Co se chystá ve SpaceX?

100th_m1d_4_engine28

Témata týkající se společnosti SpaceX jsou na našem portálu velmi populární, jelikož firma rozjíždí stále nové a nové zajímavé projekty. Jenže po určité době přijde fáze, kdy už je projektů tolik, že se v nich mohou někteří čtenáři začít ztrácet. S opětovným získáním přehledu by Vám mohl napomoci náš dnešní článek, ve kterém shrneme plány firmy na nejbližší týdny a měsíce. Jedná se o informace, která na konferenci SATTELITE 2015 přednesla prezidentka firmy – Gwyne Shotwell. Výpis z jejího vystoupení zveřejnil na fóru kosmo.cz uživatel Mirek Pospíšil a nyní jej v lehce rozšířené formě přinášíme i my.

Ještě před pár dny byl jako nejbližší start rakety Falcon 9 v1.1 plánován start s telekomunikační družicí TürkmenÄlem 520E. Kvůli problémům s nádrží na helium (používá sek tlakování palivového systému) se start odsunul na 28. března. Závada se ukázala jako výraznější a bude potřeba přistoupit k výměně heliových nádrží, což tento start posouvá o měsíc až na konec dubna.

To by ale znamenalo, že se odsunou i další plánované starty – hlavně šestá operační loď Dragon, jejíž start byl naplánován na 10. dubna. Nové informace ale naznačovaly, že Dragon si svůj termín zachová a teprve po něm poletí TurkmenSat. Jenže nejnovější zprávy ukazují, že problém s heliovými nádržemi nebyl jen na jednom kusu. Možná bylo špatně něco přímo na výrobní lince. SpaceX proto přechází do opatrného režimu a zřejmě bude chtít provést důkladné kontroly i na dalších nosičích. Tím pádem se vypuštění Dragona pravděpodobně odsune.

Motory Merlin 1D

Motory Merlin 1D
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

SpaceX pracuje na vylepšené verzi Falconu 9, která má zajistit o 30% větší výkon. Díky tomu by měla mít raketa dostatečnou palivovou rezervu pro řízená přistání prvního stupně i pokud bude vynášet náklady na dráhu přechodovou ke geostacionární. Falcon by měl letět letos v létě 4x a poté by se měla začít používat vylepšená verze s motory Merlin 1D, které budou pracovat s vyšším tahem na plný výkon. Doposud totiž nikdy naplno nepracovaly.

Zkouška záchranného systému pilotované lodi Dragon na rampě, tedy Pad Abort Test, firma připraví v horizontu několika týdnů. Termín zatím neznáme a záleží na tom, jak se budou posouvat starty Falconů, které využívají stejnou rampu, na které se bude zkouška provádět. V kabině by mělo být všech 7 sedaček, z toho jedna bude finální, vyrobená z uhlíkových vláken. V této sedačce bude umístěna figurína s různými senzory (de facto známý Oskar z crash-testů). Ostatní členy posádky budou simulovat kovová závaží.

Až SpaceX dokončí nové startovací rampy, slibuje frekvenci až 36 startů na dráhu přechodovou ke geostacionární. zdá se, že tato frekvence by mohla začít už v příštím roce.

Je konec spekulací, zda se SpaceX přihlásí do druhého kola kontraktu o dopravu nákladů na ISS, které má do ostrého provozu přejít v roce 2018. Shotwell potvrdila, že firma podala nabídku do kontraktu. Bližší informace zatím nejsou k dispozici.

Postranní bloky na těžké raketě Falcon Heavy budou mít stejnou konstrukci jako vylepšené první stupně rakety Falcon 9 v1.1, které se mají začít zavádět v polovině letošního roku.

Aktualizovaná podoba rakety Falcon Heavy

Aktualizovaná podoba rakety Falcon Heavy
Zdroj: http://www.spacex.com/

Prvního startu rakety Falcon Heavy bychom se měli dočkat ještě letos! Na příští rok SpaceX slibuje starty (ano – množné číslo) pro vládní a komerční zákazníky.

