Do čeho vlastně Philae dosedlo?

Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.

Nejdřív si ale řekněme, co to vlastně MUPUS je. Jedná se o přístroje  vyrobený v Planetologickém ústavu v německém Münsteru, které při vývoji spolupracovalo s varšavským vesmírným výzkumným institutem. O jeho operace se stará mezinárodní tým vedený berlínským institutem planetárního výzkumu. Název MUPUS je zkratkou z Multi-Purpose Sensors for Surface and Subsurface Science, což můžeme volně přeložit jako víceúčelový senzor pro povrchový a podpovrchový průzkum.

Umístění výklopné sondy přístroje MUPUS

Umístění výklopné sondy přístroje MUPUS
Zdroj: http://blogs.esa.int/

MUPUS začal pozorovat okolí kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko už ve chvíli, kdy se Philae oddělilo od mateřské sondy Rosetta, tedy 12. listopadu v 9:35 našeho času (na Zemi tento signál pochopitelně dorazil až o 28 minut později. Philae se poprvé dotklo povrchu v 16:34 SEČ (signál na zemi dorazil v 17:03), ale kvůli tomu, že se nevystřelily harpuny a nevytočily šrouby, modul absolvoval ještě dvě přistání v 18:25 a 18:32 SEČ.

Část senzorů přístroje MUPUS byla umístěna na harpunách, museli se vědci smířit, že některá data z teplotních čidel a akcelerometrů nebudou k dispozici. Tepelný mapovač umístěný na těle pouzdra pracoval během celého sestupu i během všech odskoků. Je to paradox, ale díky nepovedenému přistání se podařilo zmapovat větší část komety, než se původně plánovalo!

Kompletní mozaika snímků z kamer CIVA.

Kompletní mozaika snímků z kamer CIVA.
Zdroj: http://www.esa.int/

Na místě, kde Philae skončilo, mohl MUPUS měřit teplotu i v těsné blízkosti povrchu. Čidlo před vyklopením ukázalo -153°C. Po vyklopení senzory během zhruba půl hodiny zchladly o dalších 10°C. „Myslíme si, že to souvisí s přenosem tepla zářením. Blízká skalní stěna, kterou vyfotily kamery CIVA je chladná a Philae pravděpodobně skončilo v hromádce prachu vedle ní,“ uvádí Jörg Knollenberg, vědec z německého vesmírného institutu DLR.

MUPUS pak začal bušit do podkladu, aby dostal své senzory pod povrch. I přesto, že jeho motor pracoval na plný výkon a jeho hrot vyvíjel tlak okolo 2 MPa, pronikla špička jen o pár milimetrů. „Pokud to porovnáme s daty, která máme z laboratorních měření, tak si myslíme, že sonda narazila na tvrdý povrch, který svou pevností odpovídá ledu,“ spekuluje Tilman Spohn, hlavní badatel týmu okolo přístroje MUPUS.

Když pak odborníci spojili data z tepelného mapovače s tím, co prozkoumala kontaktní sonda, došli k závěru, že povrch komety je pokryt jemným prachem. Tato vrstva je silná zhruba 10 – 20 centimetrů a pod ní se nachází tvrdá vrstva ledu, nebo ledu smíchaného s prachem. Odborníci odhadují, že ve větších hloubkách se led stává více porézním a klesá tak jeho hustota, což by odpovídalo měřením dalších přístrojů na Rosettě.

Pří pohledu do budoucnosti říká Tilman Spohn: „Pokud bude dost energie, můžeme MUPUS aktivovat znovu. Mohli bychom přímo prozkoumat vrstvu, na které sonda stojí a pozorovat, jak se situace vyvíjí během přibližování ke Slunci.“

Na závěr článku odbočíme od přístroje MUPUS a podíváme se na to, jak pokračuje hledání Philae. Modul se totiž stále nepodařilo objevit. Nicméně sonda Rosetta už poslala sérii fotografií pořízených během sestupu, na nichž je modul Philae zřetelně vidět. Sonda vyfotila pouzdro i po prvním odrazu, díky čemuž by se mohla zpřesnit oblast, ve které se bude hledat.

Přistávající Philae zachycené kamerou OSIRIS na sondě Rosetta

Přistávající Philae zachycené kamerou OSIRIS na sondě Rosetta
Zdroj: http://www.esa.int/

Na tomhle obrázku je lépe vidět umístění bodů z předchozí fotky.

