Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016), 2.5 out of 5 based on 24 ratings

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9 a stále je v centru pozornosti, zejména se nyní řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal náklad, který tento stupeň vynesl. Nafukovací modul BEAM byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ISS připravena k dofouknutí

Robotická paže Canadarm 2 na Mezinárodní kosmické stanici včera před polednem úspěšně připojila nafukovací modul BEAM společnosti Bigelow Aerospace. Tento 1413 kg těžký modul vynesla loď Dragon minulý týden. BEAM je první nafukovací modul, který byl připojen ke stanici a také první, u kterého se plánuje, že do něj vstoupí posádka. To je však ještě daleko.

Modul BEAM součástí ISS

Modul BEAM součástí ISS
Zdroj: http://blogs.nasa.gov/

Modul o průměru asi 2,4 metru ve vyfouknutém stavu a délce asi 1,7 metru vynesla robotická paže z nehermetizovaného prostoru – takzvaného trunku lodi Dragon CRS-8. Poté rameno přeneslo modul k zadnímu portu modulu Tranquility a zaháklo do portu. O přitažení modulu se pak postaraly automatické šrouby, které vytvořily pevné spojení.

Zatím však modul zůstane ve vyfouknutém stavu. Jeho nafouknutí by mělo přijít 27. května v době, kdy posádka bude méně zaneprázdněná a nebude muset například řešit žádnou přilétající a odlétající loď. Vždyť v této chvíli jsou u stanice čtyři nákladní lodě a za pouhých patnáct dní bylo na stanici doručeno deset tun nákladu, který je nutné přemístit. Mnoho nákladu ze stanice zase bude přemístěno zpět do kosmických lodí. Náročná logistika nákladu si tak žádá značný čas posádky.

I proto se s nafouknutím vyčkává. Nicméně až se modul nafoukne, měl by se zvětšit na čtyřnásobek své současné velikosti. Během dvou let testování, bude posádka čas od času vstupovat do modulu a kontrolovat jeho stav. Testují se samozřejmě zejména textilie a látky, které tvoří stěny modulu, jak budou odolávat kosmickému záření, malým mikrometeoritům a teplotním změnám. V budoucnosti nám pak tyto poznatky umožní sestavit větší nafukovací moduly a použít je nejen jako kosmické hotely na oběžné dráze (jak plánuje Bigelow Aerospace), ale také třeba pro meziplanetární lety, během kterých se každý větší prostor bude posádce rozhodně hodit.

Přesouvání modulu BEAM z Dragonu CRS-8

Přesouvání modulu BEAM z Dragonu CRS-8
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

 

Kosmický přehled týdne:

První stupeň rakety Falcon 9, který minulý pátek jako první úspěšně přistál na plovoucí plošině, prodělal tento týden dvě zásadní věci. Předně byl přepraven na plovoucí plošině tažené remorkéry do přístavu na Floridě, kde byl vyložen na pevninu. Po vyložení začal poměrně dlouhý proces skládání nohou. Raketa musela být nejdříve zbavena nebezpečných provozních látek a posléze už začalo postupné skládání nohou, které jakmile se jednou vyklopí, již nejsou schopny zaklopit se samy zpět. Pro převoz bylo nutné tyto nohy demontovat. Níže se můžete podívat na fotografie z postupné demontáže přistávacích nohou. Jen pro připomenutí dodávám, že tento stupeň by po převozu mělo čekat deset zkušebních zážehů a když se vše podaří, měl by právě tento stupeň být jako první znovu použit. Reálně se mluví o červnovém termínu.

Falcon 9 v přístavu ještě na plošině

Falcon 9 v přístavu ještě na plošině
Zdroj: https://i.imgur.com/

Falcon 9 přesunutý na zem a technici z něj právě odčerpávají provozní látky

Falcon 9 přesunutý na zem a technici z něj právě odčerpávají provozní látky
Zdroj: http://i.imgur.com/

Falcon 9 s odmontovanými podpěrami nohou

Falcon 9 s odmontovanými podpěrami nohou
Zdroj: http://www.imagehosting.cz/

Falcon 9 připraven k převozu

Falcon 9 připraven k převozu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Testovací exemplář servisního modulu pro novou americkou loď Orion prochází akustickými testy v Reverberant Acoustic Test Facility v NASA Glenn Research Center’s Plum Brook Station. Během testů, které by měly být zahájeny 18. dubna, by se modul měl testovat při zvukové hladině až kolem 152 decibelů a 20 – 10 000 hertzů akustického tlaku a vibrací. Tyto podmínky zažije již první exemplář lodě Orion a servisního modulu, který se v roce 2018 vydá na vrcholu rakety SLS na první misi. Modul pro tuto misi dodá ESA ve spolupráci se společností Airbus. Testovací exemplář vidíte na této fotografii. Modré železné objekty, které jsou vidět na modulu, jsou hmotnostním simulátorem váhy lodě Orion.