Teprve až před před rokem začal ostrý kvalifikační proces, který má Falconu zajistit, aby mohl vynášet náklady pro americké letectvo (USAF). Cetrifikační proces je momentálně v plném proudu a již v blízké době by se Falcon mohl dočkat potřebného certifikátu.

Návrh uspořádání sedadel lodi Dragon pro sedm astronautů

Návrh uspořádání sedadel lodi Dragon pro sedm astronautů
Zdroj: http://media1.s-nbcnews.com/

Nová loď Dragon 2 sice zvládne přepravit až 7 astronautů, ale NASA dává přednost 4 astronautům a zbývající prostor se vyplní nákladem. Poprvé by tato loď měla letět na konci roku 2016 – to bude ještě bez posádky. První lidé se v jejích útrobách podívají na oběžnou dráhu na začátku roku 2017.

Výroba satelitů v podání SpaceX (o kterém jsme psali třeba zde) se zatím jen velmi pomalu rozbíhá. Celý program je zatím ve stadiu raného výzkumu. Momentálně je tedy k dispozici jen minimum informací, které je možné sdílet s veřejností.

SpaceX pokračuje v testování motorů Raptor na zkapalněný metan a kyslík. Výsledný výkon prozatím nebyl potvrzený, stejně jako podoba připravovaného nosiče známého zatím jen jako BFR. SpaceX stále ladí a upravuje jeho plánovanou architekturu.

Raketa Falcon 1

Raketa Falcon 1
Zdroj: http://www.astro.cz/

SpaceX nebude oživovat lehké rakety Falcon 1, kterými začala svou existenci. Malých satelitů, které by se s jejich pomocí daly vynášet je sice dost, ale firma by je raději vynášela jako sekundární náklady při startech Falconu 9.

Podle prezidentky Shotwell se v posledních měsících ukázalo, že existuje až překvapivě velké množství lidí, kteří by chtěli letět na Mars, což je pro SpaceX dobrá zpráva. Je to důkaz o existenci komerčního trhu pro cesty na Mars.

Americká Export-Import banka pomohla získat cca. 4 z firemních zakázek SpaceX. Podle Shotwell je touto dobou peněžní trh relativně otevřený, ale může se to časem znovu zhoršit.

Na závěr ještě přidáme několik novinek okolo SpaceX, které už ale nepochází z výše zmíněné konference.

22.7. v 9:27 SEČ má z Vandenbergovy základny (rampa SLC-4E) odstartovat raketa Falcon 9 s oceánografickou družicí Jason-3. Momentálně se zdá, že by se SpaceX mohla při tomto startu pokusit o měkké přistání prvního stupně na pevninu! Stupeň by měl dosednout na přistávací komplex SLC-4W, kde se vloni v září začala bourat stará rampa pro rakety Titan IV.

Jason-3 váží pouze 553 kilogramů, navíc bude kolem Země kroužit jen ve výšce 1136 km, takže nosič bude mít dostatečnou palivovou rezervu, aby provedl výrazný zpomalovací zážeh. Zdá se, že při tomto startu by se nemělo přistávat na druhou mořskou plošinu (pojmenovanou (Of Course I Still Love You – OCISLY), o které mimochodem zatím nic bližšího nevíme. I to by naznačovalo, že se SpaceX možná pokusí posadit stupeň na pevninu.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.reddit.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spacex.com/…/public/field/image/100th_m1d_4_engine28.jpg?itok=yLlWXT4_
http://upload.wikimedia.org/…engines_and_octaweb_harness—-image-cropped.jpg
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/fheavy_product_page1.jpg
http://media1.s-nbcnews.com/…coslog-inside2_6358e59b0d978a9d75ca1ca311b04e4f.jpg
http://www.astro.cz/_data/images/news/2008/08/04/falcon1.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Co se chystá ve SpaceX?”

  1. Amper napsal:

    Je tam nejaka krpa v textu :

    Americká Export-Import banka byla pomohla získat cca. 4 z firemních zakázek. Touto dobou je snadnější peněžní trh , ale může se to časem znovu zhoršit.

