Fouká na Plutu vítr? A mnoho dalších otázek …

My dospělí často zapomínáme jaké to bylo, když jsme byli v dětském věku – jak jsme se těšili na Štědrý den, až nám Ježíšek donese dárky. A přitom stačí tak málo – do dětských let nás, fanoušky kosmonautiky vrací v těchto dnech sonda New Horizons. Čekání na nové fotky je totiž s čekáním na dárky plně srovnatelné. Těšíme se na něco, co nás překvapí a my zatím vůbec netušíme, co to bude. V tomto článku Vám naservírujeme nejnovější data, která sonda poslal na zemi a se kterými nás NASA seznámila prostřednictvím včerejší tiskové konference. Čekají nás detaily na Charonu, zkoumání atmosféry Pluta, zmrzlý oxid uhelnatý a podivné nepravidelné útvary.

Měsíc Charon ve výřezu ze vzdálenosti 79 000 km

Měsíc Charon ve výřezu ze vzdálenosti 79 000 km
Zdroj: nasa.gov

Ještě před zahájením konference nás NASA namlsala zveřejněním detailní fotky měsíce Charon, který vidíte napravo. Obrázek ukazuje ve výřezu, kde se nachází snímkovaná lokalita. Na výšku má tato oblast zhruba 390 kilometrů a najdeme zde pár malých kráterů. Snímek vznikl 14. července ve vzdálenosti 79 000 kilometrů, zhruba 90 minut před maximálním přiblížením.

Další obrázek se už věnoval samotnému Plutu. Světlá lokalita ve tvaru srdce s názvem Tombaugh regio je podle všeho tvořena materiálem, který není starší než 100 milionů let. Dokonce je pravděpodobné, že tato oblast stále prochází geologickými změnami. Velmi zajímavý je v tomto směru detailní pohled na levou část „srdce“, který nám sonda před pár hodinami poslala. Vedoucí geolog projektu New Horizons Jeff Moore přiznává, že vysvětlení nasnímaných struktur nebude snadné a dodává, že výsledky překonaly předprůletová očekávání.

Na rovinaté ledové pláni vidíme útvary, které připomínají praskliny ve vysušeném bahně. Za zmínku stojí, že tato geologicky velmi zajímavá oblast dostala jméno Sputnik Planum – na počest první umělé družice. Nepravidelné útvary, do kterých je povrch rozlámán mají diagonálně zhruba 20 kilometrů. Jednotlivé útvary od sebe odděluje něco, co připomíná relativně mělké brázdy.

Oblast Sputnik Planum

Oblast Sputnik Planum
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Některé brázdy jsou vyplněné tmavým materiálem, jehož složení zatím neznáme. Kousek od tohoto zajímavého regionu se nachází oblast posetá spoustou malých děr (na obrázku vpravo dole – pitted surface). Geologové předpokládají, že tyto útvary mohly vzniknout sublimací (přechodem z pevného rovnou na plynné skupenství) látek na povrchu.

Okolí lokality Sputnik Planum

Okolí lokality Sputnik Planum
Zdroj: http://i.imgur.com/

Podle vědců mohl zvrásněný terén vzniknout třeba tak, že docházelo ke kontrakci materiálu – podobně jako když vysychá již zmíněné bahno – například na dně rybníka. Druhá teorie je trochu komplikovanější a tak si ji k něčemu přirovnáme – asi každý zná lávové lampy, ve kterých najdeme vosk, který po zahřátí začnou stoupat vzhůru. Je možné, že podobné děje probíhaly i zde, jen v mnohem větším měřítku. Místo vosku zde roli v proudění mohl zaujmout tuhý oxid uhelnatý, metan, nebo dusík. Pokud ale tyto vrstvy něco zahřívalo, pak to teplo muselo vycházet z nitra Pluta – tím pádem bychom mohli dobře vystopovat, do kdy měla trpasličí planeta horké jádro.

