Progress opět míří k ISS

Posádka na Mezinárodní vesmírné stanici se opět může těšit na čerstvé zásoby. Roli poslíčka bude v tomto případě plnit osvědčená ruská loď Progress, která se v těchto chvílích připravuje ke své vesmírné misi. Jedná se o expresní zásilku, protože Progress dorazí k ISS už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Náš dnešní článek se zaměřuje právě na zásobovací loď Progress M-23. Dozvíte se nejen o tom, co veze, ale i přesný harmonogram letu.

Sedmého dubna se od ISS oddělila kosmická loď Progress M-22M, která byla ke stanici připojená od letošního února. Tím se uvolnil port na ruském modulu Pirs. Uzel ale nezůstane volný dlouho. V minulých týdnech se totiž na kosmodromu Bajkonur přikročilo k finálním přípravám lodi Progress M-23M, označované někdy také jako Progress 55P. Ta před několika měsíci dorazila na kosmodrom od tradičního výrobce, RKK Eněrgija. Po vybalení a sérii testů, které byly zaměřené například na funkci elektroniky, nebo těsnost palivového systému. V březnu se do útrob lodi začal ukládat náklad a 25. března dala státní komise souhlas se zahájením tankování.

Progress M-23M před připojením aerodynamického krytu.

Progress M-23M před připojením aerodynamického krytu.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Progress se tedy přesunul na plnící linku, kde do jeho nádrží technici doplnili palivo – nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Přitom se do dvou kulových nádrží natlakovalo hélium, které poslouží k tlakování celého palivového systému lodi. Technici zároveň naplnili nádrže pro kyslík a vzduch – tyto plyny jsou určené pro interiér ISS. Proces tankování skončil 31. března, kdy se Progress vrátil do montážní haly na novou sérii testů.

Druhého dubna se loď připojila k držáku nákladu, který ji bude spojovat s horním stupněm Sojuzu. Ještě poslední inspekce celé lodi o den později a mohlo se přistoupit k nasunutí ochranného krytu. O víkendu, tedy 5. a 6. dubna už byl zakrytovaný Progress v montážní hale rakety Sojuz. Po připojení k nosiči se ještě musely propojit elektrické kabely a pak už bylo hotovo. 51 metrů dlouhá raketa Sojuz opustila brány montážní haly sedmého dubna ještě za tmy.

 

Start je prozatím naplánovaný na dnešek, tedy 9. dubna. Motory rakety Sojuz by se měly zapálit v 17:26 našeho středoevropského letního času. Pokud budete mít zájem sledovat start živě, můžete tak učinit buďto na NASA TV, nebo na webu spaceflightnow. Pokud půjde všechno podle plánu,dopraví horní stupeň loď Progress na oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 245 km a perigeem 193 km nad Zemí.

Čas (SELČ) Událost
17:26 Start
17:35 Dosažení oběžné dráhy
18:12 1. přibližovací zážeh (dV: 35,49 m/s)
18:55 2. přibližovací zážeh (dV: 30,50 m/s)
19:30 3. přibližovací zážeh (dV: 7,0 m/s)
20:00 4. přibližovací zážeh (dV: 7,0 m/s)
21:12 Zahájení přibližovacího manévru
21:39 Aktivace navigačního systému Kurs-A
21:41 Aktivace navigačního systému Kurs-P
22:24 Vzdálenost od ISS 33 km, vzájemná rychlost 45 m/s
22:29 Vzdálenost od ISS 20 km, vzájemná rychlost 31 m/s
22:32 Zkoušky systémů Kurs-A a P, vzdálenost 15 km
22:34 Vzdálenost od ISS 13 kilometrů, rychlost 18 m/s
22:39 Aktivace videospojení, vzdálenost 8 km
22:44 Vzdálenost 5 km, vzájemná rychlost 11 m/s
22:49 Zaměření cílového místa
22:58 Zahájení blízkého přibližování, vzdálenost 400 m
23:03 Dočasné zastavení 180 metrů od ISS
23:06 Finální přibližování
23:16 Spojení s ISS
23:25 Pevné spojení přes západky a zámky

Na palubě 7 290 kg těžkého Progressu bychom našli 2 383 kilogramů nákladu. Největší část, 1215 kilogramů připadá na tzv. „suchý náklad“. Do této kategorie patří jídlo včetně čerstvého ovoce a zeleniny ( celkem 367 kg), dále sanitární prostředky včetně náhradních zásobníků do ruských toalet (361 kg), čistící a desinfekční prostředky (90 kg), zdravotnický materiál (81 kg), osobní věci posádky včetně oblečení (20 kg). Zbytek „suchého nákladu“ spadá do obecných kategorií – pro výstupy do volného kosmu, systémy udržování života na stanici váží 138 kg, věci pro americký segment stanice váží 132 kg a vědecký materiál pro ruskou část váží 27 kilogramů.