  2. Jaro Pudelka napsal:

    Ďakujem za veľmi validné informácie. SpaceX je pre mňa špičková technologická firma, ktorá má vízie a vie ich napĺňať. SpaceX na koniec tohto roka avizuje veľké prekvapenie. Vieme o tom niečo seriózne, prípadne rumours??
    Som veľkým fanúšikom kozmonautiky a na tomto webe som denne. Až sa mi zdá, že pozorujem príznaky závislosti. Nevadí!

    • Dušan Majer napsal:

      Těší mne, že se Vám náš portál líbí. 😉
      Ohledně podzimního překvapení nemohu poskytnout více než „rumours“ – mělo by se jednat o představení plánů na raketu pracovně označovanou jako BFR, kterou budou pohánět motory Raptor. Stejně tak by SpaceX měla představit i související projekt – MCT určenou pro lety velkého množství lidí k Marsu. nechme se překvapit, co je na tom pravdy.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Ďakujem, takže radšej počkám. SpaceX je pre mňa dnes vzácnym ostrovom spoľahlivosti.

      • vedator napsal:

        Elon Musk sa vyjadril, ze do konca tohto roka chce predstavit podrobne plany MCT a aj skafandra, ktory pripravuju. Skafander by mal byt funkcny a esteticky, cize z 21. storocia. MCT by mal byt schopny dopravit k Marsu 100 ton uzitocneho nakladu.

        • Radim Fedič napsal:

          Na ten skafandr se opravdu těším 🙂

        • Asdf napsal:

          Tak to já tedy mnohem víc na ten MCT a BFR

        • Dalimil napsal:

          100 k Marsu?!! Vždyť SLS která bude s přehledem nejsilnější v historii má ve finální versi (kterou btw. neuvidíme ještě asi 15 let) dopravit k Marsu necelých čtyřicet tun, a tohle je 2.5 krát!! víc. Tedy nerad bych SpaceX podceňoval, ostatně strašně jim fandím a hrozně je obdivuju, přece jen Dragon je první nejen první soukromá nákladní loď, ale také první a jediná (tedy pokud vím) shopná návratu na zem a také první a jediný znovupoužitelný vesmírný prostředek s výjimkou Shuttlu. A to nemluvím o tom, že pokud Falcon Heavy letos odstartuje, tak se stane suveréně nejsilnější raketou současnosti. Ale co je moc, je moc, sto tunám k Marsu uvěřím až to skutečně poletí.

        • vedator napsal:

          dobry postreh, nie k marsu, ale len na obeznu drahu 🙂 kedze SLS a MCT su v stadiu vyvoja, tazko je predpovedat, ktora raketka na co bude pouzita. kazdopadne sa budeme tesit z jednej aj z druhej.

        • Kenny007 napsal:

          Ohledně toho MCT si by asi bylo nejschůdnější řešení montáž na LEO z několika samostatně vynesených nákladů. Netuším jakou nosnost a maximální průměr nákladu bude mít třeba plánovaná BFR.Když vidím ty plány do budoucna na nosič s průměrem nákladu 10 metrů, tak půjde vynést na jeden start stejný obytný prostor co teď má celá ISS. Ale dost dobře by se to dalo uskutečnit i několika starty Falconu Heavy.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Zaujímal by ma ešte názor ns projekt Mars One. Je to seriózna vec alebo podvod?

        • Dušan Majer napsal:

          Já osobně jsem k tomuto projektu skeptický už od začátku a momentální vývoj mne nepřekvapuje. Bylo otázkou času, kdy bublina začne splaskávat i pro veřejnost. jejich hlavním problémem byly nereálně nastavené termíny. Pokud by hlásili, že první lidi pošlou k Marsu po roce 2030, drbal bych si halvu a říkal bych „no dejme tomu“. Ale 2023? To bylo od začátku nereálné. Za reálný termín, který jsem ochotný akceptovat považuji roky 2035 – 2040.

Zanechte komentář