Na tomhle obrázku je lépe vidět umístění bodů z předchozí fotky.
Zdroj: http://i.imgur.com/

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.cnes.fr/…/p6817_9715ca6b1e00b22d8160fb2d87471139philae.jpeg
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/11/ESA_Rosetta_Philae_MUPUS.jpg
http://www.esa.int/…/15051328-1-eng-GB/First_comet_panoramic.jpg
http://www.esa.int/…/OSIRIS_spots_Philae_drifting_across_the_comet.jpg
http://i.imgur.com/4m4WqAN.png

Do čeho vlastně Philae dosedlo?, 2.4 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 2 810 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (24 votes cast)
(Visited 2 810 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


7 komentářů ke článku “Do čeho vlastně Philae dosedlo?”

  1. Coody napsal:

    A co organické sloučeniny uhlíku ?

    • Dušan Majer napsal:

      O tento objev se postaral přístroj COSAC. Rádi bychom o tom také napsali článek, jen je nutné počkat ještě chvíli, až se objeví další informace.

  2. Steve napsal:

    Díky za zajímavý článek mj. o dopadu Philae na povrch komety. Mě by zajímalo co znamená ten snímek úplně pravo nahoře v 15:43, kde ta tečka uprostřed je zřejmě Philae a vše se nachází ve stínu nějakého útesu. Může to být konečné místo dopadu ? Přitom podle ESA Philae přeletěl celý ten velký kráter až na opačnou stranu (viz ten jejich kosočtverec) – což je hodně daleko od těchto vyznačených míst. Děkuji.

    • Dušan Majer napsal:

      Těší mne, že se Vám článek líbil. Pochvala od čtenářů vždy potěší.
      K dotazu – určitě se nejedná o místo, kde modul spočinul. Vždyť jen první skok trval téměř 2 hodiny. Z času je pořízení snímků, je vidět, že fotky vznikly jen pár minut po sobě. Msto, kde modul skončil se zatím stále hledá.

    • slappy napsal:

      Určitě to není místo přistání, Philae v tu chvíli nejspíš stoupal nad povrchem po prvním odražení. Z úhlu pohledu kamery OSIRIS na Rosettě se prostě jen promítal nad zastíněnou oblast. Další snímek ve směru pohybu Philae přes ‚kráter‘ pravděpodobdě neexistuje, jelikož OSIRIS byla naprogramovaná snímkovat jenom původně zamýšlenou oblast přistání.

  3. Josef Suk napsal:

    Dík za hezký článek, můj dotaz se týká (podle mě) disproporce uvedených časů na fotkách. Nahoře píšete, že poprvé přistál (odrazil se) v 16:34. pak v 18:25 a nakonec dosedl v 18:32. Ale na fotografii je uveden čas prvého doteku 15:43 (hodiny nechme hodinami, ty by se mohly lišit o časová pásma, ale co ty rozdíly v minutách?) a pak je ve stejném čase (15:43) modul vyfocen o kus dále na výše diskutované projekci na okraj kráteru. Nebo co tedy znamenají ty uvedené časy?

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za pochvalu článku. Dotaz zkusím vysvětlit. Hne dna začátek uvedu, že na fotce jsou časy v univerzálním čase, kdežto v psaném textu jsem operoval se středoevropským časem. To jen na úvod a teď se pojďme podívat, co přesně ty fotky znamenají. Aby to bylo přehlednější, udělám časovou osu.
      15:14 UT / 16:14 SEČ = Rosetta fotí první obrázek
      15:18 UT / 16:18 SEČ = Rosetta fotí obrázek označený jako „before“ – vysvětlím později
      15:19 UT / 16:19 SEČ = Rosetta fotí druhý obrázek
      15:23 UT / 16:23 SEČ = Rosetta fotí třetí obrázek
      15:34 UT / 16:34 SEČ = Philae poprvé přistává a odráží se
      15:43 UT / 16:43 SEČ = Rosetta fotí obrázek označený jako „touchdown point“ – vysvětlím později
      15:43 UT / 16:43 SEČ = Stejný obrázek jako „touchdown point“ – jen je vybrán výřez na Philae

      A teď si vysvětlíme, co to znamená. Rosetta snímkovala sestup Philae (15:14, 15:19, 15:23) a z obrázků se použily vždy výřezy, na kterých je modul vidět. Kromě toho sonda fotila i jiné části komety, což je třeba snímek z 15:18, kde je ve výřezu přistávací oblast zachycená před dosednutím Philae. V 15:43 UT pak měl vzniknout snímek zachycující Philae po přistání. Z téhle fotky máme dva výřezy – jednak „touchdown point“, což je místo, kam Philae dosedlo a odrazilo se – všimněte si tří prohlubní v prachu v tomto výřezu při srovnání s výřezem „before“, který zachycuje stejnou oblast před dosednutím. No a trochu mimo plán se na fotce z 15:43 podařilo najít i Philae – výřez v pravém rohu.
      Doufám, že jsem celý proces popsal srozumitelně. pokud ne, neváhejte se ozvat, milerád doplním nejasná místa.

Zanechte komentář