Orion roztahuje křídla

Orion_s_wings_node_full_image_2

V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.

Panely ale musí být odolnější, než u běžných satelitů. Po vyklopení už totiž není možné panely opět složit. To znamená, že budou vyklopeny i během práce velkých raketových motorů, čímž budou značně namáhány. Proto jsou panely tlustší než je běžné a mají speciálně vyztužené klouby a nosníky, které vyžadují další testování. Technici z firmy Airbus spočítali, že během zážehu který umístí loď na dráhu k Měsíci se panely ohnou až o 1,06 metru. Na špičce každého z nich bude proto umístěna malá kamera, která bude panely kontrolovat z blízka. Letové kusy jsou už nyní ve výrobě a počítá se s dodáním někdy na začátku roku 2017.

Zkušební panel před rozložením.

Zkušební panel před rozložením.
Zdroj: https://airbusdefenceandspace.com/

Rozložený panel.

Rozložený panel.
Zdroj: https://airbusdefenceandspace.com/

Zdroje informací:
https://airbusdefenceandspace.com/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Orion_s_wings_node_full_image_2.jpg
https://airbusdefenceandspace.com/wp-content/uploads/2016/03/orion_3.jpg
https://airbusdefenceandspace.com/wp-content/uploads/2016/03/orion_2.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Orion roztahuje křídla”

  1. Andrej Vrbenský napsal:

    Až teraz mi docvaklo akè to je veĺkè.
    ESM je len skúsobná paltforma alebo to je rozdelenie práce? ESA – Airbus urobia servis modul a NASA návratovú?

    • Daniel Heřt napsal:

      Evropský servisní modul určitě poletí na první misi rakety SLS, ta bude ještě bez posádky. Teď z hlavy nevím jestli jsou NASA a ESA domluveny na další spolupráci, ale dávalo by to celkem smysl (vyvýjet modul jen pro jednu misi je dost neekonomické).

      • Jiří Hošek napsal:

        Dodávkou ESM pro misi EM-1 ESA platí svůj podíl provozních nákladů na ISS pro roky 2018 až 2020. Uvažuje se, že podíl na další období provozu kosmické stanice by se mohl zaplatit dodávkou ESM pro misi EM-2, smlouva však dosud podepsána nebyla.

    • Kenny007 napsal:

      Ano, ta velikost překvapí, podobně jsem byl zaskočen když jsem v Praze na výstavě Gateway to space stál pod maketou Orionu a pak to o pár metrů dál porovnal s kabinou Sojuzu. Orion je opravdu velká loď proti tomu čím se létá teď.

  2. RiMr napsal:

    …titulek ve videu „další milník v cestě na Měsíc“ vzbuzuje trošku úšklebek nad selektivní ztrátou paměti… 🙂

  3. Honza napsal:

    Nevíte náhodou, proč zvolili takovéhle řešení panelů? Lehčí znovusložitelné mi na první pohled dávají více smyslu, baterie tam přece beztak budou, ne? Jak dlouhé mají být zážehy, během nichž by se případně musely křehčí panely skládat? A je to standardní postup, něco neobvyklého, nebo se srovnatelný problém (velikost panelů v kombinaci se silou motorů) zatím neřešil? Díky.

    • Daniel Heřt napsal:

      Přesný důvod nevím, ale napadá mě hlavně spolehlivost. Když panely opět složíte, nemáte úplně 100% šanci, že se je podaří znovu vyklopit. A to by potom bylo mnohem horší než Apollo 13.

  4. Peter P napsal:

    Otazka je ci vyvoj Orionu nie je dnes az tak trochu zbytocny projekt. V podstate sa jedna len o naplnenie politickej objednavky. Project constellation bol zruseny pretoze jeho naklady sa letely skutocne astronomicky vysoko. Nakoniec ale politicka lobby ho dokaza pretransformovat do Orionu a SLS a miliadry sa utracaju dalej. Evropsky servisny modul je do konstrukcie zahrnuty tiez na zaklade politickeho rozhodnutia, ale tuto cast plati Europsky danovy poplatnik.

    Chapem potrebu mat Heavy Lift nad 100t, ale v stadiu kde su schopne sukromne spolocnosti do vesmiru dostat ludi ci uz CST-100 alebo Dragonv2 mi pride tych skoro 10 miliad USD na Orion skutocne vela. Kazdy jeho start bude tiez velmi drahy. A reci o tom co dokaze viac nez Dragonv2 alebo CST-100 mi pridu zbytocne. Napriklad taky Dragonv2 bude mat trochu menej priestoru, ale rozhodne bol jeho vyvoj 10x lacnejsi mozno aj viac, kedze naklady na Dragonv2 asi nepresiahnu 1 miliadu USD. Takto sa ludstvo asi na Mars alebo asponmesiac tak rychlo nedostane.

    • Dušan Majer napsal:

      Ono je trochu nefér srovnávat Orion a lodě určené k zásobování ISS. Orion má létat do míst, která neposkytují ochranu v podobě van Allenových pásů, je zde větší radiace, všechny systémy jsou komplikovanější.