Již toto léto by se do vesmíru měl podívat český cubesat VZLUSAT-1. Projekt představilo ČVUT společně s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ). Na výrobě a stavbě družice se podílelo i několik českých firem, především je však dílem čtyř studentů v rámci jejich diplomové práce. O vynesení se postará ruská raketa Dněpr. Na palubě malého satelitu bude krom detektoru kyslíku i malý rentgenový dalekohled. Malý satelit váží asi dva kilogramy a jeho rozměry jsou 23 x 10 x 10 centimetrů. Stavba, předstartovní přípravy a samotný start přijdou na 30 milionů korun. Výjimečný český projekt budeme samozřejmě sledovat.

Testování rakety Delta IV Heavy na startovací rampě

Testování rakety Delta IV Heavy na startovací rampě
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Nejsilnější americká raketa současnosti se připravuje ke startu. 4. června by Delta IV Heavy měla vynést tajný armádní satelit NROL-37, který byl vyroben pro National Reconnaissance Office. Ten by měl vyrazit vstříc geostacionární dráze. V tomto týdnu proběhlo kompletní simulované odpočítávání až do chvíle startu. Během tohoto odpočítávání nanečisto byly nádrže rakety naplněné jak tekutým kyslíkem, tak tekutým vodíkem. Toto simulované odpočítávání má za úkol zavčas odhalit případné problémy s nosičem. Start Delty nebude nijak ovlivněn problémy, které měla raketa Atlas V při letu s lodí Cygnus z 22. března. Při tomto letu se první stupeň předčasně vypnul a druhý musel vyrovnat tuto ztrátu. Nicméně i když jsou jak rakety Atlas, tak Delty provozovány společností United Launch Alliance, nemají shodné žádné kritické díly.

Ruští vědci navrhli zajímavý pokus, při kterém by chtěli ověřit možný způsob planetární ochrany před případným tělesem na kolizní dráze se Zemí. K pokusu by posloužil asteroid Apophis, který v těsné blízkosti Země bude prolétat v letech 2029 a 2036. Při jednom z těchto termínů by mohla být odpálená raketa SS-18 Satan, která by asteroid trefila. Podle výsledků testu by se pak dalo spočítat, jak by obrana provedená tímto způsobem byla účinná. O tomto tématu chystáme na náš portál velký článek.

Sonda ExoMars 2016 provedla první zkušební záběr kamerou CaSSIS – Colour and Stereo Surface Imaging Systém. Mělo se při něm ověřit, zda je kamera a její zaměřování v pořádku. Kamera byla nasměrována na náhodnou výseč oblohy a měla pořídit ostrý snímek hvězdného pozadí. Test dopadl na výbornou a zatím se zdá, že celé vybavení sondy je v naprostém pořádku. Nyní jsou již všechny systémy zkontrolované a nikde se nevyskytuje žádný zádrhel.

Podívejte se na povedenou fotografii, kterou pořídila kamera MAHLI na vozítku Curiosity na Marsu. Ukazuje prostřední kolo roveru, které svým okrajem najelo na kámen a nyní vypadá, jakoby se vznášelo. Fotografii naleznete zde.