Tyto dvě teorie přímo od NASA doplnil o třetí možnost uživatel našeho diskusního fóra „petrsida„, který se věnuje geologii. Podle jeho soudu je výše popsaná konvekce možná i bez zdroje tepla. Na Zemi se takto projevují třeba ložiska soli, která díky své plasticitě a nižší hustotě vystupují na povrch. K této teorii nám ale chybí zkušenosti – nikdo zatím nestudoval, jak se chovají obří bloky zmrzlého metanu, oxidu uhelnatého a dusíku.

Zaslané fotky také ukazují tmavá místa, ze kterých vedou drobné a poměrně nevýrazné stopy, které odpovídají tomu, jako kdyby byl na Plutu vítr, který by tento tmavý materiál roznášel na další místa. Slábnoucí pruhy totiž navíc míří stejným směrem, což teorii o existenci větrné eroze na Plutu ještě podporuje.

Poskytují tyto snímky důkaz o větrném proudění na Plutu?

Poskytují tyto snímky důkaz o větrném proudění na Plutu?
Zdroj: http://i.imgur.com/

Je potřeba znovu připomenout, že všechny teorie zatím vychází pouze z několika málo snímků, které jsou navíc ovlivněny kompresí za účelem co nejrychlejšího odeslání. V dalších 16 měsících budou na Zemi proudit data s vyšším rozlišením a také nekomprimovaná. Tato následná analýza může ukázat, že některé momentálně zvažované teorie nemusí být pravdivé.

Data z přístroje Alice během zákrytu Slunce Plutem.

Data z přístroje Alice během zákrytu Slunce Plutem.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

NASA na tiskové konferenci také prezentovala informace o dusíkaté atmosféře Pluta, která byla zaznamenána až do výšky 1600 kilometrů. Kromě toho se podařilo detekovat také oblasti s chladným a silně ionizovaným plynem ve vzdálenosti desítek tisíc kilometrů od Pluta – zde jde s velkou pravděpodobností o částice odtržené z atmosféry slunečním větrem. Pluto je sice od naší hvězdy daleko, ale jeho gravitace je slabší, tudíž si atmosféru udržuje jen s vypětím sil. Dosavadní měření ukazují, že Pluto může přicházet až o 5 tun plynů denně, což je docela překvapivé, pokud uvážíme, že sonda MAVEN u Marsu naměřila pouze pětinovou hodnotu. Data pomohl pořídit spektrometr Alice během zastínění Slunce Plutem, s měřením pomohl také přístroj SWAP.

Jak Pluto přichází o atmosféru

Jak Pluto přichází o atmosféru
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/

Fanoušci se kromě toho dočkali také fotky malého měsíce Nix, který má průměr pouze 6 kilometrů. Fotka z kamery LORRI ze vzdálenosti 590 000 kilometrů vznikla 13. července, což znamená, že sonda má ve své palubní paměti uložené i detailnější snímky tohoto miniměsíce. Ze shluku pixelů se tvar odhaduje jen těžko, ale i přesto můžeme ze snímku vyčíst podivně „hranatý“ tvar Nix. A díky přirozené lidské pareidolii se jistě objeví nemálo těch, kteří na fotce rozeznají kontury obličeje.

Jak řekl John Greene, ředitel planetárního průzkumu NASA: „Když se na Pluto díváme ve zpětném zrcátku, znamená to, že desetiletá cesta k Plutu skončila, ale vědecká odměna je teprve na začátku.“ Jeho slova doplňuje i Alan Stern, asi nejznámější tvář programu New Horizons: „Zatím jsme jen trochu poškádlili okraj našeho průzkumu Pluta, ale už teď je mi jasné, že v průzkumu Sluneční soustavy jsme si nechali to nejlepší nakonec.“

Uložení zmrzlého oxidu uhelnatého v lokalitě Tombaugh regio. Čáry ukazují, že koncentrace roste směrem ke středu. Data pořídil spektrometr Ralph během průletu  14. července a na Zemi dorazila o dva dny později.

