Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?

Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?, 2.5 out of 5 based on 30 ratings

Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.

Nový plán počítá s přistáním lidské posádky na marsovském měsíci Phobos v roce 2033. Na Marsu by pak mohla stanout lidská noha poprvé v roce 2039 a podruhé o 4 roky později. V minulosti se o termínech přistání na Marsu buď nemluvilo vůbec, nebo se jen spekulovalo. Aktuální dokument je tak první důvěryhodnější studií, která předkládá nějaký konkrétní termín.

Uvažované nejbližší termíny startů

Uvažované nejbližší termíny startů
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Plány na nejbližší roky vychází z toho, že aby byl provoz SLS alespoň trochu ekonomicky stabilizovaný a únosný, je potřeba, aby raketa startovala minimálně jednou ročně (viz náš starší článek). Její první start pro misi EM-1 přijde v roce 2018, EM-2 je naplánována na rok 2021. Mise EM-3 je zatím někde na pomezí let 2022 a 2023. Při této misi by měl být do cis-lunárního prostoru (tedy mezi Zemí a Měsícem) dopraven obytný modul ICH (Initial Cis-Lunar Habitation). Mise EM-4 (2023) a EM-5 (2024) by pravděpodobně měly zamířit právě sem.

Program ale nepočítá pouze s raketou SLS, ale i s nosiči Atlas V a Delta IV. Vždyť jeho verze Heavy poprvé vynesla loď Orion do vesmíru (mise EFT-1) a navíc se tyto rakety použijí i pro další mise, které vyšlapou cestu k Marsu – nejblíže k realizaci mají stacionární lander InSight pro Mars a sonda OSIRIS REx určená pro odběr materiálu z asteroidu a následný návrat na Zemi – obě mise budou startovat na Atlasu V.

Sonda ARRM určená k dopravě asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce

Sonda ARRM určená k dopravě asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

V roce 2020 se má k Marsu vydat vozítko Mars rover 2020, tedy nástupce roveru Curiosity – vynášet by jej mohla Delta IV Heavy. Stejný nosič by mohl posloužit i v prosinci téhož roku pro vypuštění sondy ARRM, která má dopravit asteroid na oběžnou dráhu Měsíce. Tím pádem je ale jasné, že ARRM nestihne takový úkol za pár měsíců. S pilotovanou výpravou k zachycenému asteroidu se tedy počítá až na misi EM-6 v roce 2025. Mise EM-7 a EM-8 jsou zatím nespecifikované, ale mohly by startovat v letech 2026 a 2027.

Plán počítá s tím, že už mise EM-2 by startovala na raketě SLS Block IA s nosností 105 tun – dříve se zvažovalo, že by tuto úlohu zajistila sedmdesátitunová varianta a pokročilý model by nastoupil až později. V roce 2022 by mohla znovu startovat Delta IV Heavy – tentokrát se sondou Mars Moon Explorer, která by poskytla detailní informace hlavně o měsíci Phobos. Plán zveřejněný v projektu TIM počítá mezi roky 2018 a 2046 s celkem 41 starty rakety SLS. Od roku 2028 by měla nastoupit do služby nejsilnější verze rakety SLS – Block 2 s nosností 130 tun na nízkou oběžnou dráhu.

Vývoj raket SLS

Vývoj raket SLS
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/

Hned v roce 2028 by přitom měly proběhnout rovnou tři starty této rakety! První z nich má vynést zařízení Pathfinder EDL, které zamíří k Marsu a otestuje systémy, které budou nutné pro přistání masivního landeru s lidskou posádkou. Počty startů na další rok pak záleží na tom, jakou variantu přeletového soulodí NASA vybere. Pro obě varianty ale platí, že pro let k Phobosu a na dvě přistání na Marsu bude potřeba 32 startů rakety SLS.

Raketa SLS ve finální konfiguraci.

Raketa SLS ve finální konfiguraci.
Zdroj: http://media.al.com/

První varianta by obnášela devět startů rakety SLS mezi lety 2028 a 2033 pro let pilotované výpravy na měsíc Phobos. Návrh přitom počítá s tím, že by bylo potřeba ještě jednoho startu SLS v roce 2035. Jejím úkolem by bylo doletět s lodí Orion do cislunárního prostoru, kde by posádka přestoupila z meziplanetární lodi a v novém Orionu se vrátila domů. Důvodem je kromě jiného snaha o maximální eliminaci kontaminace Země materiálem z Phobosu. Důvody jsou i technické – nikdo asi nechce riskovat, že by mohlo během několika desítek měsíců trvajícího pobytu v meziplanetárním prostoru dojít k poškození např. padáků v lodi Orion.

Pro let lidské posádky k Marsu má být potřeba dalších 11 startů raket SLS mezi roky 2034 a 2039. I u této mise se počítá s vysláním další rakety SLS s lodí Orion v roce 2042 – úkolem má být opět návrat posádky na Zemi. Pro let druhé posádky k Marsu už ale má být potřeba „pouze“ 9 startů raket SLS mezi roky 2038 a 2043. V roce 2046 by pak odstartovala ještě jedna SLS s Orionem pro návrat druhé marsovské posádky.

