Průzkumníci u Marsu si pomáhají

Poté, co se evropsko-ruskému projektu ExoMars 2016 podařil březnový start na raketě Proton, je na čase obrátit svůj zrak do nedaleké budoucnosti – už v říjnu totiž evropská sonda TGO i experimentální přistávací pouzdro dorazí ke čtvrté planetě naší soustavy. Potěšující ale je, že na svůj důležitý okamžik nebude sama – pomocnou ruku jí totiž mohou nabídnout sondy, které již kolem Marsu nějaký čas krouží. Mezi nimi bude hrát důležitou roli i zatím jediná evropská sonda, která kolem Marsu krouží celých 13 let – Mars Express.

Sonda TGO bude z oběžné dráhy studovat rozložení málo zastoupených plynů, především pak metanu. Ten je totiž podle pozemských zkušeností produktem buďto geologických, nebo biologických procesů. V obou případech jde o vědecky velmi zajímavé pochody. To pouzdro EDM (zvané též Schiaparelli) se s Rudou planetou seznámí o poznání blíže. Jeho úkolem je otestovat technologie nutné pro druhou fázi projektu, který má startovat v roce 2020 a jehož součástí bude i vozítko – to dosedne na planetu pomocí ruské přistávací plošiny.

Evropská sonda Mars Express

Evropská sonda Mars Express
Zdroj: http://www.esa.int/

Ale zpět k EDM – to se 16. října oddělí od sondy TGO, ke které bylo připojeno již několik týdnů před startem. Tři dny pak oba objekty poletí vstříc Marsu a sonda bude moci provést úhybný manévr, aby nevstoupila do atmosféry, kam naopak pouzdro míří. A právě 19. října přijde ke slovu Mars Express, která kolem Marsu obíhá již od roku 2003. jejím úkolem bude zachycovat signály vysílané pouzdrem EDM, aby je pozemní specialisté později mohli vyhodnotit a zrekonstruovat tak průběh celého sestupu.

„Použijeme k tomu komunikační systém Mars Express Melacom, který byl původně vyvinutý pro komunikaci s landerem Beagle 2 a americkými vozítky,“ popisuje James Godfrey, operační manažer sondy Mars Express a dodává: „Díky tomu budeme mít možnost zachytit a uložit data z kritických fází jako je vstup do atmosféry, vystřelení padáku, uvolnění tepelného štítu, dosednutí a zahájení povrchových aktivit.“

Oběžná dráha Mars Express byla upravena již v únoru, aby se tato sonda v době příletu sondy k planetě nacházela v té správné části nebe, odkud bude mít dobrý výhled na klesající modul EDM. Plán počítá s tím, že pouzdro se probudí k životu 19. října zhruba 80 minut před plánovaným přistáním a o pár minut později začne vysílat první signály.

V té doby už bude mít sonda Mars Express nastavenou svou malou anténu systému Melacom do míst, kde se EDM objeví, aby mohl zachytit jeho první volání. V dalších minutách pak bude tato anténa sledovat pohyb pouzdra po celé jeho dráze. Nahrávání odeslaných údajů bude zahrnovat i prvních 15 minut povrchových aktivit EDM. Pak už evropská sonda přestane poslouchat a začne řešit druhou fázi svého úkolu – Mars Express otočí k zemi svou hlavní anténu a začne odesílat zachycené údaje z průchodu atmosférou a přistání.

Komunikační zařízení Melacom

Komunikační zařízení Melacom
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Softwarové vybavení systému Melacon již prošlo aktualizací, aby bylo kompatibilní s vysílačem na palubě pouzdra Schiaparelli. 15. června byl tento systém cvičně otestován zkušební komunikací s vozítkem Curiosity, které odesílalo signál podobně jako EDM. Ovšem mise ExoMars nemusí spoléhat pouze na pomoc od Mars Express. Američtí kolegové již přislíbili, že jejich vlajková loď průzkumu Marsu, sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) bude se také bude podílet na zachytávání signálů z pouzdra Schiaparelli. Chvíle americké sondy ale přijde až po přistání modulu, kdy se vyhoupne nad obzor v přistávací oblasti.