Veřejnou diskuzi minulý týden nejvíce rozvířilo prohlášení miliardáře Jurije Milnera, který si jako podporu přizval slavného fyzika Stephena Hawkinga. Společně pak představili plán na první mezihvězdnou sondu, kterou by dle jejich prohlášení bylo možné vypustit již v řádu několika desítek let. Vznikla tak iniciativa „Breakthrough Starshot“, která si vybrala za cíl hvězdu Alfa Centauri. Nejdůležitější otázkou samozřejmě bylo, jak tak daleko sondu dostat v čase, který by pro lidstvo byl přijatelný. Zajímavé porovnání nabízí sonda Voyager 1, která by k Alfě Centauri při své současné rychlosti letěla asi sedmdesát tisíc let. Iniciativa však nabízí sondu založenou na principu solární plachty, kterou budou pohánět výkonné lasery ze Země. Sonda by pak dosáhla rychlosti dosahující asi pětiny rychlosti světla. Díky tomu by sonda svého cíle byla schopna dosáhnout za několik desítek let. Zajímavý nápad budeme samozřejmě sledovat, přesto však je příliš brzy na to, abychom mohli říct, zda sonda skutečně odstartuje. Přesto jsou však tyto nové myšlenky, které prošlapávají neznámé cesty, velmi důležité.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento týden utvářelo očekávání připojení prvního nafukovacího modulu k ISS, ale děly se i jiné věci. Na Kosmonautixu jsme vás pravidelně informovali o novinkách a zajímavostech z kosmonautiky. Začali jsme zprávou o vylepšení softwaru nákladní lodě Dragon, která nyní již bude schopna přistát i v případě nehody. Americká Nová éra v kosmonautice pokračuje. Aktuálně se zkouší přistání lodě Orion i s figurínami uvnitř. Dvanáctého dubna jsme oslavili 55 let od letu prvního člověka do vesmíru. Po úspěšném přistání prvního stupně Falconu 9 byl stupeň dopraven do přístavu a konečně se zase ocitl na pevnině. Podívali jsme se, kdy bychom se mohli dočkat prvního velkého nafukovacího modulu. Náš portál, seriál Kritické momenty kosmonautiky a stejnojmenná kniha získali ocenění SCIAP od akademie věd. Ocenění si velmi vážíme a i nadále pro vás budeme sledovat dění v kosmu. Sonda Cassini získala zajímavá data, která nám prozrazují cosi o mezihvězdném prachu. Jak se z malého experimentálního stroje na krátké skoky stal první znovupoužitelný nosič – to je evoluce Falconu 9. Společnost ULA přizvala ke spolupráci švýcarskou firmu, která se bude podílet na vývoji nové americké rakety Vulcan.

Snímek týdne:

Tento týden vyjdou dva snímky týdne. Ten první ukazuje fantastický záběr na pracující staniční motory v ruské části stanice, které pravidelně svými zážehy zvyšují oběžnou dráhu stanice. Stanice se totiž tře o řídké zbytky atmosféry a ty neustále snižují její orbitu.

Zážeh staničních motorů

Zážeh staničních motorů
Zdroj: https://scontent.fmad3-1.fna.fbcdn.net/

Druhý snímek bude tentokrát zcela výjimečně patřit našemu portálu. Kosmonautix začínal jako fórum, kde se sešlo několik lidí, kteří chtěli sdílet informace o kosmonautice. Překvapivě se od té doby udržela na fóru přátelská atmosféra a parta lidí z fóra založila tento blog, připravuje pro vás komentované přenosy, nebo tabulku nadcházejících startů. Jsme proto moc rádi, že krom nejdůležitějšího ocenění, kterým jste vy čtenáři, kteří čtete naše články, jsme byli oceněni i od Akademie věd na soutěži SCIAP. Krom našeho portálu získaly ocenění i Kritické momenty kosmonautiky a to jak ve filmové podobě seriálu, tak v té knižní. Děkujeme za podporu, bez vás by to nešlo.

Ceny ze soutěže SCIAP 2015

Ceny ze soutěže SCIAP 2015
Zdroj: Lukáš Záhoř

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/04/16/watch-live-expandable-room-to-be-installed-on-space-station-saturday/
http://www.nasa.gov/image-feature/nasa-blasts-orion-service-module-with-giant-horns
http://spaceflightnow.com/2016/04/15/delta-4-heavy-passes-countdown-rehearsal-for-upcoming-nro-launch/
http://news.discovery.com/space/private-spaceflight/hawking-backs-project-to-launch-probe-to-nearby-star-160412.htm
http://praha.idnes.cz/studenti-cvut-postavili-nanodruzici-dwn-/praha-zpravy.aspx?c=A160414_2239191_praha-zpravy_rsr#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main

Zdroje obrázků:
http://www.space.com/images/i/000/054/722/original/breakthrough-starshot-nanocraft.jpg?interpolation=lanczos-none&downsize=*:1000
http://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2016/04/Screen-Shot-2016-04-16-at-8.06.42-AM.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/CgJ0VznWwAAfODB.jpg-large.jpeg
https://i.imgur.com/GXO20Ot.jpg
http://i.imgur.com/7VNCO69.png
http://www.imagehosting.cz/images/fdfklk.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/d4hwdr.jpg
https://scontent.fmad3-1.fna.fbcdn.net/hphotos-xtf1/v/t1.0-9/984091_1728111337443546_782294809642719032_n.jpg?oh=389a198fb03fc0075c9f46cdaf7f3eff&oe=5779FB5B

 

Pin It
(Visited 1 447 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (24 votes cast)
(Visited 1 447 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


20 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)”

  1. Matúš napsal:

    Dobrý deň. Môžem sa spýtať ktorý modul je na obrázku týždňa? Vopred ďakujem.