Uložení zmrzlého oxidu uhelnatého v lokalitě Tombaugh regio. Čáry ukazují, že koncentrace roste směrem ke středu. Data pořídil spektrometr Ralph během průletu 14. července a na Zemi dorazila o dva dny později.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

A pokud byste měli čas (zhruba 55 minut), pak Vám vřele doporučím přiložený záznam celé tiskové konference. Do článku se nedá dostat všechno, co zde zaznělo. Pokud byste tedy chtěli zde rozepsané informace trochu rozvést, je záznam tiskovky ideálním řešením.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CKASL2UWUAAU5VR.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/charon-closeup2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/04_moore_02c.jpg
http://i.imgur.com/Y0T29q1.png
http://i.imgur.com/lMzYsPP.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/02_gladstone_02.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/Multimedia/Science-Photos/pics/03_bagenal_02.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nix-lorri.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=37032
http://www.nasa.gov/…/image/frozen_carbon_monoxide_pluto.jpg

Fouká na Plutu vítr? A mnoho dalších otázek ..., 2.5 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 3 021 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (21 votes cast)
(Visited 3 021 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


40 komentářů ke článku “Fouká na Plutu vítr? A mnoho dalších otázek …”

  1. qa napsal:

    Sputnik Planum – no vypadá to jako políčka zemědělců oddělená cestami 🙂

  2. Zdenda napsal:

    Diky za dalsi clanek, prijde mi, ze cim vice o Plutu vime, tim vice jsme fascinovani, alespon o mne to plati. Z meho laickeho pohledu nevidim duvod, proc by „smouhy“ na fotkach nemely mit puvod v materialu prenasenem proudenim atmosfery, byt mnohem ridsi, nez na Zemi. Kdyz na necem pracujete jako vitr par desitek milionu let, proc by vysledek vasi cinnosti nemohly zaznamenat i druzice? Spis by mne ale zajimala orientace techto utvaru vzhledem k rotaci telesa „plutopisne“ sirce, jestli to dava smysl z hlediska znamych pravidel o pohybu atmosferickych mas.
    Jsem rad, ze tu oblast nazvali po Sputniku. Ale neda mi to, abych se recnicky kousave nezeptal, zda by Rusove nazvali jednu z prvnich oblasti, o ktere se na nove popisovanem planetkarnim povrchu intenzivne mluvi, treba Pohori Apollo.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Pokud se podíváme do prvního atlasu lunární odvrácené strany v dějinách, který v roce 1960 vydala tehdy sovětská akademie věd, zjistíme, že mezi jmény kráterů a formací jsou například Maxwell, MacLaurin, Mare Smythyi a podobně. Tedy i jména, které pohříchu nejsou ruská a kupodivu připomínají významné osobnosti i mimo SSSR.
      A pokud vím, Sověti, minimálně v odborných kruzích, měli obrovský respekt před fantastickými úspěchy Apolla.
      Možná by bylo lépe „kousavé“ komentáře s politickým podtextem napříště vynechat a prostě se radovat z toho, co nám Pluto, respektive skupina kolem Alana Sterna postupně odkrývá…

      • Zdenda napsal:

        O odvracene strane mesice vim a je jiste dobre, ze ji pripominate, nechtel jsem svuj prispevek moc natahovat, navi recnicka otazka je recnicka od toho, ze na ni necekame odpoved. Spis by mne zajimalo, jak je to s orientaci tech cmouh.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        No já osobně si také nedokážu představit, že jako Američan bych takovýto skvělý úspěch oslavil v roce 2015 pomocí Sputniku. A rovnou jako jeden z prvních místních názvů. Sputnik nic výjimečného nebyl. Prostě koule s vysílačem bez dalších ambicí, která byla jen o prsa první. Na tom nic „kousavého s politickým podtextem“ není. Jen projevuji údiv.