Druhá varianta by pro let k Phobosu v roce 2033 potřebovala jen 8 startů raket SLS. První pilotovaná výprava na Mars by potřebovala 14 startů rakety SLS, ale druhá už jen 10.

Jak jsme uvedli už na začátku – tento dokument je pouze studií, která zatím není schválená. Celkově vzato je hodně těžké odhadovat, co bude za 20 let – stačí si jen uvědomit, kolik voleb Američané do té doby absolvují a kolik prezidentů se může vystřídat v Bílém domě. Jisté ale je, že podobné studie ukazují, že pilotovaný let k Marsu nebude nic snadného. Je proto dobře, že už dnes vznikají nejrůznější scénáře, které rozebírají možnosti. Některé se třeba nesplní, ale bez téhle základní fáze plánování se nikdy nikam nedostaneme. Nechme se proto překvapit, kolik se podaří realizovat z dnešního článku. O všech dalších pokrocích Vás budeme samozřejmě rádi informovat.

Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://education2.marssociety.org/wp-content/uploads/2013/06/a-Mission-to-Mars-Pic-06.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/09/2015-09-16-031816.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/20150326/asteroid20150326-16.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2014/07/SLS_configurations.png
http://media.al.com/wire/photo/9999342-large.jpg

Pin It
(Visited 3 173 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (30 votes cast)
(Visited 3 173 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


83 komentářů ke článku “Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?”

  1. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Díky za úžasnou vizi k snídani. Jak píšete, je potřeba to brát s rezervou, ale také je nutno plánovat dlouhodobě. Těším se na každý, byť jen drobný krůček.

    Jen takovou drobnost: Asteroid Redirect Mission je ARM nikoliv ARRM, ale je možné, že mi unikla nějaká změna.

  2. Petr napsal:

    Nadpis „Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu za šest let?“ je trochu zavádějící. Vypadá to, že lidé by mohli přistát na Marsu za šest let od teď.

  3. vedator napsal:

    Velmi pekny clanok. Velmi pekne vizie. Fanusikovi kozmonautiky zaplesa srdce, ked cita taketo clanky. Je to hadam prvykrat, co NASA odhalila dlhodobe plany, ktore by mali vyustit do pilotovanej misie na Mars. Presne toto NASA potrebovala. Som prekvapeny, ze bolo uverejnenych tolko detailov ohladom jednotlivych faz – Mesiac, DSH HAB, Phobos. Je tu vsak niekolko ale….

    Ratajme, 41 startov za 26 rokov, jeden start (SLS) ma stat $5mld (http://www.thespacereview.com/article/2330/1), co dava spolu $200mld. Pri biednom financovani NASA s rozpoctom, prezenme $20mld, ukroji jeden start SLS 1/4, cize 25%. To je nepredstavitelne a dlhodobo neudrzatelne. Z tohto pohladu dovi-dopo, zabudnite, snivajte dalej.

    NASA by sa mala zamerat na to, co nedokaze sukromny sektor. Aj pri taktomto optimistickom plane bude NASA na Marse druha, SpX tam bude skor. Mozem sa s kymkolvek stavit 🙂

    • ventYl napsal:

      ak sa na falcone heavy nenajde nejaky zasadny nevyriesitelny problem a po zabehnuti sa vyplnia sluby spacex o tom, ze jeden jeho start vyjde zhruba na 100 milionov dolarov, tak na marse budu skor ako nasa aj keby nechceli.

      • Vojta napsal:

        To ještě uvidíme. Cena záleží hlavně na možnosti recyklace prvních stupňů. V každém případě je i Falcon Heavy se svými 53 tunami na LEO proti nejsilnější verzi SLS (kolem 130 tun na LEO) drobeček, takže pro pilotovaný let na Mars bude potřebovat několik poskládaných modulů.
        Ale ať už tak nebo tak, je skvělé slyšet, že se něco děje na dvou frontách.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Jestli má start stát skutečně 5 miliard (wiki to takto uvádí), pak je to opravdu nehorázné a zbytečné plýtvání, které stejně k cíli nepovede. Já jsem počítal s cenou samotného startu do 2 mld a to peníze investované během vývoje nezapočítávám.

      Co se týče SpaceX tam je důležitých několik otázek pro možný scénář levnější cesty na Mars a zpět se současnými prostředky (Falcon heavy počítám za současný prostředek, i když to zatím není pravda).
      1. dokáže Crew Dragon přistát motoricky na Marsu, když to má dokázat na Zemi?
      2. použije se pro starty z Marsu první nebo druhý stupeň Falcona (který z nich dokáže vynést Dragon na Marsu) -> dokážeme vynést tento stupeň na orbitu Země a pak přistát na Marsu? Nebo se vyvine jiný návratový nosič?

