Něco jiného je únava materiálu podrobeného silnému mechanickému zatížení . Ta by se ale měla projevit daleko později po vícerém použití.
    Raketoplnány absolvovaly kolem 30 letů a při posledním z původních motorů, tepelné ochrany a dalších kritických komponentů moc nezbylo. Pokud by Muskův první stupeň letěl 5 x bylo by to fantastické a raketoplány by to zcela spláchlo.
    Návrat k raketoplánů jako stěžejním nosičům je nesmysl, klasické nosiče, byť pro jedno použití jsou levnější. Náklady na ISS dosáhly astronomické výše právě proto, že stěžejním nosičem a obsluhou byly raketoplány.
    Někde jsem četl, že stálá stanice na Měsíci se dá realizovat za 10 mld, což je řádově 15x méně než pohltila a ještě pohltí ISS.

    • dolph1888 napsal:

      x5 by byl neskutečný úspěch, především opakovaně mít takovou úspěšnost. On každý neúspěch neznamená pouze zničený nosič, ale i náklad. Raketoplány byly od začátku slepenina, důvodem je nedostatečný výkon motorů. Prosto se rakety i se svými nedostatky jeví zatím jako nejlepší řešení, pro pilotovaný let naprosto (záchranný systém).

    • Jiří Hošek napsal:

      „Někde jsem četl, že stálá stanice na Měsíci se dá realizovat za 10 mld“

      Doporučuji archivovat si zdroje. 10 mld by bylo jen za první krok.
      http://online.liebertpub.com/doi/pdfplus/10.1089/space.2015.0037

  7. MIKA napsal:

    Když už tady začala diskuze o znovupoužitelnosti raketoplánů, zajímalo by mně, jak to bylo s jejich motory SSME, jestli se dá někde najít něco o tom kolik motorů vlastně bylo použito, kolik letů tak absolvovaly, jestli byli nějací „rekordmani“, jaká vůbec byla tak doba mezi jejich použitím nebo jestli byly speciální motory pro jednotlivé orbitery, či jestli byl nějaký „vyhozen“ po prvním letu (pamatuju si jeden let, kdy byla porucha)? Existuje třeba i video z výměny motoru?

  8. Kamil napsal:

    mluvilo se o 8 až 14 zážezích Falconu z letu JCSat-14 než poletí další naostro, proběhly tři, kdy se uskuteční další?

  9. Pikibi napsal:

    Chtěl bych se zeptat, na kolik letů se u těchto prvních stupňů počítá? Popřípadě, bude se u této konkrétní mise plánovat opětovné motorické přistání?

    • Dušan Majer napsal:

      SpaceX se určitě možnosti zkusit si přistání nevzdá. je to úžasná možnost prozkoumat dvakrát letěný stupeň. A co se týče toho počtu možných letů, tak zatím se celý kolotoč jen rozjíždí, ale v plném provozu by to mohlo být okolo dvaceti misí, s drobnými úpravami bychom se prý mohli dostat třeba až někam ke stovce.

      • Pikibi napsal:

        To zní úchvatně, i „pouhá“ desítka misí na kus by byl úžasný pokrok. Mimochodem, zajímalo by mě, jak velký podíl na ceně má u Falconu první stupeň sám o sobě. Vím, že odhadnout cenu samotnou je u rakety samo o sobě téměř nemožné, ale i tak by mě to zajímalo, kolik procent tvoří.
        Také by mě docela zajímalo, jak velké nároky jsou u přistání kladeny na řídící středisko a do jaké míry jsou do rakety „vloženy“ předem. Až totiž poletí Falcon heavy, bude vyžadovat přistání tří prvních stupňů téměř současně. Zajímá mě, jak náročné bude podobnou věc ukočírovat.
        Jinak děkuji za váš web, podobné články mi dodávají pocit, že budoucnost nebude nakonec tak strašná 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Co se přistání týče, tak to je v režii stupně samotného a jeho systémů. Řídící středisko do procesu nezasahuje. S tou cenou rakety je to opravdu složité, ale osobně bych tipoval, že první stupeň může klidně tvořit i lehce přes 75% ceny rakety.

        • Samo napsal:

          No prvý stupeň by mohol stáť okolo 20 mil. USD ak zoberieme v úvahe že SpaceX chcela začiatkom roku od SES 4O mil. USD za štart s letným prvým stupňom tých 40 miliónov bude teda dokopy druhý stupeň predštartovná príprava a zisk pre SpaceX.