  2. Vladimír Podivínský napsal:

    Docela by mě zajímalo:
    je možné aby Falcom odstartoval bez horního stupně? Když se pro něj nenajde v červnu náklad.
    A jestli ano, kam až by doletěl? Zvládl by to na měsíc? I s přistáním?
    Asi je to úsměvné ale mě by to doopravdy zajímalo

    • Dušan Majer napsal:

      Teoreticky by asi zvládl odstartovat, ale myslím, že se toho nevyužije, SpaceX raději počká na tradiční náklad. Ohledně toho, kam by první stupeň dolétl – výpočty ukazují, že by dosáhl oběžné dráhy kolem Země.

      • Racek napsal:

        No, obávám se, že jednostupńová raketa by dosáhla oběžné dráhy velmi obtížně a také se to tuším ještě nepodařilo. Kromě toho, pohonné systémy Falconu dosahují spíše průměrných hodnot.

        • Dušan Majer napsal:

          Jde o to, že by jí dosáhl, ale nedokázal by tam dopravit prakticky žádný náklad. Někde jsem tu informaci četl, zkusím dohledat zdroj.

        • Dušan Majer napsal:

          Tak už jsem to našel. Byl to přímo tweet Elona Muska – https://twitter.com/elonmusk/status/669132749500887040

          The F9 booster can reach low orbit as a single stage if not carrying the upper stage and a heavy satellite.
          První stupeň F9 by dokázal dosáhnout nízké oběžné dráhy, pokud by nenesl horní stupeň a těžký satelit.

        • Racek napsal:

          Velice děkuji za informaci. Asi by to bylo s klasickým pohonem na hranici fyzikálních možností a tak to tedy budu vést jako teoritickou možnost bez praktického významu.
          Jinak, stále se podivuji nad Vaším širokým přehledem v této oblasti a totéž platí pro Vaše kolegy. Dobrý.

  3. Vincent Kerman napsal:

    O té mezihvězdné sondě jsem viděl pěkné video.
    https://www.youtube.com/watch?v=LtPBqJ8XmWQ
    Musela by vážit pouze několik gramů včetně plachty na kterou by se svítilo několika megawattovým laserem. A ten by ji urychlil na podstatnou část rychlosti světla. Této myšlence osobně fandím, ale je tu spousta neznámých.
    Jak zajistit dostatečně rychlou komunikaci na vzdálenost skoro 5 světelných let? (U tohoto jsem si vzpomněl na využití kvantové provázanosti částic pro komunikaci) Jak sondu napájet v mezihvězném prostoru? (betavoltaické baterie) A mnoho dalších problémů a toto vše nacpat do sondy o hmotnosti pár gramů bude opravdu inženýrský zázrak!

    • Spytihněv napsal:

      Rychlost světla v komunikaci určitě nepřekročíme a minisonda si bude muset poradit sama. Mě zase napadl problém přesného zacílení na Alfu Centauri. Nedokážu si představit, jakým způsobem budou lasery korigovat dráhu. Vždyť stačí jen opravdu miniaturní odchylka a v cíli můžeme být zcela mimo. A do jaké vzdálenosti bude ten paprsek účinný? A zdroj energie? V mezihvězdném prostoru bez a po příletu k cíli se nabije z hvězdy? Těch otázek je fakt hrozně moc a projekt bude fascinující sledovat i jako teoretické cvičení. A je dobře, že se mluví i o projektech, které se nedrží „při zemi“, ale jsou trochu (hodně) urvané ze řetězu 🙂

  4. B.Boruvka napsal:

    Preju hezkou nedeli,pratele nevite nekdo jestli si BEAM veze vlastni vzduch pro nafouknuti a nebo bude nafouknut vzduchem ze stanice?
    diky,Bohous

  5. Vojtěch napsal:

    ty nohy se zaklopí samY. Jinak prima 🙂

  6. kolemjdoucí napsal:

    V jednom z odkazů mě zaujaly obrázky ruské gama observatoře Michaela Lomonosovova – https://twitter.com/ShuttleAlmanac/status/721218820686221313
    Co je to za projekt?

  7. hansnasa napsal:

    Byly někde uveřejněny vrstvy pláště ze kterého se skládá BEAM,nebo je to výrobní tajemství firmy? Ví to někdo, díky za odpověď.

    • Dušan Majer napsal:

      Ví se, že je tam mnoho vrstev z nichž každá má svůj úkol. Některé zajišťují plynotěsnost, jiné mají za úkol bránit průnikům radiace, jiné zajišťují tepelnou ochranu, další zase tvoří štít proti mikrometeoritům a tak dále. Ale přesně složení těchto vrstev se mi nikde nepodařilo dohledat.

Zanechte komentář