Pokud opustíme kategorii „suchý náklad“, pak největší položkou na palubě, přesnější by bylo říci v nádržích, je palivo, které se natankuje na stanici (700 kg), dále je tu voda (420 kg), stlačený vzduch (26 kg) a stlačený kyslík (22 kg).

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/8454703_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/9559724_orig.jpg

Progress opět míří k ISS, 2.5 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 979 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (9 votes cast)
(Visited 979 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Progress opět míří k ISS”

  1. Pedro napsal:

    Opět zajímavý článek, Jen se chci zeptat:
    „Na palubě 7 290 kg těžkého Progressu bychom našli…“

    Je Progres opravdu tak lehký, nebo se jedná o překlep. Není to rýpání, jen tuto informaci nemám a zajímalo by mě jestli to tak opravdu je.

    Děíky Pedro

    • Tomáš Kohout napsal:

      Ano, Progress je skutečně tak lehký. I když je otázkou, vůči čemu srovnávat. Americký Dragon je stejně těžký a díky vylepšené raketě Falcon bude moci být těžší, protože do něj půjde umístit těžší náklad. Cygnus je výrazně lehčí. Je to jediná zásobovací loď, která vynese víc, než sama nenaložená váží.

      Výrazně těžší než Progress jsou japonská HTV a evropská ATV. Té se dokonce pro svou mohutnost a schopnost nést přes 7,5 tuny nákladu přezdívá kosmický náklaďák.
      Takže i v tomto porovnání si Progress nevede špatně. Navíc jeho hmotnost je dána limity nosnosti rakety Sojuz.

      • Pedro napsal:

        Pedro je trubka. Nedošlo mi, že nosičem je Sojuz. Považoval jsem údaj za hmotnost celé sestavy. 🙂 Dík za vysvětlení.

  2. Anna napsal:

    Koľko dovezie Progres pri jednej ceste na ISS ? „……a vědecký materiál pro ruskou část váží 27 kilogramů.“ Ak uvážime, že z toho väčšinu tvoria rôzne technické náplne(tekutiny, náhradné sety) do prístrojov, tak nech nik nerozpráva o ohromnej vede na ISS prosím!

    • Dušan Majer napsal:

      Nezapomínejte na to, že na ISS už velká část vědeckých experimentů je. Na stanici se dělají stovky pokusů – od pozorování Země, přes biologické experimenty až po materiálové inženýrství.V současné době proto není potřeba žádných masivních vědeckých dodávek – není potřeba vozit stovky kilogramů přístrojů – protože už na ISS jsou. navíc další důležitá věc – k ISS nelétají pouze Progressy. Za pár dní má třeba startovat loď Dragon,která kromě jiného poveze třeba miniaturní skleník pro pokusy s rostlinami na oběžné dráze.
      ISS je unikátní vědecká laboratoř, ve které probíhají experimenty jinde neproveditelné. Není možné posuzovat jejich význam pouze z hmotnosti vědeckého nákladu, který měla na palubě jedna zásobovací loď.

