Životní příběh muže, který dal sondám energii

Ruku na srdce, říká Vám něco jméno Benjamin, nebo také Ben Abeles? Mělo by, protože tento muž stál před několika desítkami let u zrodu systému, který se dodnes využívá při konstrukci energetických zdrojů pro sondy, které míří do vzdálených končin Sluneční soustavy. Přesto se o tomto muži ví jen velmi málo. Jeho životní osud je ale ještě zajímavější – najdeme v něm časté stěhování, změnu jména i hrůzy druhé světové války. Pokud se chcete seznámit s velmi spletitou životní poutí tohoto pozoruhodného člověka, můžete si pustit nejnovější díl seriálu Slavní neznámí z portálu Stream.cz. V našem dnešním krátkém článku najdete vložené video.


Zdroje obrázků:
http://suitcase1938.org/wp-content/uploads/2013/08/Ben-Abeles-Prague-2008-600×450.jpg

Životní příběh muže, který dal sondám energii, 2.5 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 1 528 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (11 votes cast)
(Visited 1 528 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Životní příběh muže, který dal sondám energii”

  1. Honza napsal:

    Tak to je hustý…

    O principu fungování toho Si-Ge thermočlánku není na wikipedii ani slovo. A to je evidentně hlavním zdrojem energie většiny nejdůležitějších vesmírných sond historie. Asi od té doby opravdu nikdo nic lepšího neudělal, tak se to pořád tak trochu „tutlá“.

    • geal napsal:

      „Ani slovo“? No já nevím, ale Seebeckův jev na Wikipedii je, a navíc ho znám ze střední školy.

      • Honza napsal:

        Seebeckův jev se samozřejmě učí na střední škole, ale neslyšel jsem o použití kombinace polovodíčů Si-Ge. Termočlánky z platiny, niklu, hliníku, chromu, zlata a spousty možných dalších kovů, to jo. Ale z polokovů – polovodičů? Je to pro mě překvapení.

  2. Radoslav Packa napsal:

    Neskutočný príbeh. Kaď počujem o tých vlakoch, vždy moje srdce zviera. Akých krutostí je schopné ľudstvo, keď sa má na koho vyhovoriť, stačí jeden vodca! A nenahovárajme si, že je to minulosť, aj dnes sa to deje. Aj dnes 250 000 000 detí prežíva krutosti a vyspelé štáty „demokracie“ či Rusko a Čína sa len prizerajú, neodvolávajú na ekonomické záujmy, nevyhovárajú sa na peniaze, ale ekonomika a peniaze sú skutočným dôvodom prečo týmto deťom a ľudom nepomôžu! Rusko sa chváli, ako kŕmi Ukrajincov potravinami, ale kŕmením zbraňami sa nechvália. Pritom biznisu kŕmením zbraňami sa potajme venujú všetci demokrati či diktátori. Je to ale
    krvavý biznis, ktorý sa obráti o 180 ako napríklad v Sýrii.
    Ale aby som nebol celkom OT.
    Tento muž je skvelým príkladom toho, že ak človek chce, tak sa dá dosiahnuť aj zo dna na špičku, aj keď s trochou šťastia. Každý z nás to šťastie určite má, len samo o sebe je nám na nič.
    Ja si myslím (po elektricky), že ak šťastie je napätie a prúd je naša snaha, tak jedno bez druhého výkon nedosiahne, akurát to môžeme ešte pokaziť výhovorkami či lenivosťou čo by bol v tomto prípade odpor.
    Takže prajem tvorcom tohto portálu veľa šťastia, snahy a žiadnu lenivosť, aby som mohol vždy niečo zaujímavé zhltnúť a tak odstrániť moje lenivé bunky a načerpať energiu. Zatiaľ sa Vám to darí, za čo Vám ďakujem.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Geniální připodobnění štěstí (lze zahrnout i talent), snahy a lenivosti k Ohmovu zákonu. To mě nikdy nenapadlo.

      Ještě z toho připodobnění vyplývá jedna věc, že pokud se budu s velkou snahou věnovat něčemu v čem mi chybí štěstí (talent), tak při neúměrném zvyšování snahy si nakonec zavřu cestu k cíli natrvalo (přepálím vodiče nebo zničím zdroj či spotřebič). 🙂

  3. Michael Voplatka napsal:

    Úžasný životní příběh!

  4. Steve napsal:

    Tak tento článek mě doslova nadchnul, neuvěřitelný životní příběh toho vyjímečného člověka, jen škoda jeho rodiny. Stačilo málo a mohl tehdy příjít jako mladý o život i on a tento vynález by možná nevzniknul. Hypotetická otázka je, jestli by to byl, to samé, schopen vymyslet někdo jiný, nebo to byl natolik unikátní objev, že bychom dnes prostě ještě dálkové sondy neměli ? Zajímalo by na jakém principu tohle funguje.

    • Steve napsal:

      http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev „Peltier-Seebeckův jev (nebo také termoelektrický jev) je přímou přeměnou rozdílu teplot na elektrické napětí a naopak.“ Nechápu to, princip nebo pohon, který funguje věčně (neustále vyrábí el. energií) , jen na základě rozdílu teplot ? Žádná energie se tomu nedodává a je z toho nekonečný zdroj elektřiny ? Proč nepoužíváme výroby elektřiny na tomto principu na zemi a měli bychom elektřinu zadarmo ? (elektromobily, elekřina v domácnostech, vytápění v zimě ap.)

      • Michael Voplatka napsal:

        Zdroj energie není nekonečný. Ten rozdíl teplot tam je díky teplu vzniklého rozpadem radioaktivního prvku, jehož zásoby jednou dojdou.

      • Dušan Majer napsal:

        Jednoduše proto, že pro tento zdroj energie jsou potřeba velké rozdíly teplot (minimálně desítky, ideálně pár set stupňů). A i potom je „energetická výtěžnost“ jen velmi slabá. Proto Curiosity ukládá energii do baterií a pak se vydá na jízdu – na kontinuální zásobování elektromotorů přímo z generátoru by to nestačilo. navíc radioaktivní palivo se po čase „vyzáří“.

Zanechte komentář