Šest týdnů po startu dorazila LISA Pathfinder konečně do svojí destinace, kde bude demonstrovat technologie pro hledání gravitačních vln. Ta se nachází okolo libračního centra L1 soustavy Země a Slunce, které bude sonda obíhat. Sonda byla vynesena na parkovací nízkou oběžnou dráhu Evropskou lehkou raketou Vega. O zbytek práce se postarala pohonná jednotka, spalující nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Ta provedla 6 zážehů, během kterých postupně zvyšovala nejvyšší bod oběžné dráhy. Poslední zážeh poslal sondu až k libračnímu centru L1. Původně bylo v plánu provést ještě další dva zážehy pro navedení sondy na její konečnou orbitu, ale první zážeh byl natolik přesný, že už druhý nebyl potřeba.
Celá sestava byla poté uvedena do rotace kvůli stabilitě a pohonný modul se oddělil 22.1. ve 13:30. Motory pohonné jednotky totiž produkují velké množství tepla a vibrací, proto nemohou být použity během fungování sondy samotné. Navíc by mohla jednotka ovlivňovat experiment jen svojí gravitací, a proto byla odhozena. Sonda samotná využívá pro svůj pohon a orientaci 6 malých trysek na stlačený dusík. Ty byly například použity pro vyrušení zbylé rotace po oddělení a pro stabilizaci sondy. Pro nejmenší korekce je pak použit speciální systém DRS,o kterém již psal uživatel Gubarev na našem diskuzním fóru. V následujícím týdnu bude LISA Pathfinder pomalu natočena směrem k Zemi a poté její trysky upraví její oběžnou dráhu do její konečné podoby – 500 000 × 800 000 km (nejvyšší a nejnižší bod) okolo L1. Koncem února pak nastane hlavní část celé mise, kdy budou uvolněny dvě krychličky, jejichž téměř ideální volný pád bude tělo sondy následovat. Více si můžete přečíst například zde.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Module_separation_node_full_image_2.jpg
Doufám že ta pohonná jednotka skonči ve slunci protože zase tam bude smetí.
Neskončí, zůstane na oběžné dráze okolo Slunce, nebo bude opět zachycena gravitací Země. Každopádně v těchto končinách je prostoru dost a smetí tu nedělá moc velký problém.
Jakube, ono se tomu sice říká librační bod,nebo librační centrum, ale ve skutečnosti je to veliká oblast. A sond je tam opravdu málo a i kdyby tam bylo tolik šrotu jako na LEO tak tam bude v podstatě prázdno..
Wiki ti napoví.. https://cs.wikipedia.org/wiki/Libra%C4%8Dn%C3%AD_centrum
Navíc je bod L1 nestabilní, takže jakékoliv smetí po určitém čase odpluje pryč.
V L1 je momentálně pět sond. V L2 dokonce jen jedna. Navíc jsou po ukončení činnosti z libračních bodů vyváděny (WMAP, Herschel, Planck). Takže místa dost a dost 🙂
Ta otázka, jestli skončí ve Slunci (neskončí), mě přivedla na myšlenku. Skončil nějaký umělý objekt ve Slunci? Myslím, že ne. Ty, co se pohybují na heliocentrické dráze a už nejsou sledovány, mají většinou dostatečně stabilní dráhy a ke Slunci se příliš nepřibližují. Jinak pokud jde o obavy z dalšího zbytečného objektu ve vesmíru, tak smetiště je jen na oběžné dráze Země. V libračních bodech, ani na heliocentrické dráze nic reálně nehrozí.
Trefit Slunce je ve skutečnosti velice náročné. Země samotná obíhá zhruba rychlostí 30 km/s, které se musíme pro pád do Slunce zbavit. To pomocí konvenčních raket moc dobře nejde, takže by bylo potřeba provést sérii gravitačních manévrů.
Zbavit se oběžné rychlosti je jen první část problému. Trefit Slunce je problematické i z toho důvodu, že je moc horké. Jakýkoliv nám známý materiál by se v blízkosti povrchu velmi rychle vypařil. Dokonce ani jednotlivé částice toho vypařeného tělesa by nedostaly do Slunce, protože by je odvál tlak záření a částice slunečního větru (z hlediska odpadu by jej šlo považovat za uklizený). Těleso, které by se bylo schopno ponořit pod viditelný povrch Slunce a stát se jeho součástí, by muselo být hodně velké, hrubým odhadem stovky metrů a z kompaktního materiálu.
Zábavnější formou je to rozebráno tady:
http://what-if.xkcd.com/89/
Tedy na výsledky těchto experimentů jsem opravdu zvědavý. Studuji na stará kolena technický obor, který se zdroji záření pracuje. Ale stejně jako si můj nedokonalý mozek nedokáže přestavit že se foton může chovat jako částice a zároveň jako vlnění (princip samozřejmě chápu, ale neurony odmítají uvěřit), tak si nějak nedokážu představit existenci gravitačních vln. To by byl průlomový objev.
Ak mi niekto moze odpovedat: ta sonda do oblasti L1 prileti a potom tam nejako zabrzdi? Alebo ako to vlastne je? Nerozumiem tomu.
Sonda disponuje vlastními systémy pro korekci oběžné dráhy.
Sonda obíhá Slunce a občas upraví kurz, aby se udržovala v oblasti L1 mezi Sluncem a Zemí.
Pokud zvolíme L1 jako referenční bod, vypadá to, jakoby družice obíhala (respektive manévrovala) kolem něj.
Dakujem.
Skusim si najst, ako vyzera trajektoria jej manevrov, kym sa tam dostane.
Hledat netřeba, video je zde – http://www.esa.int/spaceinvideos/Videos/2015/10/LISA_Pathfinder_s_journey_to_L1
Aha, cize to ooobrovske kolecko na konci je vlastne jej obeznica okolo L1 ?
Dakujem za video.
Ano, přesně tak, finální orbit je 500 000 × 800 000 km
Díky za video, konečně vím jak tam doletěla.