AKTUALIZOVÁNO: Ruský výstup do volného prostoru

Ruští kosmonauti Michail Kornijenko a Gennadij Padalka dnes vystoupí do volného prostoru. Stanici opustí přechodovou komorou modulu Pirs okolo 16:15 našeho času a celá procházka by měla trvat zhruba šest, až šest a půl hodiny. Mezi úkoly, které na oba kosmonauty čekají najdeme třeba kontrolu materiálových experimentů, odběr vzorků z povrchu stanice, ale také mytí okna, nebo výměnu poškozené antény za nový kus, přičemž již nepotřebný hardware bude odhozený proti směru letu stanice, aby nehrozila srážka s orbitálním komplexem. V aktualizovaném článku jsme okno s živým přenosem NASA TV sestřihem z cleého výstupu.

Podrobněji jsme se úkolům, které na Kornijenka a Padalku čekají, věnovali v tomto článku.

Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…f7807a771ac81&oe=564B64A8

AKTUALIZOVÁNO: Ruský výstup do volného prostoru, 2.5 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 1 795 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (7 votes cast)
(Visited 1 795 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


9 komentářů ke článku “AKTUALIZOVÁNO: Ruský výstup do volného prostoru”

  1. roman hronza napsal:

    Napadlo mě proč odhazují nepotřebný hardware proti směru letu? Nebylo by výhodnější, kdyby ho odhodili směren dolů (k Zemi)? Možná mě poučíte něco o nebeské mechanice.

    • Dušan Majer napsal:

      No to je právě jeden z omylů, který lidé mají. Nebeská mechanika totiž funguje jinak. Představme si kosmickou loď na oběžné dráze, která chce vstoupit do atmosféry. Nyní rozehrajeme dva scénáře. V jednom udělá loď čelem vzad, zapálí motory proti směru letu a zpomalí. Ve druhém namíří „čumákem“ k Zemi a zažehne motor. Oba případy povedou k tomu, že loď vstoupí do atmosféry, ale ve druhém případě bude potřebovat více paliva, protože bude muset výrazněji změnit rychlost. Jinými slovy – manévr bude mít vyšší delta v.
      Jelikož se mi to nechtělo počítat, zvolil jsme simulaci ve hře Kerbal Space Program. Ta využívá reálné nebeské mechaniky a pokud zavřeme oči nad tím, že zdejší objekty jsou menší, než je tomu v reálném světě a uvědomíme si, že nejde o konkrétní čísla, ale o poměry, tak budou naše zjištění poměrně zajímavá. Umístil jsem kosmickou loď na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 317 – 325 kilometrů nad planetou Kerbin. V prvním případě by mne brzdící zážeh, který by snížil periapsidu do výšky (proti směru letu) stál jen 169 m/s. Ve druhém případě – namířit proti planetě a zažehnout motory by nás stálo téměř neuvěřitelných 801 m/s! A to bychom tlačili periapsidu také do výšky 50 kilometrů. Kam se ta energie „ztratila“? Jelikož vektor síly, kterou jsme způsobili zážehem motorů mířil kolmo k naší trajektorii, tak kromě toho, že jsme snižovali periapsidu (do již zmíněných 50 km), tak nám naopak rostla apoapsida – až do výšky 944 kilometrů! Z tohoto malého příkladu je jasné, že druhá metoda je výrazně nehospodárnější, než běžné zpomalení proti směru letu.

  2. O. Drtil napsal:

    Pravděpodobně je ještě využit i téměř zanedbatelný vliv atmosféry. Jinak by se jim odhozená věc stejně vrátila ke stanici. Na orbitě, kde již nemá atmosféra vliv, totiž platí pro malé „delta v“ ( tím jistě odhození je) následujíci: věc hozená dolů je na kratší a rychlejśi dráze, předběhne stanici, překříží dráhu, stoupá k apogeu na delší dráhu a klesá ke stanici shora stejnou rychlostí, jak byla odhozena. Lze odvodit analogie pro další směry (nahoru, vpřed, vzad, určitě se dá spočítat i vrh pod úhlem jiným. Napsal jsem to jen krátce pro jeden směr. Tohle bylo studováno při řešení případné ztráty astronauta při EVA. Pro záchranu to však nemělo smysl, trvá to dlouho, minimálně jedenu orbitu i více.
    Proto jsem se zmínil o vlivu atmosféry. Pak už se už s odpadem nestřetnou.

Zanechte komentář