Poznejte SLS

Start rakety SLS - zatím jen jako počítačová vizualizace

Do jejího prvního startu zbývají celé čtyři roky a tak si můžeme čekání zkracovat jen prohlížením vizualizací a různých infografik. Řeč je o nové americké superraketě Space Launch System, která je známá pod zkratkou SLS. Náš dnešní článek Vám přináší přehlednou infografiku, ve které se můžete podívat na srovnání velikosti SLS s jinými známými objekty, nebo porovnat tah tohoto nosiče oproti jiným raketám. Nebude chybět ani průřez konstrukcí nové rakety. A jako bonus navíc – infografika je kompletně přeložená do češtiny.

TIP: Po kliknutí na obrázek se Vám ukáže grafika v plné velikosti.

Infografika rakety SLS v sedmdesátitunové verzi

Infografika rakety SLS v sedmdesátitunové verzi
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Překlad: Autor

Zdroje obrázků:
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/10/Z101.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/sls-infographic-3of3.jpg

Poznejte SLS, 2.4 out of 5 based on 5 ratings
Pin It
(Visited 2 522 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (5 votes cast)
(Visited 2 522 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


27 komentářů ke článku “Poznejte SLS”

  1. baron napsal:

    Na wikipedii je napsané že na LEO vynese saturn 5 118t … potom nechápu jak může být SLS se svými 70t modernější a lepší

    • Radoslav Packa napsal:

      5118 ton je hlúposť – nie všetko na webe je pravda

      • Radoslav Packa napsal:

        samozrejme treba rozlíšiť hmotnosť, nosnosť a ťah

      • Dušan Majer napsal:

        Asi jste si špatně přečetl, jak byl ten komentář myšlený, nešlo o 5 118 tun, ale o 118 tun – číslovka 5 patřila k označení rakety Saturn V. Saturn V měl opravdu nosnost 118 tun na LEO.

        • baron napsal:

          tudíš shruba 50let stará raketa byla lehčí o 400t a zároveň unesla víc? Nějak mě uchází smysl té evoluce

        • Dušan Majer napsal:

          Ještě jednou se podívejte na infografiku – neporovnávají se tu hmotnosti raket, ale jejich tah při startu ;-). SLS je tedy o těch 400 tun silnější.

        • baron napsal:

          Poněd nechápu 🙂 ,vycházím z fakta že lehčí raketa s menší hmotností vytáhne do vesmíru víc než těžší.
          Přitom logika evoluce je právě naopak, čím modernější tím by měla být efektivnější na kilogram vytažené hmotnosti

        • baron napsal:

          Abych to upřesnil, když mluvím o lehčí s menší hmotností, mluvím o saturnu V. Tudíš v druhé části taky o ní, jelikož tímpádem má lepší efektivitu na kilogram vytažene hmotnosti.

        • Dušan Majer napsal:

          Jenže do toho musíme vztáhnout i hmotnosti raket. Saturn V vážil s natankovanými nádržemi cca. 2 300 000 kg. Sedmdesátitunová verze SLS má vážit odhadem asi 979 000 kg.

          EDIT: Špatně jsem uvedl hmotnosti. Avizovaných 979 tun se týká pouze centrálního stupně. k tomu je potřeba přičíst 31 tun pro stupeň druhý + dva urychlvoací bloky. U nich jsem ale hmotnost nenašel.

        • baron napsal:

          na wikipedii : vzletové hmotnosti 590 tun (prázdná hmotnost 87 tun)
          taky mě zaujalo jak už mají naplánované lety až do roku 2032 … ikdyž kdo ví, jestli s jich dočkáme 😀

        • Dušan Majer napsal:

          Naplánované jsou tak maximálně na papíře. 😀
          oficiální jsou pouze první dvě mise. Maximálně se uvažuje, že by se mezi ně vložila ještě jedna nepilotovaná na rok 2019. Všechno za rokem 2021 je nejisté.

        • baron napsal:

          jestli umím počítat, tak 980+31+590+590= 2191

        • Dušan Majer napsal:

          Díky za dohledání detailů. Je vidět, že SLS bude o něco lehčí, než Saturn. Její výhodou by měla být navíc nižší cena, modernější systémy a celkově bezpečnější konstrukce.

    • Dušan Majer napsal:

      SLS se bude postupně vyvíjet. Nejprve vznikne v 70tunové verzi, která je zde popsaná. Následovat bude mezistupeň s nosností 105 tun na LEO a ve finále vznikne raketa s nosností 130 tun. Jinak ano, Saturn V opravdu na LEO dopravil 118 tun.