  3. Anna napsal:

    Ďakujem za pripomenutie, nezabúdam 😉 Aj my máme dvojposchodový labák ale istý pohyb vzoriek tam musí byť. Ale 26 kilo? K tým experimentom, mno, fotenie Zeme ok lúbivé obrázky, taviaca pec čo viem tam je nefukčná, model Nauka, kde by sa konečne „mohla robiť veda“ ešte nie je ani „pozváraná“ … A AMS-02 to sa nemusíme ani rozpisovať aké znechutenie sprevádzalo odkladanie vynesenia a jeho predraženie a stopnutie iných lacnejších experimentov.. A iné moduly kde by to mohol byť prínos? Vasimr vx-200 ? Hmm to sa už hádam ani nedožijem kým to poskladajú a vynesú hore ..otázka je, že čím to vynesú, ak rusi prestanú dodávať motory do štátov kvôly súčasnej kríze. Áno nelieta len Progres, aj iní, ale tie parametre čo odvezú sú zanedbateľné! Jediný kto dokázal skutočne zásobovať ISS bol us raketoplán. ATV A HTV skutočne odvezú dosť, ale ich posledné exepláre majú letieť tento rok a potom? Aj ich výrobné linky sú zastavené. A spoliehať sa na súkromníkov? Veď tí majú dobré len PR a nič viac! Jedny majú problém konečne dostavať svoju pozemnú infraštruktúru (sľubovali rok 2008!) a spoliehajú sa na ruské motory, a tí slávnejší odkladajú lety jedna radosť a nedokážu zvyšiť ani produkciu prvých stupňov.. A keď podelíme ich prťavú nosnosť, skutočnou potrebou stanice tak sa dostaneme k akým vysokým číslam potrebných štartov? 😉 (Len aby sa nezačalo uvažovať o predĺžení činnosti základných posádok, trebárs z 3 mesačného cyklu na 4 alebo 6 mesačné… tým by sa dalo skutočne ušetriť na vynášanom materiály) To by bol celkom dobrý tip na článok o logistike stanice v jej poslednej tretine životnosti, čo poviete páni? Áno, táto veta je veľmi okrídlená „ISS je unikátní vědecká laboratoř, ve které probíhají experimenty jinde neproveditelné.“ ale skutočne by som už ráda videla ten zoznam vedeckých experimentov a prác. Alebo aspoň citačný zoznam carentov ktoré sa dotýkali samotnej ISS. Prajem pekný slnečný deň 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Plně s Vámi souhlasím v tom, že ISS má své mouchy, není dokonalá. Ale je to to nejlepší, co zatím lidstvo dokázalo ve vesmíru postavit. Argumenty, které uvádíte jsou pravdivé, ale zatím nikdy nebylo v kosmu na jedné stanici tolik vědeckých přístrojů. Hledal jsem stránku, kde byste se mohla podívat na seznam experimentů. Doporučím Vám tento web – http://spacestationlive.nasa.gov/timeline/timelineScience.html. Je tam časová osa a u ní jsou uvedené jednotlivé vědecké experimenty – můžete si vybrat i aktuální dění v různých vědeckých modulech. jednotlivé popisky jsou docela stručné a často ne moc konkrétní, ale jako základní přehled o objemu výzkumu to, myslím, stačí.

      • Anna napsal:

        Súhlsím teraz ja s Vami, do stanice sa vkladali asi až prehnané nádeje … začínajúc 12 člennou posádkou a končiac ultrafialovými lasermi vyrábajúcimi čipy do počítačov v poloprevádzkovej výrobe. A zostala len labutia pieseň. Hmm škoda že sa asi ani neuvažuje o nástupcovi stanice v medzinárodnom meradle. :-/ Partneri projektu sú asi sami rozčarovaní, ale samozrejme verejne to priznať nemôžu. Čo sa týka vedeckých experimetov je to pravda, vo vedeckej a mierovej oblasti áno, je to najviac vedeckých prístrojov. V iných „oblastiach“ boli a sú aj lepšie platformy napr. OTV. Ďakujem za link, toto je skutočne prehľadné a pekne graficky znázornené 😉 Na záver by som Vám páni rada poďakovala za Váš entuziazmus a snahu každý deň priniesť čo to zaujímavé, čítavam Vás so zaujatím každý deň už vyše roka 😉

  4. Wagabund napsal:

    Ahoj tady, jsem úplný amatér, poznán pár souhvězdí a umím si najít na webu, kdy letí ISS nade mnou a jak je vidět. Chtěl bych se optat jestli bylo možný vidět 9.4. za ISS i Progres, stál jsem ve Francii u města Meubeuge a koukal na noční oblohu a přesně za dráhou ISS jsem viděl další světelný bod, který letěl zhruba stejnou rychlostí.dík za odpověď

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, gratuluji, asi jste opravdu viděl Progress, sám jsem to v životě zažil pouze jednou. Ve Vámi popsané lokalitě byl 9.4. vidět přelet mezi 22:03 a 22:08 s vrcholem ve 22:06. Jelikož Progress odstartoval 9. dubna v 17:26 a k ISS se připojil po šesti hodinách, je téměř jisté, že onen drobný bod byla právě ruská zásobovací loď.

Zanechte komentář