      • Pospíšil napsal:

        Ad 1) Ano, Dragon 2 má být schopen motoricky přistát na Marsu a jiných tělesech sluneční soustavy. Zatím však jen jako nepilotovaná platforma pro vědecké přístroje/rovery/návratové stupně (Red Dragon). Nepočítá se s ním zatím jako s dopravní lodí pro posádku na Mars – na to zatím nebude vybaven. Jako pilotovaná loď zatím pouze na LEO.
        Ad 2) Pro lety na Mars a zpět SpaceX projektuje zcela nový plně znovupoužitelný dopravní systém Mars Colonial Transporter (nosič + loď/lander). Tento koncept má být poprvé oficiálně představen na konci tohoto roku.

        • gg napsal:

          Pro sebe vyvíjejí prostředek jiný, ale to neznamená, že si NASA nemůže něco objednat. 🙂

    • Pospíšil napsal:

      Pozor! NASA zatím nic neuveřejnila. Článek na NSF, ze kterého Dugi čerpá, byl napsán na základě neveřejného dokumentu, vytvořeného pouze pro interní účely NASA. V podstatě se jedná o únik informací, které zatím neměly opustit NASA servery.

      • vedator napsal:

        Mea culpa, zvolil som zlu definiciu hoci je to jediny, hoci neoficialny, dokument, ktory ma ciel Mars.

  4. Miroslav Uhlíř napsal:

    Pak si příjde nějakej pan Musk a začně nám tvrdit, že na Mars dostane tisíce a tisíce lidí.

    Nevíte někdo náhdou, jestli Elon Musk letos opravdu představí nějaké podrobosti o MCT?

    • Dušan Majer napsal:

      Měl by 🙂 zatím jsem nenarazil na žádnou známku, že by se to mělo odkládat. Ale na druhou stranu teď mají dost práce s návratem Falconů do provozu.

    • Pospíšil napsal:

      Zatím poslední oficiální prohlášení (z úst EM) o zveřejnění konceptu MCT je z ledna 2015 : „The Mars transport system will be a completely new architecture, …. Am hoping to present that towards the end of this year. Good thing we didn’t do it sooner, as we have learned a huge amount from Falcon and Dragon.“
      Vývoj a testování motoru Raptor pro MCT pokračuje bez přerušení, vývojové kapacity po červnové nehodě F9 byly zřejmě omezené jen několik málo týdnů. Jestli ale ke zveřejnění MCT opravdu dojde do konce tohoto roku, to se nedá garantovat.

  5. zdenek napsal:

    Zdravim páni , v roce pána 2039 už bude orion tak zastaralá lod , asi jako sojuz dnes, a všichni mu to nandávají jak je stary. A čína, indie rusko už budou v zastoupení , taikonautú , budhanautú, a kosmonautú pomalu budovat na mesici aspoň malinké základničky . A Evropa ? Hotová Futuráma . Gramatiku omluvte , ja diktuji múj kocour piše . Všem zdar páni .

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím, že to nebude tak hrozné, Orion určitě bude procházet průběžnými úpravami. Těmi prošly i raketoplány nebo Sojuzy. Já si třeba myslím, že nadávat na „stáří“ Sojuzů není moc chytré – vždyť loď je průběžně modernizována a doplňují se do ní nové systémy, které nahrazují ty staré. A stejné to bude podle mého názoru i s Orionem.

      • roman hronza napsal:

        Každá koncepce má své hranice, kdy ani dílčí vylepšení nepřináší pro systém v zásadě nic nového. Hodně bude záležet na tom, s čím přijde SpaceX (technologicky i cenově). A v delším horizontu i Blue Origin. Dokážu si představit, že se NASA začne ptát, proč má platit Boeingu (ULA) několikrát vyšší cenu za Orion, servisní modul a SLS, než kdyby si koupila sedadlo v přepravním systému SpaceX. Nákladová synergie vícenásobného používání hardware je velmi mocná.
        Pokud by ale NASA začala Orion koncipovat jako sestavu (velitelský modul, servisní modul, habitat), která se 1x vynese na LEO (klidně po částech) a pak už bude jen „létat“ v kosmu a parkovat na LEO(bez přistání na Zemi), pak to může mít nákladově nějaký smysl.
        Orion + SLS je krásný a úžasný stroj. Jestliže se však nestane něco v záležitosti financí, tak jsem toho názoru, že ho potká stejný osud jako program Appolo.

        • Pospíšil napsal:

          Orion CM je koncipován jako znovupoužitelný. Bude létat jen ze Země do okolí Měsíce a zpět. Na výpravy do větších hlubin vesmíru (Mars) s ním NASA zatím nepočítá.