    • gg napsal:

      Drobný detail: Saturn V používal poměrně neefektivní motory J-2, které měly Isp pouze kolem 4,1 kNs/kg. Už v centrálním stupni má SLS motory o Isp kolem 4,4 kNs/kg, a horní stupeň kolem 4,5 kNs/kg. To znamená, že i pokud náklad na nízkou oběžnou dráhu je srovnatelný, už třeba na dráhu k Měsíci unese víc, a co teprve na dráhu k Marsu…

  2. Radoslav Packa napsal:

    TIP: Po kliknutí na obrázek se Vám ukáže grafika v plné velikosti.

    🙁 – autor zabudol dodať, že sa zmenší.

  3. Vlastimil Svoboda napsal:

    Dobrý den. Moc raketám nerozumím, ale jednu otázku mám:
    Proč se staví tak velký nosič?
    Nebylo by bezpečnější/spolehlivější/ve výsledku snad i levnější vynést to tam po částech? Příkladně:
    1. start — první část lodi
    2. start — druhá část lodi
    3. start — zásoby a palivo
    4. start — posádka + záchranná loď

    Na vše by stačila technika, kterou už USA má, šlo by vynést mnohem větší a pohodlnější plavidlo na dlouhé cesty (sedum nebo i tři lidi v Orionu…), když se při startu něco podělá, příjdeme jen o čtvrtinu nákladu atd.

    Tak proč? Bylo by to moc drahé? Složité?
    Děkuji plénu za vyjádření a omlouvám se, pokud se ptám nesmyslně.

    • Tomáš napsal:

      Taky jsem se nad podobnou otázkou zamýšlel. Myslím, že důvodem bude právě to, že by každá část musela nést navíc zařízení pro spojování na oběžné dráze, které zvedá hmotnost a náročnost celého podniku. Cena za kg asi nebude ten hlavní parametr. U SLS je odhadována na 1 mld dolarů a vynese přes 70 tun. Cena 14285 dolarů/kg na nízkou oběžnou dráhu.

      Pro porovnání
      Ariane 5- $10,476
      Delta IV- $13,072
      Atlas V- $13,182

      Ovšem SLS umí poslat náklad i na vyšší dráhy, k Měsíci a dál…

      • gg napsal:

        U mise na Mars asi cena za kg bude docela důležitá, když taková mise bude potřebovat třeba 1000 tun na LEO. A samozřejmě taková mise bude tak jako tak složená z více dílů, takže argument o odpadlé nutnosti spojování neobstojí. Přitom se dá asi čekat, že největší díly by měly tak 50-70 tun, hlavně proto, že nic většího než 20 tun v jednom kuse do vesmíru nikdy neletělo, a navíc je nutné s tím manipulovat také na zemi, kde náklady na infrastrukturu asi neporostou zrovna lineárně. Osobně bych rozhodně bral znovupoužitelný 60-70mt nosič než jednorázový 130mt – pokud totiž ten znovupoužitelný bude desetkrát levnější, není co řešit. Navíc při výrazně nižší ceně za start připadá v úvahu konzervativnější návrh, což může v konečném důsledku taky snížit cenu, i přes nutnost stavby z více dílů, než by bylo jinak zapotřebí.

  4. Pavel napsal:

    Můžete mi stručně vysvětlit jak ten motor funguje, resp.jak v něm probíhá hoření tuhého paliva?Z laického pohledu bych řekl, že (stojí-li raketa), pak se palivo dole zapálí a uhořívá dovnitř rakety-válce.Pak se ten palivový válec posunuje ke konci rakety, či co?Ovšem, co by bylo nad ním?Prázdný prostor, prázdný válec?A jak se to palivo do rakety plní?

    • Dušan Majer napsal:

      Ono je to celé trochu složitější. Zkusím to k něčemu přirovnat. Představte si ruličky toaletních papírů postavené na sebe, aby tvořily válec – uprostřed bude dutina. A stejné je to i u motorů na tuhá paliva. Jen s tím rozdílem, že tento středový kanál nemusí mít kruhový průřez jako u toaletních papírů, ale může mít tvar několikacípé hvězdy, aby mohlo hoření probíhat na větší ploše. Motor na tuhá paliva hoří v celé výšce a palivo odhořívá od středu ke stěnám.
      Tvorba jednotlivých segmentů probíhá tak, že na plnící linku přijedou prázdné válce, do kterých se usadí speciálně tvarovaná žebra. Jejich tvar udává tvar budoucího kanálu. Do válců (s vloženými žebry) se nalije směs paliva, která má konzistenci relativně hustého těsta. Následně se nechá palivo vytvrdit a poté se ze zatvrdlé směsi vyjmou žebra, čímž vznikne středový kanál. Pak už jen stačí válce po železnici přepravit na kosmodrom, tady je spojit dohromady mnoha silnými šrouby a těsnícími kroužky a máme hotovo.

Zanechte komentář