Íránský úsvit lepších časů?

Není to tak dávno, co jsme na našem webu psali o tom, že íránská kosmická agentura ISA pravděpodobně ukončila svou činnost. Vývoj v posledních dnech ale ukazuje, že se tato zpráva zřejmě nezakládala na pravdě. Jenom se tím potvrzuje to, co jsme o Íránu věděli už dávno – zprávy odsud přichází jen velmi zřídka a jejich pravost je povětšinou … diplomaticky řečeno diskutabilní. Berme proto i dnešní článek pokud možno s rezervou. Kdo ví, třeba se po čase ukáže, že pravda byla trochu jinde.

18. ledna 2015 jsme ve 122. díle Kosmotýdeníku informovali o tom, že agentura ISA doplatila na technické problémy v posledních letech. Nový prezident Hassan Rouhani letům do kosmu příliš nefandí, takže začaly ubývat finance, což měl být poslední hřebíček do rakve. Co se ale nestalo – v pondělí 2. února vydala íránská zpravodajská agentura informaci, kterou asi nikdo nečekal.

Teoretická podoba satelitu Fajr

Teoretická podoba satelitu Fajr
Zdroj: http://previewcf.turbosquid.com/

Z kosmodromu, který leží ve vojenském prostoru v severoíránské provincii Semnan odstartovala 2. února v 9:50 středoevropského času dvoustupňová raketa Safir. Osm minut po startu její horní stupeň uvolnil na oběžné dráze družici Fajr [fadžr], což v místním jazyce znamená úsvit. Termín zřejmě nebyl zvolen náhodně – v těchto dnech Íránci slaví 36. výročí místní revoluce, která proběhla v roce 1979.

Informací o této družici je naprosté minimum. Netušíme, k jakému účelu slouží, ani jaká je její životnost. Státní média pouze uvedla, že satelit váží zhruba 50 kilogramů. Z nepotvrzených informací v íránských médiích lze usuzovat, že stroj využívá k orientaci sérii trysek se stlačeným plynem. Družice je usazena na oběžné dráze, jejíž apogeum je 458 km vysoko a perigeum 224 km nad Zemí. Celá dráha je vůči rovníku skloněna o 55°.

Státní agentura navíc informovala o tom, že satelit je po usazení na oběžné dráze funkční. Pozemní stanice zachycovaly signál z družice několik hodin po oddělení od horního stupně. To, že si Írán nevymýšlí, potvrzují i údaje ze sítě U.S. Air Force’s Space Surveillance Network.

Usazení družice Fajr na oběžné dráze je pro Írán hodně důležité, protože jde o první úspěšné doručení družice na oběžnou dráhu za poslední tři roky. Předtím Írán dokázal dopravit na oběžnou dráhu celkem tři družice – Omid v roce 2009, snímkovací Rasad-1 v roce 2011 a studenty postavený Navid v roce 2012.

Nosná raketa Safir, použitá při startu všech dosavadních družic je odvozena z armádní střely Shabab-3, což vzhledem k politickému směřování Íránu vcelku logicky nepůsobí příliš důvěryhodně. Íránská kosmonautika zůstává silně ve stínu armádního využití jejich raket, což vrhá špatné světlo na všechny aktivity, které ISA vyvíjí.

Teoretická podoba rakety Simorgh

Teoretická podoba rakety Simorgh
Zdroj: http://www.globalsecurity.org/

Agentura ale před pár lety avizovala smělé plány. Jedním z prvních kroků mělo být postavení nosné rakety Simorgh (avizována v roce 2010). Tento nosič má být vysoký 27 metrů a vážit 77 tun. První stupeň má mít tah 130 tun, přičemž celá raketa by měla dopravit na nízkou oběžnou dráhu (výška cca. 500 km) zhruba šedesátikilový náklad.

Že má tento projekt zpoždění, nasvědčuje i to, že k prvnímu letu mělo dojít v roce 2013. Jako teoretickou můžeme označit možnost využití tohoto nosiče pro pilotované suborbitální starty.

Právě pilotovaná kosmonautika je asi největší otázkou íránského kosmického programu. Dokud byl u kormidla prezident Mahmúd Ahmadínedžád, spekulovalo se o tom, že by se první Íránec mohl do vesmíru podívat v roce 2019. Zcela jistě by šlo o suborbitální let, ale i v tomto případě je ohromné množství nezodpovězených otázek.