        • Dušan Majer napsal:

          … ale byl první a to se počítá. 😉

        • Asdf napsal:

          Osobně mě to taky překvapilo, že sáhli po Sputnikovi, zvlášť v dnešní politicky rozjitřené době. Aspoň vědci nesmýšlí nesmyslně konfrontačně.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Ondřej: To je minispor podobného typu jako u „TOP přistání“. Venera 7 (první vysílání něčeho z povrchu) vs. Venera 9 (první opravdové přistání opravdového přistávacího zařízení) 🙂

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Oprava: Předchozí můj plk nebyl reakce na Ondřeje, ale na Dušana. To už snad dává smysl….

        • Racek napsal:

          Sputnik byl vyjímečný. Nikdy nikde nic podobného neexistovalo a většina lidí si tehdy nedokázala nic podobného představit. Každý den jsme poslouchali rozhlas když Sputnik přelétal nad námi a nábožně vnímali to …píp .. píp…píp. Nikdy na to nezapomenu. A troufám si říci, že nikdo kdo tohle zažil a byl schopen vnímat.

    • Fredy napsal:

      Ono je vůbec smutné a skličující, když si člověk uvědomí, že jsme schopni tak precizně, v tak dlouhém časovém horizontu navést malý, křehký stroj a dotáhnout takové mise k úspěchu a přitom se nám i za všechny ty roky dostává stále velkého prostoru k těmto „řečnickým otázkám“. Člověk zažívá smíšený pocit, hrdost na náš druh, schopný zkoumat pomocí umělých smyslů místa miliardy kilometrů za hranicí našeho životního prostoru a zároveň smutek a rezignaci nad tím, jak se neustále, z hlediska vesmírných prostor malé skupinky lidských bytostí hádají a koušou…

      Vše kolem Pluta je úchvatné a těším se na další údaje, teorie…je skvělé „být při tom“. Přece jen, je to svým způsobem závěr jedné éry, dál se budou samozřejmě zkoumat další tělesa, ale Pluto byla poslední všeobecně známá „star“ v show známé jako Sluneční soustava. To ovšem nic nemění na tom, že až se namlsám na Plutu, těším se na pokračování této mise.

      Ten úbytek atmosféry mě dost překvapil, mimo jiné samozřejmě…

      • Asdf napsal:

        Tak ono je to dáno tím, že lidé všeobecně radši bádají nad tím, jak ovládnout fyzickou hmotu než nad tím, jak ovládnout svojí vlastní rozháranou psychiku. A ta, nijak neřešená, dál bují a dává prostor různým komplexům vyúsťujícím v závist, pocit méněcennosti, agresi, nenávist apod..
        A výsledkem je to, že spíš lidstvo dřív prozkoumá celou Galaxii, než že by si konečně sjednalo na té jediné maličké planetě celosvětový mír…

        • bill napsal:

          Asdf, to jezky formulovaná myšlenka.

        • Fredy napsal:

          V tom jsme bohuzel za jedno. Lepe bych to neformuloval. Nezbyva nez doufat ze na tuto „vyrobni vadu“ nakonec nedojedeme.

  3. Xaver napsal:

    Pluto je jistě velice zajímavé, ale říkat, že je to to nejlepší nakonec, je řekl bych prehnané. Považuji to spíš za takový marketing Sterna, protože aspoň mně osobně přijde např. Titan jako zajímavější a jeho průzkum sondou Cassini a modulem Huygens napínavější než průlet NH.

    • Asdf napsal:

      Nemluvě o sondě Voyager 2, která v podstatě prozkoumala půl sluneční soustavy a nebýt jí, tak dodnes detailně neznáme Uran a Neptun.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Třeba má Stern nějaké eso v rukávu, které ještě podrobuje analýze, než ho na nás vrhne 🙂 Ale já osobně jsem velmi spokojen již teď.