  6. roman hronza napsal:

    Ano Orion je znovupoužitelný, ale to ostatní je koncipováno jako 1ráz (raketa SLS, servisní modul a Habitat). Celá sestava je koncepčně trochu zmodernizovaný Saturn s Appolem. Já zakládám svou představu meziplanetární lodi na prvním vynesení na LEO (klidně po částech znovupoužitelným nosičem – tj. úplně odpadá SLS) a po misi parkování na LEO. Tím může dojít k vícenásobném použití lodi+servisní modulu+habitat (minimálně SM a habitat neshoří). Odpadne opakovaný start super-drahou raketou a opravy po brždění o atmosféru. Taková sestava musí mít ale vylepšený servisní modul – jde především o motory a palivo pro delší „akceleraci“ a brždění. Klidně by přitom mohlo být využito např. toto: http://www.kosmonautix.cz/2015/03/jupiter-u-iss-za-par-let-mozna-ano/

    • roman hronza napsal:

      pro Pospíšil 24.9.2015 (13:45)

    • Pospíšil napsal:

      Lidé mají různé představy o meziplanetární dopravní architektuře. I představy a plány NASA se v tomto směru v čase poměrně měnily. Já jsem jen popsal současný stav projektu a úvah NASA jak dál. O tom, zda-li je to optimální, nebo k nějakému dobrému cíli směřující architektura, to už je na jinou debatu. 😉

      • roman hronza napsal:

        Rozumím. Chtěl si tím představit možné řešení současné situace plýtvání finančními prostředky na jednorázové lety.

        • roman hronza napsal:

          Chtěl jsem si tím…

        • Pospíšil napsal:

          Na administrátora NASA si rádo hraje mnoho lidí na světě. 🙂 Věřte ale, že ani on nemá volné ruce a v drtivé většině programů / projektů musí následovat rozhodnutí politiků (prezident, zákonodárci). Takže ani Bolden nemůže vždy prosadit právě to řešení, které by bylo nejefektivnější. NASA je bohužel hodně o job programech.

        • Pospíšil napsal:

          Btw, v NASA k 5.9.2015 pracovalo 17331 zaměstnanců.

        • roman hronza napsal:

          Jde tam o velké peníze. Kontraktor NASA je pod velikým tlakem hlavně tradičních dodavatelů v čele s Boeingem (ULA). Teď už bude mít aspoň na výběr. Shodneme se také na tom, že je to hlavně (a chybně) o IZOLOVANÝCH programech.

  7. Jiří Švarc napsal:

    „Pro obě varianty ale platí, že pro let k Phobosu a na dvě přistání na Marsu bude potřeba 32 startů rakety SLS“
    Není to nějak moc? Celkem cca 4000 tun, čili více než 8 ISS, nebo lépe představitelných více než 35 Boeingů 787 Dreamliner.

    • Dušan Majer napsal:

      Jenže tady to vypadá, že planetolet se nebude skládat na nízké oběžné dráze Země, ale v cislunárním prostoru. A nosnost SLS se vždy uvádí pouze na LEO. Nosnost do cislunárního prostoru bude menší. Navíc je potřeba si uvědomit, že půjde o tři pilotované výpravy – výsledná nosnost se tedy rozdělí na tři části (pokud nepočítáme některé případně znovupoužitlené díly).

      • Jiří Švarc napsal:

        Děkuji za odpověď. Můžete to prosím ještě více rozvést? Jaká je nosnost do cislunárního prostoru (stačí mi velmi hrubý odhad)? Děkuji.

        • Dušan Majer napsal:

          Osobně se domnívám (nikde jsem to nehledal), že to bude +/- polovina nosnosti na LEO.

        • Pospíšil napsal:

          Nejtěžší náklady, se kterými se v této architektůře počítá, budou SEP+lander o celkové hmotnosti 72 tun, na dráhu 200 x 14817 km. Takových letů má být až 8.

        • Pospíšil napsal:

          Nejtěžši náklady na TLI (LDRO) jsou tam kolem 43 tun.

  8. Samo napsal:

    Do letu k marsu má nasa veľa času a určite sa plány minimálne 20x zmenia tak isto ako sa obmenia aj zákonodarci 🙂

  9. zdenek napsal:

    Zdravim páni ,pán Hronza má pravdu . A Víme všichni jak tady jsme že pokud nám na orbitu nebude parkovat opravdový planetolet tak je to všechno o ničem . Za 100 miliard co stála ISS ten planetolet by se postavil taky . Zajimavá koncepce je v knize Karla Pacnera , Let na Mars 1998,99. Saturn, Apollo, tak s podobným konceptem chodil Braun za Gôringem na lovecký zámeček, u druhé návštevy ho vítal brokovnicí a dvaceti psy . Podobne dopadl když strkal pokreslene plány Adovy pod kníra . Tak ho to vzalo že vysledek každý zná . Rusko a N 1 neni vijímka , Brežnev kývl že jo , soudruhu leťíme . A infarkt Koroljova hned srovnal, a taky se nikam neleťelo . Trochu lehčí forma , ale krásný den páni .