Zatím totiž nejsou veřejně známé žádné detaily, které by se týkaly vývoje kosmické lodi. Pokud by ke startu mělo dojít za čtyři roky, tak už teď Íránci musí mít alespoň základní představu o podobě použité lodi. Buďto tedy ISA své plány tají a nebo (a to je pravděpodobnější) došlo ke změně plánů a odkladu na neurčito.

Íránci mají v hlavě ještě jednu nosnou raketu, pro kterou vybrali název Qoqnoos_SLV. O ní ISA informovala poprvé v roce 2013. O této raketě nevíme nic bližšího, než to, že by měla nastoupit po raketě Simorgh a má sloužit k vynášení těžších nákladů.

Záleží na každém, jaký postoj vůči íránské kosmonautice zaujme. Situace okolo íránské kosmické agentury je velmi podobná tomu, jak se svět staví k severokorejskému raketovému průmyslu. Svět není černobílý – kosmické rakety byly od začátku své existence spojeny se svými armádními sestrami. Aktuální situace ukazuje, že udělat si jasný názor na některá témata je mimořádně náročné.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://medium.com/war-is-boring/iran-just-cancelled-its-space-program-5b1d5ce50bd6
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/3/32/Iranian_Space_Agency_logo.png
http://previewcf.turbosquid.com/…5b742744-c346-4f9d-8d1b-fd73545b4e99Large.jpg
http://www.globalsecurity.org/space/world/iran/images/irnk67.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


7 komentářů ke článku “Íránský úsvit lepších časů?”

  1. Radim napsal:

    Íranci potřebují díky sankcím fíkový list pro svůj vojenský program.

    Tím neříkám, že jejich kosmický výzkum je jen potěmkiáda bez obsahu. Jen podotýkám, že pro jeho zrušení není argument.

  2. maros napsal:

    Trochu tendenčne napísaný článok, ale budiš. Každopádne nesúhlasím s tvrdením, že iránsky kozmický program je na tom podobne ako severokorejský. Ani svetové médiá naň tak hystericky nereagujú (počul o štarte Fajru niekto v nejakom našom médiu? – porovnajte si to štartom Unhy-3). Aj informácii je o iránskom programe známych pomerne dosť, treba len viac hľadať. V článku nie sú spomenuté viaceré dôležité a pritom potvrdené informácie, ktoré veľa nasvedčujú o ďalších krokoch iránskej kozmonautiky (myslím hlavne vybudovanie veľkého štartovacieho komplexu Imáma Chomejního neďaleko súčasne používanej malej rampy, ktorý je už úplne dostavaný a pravdepodobne sa aj čoskoro využije – bližšie info tu http://www.b14643.de/Spacerockets_1/Diverse/Khomeini_Space_Center/index.htm). Bolo by lepšie sa zaberať týmto ako starými špekulatívnymi tvrdeniami o pilotovanom lete, ktorý Irán v skutočnosti dnes už takmer určite neplánuje.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za doplnění, jen bych chtěl říct, že rozhodně tento článek nepovažuji za tendenční. Obecně ale určitě platí, že světová kosmonautika má jen dvě agentury, na které se svět dívá přes prsty – Severní Korea je v tom až po uši a Írán je tak někde na pomezí – rozhodně není v očích světa v takové pozici jako KLDR.
      Až Íránci z nového kosmodromu odstartují, budeme o tom jistě informovat.

  3. Racek napsal:

    No, kapacita nosiče Simorgh je vzhledem k startovní hmotnosti neuvěřitelně malá. No, konec konců, ať radši vypouštějí družice. Nikomu tím neškodí a sebevědomí národa to pomůže. Náskok ostatních (tak 60 let) nikdy nedoženou a mezikontinentální střely z toho taky nebudou.

    • Radim napsal:

      Nerad ti ruším klidné spaní, ale pokud máš raketu, kterou dopravíš na satelit na oběžnou dráhu pak takovou raketou hravě dopravíš vojenskou hlavici mezi-kontinenty.

      • maros napsal:

        Ja spávam pokojne. Tak ako každý, kto má aspoň ako-tak objektívny prehľad o reálnej situácii v Iráne.

      • Racek napsal:

        Radime, vystřelit méně 100 kilovou hlavici s rozptylem cca 5 – 10 km mi opravdu spánek nekazí. A na víc tyhle Nodongy a Shahaby fakt nestačí. A důvodů je víc. Tle to je pro jinou diskusi. Vzrušují mě ovšem rakety těch, kteří je opravdu mají. Neb šílenci a blázni nejsou omezeni národností ani náboženstvím.

Zanechte komentář