      • Peter P napsal:

        Chapem ze Orion je komplikovanejsi, ale je nutne zrovnavat a konfrontovat vyvojarov, postupy a aj celkovu efektivitu produktu. Podla mna Dragon nie je len o vynasani nakladu na ISS. Nova verzia Dragonu bude vynasat posadky az o 7 clenoch a je dost mozne ze preleti cez Van Allenove pasy s ludskou posadkou omnoho skor nez Orion. Riesenia existuju na vsetky problemy, ale naklady na Orion su skutocne prehnane a je to bohuzial diera do rozpoctu NASA. Ked si clovek predstavy kolko missi by sa dalo uskutocnit (sondy po slnecnej sustave) tak je to dost frustrujuce. Dragon mozno bude sucastou systemu, ktory dopravi ludi na obeznu drahu Marsu mozno uz do 10 rokov. Orion do tej doby mozno poleti menej nez 10x, pricom Dragon bude mat za sebou desiatky letov a ja verim ze uspesnych.

        • Dušan Majer napsal:

          Osobně se domnívám, že Dragon 2 nebude létat mimo nízkou oběžnou dráhu Země. K letům k Marsu SpaceX plánuje mnohem větší loď MCT a raketu BFR. Detaily bychom se mohli dozvědět na podzim.

        • Jiří Hošek napsal:

          Souhlasím, že v případě systému SLS/Orion jde hlavně o politickou objednávku. Uvidíme, jakým směrem se tento program ubere v následujícím prezidentském funkčním období, ale ze životaschopných kandidátů se největší obrat očekává v případě D. Trumpa, který na otázku ohledně názoru na poslání lidí na Mars odpověděl, že chce nejdříve obnovit infrastrukturu Spojených států. Tento výrok bývá vysvětlován jako plán velkých škrtů v NASA a rušení vlajkových programů (SLS/Orion).
          Omlouvám se, ale v toto kontextu mi představa, že „ušetřené“ peníze zůstanou v NASA a budou použity na mise sond po Sluneční soustavě, připadá naivní.

  5. Milan Školuda napsal:

    No mne hlavne nie je jasné, prečo sa ešte v dnešnej dobe realizuje tento typ lode, kde je jeden stroj zároveň aj kozmickou loďou aj pristávacím modulom. Spájanie telies vo vesmíre, či už na obežnej dráhe, alebo aj mimo nej, je už viacmenej rutinou. Takže myslím, že oveľa logickejšie aj ekonomickejšie riešenie by bolo vytvoriť na dlhé lety modulárnu loď. Kozmická loď by mala byť koncipovaná na dlhodobý pobyt v kozmickom priestore, aj s ochranou voči radiácii, mikrometeoritom… A tým pádom by samotný pristávací modul mohol mať omnoho jednoduchšiu konštrukciu, lebo by slúžil naozaj len na pristátie. Dokonca by ho ani nemuseli ťahať na celý let, stačilo by sa s ním po návrate k zemi spojiť. Proste ten koncept Orionu, aký je teraz, je úplne zle a vracia vývoj oblúkom niekde pred Apollo.

    • Jiří Hošek napsal:

      Orion je přesně tou ideální lodí, o které píšete. Není loď pro daleké a dlouhodobé lety. Jeho životnost je cca tři týdny, a pro lety do dalekého kosmu by posádka na oběžné dráze kolem Měsíce přestoupila do planetoletu, jehož součástí Orion nemá být. Výhoda schopnosti Orionu dosáhnout lunární DRO či EML2 je v tom, že při návratu planetoletu např. od Marsu jej není nutno celý brzdit do gravitační studny a navádět na nízkou oběžnou dráhu kolem Země.

      • Milan Školuda napsal:

        No neviem, ale ja tam tú výhodu nevidím. Brzdenie na orbitu Zeme, alebo na orbitu Mesiaca, to je prakticky to isté… Dokonca, keďže Mesiac okolo Zeme obieha, je návrat na jeho orbitu napríklad od Marsu trochu väčším orieškom, hlavne kvôli podstatne zložitejšej navigácii a aj kratším a menej častým štartovacím a návratovým oknám. A je to všetko o rýchlosti… Keď už opúšťam orbitu Zeme, prečo ešte brzdiť na orbitu Mesiaca a odtiaľ znovu štartovať na ďalší let, to je nelogické a neekonomické. Takže ak bude planetolet, bude sa pravdepodobnejšie skladať na orbite Zeme a v tom prípade nemá prečo mať Orion možnosť letu na Mesiac. Žiadna výhoda sa nekoná… Čiže Orion, tak ako je pripravovaný, práve nie je žiadna ideálna loď, len zbytočne zložitý návratový modul.

    • Dušan Majer napsal:

      O podobné koncepci planetoletu se uvažuje a Orion v něm hraje roli dopravce lidí při startu a přistání – doporučuji tento článek. Není to schválený program, pouze studie.

Zanechte komentář