Už devět vrtů Curiosity na Marsu

Sol 281 vrtání v lokalitě Cumberland. Foto: NASA/JPL/MSSS/K.Kremer,M.Di Lorenzo

Není to tak dlouho, co jsme odkazovali video ukazující, jak funguje vrták Curiosity. Tento úžasný nástroj se opravdu činí. K listopadu 2015 (něco málo přes tři roky od přistání) už má za sebou devět úplných vrtů do marsovských kamenů. To je ideální čas na malé ohlédnutí. A podíváme se i na poslední aktivity, protože je docela zajímavé, co všechno obnáší horniny nejen navrtat, ale také pomocí přístrojů uvnitř pojízdné laboratoře otestovat. Vždyť celá analýza zabere na dvě desítky solů. A zatímco jedna končí, druhá už v jiné lokalitě začíná.

Pokud jste video o vrtáku minuli, stručně můžeme zmínit, že je to trochu jiná vrtačka, než jak ji známe z naší domácnosti. Po stranách vrtáku vidíme dvě tyčky, které detekují, zda se vrták dobře dotýká podložky a stabilizují ho při vrtání. Samotná vrtačka má výměnné bity (koncovky) a pracuje spíše tak, že do podložky buší a pomalu se při tom otáčí. Jak se materiál drolí, je nasáván vnitřní dutou částí do komory nad vrtákem. Odtud pak navrtaný materiál putuje do přístroje Chimra uvnitř těla Curiosity.

Vrtačka Curiosity. NASA/JPL-Caltech

Před několika dny jsme slibovali se rozepsat více o vrtech na Marsu, protože do minulého povídání jsme propašovali jen rozbor toho, co čeká Curiosity v následujícím období, tedy výzkum obřích tmavých dun, ale nyní je čas zase na malé ohlédnutí za posledním řekněme měsícem na Marsu.

2015: Devět vrtů Curiosity. NASA/JPL/MSSS/Emily Lakdawalla

2015: Devět vrtů Curiosity. NASA/JPL/MSSS/Emily Lakdawalla

Jak je patrné z výše uvedeného obrázku (plné rozlišení originálu zde), vozítko již provedlo devět úplných vrtů, ale poprvé provedlo dva v jedné lokalitě. Na obrázku níže vidíme napravo vrt z lokality nazvané pracovně Big Sky, vlevo pak druhý vrt z lokality Greenhorn. Důvod je nasnadě, neboť hornina vlevo je o něco světlejší a tak bylo jistě velmi zajímavé porovnat složení dvou podobných kamenů v jedné lokalitě. Odběr vzorků již máme za sebou a zatímco vozítko popojíždí, analýza druhého vzorku je před dokončením.

Sol 1142 Vrty Big Sky a Greenhorn. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Sol 1142 Vrty Big Sky a Greenhorn. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Více o tom, jak celá analýza probíhá, vypovídá následující tabulka. Jak je patrné, zatímco jedna analýza je ještě dokončována uvnitř robota, další odběr vzorků již probíhá a posléze se tedy analýza druhého vzorku dokončuje, zatímco přejíždíme k velkým dunám.

Aktivity Curiosity mezi soly 1114 a 1146

Aktivity Curiosity mezi soly 1114 a 1146

Dvojice vrtů v téže lokalitě nám nabídla skvělou příležitost porovnat mineralogické složení blízkých vzorků. Data z ChemCam nám napověděla, že světlejší oblast je bohatá na křemík. Podobně bohatá oblast na křemík byla navrtána v oblasti Buckskin. Ovšem tehdy nebylo zcela zřejmé, zda jde o křemík, který zde už byl, nebo je výsledkem nějaké přeměny. Vědci tak doufají, že pohled na výsledky vzorků Greenhornu jim pomůže pochopit, jaký proces tyto světlejší oblasti vytvářel. Výsledky chemických analýz zatím nebyly publikovány, ale dá se očekávat, že se tak stane v prosinci, kdy je v Americe v plánu další setkání geofyziků.

