Cesty za kosmonautikou: Osobní setkání s Buranem

Když se řekne cestování za kosmonautikou, každý si většinou představí daleké putování do Ameriky, do Francouzské Guyany nebo na Bajkonur. Evropa mnoho lidí nenapadne. Přesto je tu nemálo míst, která by fanoušci kosmonautiky neměli opomíjet. I proto vznikl náš nový, nepravidelný seriál, který se pokusí čtenářům našeho blogu zprostředkovat informace o zajímavých turistických cílech, které mají vazbu na kosmonautiku. V prvním díle se podíváme na zoubek Technickému muzeu v německém Speyeru.

Aby byl seriál Cesty za kosmonautikou pro čtenáře skutečně přínosný, rozhodl jsem se, že zde budeme prezentovat informace pouze o místech, která autor osobně navštívil, aby mohl čtenářům předat opravdu relevantní informace. Osobně jsem Technické muzeum ve Speyeru navštívil 5. října letošního roku. Šlo o krátkou zastávku na cestě do nizozemského ESTECu, kterou jsem absolvoval společně s Tomášem Přibylem. Mimochodem, právě ESTECu se budeme věnovat v příštím díle našeho seriálu. Ale teď už opravdu vzhůru do Speyeru.

V první hale jsou hlavně automobiloví veteráni.

V první hale jsou hlavně automobiloví veteráni.
Zdroj: Archiv autora

Zdejší muzeum nabízí exponáty na 150 000 metrech čtverečních volné plochy a 25 000 metrech čtverečních ploch krytých. Za vstupním terminálem čeká návštěvníky památkově chráněná hala Liller Halle z roku 1913, ve které si na své přijdou hlavně fanoušci starých aut, lokomotiv, nebo hasičských vozů.

Venkovní prostory nabízí dostatek místa pro opravdu velké exempláře – do očí každého praští Boeing 747 umístěný na ohromném podstavci. Kromě něj je tu ale i Antonov 22, největší sériově vyráběný turbovrtulový letoun na světě, nebo 466 tun těžká německá ponorka U9.

Nejnápadnějším venkovním exemplářem je letoun Boeing 747 JumboJet  umístěný na vysokém podstavci.

Nejnápadnějším venkovním exemplářem je letoun Boeing 747 JumboJet umístěný na vysokém podstavci.
Zdroj: Archiv autora

Ovšem jsme na blogu o kosmonautice, takže je jasné, že největší pozornost musíme věnovat hale druhé, která vznikla kvůli jedinému exempláři. V roce 2008 se totiž muzeu podařilo získat sovětský raketoplán Buran. Přesněji řečeno jeden z jeho exemplářů, který byl postaven pro zkušební lety v atmosféře. Jen pro zajímavost – cesta Buranu do Speyeru byla velmi komplikovaná – vedla přes Austrálii a Bahrajn, kde byl kosmický letoun naložen na loď, která jej dovezla do Rotterdamu. Tam byl raketoplán přeložen na ponton, který jej dopravil proti proudu Rýna až do Speyeru.

Návštěvníci se dostanou až do nákladového prostoru

Návštěvníci se dostanou až do nákladového prostoru
Zdroj: Archiv autora

Nyní je raketoplán Buran bezesporu největším kosmonautickým tahákem Technického muzea ve Speyeru. Organizátoři jsou si toho dobře vědomi a proto pro návštěvníky připravili i něco navíc – do zádi raketoplánu vedou malé schůdky, kterými můžete prolézt až do stísněných útrob stroje a prohlédnout si jeho interiér. Pak se ale stejnou úzkou cestou vracíte ven, což s sebou nese nepříjemný fakt, že na prohlídku vždy vyrazí jen jeden člověk. Dva by se totiž v úzkém koridoru vedle sebe neprotáhli, takže se u vchodu může tvořit fronta. Druhou možností je pak vystoupat na lávku, která vás zavede do otevřeného nákladového prostoru. Teprve až tady v plné míře pochopíte úctyhodné rozměry tohoto stroje.

Sovětský raketoplán Buran

Sovětský raketoplán Buran
Zdroj: Archiv autora

Návratová kabina Sojuzu TM-19

Návratová kabina Sojuzu TM-19
Zdroj: Archiv autora

Jak už jsem psal, Buran je největším, ale nikoliv jediným kosmonautickým tahákem. V nově vybudované hale je vystaveno velké množství artefaktů, které souvisí s lety do vesmíru. Za zmínku určitě stojí návratová kabina lodi Sojuz TM-19, ve které v roce 2010 letěli do kosmu Fjodor Jurčichin, Shannon Walker a Douglas Wheelock. Díky otvoru, kterým kosmonauti po přistání vylézají, můžeme nahlédnout až do interiéru lodi.