Během dalších dnů bude Mars Express i trojice amerických sond (MRO, Mars Oddysey a MAVEN) opakovaně přelétat nad přistávací oblastí Meridiani Planum, přičemž pokaždé by se měly snažit o zachycení signálu z pouzdra na povrchu. Prozatím se počítá s jedním až dvěma přelety denně. Pouzdro EDM bude živeno pouze z baterií a jeho životnost se tak odhaduje jen na 2 – 4 dny, což ale pro splnění úkolů bohatě stačí.

Průběh přistání pouzdra EDM

Průběh přistání pouzdra EDM
Zdroj: http://www.esa.int/

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1638/25785904151_355d8ec8f1_b.jpg
http://www.esa.int/…/mars_express/14982540-1-eng-GB/Mars_Express.jpg
http://blogs.esa.int/mex/files/2012/08/melacom-large.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_2016_Schiaparelli_descent_sequence.jpg

Průzkumníci u Marsu si pomáhají, 2.4 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 1 594 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (24 votes cast)
(Visited 1 594 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Průzkumníci u Marsu si pomáhají”

  1. Spytihněv napsal:

    Samotná TGO bude také zachycovat signál z EDM po celou dobu průletu atmosférou a i během začátku činnosti na povrchu? Nebo se bude nutno spolehnout na Mars Express?

  2. Solmyr napsal:

    Dobry den,
    mel bych dotaz. Ma pristavaci pouzdro motor. kterym se vzdalilo od satelitu? Nebo pri tom rozpojeni dostalo tolik energie, ze samo padne do atmosfery a satelit bude nad ni?

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý den, žádný separační motor na pouzdru není. Sestava bude na kolizní dráze s Marsem a sonda provede po oddělení drobný manévr, který zajistí, že nepoletí do atmosféry.

  3. Peter P napsal:

    Dobry den Dusan, znovu krasny clanok. Mam dotaz ohladne puzdra EDM – Schiaparelli ma len preverit schopnost pristavania a bude fungovat len kratko. viem, ze nejake pristore ma. Su tam aj nejake kamery? Pristatie Curiosity bolo dokonale aj v tom, ze sa poprvy krat dostalo na zem video zachytajuce pristatie na Marse. co mozeme cakat od EDM?

  4. Edemski napsal:

    Altitude: 0m
    Speed: 10 km/h

    Asi chybička, ne? 🙂

    • Dan napsal:

      Nejspíš ne, předposlední je 2m vysoko, thrusters off, freefall. Takže ze 2 metrů dopadne na povrch.

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Divím se tomu, že tam nedali pár fotočlánků.

    • Spytihněv napsal:

      Původně měl být dokonce radioizotopový generátor umožňující fungování asi rok, ale byl zrušen. Někde jsem četl, že co s ním, proč by měl modul fungovat dlouho, když úkoly splní rychle atd atd….. tomu se říká udělat z nouze ctnost.

  6. ahoj napsal:

    Dobrý den. Chtěl by sem se zeptat kdy bude poprvé startovat Falcon Heavy a odkud bude startovat z Vandenberg Air Force Base nebo Cape Canaveral Air Force Station?A napíšete informace ohledně premiérového startu Falcon Heavy,a budete vysílat ŽIVĚ A ČESKY ?Dekuji za odpovět.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, Falcon Heavy nám sklouznul na konec roku bez bližšího upřesnění, je tedy možné, že se jej dočkáme až v roce příštím. Startu se určitě budeme věnovat a rádi bychom jej i odvysílali. Startovat se má z Floridy.

  7. EDLS bylo součástí programu ExoMars, ale v jeho raných dobách.

Zanechte komentář