  10. dolph1888 napsal:

    K tomu jsem skeptický. Všechny tyto „studie“ nakonec shoří na tom, že není lepší pohonná jednotka (s mnohem vyšším specifickým impulsem). Let vesmírem si možná dnes myslíme patří magneto-plasmovým motorům (různé konstrukce), ale start / přistání na planetách s těžkým nákladem (více než 1.000t) bude vyžadovat motory fúzního typu. Které jsou bohužel v nedohlednu a už vůbec ne o takovém výkonu, aby se daly použít ke startu takové lodi. Navíc i já zastávám myšlenku, že dnes máme max. na to, za obrovských nákladů postavit ISS 2, která bude opatřena pohonem a bude schopna se celá vč. raketoplánů (pro přistávání na Marsu) přemístit. Ovšem kdo bude něco takového financovat?
    > Jinak, na Mars se dalo doletět už za projektu Apollo, bylo možné upgradovat raketu Saturn, ale byla by to jen nákladná demonstrace s přistáním, možná by i dopadla dobře, ale nebylo by to nic víc. Ani tehdy nebylo možné pravidelně dopravovat na Mars potřebné náklady, technologie. Teorie, že vše vyrobím až na daném místě je ještě nákladnější a nejistá.

    • Dušan Majer napsal:

      Pro přelet k Marsu by se opravdu měly použít pokročilé motory na fyzikálním principu. Ohledně přistání na povrchu zatím nebyly představeny žádné detaily – na to je ještě hodně času. Ale jinak zastávám názor, že podobné studie mají význam. Jsou nezbytným podhoubím, ze kterého program vyroste.

      • dolph1888 napsal:

        Mají význam, ale je potřeba se držet při zemi nejen technicky, ale hlavně ekonomicky. A pochopitelně musí být v daných letech dostupná i ochrana (před kosm. zářením) člověka nejen v meziplanetárním prostoru, ale i na planetě (ovšem opět, vše něco váží!) a také dostupné lékařské prostředky pro vyřešení dlouhodobého přežití na planetě, kde je gravitace 1/3 Zemské. Co to udělá s cévním, svalovým a imunitním systémem si lze představit.
        Poznámka: A to nejhorší, dnes se prakticky vše musí testovat, je vyžadována velká míra spolehlivosti a nikdo nechce riskovat. Ovšem lety vesmírem budou vždy risk a to i v době, kdy možná zvládneme i mezihvězdné lety.

        • Dušan Majer napsal:

          Samozřejmě, právě proto to tak dlouho trvá. Zkoušky s dlouhodobým pobytem ve vesmíru probíhají už nyní na ISS. Samozřejmě, můžete namítnout, že ISS je pod van Allenovými pásy, nicméně některá cenná data se z toho vyčíst dají.
          Je jasné, že výprava k Marsu potřebuje vyřešit problémy s radiační ochranou, ale i to je jeden z důvodů, proč se výprava začíná plánovat už teď – nebo se o plánech alespoň hovoří. Stále máme čas všechno připravit a otestovat.
          Na druhou stranu jsem realista a vím, jak se kosmické programy opožďují kvůli nedostatku financí. Nedivil bych se, pokud by se termíny prezentované v článku posunuly třeba o deset let. Ale důležité je, že se na těchto plánech alespoň pracuje.

      • Pospíšil napsal:

        Mýlíš se. V druhé poloviňe zdrojového dokumentu byly představeny různé typy uspořádání landerů, rozdělené podle průměru aerodynamického krytu (8 a 10 m). EDL vždy s nafukovacím štítem a přistávacímy motory. Hmotnost landeru po přistání 18 , 27 , nebo 40 tun.

  11. Petr Štěpánek napsal:

    Dobrý den,chci se zeptat čim jsou mise tak důležité?Je to připrava na misi na Mars?A nebylo by lepší letět nejdřiv na Měsíc?

    • Dušan Majer napsal:

      Dá se očekávat, že se při misích ve dvacátých letech budou testovat technologie potřebné pro let k Marsu. A ty se na povrchu Měsíce otestovat nedají.

  12. endemit napsal:

    Už jsem tady ten odkaz nedávno dával, ale hodí se to tady, tak ho dám ještě jednou. SpaceX a Mars. http://waitbutwhy.com/2015/08/how-and-why-spacex-will-colonize-mars.html/3

    • slappy napsal:

      Toto jsou super články! Taková pětidílná esej : )

      • Dušan Majer napsal:

        Díky za pochvalu. Jak už jsem psal v diskusi – trochu jsem se bál aby se při délce článku čtenáři v těch všech datech neztráceli. 🙂

        • slappy napsal:

          No já jsem se docela ztrácel v těch zdrojových článcích na NASASpaceflight.com, takže Váš překlad/výtah docela pomohl, takže děkuji : )
          V předchozím komentáři jsem měl ale na mysli ty články o plánech Elona Muska a směřování lidstva z WaitButWhy? odkazované o koment výše…

        • Dušan Majer napsal:

          Tak to mne těší 🙂

  13. Daniel Bozner napsal:

    Já jsem to pochopil tak že kvůli zapichnuti vlaječky do Marsu se nedoziju sondy u Uranu a Neptunu, no tak pěkně děkuji.