        • Asdf napsal:

          To je možné, ale i přes zajímavost Pluta si myslím, že se v Sluneční soustavě najdou zajímavější objekty, u kterých už nějaké sondy byly 😉

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          V této chvíli určitě.

  4. Steve napsal:

    Sputnik Planum oblast opravdu překvapila. Jak mohly vzniknout ty někde skoro přesně dvojité brázdy, či kanály ? Jako kdyby to byly nedostavěné dálnice 🙂 (vtip). Tak na Ceresu něco v kráteru svítilo (jako kdyby případní mimozemšťané v kráteru měli pole solárních panelů, které by takto z vesmíru vyzařovaly (vtip), tady zas tmavé skvrny. Co to může být ? Otázka to bude spíš na geology.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Už vidím tábor konšpirátorov ako oslavujú.
      Ja som tiež prekvapený ako Pluto vyzerá a neviem sa dočkať vedeckých názorov – opakujem, že vedeckých!

    • Racek napsal:

      Tohle připomíná horní část sloupcově krystalizované matérie, podobně jako u čediče . No, uvidíme. Asi nikdo zrovna tohle nečekal. Obával jsem se, že Pluto bude takový méně poďobaný šedobílý Měsíc.

  5. Miro napsal:

    To je úplna paráda čo sem chodí z od Pluta. Je super byť toho súčasťou!

    Ďalej poklona za tieto články celému kosmonautixu! NASA konferencie sú super, ale proste nemám čas ich sledovať. Články v novinách sú niekedy biednej kvality. Často pozadu. Keď si na nejaký kliknem často si poviem. AAAA, nič nové veď to som už čítal na kosmonautixe. Takže veľký dík za aktuálne a pútavo napísané články.

    PS:
    Nápad na seriál článkov:
    Keď som čítal komentár vyššie o Uráne a Neptúne, napadlo ma, že by sa hodil seriál článkov o planétach slnečnej sústavy s krátkou rekapituláciou histórie objavov. Aj s ukáťkou ako sa toto poznanie vyvýja. Prvá fotka, súčasná najlepšia fotka, prvá misia, súčasné misie na obežnej dráhe, plánované misie, atď. Viem že napríklad Mars (a teraz iste aj Pluto) je teraz všeobecne znýmy, ale čo taký Urán a Neptún.

    S pozdravom Miro

    • Dušan Majer napsal:

      Moc děkujeme za krásná slova. Velice nás těší, že se k nám rád vracíte a že se Vám tu líbí. Pro nás jako pro autory neexistuje větší odměna.

      K nápadu – možná nám to nebudete věřit, ale kolega Lukáš Houška už podobný nápad nosí v hlavě několik měsíců. Realizace tohoto seriálu je velmi pravděpodobná, jediné co je zatím proti je Lukášův nedostatek času, ale to se třeba časem změní. Určitě bychom rádi tento formát článku realizovali.

    • Lukáš Rumpala napsal:

      Pod to bych se mohl podepsat taky. Musím se přiznat, že z počátku mě odrazovala délka některých zdejších článků, protože jsem z jiných webů zvyklý na jejich kratší provedení, ale nyní jsem za ně opravdu vděčný. Nejenom že jsou velice čtivé a poučné, ale takhle vcelku mají mnohem větší smysl a předkládají danou problematiku mnohem pochopitelnějším způsobem. Děkuji za vaši práci a přeju mnohu zdaru s dalšími články.

      Lukáš

      • Dušan Majer napsal:

        Velice děkujeme. Ohromně nás těší, že i v dnešní době, kdy je trendem psát spíše krátké články, mohou ty delší najít také své publikum. Těší nás, že se k nám rád vracíte. Máme radost, že oceňujete to, že se snažíme psát články komplexně, se všemi souvislostmi.
        Na druhou stranu ale chceme oslovit všechny čtenáře a proto u nás budou i nadále vycházet články trochu kratší – aby si všichni přišli na své. 😉

  6. Jaroslav.Alois napsal:

    Nikde jsem zatím nenašel jaký má atmosféra Pluta tlak, pokud tam vskutku vane vítr, musel by být tlak řádově jako na Marsu. Zákrytový experiment by to měl stanovit.

