Dvě dobré zprávy o budoucích evropských misích

Dvě dobré zprávy o budoucích evropských misích, 2.5 out of 5 based on 20 ratings

Evropská kosmická agentura připravuje na další roky mnoho zajímavých misí a proto je potřeba čas od času připomenout, jak pokračuje jejich vývoj, nebo jak probíhá příprava ke startu. Na našem diskusním fóru se v krátkém čase objevily dvě zprávy, které se týkají ostře sledované mise Bepi Colombo a také prvního evropského projektu z kategorie velkých, tedy mise JUICE. Obě zprávy přinesl Michal Václavík z České kosmické kanceláře,  který má informace z první ruky. Rozhodli jsme se proto, že Vám tato krátká sdělení zprostředkujeme, aby se dostala k více lidem.

Mise Bepi Colombo

Mise Bepi Colombo
Zdroj: http://www.universetoday.com/

Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo pro průzkum Merkuru je již téměř dokončena a měla odstartovat v lednu 2017, ale kvůli technickým problémům bylo potřeba start odložit. O problémech jsme psali v říjnu 2015 v tomto článku. „Situace kolem problémů Bepi Colombo je stabilizovaná a mělo by se stihnou vyřešit všechny problémy včas. Tzn. že start by měl proběhnout v dubnu 2018,“ uvedl Michal Václavík. Při tomto termínu startu bude možné vyslat obě spojené sondy přímo k Venuši a následně bude potřeba jen 6 průletů kolem Merkuru. Sonda by měla na jeho oběžnou dráhu vstoupit v prosinci roku 2024.

A které části dělaly technikům největší starosti? Podle slov Michala Václavíka šlo o například o řídící napájecí jednotku pro elektrický pohon, konkrétně o její vysokonapěťové části. Vyšetřování stavu spojené s hledáním příčin trvalo zhruba 20 měsíců a momentálně probíhá fáze redesignu. Druhým kritickým místem byl pointační mechanismus vysoko-/středně-ziskové antény. Tady byl problém s motory se suchým mazivem. Jak uvádí Michal Václavík, technici provedli řadu úprav ale komplikace stále trvaly. Nakonec se tedy přešlo na kombinaci mokrého a suchého mazání. Dvě nové sady by měly dorazit nejpozději v polovině příštího roku.

Posledním bodem, který dělal technikům vrásky na čele, byl laserový dálkoměr BELA. Tady se objevil problém s návrhem a výrobou fungující desky plošného spoje pro lavinovou fotodiodu fungující jako detektor. I tento problém by ale měl být podle Václavíkových slov včas vyřešen, aby se stihl start v dubnu 2018.

Sonda JUICE

Sonda JUICE
Zdroj: http://www.aldebaran.cz/

To mise JUICE, která se může pyšnit tím, že bude první velkou evropskou misí (podle programu Cosmic Vision) se ještě nestaví. Průzkumník největší planety naší soustavy, Jupitera, se ale dočkal upřesnění termínu startu. „Startovní okno je od 20. května do 10. června 2022. Ideální a zatím platný termín je 1. června 2022,“ uvedl Michal Václavík. Do startu momentálně zbývá více než šest let a za tu dobu se může stát mnoho věcí. Nedá se tedy vyloučit, že se bude s termínem startu ještě hýbat. Je ale dobře, že se věci dávají pomalu do pohybu. O dalších aktualitách, které se týkají nejen těchto dvou misí Vás samozřejmě budeme rádi informovat i nadále.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.universetoday.com/…/components-separating-at-Mercury-Credit-Astrium.jpg
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2013_23/JUICE_sat.jpg

Pin It
(Visited 1 462 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (20 votes cast)
(Visited 1 462 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Dvě dobré zprávy o budoucích evropských misích”

  1. Spytihněv napsal:

    Dobrých zpráv není nikdy dost. Díky 🙂 Jen škoda toho přistávacího modulu. To opravdu byl takový problém přihodit nějaké finance navíc? Vždyť k Merkuru (a vlastně nikam) se nelétá každý rok a kdo ví, kdy se dočkáme další šance. Nerozhoduji o fanancích, takže nevím, jak je to tvrdé, ale moc to pochopit nedokážu.