    • Radoslav Packa napsal:

      asi tak

    • Racek napsal:

      Já ani toho Marsu, béé

    • gg napsal:

      Ponechám-li stranou existenci Voyageru 2, přijde mi tahle úvaha poněkud scestná. Jednak není vůbec jasné, že existence marsovského programu vylučuje sondy k Uranu a k Neptunu nebo naopak že při absenci marsovského programu se sondy k Uranu nebo k Neptunu s jistotou uskuteční; jednak takovýhle rozsáhlý program by znamenal pokles jednotkové ceny SLS (nebo jiné podobné rakety, která by mohla být použita) na takovou úroveň, že se mise k Uranu nebo Neptunu uskuteční spíše. A to jsme ještě nevzali v úvahu, jaký rozsah misí by umožnila třeba kombinace Falconu Heavy, moderních ultralehkých solárních polí od ATK a výkoného elektrického raketového motoru. Peníze na planetární výzkum NASA stejně dostává alokované samostatně.

  14. Racek napsal:

    No, když si tak představím vědecký přínos mise na Phobos, no, tak si představuji – nic. Myslím totálně nudný několikaletý let s malým cílem. Myslím že to na tom zhasne. No a ten let na Mars, fakt není nutno spěchat, člověk tam šlápne a zjistí, že vlastně vše už zna a viděl. Neb Mars je zmapován na každém metru, projezděn a propátrán dokonalými vozítky a život tam není a asi ani nebyl.
    Já jsem hroznej, já vím. Před 30 lety bych byl sebou hluboce pobouřen a uražen…

    • Daniel Bozner napsal:

      Ano ano názory se mění, já bych taky před pár lety byl že sebe pobouřen co to píšu proti pobytu člověka v kosmu.

    • Dušan Majer napsal:

      Vozítka mapují pouze izolované oblasti povrchu Marsu, nikdy nebude zmapován kompletně celý – jeho rozloha +/- odpovídá ploše pozemských pevnin. A i kdyby lidé přistáli v už prozkoumané oblasti, tak stejně objeví něco nového. Člověk je v tomhle pružnější než stroj. 😉

      • Racek napsal:

        Máte pravdu, dnes. Ale za 30 let? Kde bude strojová inteligence? Nicméně, pokud bych byl naživu v té době, asi bych od příslušného sledovadla (bude ještě televize?) ty tři roky nevstal !!! :-))

    • vedator napsal:

      To, co si popisal, je kamen urazu rozmyslania ludi (ako v USA, tak aj v Rusku). Pocas studenej vojny sa ratali body, kto bol skor, dostal najvyssie ocenenie. Studena vojna skoncila a niekto mal skvely napad spojit sily a vytvorit ISS. Tym to zacalo a do spolku mali prizvat minimalne Cinu a Indiu a vybudovat stalu zakladnu na Mesiaci. Ale nie, niekto si povedal, preskocme Mesiac a podme rovno na Mars; a sami (USA). To je ako keby male dieta preskocilo fazu sedenia a z lozenia sa rovno postavilo. Dlhodobo neudrzatelne a ekonomicky samovrazedne.

      Na Mars sa chce dostat SpX a tym padom by sa NASA mala zamerat na Mesiac. Ale to je moj osobny nazor, za ktory ma vela ludi ukamenuje 🙂

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Taky mám kontroverzní názor. Měli jsme se vykašlat na ISS a místo toho se rovnou soustředit na Měsíc a postavit tam stálou základnu, případně orbitální stanici u něj. Není to daleko, „už jsme tam byli“ (což je tragický výrok) a proto již víme, že je to možné a jen o penězích. Místo toho lidstvo zamrzlo u Země na ISS a tam si hrajeme na dobyvatele vesmíru. A ta stagnace už trvá dlouho. Naštěstí se pomalu a v bolestech cosi za Atlantikem rodí.

      Pokud jde o člověka na Marsu – jednoznačný přínos. Tedy ne stylem vyvěsit vlajku a projet se v autě (při vší úctě k Apollu-práce odvedli dost). Pokud by se podařilo přistát v atraktivní lokalitě typu bývalá vodní plocha a tam to pořádně překopat a analyzovat na místě pomocí přístrojů určených k hledání všeho možného, pak by se otázka života na Marsu mohla vyřešit během jedné expedice. Roboti s sebou pochopitelně táhnou jen omezený arzenál aparatury a o nějakém překopání oblasti nemůže být samozřejmě ani řeči.