Jak jsme mohli v tabulce číst, plánování aktivit muselo mít přesné načasování. Na začátku musí výt cokoli na robotické paži zcela čisté. Dále samotné aktivity paže a také laboratoře SAM jsou energeticky náročné, což klade nároky na stav baterií robota, aby nebyly na konci solu příliš vybité. Plánování aktivit se na Zemi provádí každý druhý den, tedy asi třikrát do týdne, protože den na Zemi a Marsu se liší asi o půl hodiny a čas operátorů se rozchází s časem robota. Díky tomuto způsobu ovládání vozítka je omezeno jeho pojíždění, ale zároveň to umožňuje dostatečně dobíjet baterie. Ovšem od přejetí ke Greenhornu se přešlo na každodenní operace a to kladlo zvýšené nároky na stav baterií. Například během solu 1127 už byla Curiosity u Greenhornu, ale ještě musela nasypat vzorky do laboratoře SAM, analyzovat je, vysypat a vše vyčistit. A hned den po dokončení těchto aktivit (sol 1133) už se chystalo vrtání v lokalitě Greenhorn.

A jak je z tabulky patrné, během solu 1126 proběhlo intenzivní fotografování vozítka z kamery na robotické paži, tzv. selfie. Ani o tuto mozaiku snímků vás proto nepřipravíme.

Sol 1126 autoportrét Curiosity. NASA/JPL/MSSS

Sol 1126 autoportrét Curiosity. NASA/JPL/MSSS

Průzkum lokality Big Sky a Greenhorn byl krásnou ukázkou souhry všech přístrojů. MastCam a ChemCam ji zkoumaly na dálku a pomohly najít nejlepší místo. Vrták a přístroje uvnitř Curiosity provedly pečlivou analýzu vzorků. Jestliže ale průzkum této lokality byl pohledem do dávné historie Marsu, nastávající přesun do lokality Bagnold Dunes nás přenese do aktuální současnosti Marsu, protože cílem je prozkoumat, jak se chová písek v marsovské gravitaci a ve zdejším větru. A o tom jste si už asi četli v minulém článku.

Děkujeme laskavému čtenáři za trpělivost, pokud dočetl až sem a našel případné nepřesnosti. Po stránce překladu a porozumění některým partiím (tabulka, popisky obrázků) i po stránce pochopení geologických termínů to byl náročnější úkol, než na jaký je autor zvyklý. Případná doporučení úprav v diskuzi pod článkem rádi aplikujeme.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org

Zdroje obrázků
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/12/Curiosity-at-Cumberland-Sol-281_Ken-Kremer.jpg
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2013/02/21/article-2282156-182B5DE3000005DC-955_634x484.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2015/20151106_curiosity_drill_sites_f840.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2015/20151107_big-sky-area-mastcam-context_f840.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2015/20151116_PIA19920_f840.jpg

Už devět vrtů Curiosity na Marsu, 2.5 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 1 312 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (20 votes cast)
(Visited 1 312 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Už devět vrtů Curiosity na Marsu”

  1. Radim napsal:

    Jak prosím Vás probíhá čištění SAMu? Měl jsem za to, že počet testů je omezen počtem testovacích „komor“, tedy na 12 jestli se nepletu.
    Předpokládám, že kvůli možnému znečištění vzorků musí být čištění dost intenzivní, ale při tom je snad k dispozici jen mechanický postup (?).

    • Martin Gembec napsal:

      Ono tam těch testovacích „pohárků bude asi krapet víc, přiznám se, že ani já nevěděl kolik. Podle článku v odkazu jich je 74. Navíc pro vyčištění se prý strčí do pece, zahřeje na 900st a občas profoukne héliem. Ale vypadá to že jen 15 z nich je na odebírané vzorky. Myslím, že se taky nechám rád poučit, pokud jsem něco pochopil špatně. http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2012/curiosity-instrument-sam.html?referrer=https://www.google.com/

      • Pospíšil napsal:

        Manipulační systém SAMu má celkem 74 pohárků (zkumavek) na vzorky. Z toho 59 pohárků je z křemene, sloužící pro zahřívání suchých pevných vzorků v peci. Dále na na karuselu 9 pohárků z nerezu pro tzv „mokrou chemickou analýzu“, kdy se vzorek půdy Marsu smíchá s určitými kapalnými chemikáliemi ze Země, které při zahřívání spolu reagují a do analyzátorů pouští jiné plyny, než „na sucho“. To znamená SAM může analyzovat celkem 59 + 9 = 68 pevných vzorků půdy a myslím že neomezený počet plynných vzorků z atmosféry. Zbývajících 6 pohárků je pro kalibraci – obsahují přesně definované látky ze Země pro kontrolu a nastavení třech analytických přístrojů v SAM.