    • Dušan Majer napsal:

      Každý projekt musí bojovat o finance. 🙂

      • Spytihněv napsal:

        Lidi z JAXA by mě asi se zdvořilým ukláněním rozsekali samurajskými meči na nudličky, ale klidně ten modul mohl být místo jejich družice. No jo, ale to by to potom musela ESA platit celé sama. A jsme zase u peněz. Tak nic. Každopádně se těším. Jako obvykle. A ujišťuji, že nic proti Japoncům nemám. Jen bych rád konečně přistál na Merkuru. Tedy ne já, ale modul by stačil 🙂

    • Vojta napsal:

      Nevím, jestli by přistávací modul byl na Merkuru moc užitečný. Problém je v tom, že je tam horko, takže by sice asi vydržel déle než sondy na Venuši, ale pochybuji, že o moc. Satelit natočí štít proti Slunci a zadní část bude chlazená volným vesmírem (alespoň po dobu, kdy není mezi Sluncem a planetou). Přistávací modul bude opékaný i zespodu.
      Druhá možnost je přistát na noční straně (noc tam trvá 88 pozemských dnů, což je času dost), ale tam by byl omezený bateriemi nebo by musel mít radioizotopový zdroj, což je hodně drahé a zvlášť pro ESA a JAXA obtížně dostupné zařízení. Přistání v polárních oblastech nebo na ranním terminátoru by mohlo být docela dobrý kompromis, který by landeru snad dovolil přežít několik pozemských dnů.
      Pro Titan nebo Venuši byly i sondy s krátkou životností zajímavé, protože přes jejich hustou atmosféru není vidět. Merkur tímto problémem netrpí. Ale uznávám, že zapíchnout tam robotickou vlaječku by bylo jistě z hlediska propagace kosmonautiky zajímavé.

      • Racek napsal:

        Napsal jste to za mě. Většina s možných objevů se dnes dá uskutečnit i z oběžné dráhy.

      • Spytihněv napsal:

        Máte pravdu, že jsem myslel především na „robotickou vlaječku“, jak jste to pěkně nazval a ostatní souvislosti moc neřešil 🙂

      • Nepodceňujte povrchové mise, jejich úkol je velmi odlišný od dálkového průzkumu. Jde samozřejmě o nejnákladnější podobu kosmické mise, ale v jisté fázi našeho poznání jsou a budou potřeba u každého přirozeného kosmického tělesa.

        • Vojta napsal:

          Nepodceňuji povrchové mise jako takové, jen se mi zdá Merkur jako dost problematické těleso, kde je za rozumnou cenu reálná jen sonda s životností v řádu hodin, která stihne nasbírat relativně málo nových věděckých dat. Navíc jde o planetu bez atmosféry dobře přístupnou dálkovému průzkumu. Philae by byl na kometě určitě užitečnější, kdyby přistál, jak bylo plánováno a fungoval několik měsíců. Tam šlo ale o nehodu, zde by to byl záměr. Na Merkuru by dlouhodobější sonda musela být o moc složitější a tedy i dražší. A to i v případě, že by pracovala v polárních oblastech. Zatím bych raději viděl lander na některém z Jupiterových měsíců.
          Rusko-Evropská mise k Marsu je něco jiného, tam jde především o test technologie potřebný pro „pořádnou“ sondu, která bude následovat.

        • Spytihněv napsal:

          Rozhodně by to byla výzva. První pokus o čistě motorické přistání na tělese s velkou gravitací bez možnosti přímého zásahu ze Země během akce. Na Europě si to za pár let premiérově vyzkoušíme.

        • Jak jsem psal, ta potřeba být na povrchu Merkuru jednou vyvstane a pak nepůjde jenom o finanční prostředky, které ale budou samozřejmě hrát stále bohužel/bohudík svoji roli. To že těleso nemá atmosféru rozhodně není argument, takových těles je drtivá většina ve sluneční soustavě. Mnoho z nich se zkoumá i z jejich povrchu. Jde o to, že u nich ta potřeba toto činit nastala. A to je i to, proč se lítá do vesmíru, aby se zkoumal a našly se odpovědi na mnohé otázky vědců. Kosmonautika je v tomto případě nástrojem. A jak už to bývá, mnoho nových otázek se objeví. A v tom já osobně spatřuji obrovské kouzlo jakéhokoli výzkumu. Navíc, z pohledu technické komplexnosti a technologické náročnosti by mise na povrchu Merkuru byla velmi podobnou výzvou jako zmíněná mise na některém z měsíců Jupiteru.

        • Vojta napsal:

          Jasně, chápu, že otázky vyvstanou a jednou se tam kvůli odpovědi přisát musí, ale myslím si, že mnohem ožehavější otázky zatím čekají na odpověď jinde. Především na měsících velkých planet, ale i na asteroidech a kometách a v hlubokém vesmíru, který měla zkoumat nešťastná Hitomi a i Pluto vypadá velmi zajímavě, když jeden průlet přinesl mnohem víc otázek než odpovědí. Škoda, že je tak těžko dostupné. Možná Bepi Colombo najde něco, kvůli čemu bude následná mise s přistáním na povrchu nezbytná, ale zatím mi to nepřijde jako priorita vzhledem k tomu, jak by to bylo náročné.

  2. Dano napsal:

    Ako je energeticky narocne sa dostat na obeznu drahu Merkuru? Je to porovnatelne s Jupiterom alebo Saturnom? Lebo sonda myslim bude musiet hodne brzdit, 7 gravitacnych manevrov je dost, i ked perioda obletu nie je velmi velka.

Zanechte komentář