      • bozner napsal:

        Na Měsíci základna by nebyla moc platná protože tam je gravitace, nabízí se stanice na oběžné dráze Měsíce ale tam je problém s vynesením nákladu až k Měsíci. ISS u Země je ta nejlevnější možná varianta kde se dá dlouhodobě dosáhnout mikrogravitace.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Na Měsíci je gravitace. To je nesporný fakt. Nějak ale nevím, proč by její existence měla vylučovat stavbu stálé základny na povrchu nebo tuto stavbu činit zbytečnou.

          A vynesení nákladu k Měsíci opravdu problém není. Stačí v budoucnu odpovídající raketa a můžeme letět.

        • Vojta napsal:

          Na ISS se dělají experimenty, které vyžadují nulovou gravitaci. Proto by ISS nebyla zbytečná ani v případě postavení měsíční základny. Také je snazší se tam dostat a je lépe stíněná proti záření. Stálá základna na Měsíci by byla fajn, to nepopírám.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          To bezesporu. Nicméně mikrogravitaci ať si zkoumá kdo chce kde chce třeba dalších padesát let. Já požaduji, abychom se konečně odlepili od Země 🙂

        • Daniel Bozner napsal:

          Odlepili od Země ale je automatické sondy, život posílat do vesmíru je sakra nákladné a kvůli tomu se zruší některé zajímavé sondy např. na Titan.

        • Racek napsal:

          Pane Bozner, stačí ovšem nalézt někde život a peníze budou hned. Třeba někdo důležitý přijde na to, že pořád válčit mezi sebou taky není to pravé, jak říkal klasik.

        • Daniel Bozner napsal:

          Aby byl nalezen někde život (např. na Evropě, Titanu nebo Marsu) musí startovat sondy. Aby startovaly musí být na ně finance ale ty nebudou pokud budeme posílat člověka do kosmu aby tam testoval dlouhodobý pobyt ve vesmíru z důvodu pro mě zbytečné cesty na Mars. Lepší by bylo kdyby bylo na oboje ale bohužel není takže bych zvolil ty automatické sondy.

    • gg napsal:

      Phobos by možná neměl až tak velký vědecký přínos (i když zanedbatelný podle mě asi taky nebyl), ovšem pokud bychom uvnitř našli vodu, to by bylo něco. Člověka okamžitě napadá, o kolik by se mohly zlevnit nebo zjednodušit marsovské mise, když by na oběžné dráze již čekala hromada paliva pro cestu zpátky nebo pro přistávací moduly.

      • Racek napsal:

        No, pokus přistát na Phobosu už tady byl. Bohužel se nepovedl. Ale bez předchozí sondy tam určitě člověk nepoletí.

    • Vojta napsal:

      Phobos je náhodou skvělý kus šutru, který odpovídá tomu, co poletuje poblíž Země a jednou by mohlo být i nebezpečné. Naučit se na takovém tělese přistávat a pracovat, by mohlo být užitečné víc než cokoliv jiného. Miniaturní asteroid přitažený na oběžnou dráhu Měsíce je pro nějaké vážnější pokusy moc malý, ale někde se začít musí.

  15. Jaro Pudelka napsal:

    Tak tieto dátumy ma veľmi nepotešili. Mám 53 rokov a asi budem musieť začať zdravšie žiť, aby som sa dožil pristátia na Marse. Ako sa hovorí, pristáť na Marse a umrieť. Mám však obavy z jednej veci. SpaceX bude úspešné/pevne verím/ a pristane na Marse s ľudskou posádkou skôr ako NASA a za sľubovanú cenu 500 000 usd za jedného astronauta. V tomto okamžiku sa NASA dostane do fatálnych problémov. A to môže viesť k zrušeniu programu SLS+Orion+….. Ako NASA vysvetlí ten cenový rozdiel. Alebo vstúpi SpaceX do histórie aj ako NASA killer?

  16. Jaro Pudelka napsal:

    A samozrejme ďakujem za skvelý článok a vynikajúcu diskusiu. Je to skvelý pocit, že ešte stále funguje zdravý rozum. Ďakujem!

  17. Lubomír napsal:

    Je spíš zbožné přání nebo utopie z ohledem stav a financování americké kosmonautiky . Lub.