  7. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Opravdu jsem nečekal, že soustava Pluta bude takto zajímavá. Poslední (bývalá) planeta byla dříve velmi podceňována jako jeden z TNO, ale ukazuje se, že nám to ještě nandá 🙂

    První fotky a data a hned tolik různorodých oblastí a zajímavých faktů. Pokud to tak půjde dál, bylo by na místě uvažovat o misi Uran – Neptun – Pluto se zakotvením u posledně jmenované a modul na povrch. Chtělo by to pořádnou raketu a dostatek paliva na navedení na orbit Pluta. Nebo ještě lépe iontový motor.

    Sice nevím, v jaké poloze jsou momentálně tyto tři tělesa, ale snít můžu 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Inu Alan Stern už se v jednom rozhvoru v minulých dnech zasnil a řekl, že uvažuje o návrhu sondy pro přistání na Plutu. Uvidíme, jak to dopadne 🙂

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Tak to jsem od něj neslyšel. Ale je to pěkná myšlenka určitě podpořená objevenou výjimečností Pluta. Když se teď dívám na tu zatím asi nejdetailnější fotku, ten terén mi velmi připomíná to, co posílá Rosetta.

      • Steve napsal:

        Domnívám se, že v budoucnu bude probíhat výzkum cizích těles ve vesmíru úplně na jiném levelu, než dnes. Čekat dalších 10 let, než nějaká sonda někam doletí a zapíchne se stacionárně do nějaké horniny a provede analýzu jen jedné konkrétní horniny v dosahu max. 4 m2 už prostě nebude stačit. Jednou dálkové robotické sondy budou schopni někde přistát, projet lokálně pár km, udělat analýzy a průzkum a zase vzletět na zajímavou lokaci třeba o 500 km dále. Opakovaně přistávat a cestovat po planetě i libovolném vesmírném tělese. Průzkum budou provádět souběžně třeba 5 robotických sond najednou, data budou posílaná řádově vyšší rychlostí než dnes, protože nebudou zasílaná odněkud miliardy km daleko a potom až na Zem, ale půjdou po datovém mostě, kdy ve Sluneční soustavě budou rozmístěny meziplanetární vesmírné datové Cloudy, které budou vzájemně propojené do datové vesmírné sítě. Všechno to je závislé na nových fyzikálních pohonech kosmických sond i lodí, kdy pohonem může být např malý fúzní reaktor, který vydrží pracovat např s pár kg deuteria třeba 100 let.

        • Dušan Majer napsal:

          No, to co píšete se realizuje tak možná za sto let :-). jen drobnost – i kdybyste ve Sluneční soustavě vybudoval to, co nazýváte „datovým mostem“, tak stejně rychlost světla nepřekonáme a cesta signálu bude stejně dlouhá. Uznávám ale, že by se tak dala navýšit přenosová rychlost. Ale jak říkám – za současné úrovně techniky je to spíše sci-fi. 😉

        • Fredy napsal:

          Je to hezká vize, ale ono je to hlavně v prvé řadě otázka investic a bohužel vesmírný výzkum je málokdy v čelních místech priorit těch, kteří rozhodují o investicích v rámci států. A soukromý sektor zase musí cílit za projekty se ziskem, ne primárním výzkumem bez návratnosti investic alespoň v delším horizontu…a jako poslední problém vidím ten malý avšak výkonný fůzní reaktor…nejsem moc velký optimista ohledně rychlého průlomu v této oblasti, pokud si dobře vybavuji, tak poslední „převratný průlom“ od firmy Lockheed byl spíše reklamním poutačem než sutečným pokrokem.

Zanechte komentář