        • Samo napsal:

          Niekde som čítal že tie kelímky su znovupoužitľné.

        • Pospíšil napsal:

          Ne nejsou. Jak se jednou kelímek SAM naplní vzorkem půdy, nedá se vysypat a podruhé použít.

          Možná si to pletete s druhým analytickým přístrojem – CheMin, který má taky otočný karusel s komůrkami na vzorky, ježe tady se karusel otáčí kolem vodorovné osy, takže vzorky se dole vysypávají a lze je opakovaně naplnit. Viz http://spaceflight101.com/msl/chemin-instrument-information/

  2. PH napsal:

    Opravdu musí Curiosity nabíjet baterie, když je vybaven radioizotopovým zdrojem? A proč musí být nabité na konci solu? Teplo a energie zdroje přece musí stačit na „přenocování“ i bez takových příprav.

    • Martin Gembec napsal:

      Přesně tak. To že má Curiosity radioizotopový zdroj neznamená, že funguje jinak, než předchozí rovery. Rozdíl je pouze v tom, že může dobíjet baterie třeba i v noci. Odběr laboratorních zařízení může být díky tomu vyšší, protože je vždy jistota, že bude dost energie.

      • Pospíšil napsal:

        Akumulace energie v bateriích je nutná u MSL, stejně jako u MER. MMRTG dává jen cca 110 Wh trvalého elektrického výkonu. To je energie, kterou můžete například použít na 1 hodinu svícení 100 W žárovkou. Naproti tomu zahřívací pícka v SAMu zahřívá některé vzorky až na 1100°C, což je energeticky tak náročné, že MSL v té době nemůže dělat vůbec nic jiného a téměř veškerá energie z baterií je spotřebovávána jen na tento ohřev. Dalším velkým žroutem energie z baterek jsou elektrická topidla v pohonech kol a kloubů robotické paže, které musí zahřát mazivo v planetových převodovkách na provozní teploty. Baterie budou na roverech a obecně každé kosmické sondě potřeba vždy, nikdy nejde energie ze zdroje (FV, RTG, atd) přímo do spotřebičů.

    • Spytihněv napsal:

      U MER se předem počítalo s problémem v podobě prachu usedajícího na solární panely. To byl také jeden z důvodů, proč se deklarovaná životnost roverů ukázala jako neuvěřitelně podceněna. Nakonec se marsovský vítr projevil jako velmi schopný čistič a tento prach nijak výrazně oba MERy nelimitoval. Naopak před zimou musely hledat svah nakloněný k slábnoucímu Slunci a zkrátka na přísunu slunečního svitu jsou absolutně životně závislé.

      Jak je na tom Curiosity? Hledat vhodne svahy nemusí, ale jak vypadá její zimní režim? Uvede se do klidu nebo jede dál? Přece jen teploty mohou padat opravdu hodně pod bod mrazu.

  3. Petr Kasan napsal:

    Stránky mise MSL sleduji pravidelně, a přesto se tady na Kosmonautixu vždy dozvím něco nového. Děkuji autorovi článku i přispěvatelům do diskuze.

  4. slappy napsal:

    Hmmm.. Zvědavka už je dobře zaprášená.. Neslyšel jsem, že by se přes ní za ty tři roky přehnal nějaký písečný ďáblík…

  5. ptpc napsal:

    Páči sa mi čo všetko MSL dokáže a v akej kvalite.
    Len názov článku vo mne evokoval také prirovnanie – MSL urobilo 9 vrtov na Marse za tri roky. Človek by to zvládol za koľko? Môj skromný odhad že max. za deň.
    To len na margo toho, či má zmysel pilotovaná výprava na Mars alebo nie. A to ešte nespomínam to, že je to vlastne len jeden z prvých krôčikov osídľovania Vesmíru…

    • Martin Gembec napsal:

      Velmi dobrý postřeh. Já jsem původně vymyslel tento titulek a když jsem na něj pak koukal, doplnil jsem jej na „Už devět úplných vrtů…“ jenže systém už mi vygeneroval adresu článku bez toho úplných a bál jsem se, aby to něčemu nevadilo a tak jsem se rozhodl to tolerovat s tím, že jsme tak trochu za bulvár no..

Zanechte komentář