  18. Lubomír napsal:

    JEŠTĚ JEDNOU : Hezky se ten článek čte i ty některé nadšené odezvy.Domnívám se však že je to nereálné.Dovolte mi pár poznámek.
    1)Po zkušenostech z opožďujícími se realizacemi různých kosmických projektů , které již měly několik let fungovat a jsou neustále ať z technických ale zejména z politických , ekonomických a finančních důvodů odkládány , jsou plány že se v tom a či onom období uskuteční tolik a tolik startů , spíš zbožným přáním nebo utopií. Stačí nějaká politická , hospodářská krize a veškeré plány a finance budou seškrtány a projekty pro nedostatek peněz zrušeny nebo odloženy.Jedna taková krize se tak trochu začíná rýsovat – hospodářský propad Číny . Někteří říkají že to Čína a svět ustojí , jiní tvrdí opak že pokud to Čína neustojí ,čeká svět opět hospodářský propad po r.2016 ad. A to bude znamenat to co výše uvádím , škrtání v rozpočtech v dotacích , odklad a nejhorším případě i rušení projektů .A k tomu ještě vojenské konflikty a migrační krize.
    2) zkonstruovat a postavit rakety , kosmické lodě , ubykační moduly a další logistiku možná nebude problém ? Ale ???? kdo to zaplatí , ptám se kdo to zaplatí ? To nebude pár miliard USD, to budou desítky ale spíš stovky miliard možná ještě více – vždyť jen ISSka přišla už na víc než 100vku miliard USD . To nedokáže nezaplatit žádná z kosmických velmocí sama .Soukromý sektor do tohoto investovat nebude – protože z toho mu nevyplyne žádný zisk. A jaká bude vůle jednotlivých kosmických velmocí , ale i ostatních států do takových projektů vložit peníze , to si netroufám posoudit , ale podle toho jak svět po politické a hospodářské stránce funguje dnes , tak k tomu moc velká vůle a nadšení k financování asi nebude ani v dalších letech . A zde si neodpustím ironickou poznámku – jestli by už pro ten let k Phobosu a Marsu neměla začít kampaň na zasílání alespoň dárcovských SMSek???
    3)a co samotný vliv kosmického prostředí na člověka . Ono se dobře létá v kosmu ve výšce 400 km v ISSce pěkně schovaný pod Van Allenovými pásy.I když v poslední době je úmrtnost kosmonautů kteří byly jen na oběžné dráze kolem Země dosti značná a moc informací o tom na co vlastně třeba již po 60.tce zemřeli, z pochopitelných důvodů , moc není. Jsou jen zkušenosti z několika dnů pobytu v syrovém nebo surovém kosmickém prostoru při několika letech Apolla k Měsíci a to je vše . A tenkrát šlo navíc o politickou prestiž obou supervelmocí , takže se letělo na Měsíc – buď to bude hop a nebo trop , hlavně že tam budeme první. Co to udělá s člověkem při 3/4 roku nebo ročním letu tam a pokud se vrátí zpět po tom , při dlouhodobém pobytu v ne moc odfiltrovaném slunečním a kosmickém záření a dalších negativních aspektech ? To je velká neznámá – to je inferno. Tak to jen pár myšlenek a úvah k těm plánům které jsou zmíněny v tomto článku které jsou podle mého až nerealisticky optimistické . Realizace projektu na Mars bude giganticky náročná jak technicky , tak finančně , že lety v ISS a nebo let Apolla k Měsíci proti tomu byla procházka po zelené louce se síťkou na motýly. Jsem sice také fanda pro let k Marsu , ale po více než 50. letech sledování kosmických aktivit bohužel musím po přečtení takovýchto článků být skeptický ale ztotožňuji se závěrem článku autora , že bez plánů , snů ,vizí a myšlenek nelze takový projekt uskutečnit. Luboš

    • Michael Voplatka napsal:

      Pane Lubomíre, chtělo by to méně pesimismu. Teď nechci obhajovat až přespříliš růžové plány v tomto článku, ale vy jste až moc negativní. Doba jde vpřed, v kosmonautice to díky soukromým firmám ožívá a já věřím, že situace není tak tragická, jak jí popisujete. Chápu, že pokud jste starší ročník, fandíte kosmonautice a ničeho velkého jste se doposud nedočkal, skepticismus narůstá. To ale není důvod pro ztrátu víry.

  19. Lubomír napsal:

    Pane Voplatka , díky za reakci . Asi Jste mladší než já a tak pochopitelně vidíte věci kolem sebe optimističtěji , v tom Vám dávám za pravdu . Škoda jen že se já asi té realizace těchto plánů uvedených v tom článku vzhledem k mému věku , za 5,6 let atd. asi již nedožiji. Abychom si pak zde mohli vyměnit názor o tom kdo z nás měl či neměl pravdu . Ale každopádně děkuji za slušnou,seriozní reakci. Luba

    • Michael Voplatka napsal:

      Není zač děkovat. Slušné chování je přeci samozřejmostí. Alespoň tedy na našem webu a diskuzním fóru. Ono ani tak nejde o to, kdo z nás má pravdu. Ta bude nejspíš ještě někde jinde. Jde o to neházet flintu do žita. Přeji Vám, abyste nějakou výpravu člověka alespoň na Měsíc či k asteroidu, snad i k Marsu, spokojeně sledoval a po tak dlouhém čekání se dočkal.

  20. ptpc napsal:

    Lubomír:
    V krátkosti:
    Za prvé – to vaše prirovnanie cesty na Mars s tým čo sme doteraz dokázali je absolútne presné. A za druhé – tiež si myslím, že sa preceňuje úloha súkromných spoločností v kozmonautike.

Zanechte komentář