Z jiného Sojuzu, tentokrát s označením TMA-19 pochází i další vystavené exempláře, byť menší. Za zmínku určitě stojí Wheelockovy rukavice ze skafandru Sokol, nebo jeho komunikační čepice. Muzeum ale vystavuje i jiné předměty, které se podívaly do kosmu, dokonce i v rámci projektu Apollo. Jmenovat můžeme třeba elektrický kabel, nebo sponu z mise Apollo 15.

Napájecí kabel, který letěl na misi Apollo 15.

Napájecí kabel, který letěl na misi Apollo 15.
Zdroj: Archiv autora

Velký prostor je věnován exponátům, které sice v kosmu nebyly, ale jsou jejich velmi věrnou kopií. Zblízka se tak můžete kochat pohledem na kosmické skafandry – od prvotních, ve kterých absolvoval svůj let John Glenn, přes americké lunární skafandry z projektu Apollo až po sovětský skafandr Baklan určený pro lety na MIR.

Dioráma inspirované projektem Apollo.

Dioráma inspirované projektem Apollo.
Zdroj: Archiv autora

K tomu všemu si přičtěte přímo ohromné množství modelů raket, ISS, maketu lodi Vostok, nebo evropského modulu Columbus, do kterého můžete nahlédnout přes prosklené dveře. Zapomenout nemůžu ani na velké dioráma s lunárním modulem, vozítkem Lunar rover a astronauty, kteří provádí výstup mimo kosmickou loď. V tomhle muzeu je zkrátka pořád co objevovat. Osobně jsem měl na jeho prohlídku dvě hodiny a stačilo to jen tak tak. Pokud si chcete výstavu projít v klidu, u každého exponátu se zastavit, přečíst si informační tabule a pokochat se nádherou vystavených kusů, rezervujte si na zdejší muzeum minimálně dvojnásobnou dobu. Nezapomeňte ani na to, že u vstupního terminálu sídlí i poměrně dobře zásobený obchod s tématicky zaměřenými suvenýry. Koupíte tu všechno možné – od triček, přes propisky, až po plastové modely.

Součástí Technického muzea je tzv. IMAX DOME otevřený roku 1997. Jde o obří kino, které každou hodinu promítá na strop obrovské kopule tématické filmy. Základna kopule má průměr 24 metrů a plocha činí zhruba 1000 metrů čtverečních. Samozřejmostí je promítání ze speciálních velkoformátových filmových pásů i dokonalý šestikanálový zvuk. Zvukový systém má výkon 22 000 Wattů. Jen si dejte pozor – vstupenka do kina se kupuje zvlášť. V recepci si můžete koupit buďto vstupenku jen do kina, jen do muzea, případně kombinovanou.

Pokud byste měli zájem o ubytování, můžete využít služeb hotelu Speyer, který sídlí hned vedle muzea. U parkoviště je i dost místa pro karavany. A ještě malý tip – Nedaleko od Speyeru se nachází město Sinnsheim, ve kterém funguje partnerské technické muzeum. Sice jsme jej nenavštívili, ale prý také stojí za návštěvu. Na závěr přidám několik praktických informací, které byste při návštěvě Technického muzea ve Speyeru mohli ocenit.

Cena vstupného (pouze muzeum): 14 Euro dospělí, 12 Euro děti 6 – 14 let, mladší zdarma
Otevírací doba: Otevřeno DENNĚ od 9:00 do 18:00, soboty, neděle a svátky od 9:00 do 19:00
Ideální cesta: státní hranice – Norimberk – Heilbronn – Speyer
Vzdálenost od hranice (Rozvadov-Weidhaus): 336 km
Parkoviště: Hned vedle muzea
Webové stránkyhttp://speyer.technik-museum.de/
Autorovy fotografie z místaZDE

TIP pro rodinný výlet: Jen pár minut chůze od Technického muzea je centrum města Speyer s nádhernou císařskou katedrálou.

Zdroje informací:
http://speyer.technik-museum.de/

Zdroje obrázků:
Archiv autora

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Cesty za kosmonautikou: Osobní setkání s Buranem”

  1. Honza napsal:

    Díky za tip. Škoda že jsem to nevěděl dřív, jeli jsme v létě kolem. Na nedělní výlet s dětmi je to trochu daleko.
    Ale článek je perfektní, měli by vám něco za propagaci poslat aspoň volňáska…

Zanechte komentář