  10. Tomáš Vodička napsal:

    Jsem zvědavý, kdy začnou kosmické agentury a další výrobci raket uvažovat o změně přístupu. Pokud se technologie znovupoužitelnosti ukáže být ekonomicky efektivní (a všechno tomu čím dál víc nasvědčuje), jaký pak má smysl vyvíjet nebo plánovat budoucí vývoj jednorázových nosičů? Mnohé projekty počítají s uvedením nově vyvinutých nosičů do provozu v době, kdy už bude Space-X pravděpodobně létat za poloviční nebo ještě nižší ceny…
    Fantastické by bylo, kdyby Musk uvolnil příslušnou patentovou ochranu, podobně jako to (alespoň částečně) udělal u své firmy Tesla.

    • Dušan Majer napsal:

      Znovupoužitelnost se v některých plánech objevuje – Třeba u rakety Vulcan, spekulovalo se i o Ariane 6 (projekt Adeline), ale u té to pravděpodobně nevyjde. Hezké je, že každý z těchto projektů sází na jinou metodu záchrany. 🙂

      • Tomáš Vodička napsal:

        Ano, já vím. Jenomže technologie Space-X zatím vypadá nejefektivněji a navíc je nejblíže praktickému uplatnění. Proto si myslím, že právě jejich postup bude za čas předmětem všeobecného zájmu.
        Odhaduji že ke zlomu dojde, až (pokud) Space-X uskuteční alespoň 5 až 10 startů/přistání s použitým stupněm, nebo až s některým stupněm úspěšně odstartuje potřetí.
        Pak teprve nastane to pravé „rošambo“, kdy všem dojde, že klasické nosiče v budoucnu nebudou konkurenceschopné. Kdybych měl tipovat, odhaduji to na dva až tři roky.

        • Racek napsal:

          Technicky je možné realizovat ledasco, jak známe. Dost často z toho vzniknou mrtvě narozené děti. Tvůrci Ariadne či Vulcanu samozřejmě disponují mnohem větším technologickým i logistickým zázemím i zkušenostmi, takže otázku jistě posoudili ze všech stran, zejména té ekonomické. Pro ně zatím nevychází.
          Muskův úspěch je jistě obdivuhodný, také tím co dokázal s relativně menším zázemím. Otázka bude, nakolik se sejde cena za řešení a repasi se skutečně dosaženou cenou. Ještě nějakou dobu to asi nebude. A o to tu ve skutečnosti jde. Pochopitelně, přeji mu úspěch.

  11. Vincent Kerman napsal:

    Takže místo startu Falconu Heavy budeme mít start už použitého stupně! Užasné a popravdě i logické. Ale teď vůbec nevím, bude se u Falconu Heavy při premiérovém staru zachraňovat stupně? Nejsou nějaké „spekulace“? 😀

    • kopapaka napsal:

      Zachraňovat se samozřejmě budou – taky proč ne… Boční poletí zpátky a centrální sedne na plošinu.
      Osobně by mě opravdu zajímal důvod zpoždění. Na horní stupeň s Raptorem je zatím moc brzo, ale jinak by se takový test úplně nabízel… 🙂

  12. Peter P napsal:

    Aj priprade ze by sa prvy stupen pouzil len 1x, ale pristal by na plosine (napr.pri silnejsom pristani) tak sa stale jedna o obrovske teleso ktore sa da teoreticky recyklovat a cast hardveru sa da znovu pouzit. Je to vzdy vyhodnejsie nez to nechat padnut do oceanu. Na druhu stranu verim, ze sa im bude darit znovu pouzit prve stupne. Casom mozno vyuziju aj drahsie materialy ako je titan. To by dokazalo tento stupen spravit lahsim a pevnejsim. Ako som uz spomenuj aj pri tvrdom pristani by sa cast tychto kovov potom mohla recyklovat. Nizsia vaha by znamenala ze by brzdenie bolo efektivnejsie. V kazdom pripade dobry clanok a drzim palce.

  13. Roman napsal:

    Jen doufám, že SES-10 nebude pro Falcon takové velké „sousto“, jakým byl SES-9, kdy se návrat stupně nepovedl právě kvůli velké hmotnosti satelitu a tedy nedostatku paliva pro měkké přistání, i když tehdy to bylo také proto, že SpaceX nabídlo kompenzaci za zpoždění startu v podobě navedení na supersynchronní dráhu. Moc bych přál tomu stupni, aby se vrátil znovu, když je to vlastně taky historický kus (první přistání na plošině a teď i první znovupoužití) 🙂

    • B.boruvka napsal:

      Ha! Uz to mam!! Ze ti lisaci chteji pouzit na prvni let Falconu Heavy uz letene stupne! 😉 😉 to bi nas pekne dobehli 🙂

Zanechte komentář