Pohled přes klíčovou dírku

kh-11-pix-12

Koho by nelákalo přiložit oko ke klíčové dírce a podívat se, co se děje na druhé straně dveří. Jeden takový pohled může odhalit spoustu tajemství, která před námi ostatní úzkostlivě skrývají. No jo, jenže co dělat, když nechceme pozorovat vedlejší pokoj, ale rovnou území cizího státu vzdálené tisíce kilometrů? Mohlo by se zdát, že v takové situaci je nám stará dobrá klíčová dírka na nic. Ale není tomu tak. Stačí se podívat na americké tajné satelity patřící do rodiny Key Hole, tedy přeloženo do češtiny klíčová dírka. Pohled přes jejich optiku také může armádním činitelům prozradit spoustu věcí, které se jiné státy snaží ututlat.

Nalijme si hned na začátek čistého vína – satelity třídy Key Hole spadají pod hlavičku amerického průzkumného úřadu National Reconnaissance Office. Bavíme se tedy o družicích armádních, tím pádem tajných. Informací o nich je tedy k dispozici poměrně málo. Rodina satelitů Key Hole se dělí na menší podskupiny, které jsou označeny číslem a každá z nich má ještě krycí jméno. KH-1 až KH-4 se označují jako Corona, KH-5 je Argon a tak dále.

Letoun zachycuje návratové pouzdro s filmem, který nafotila družice Discoverer-14.

Letoun zachycuje návratové pouzdro s filmem, který nafotila družice Discoverer-14.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Prakticky by se dalo říct, že první satelity z rodiny Key Hole (podskupina Corona) se do vesmíru dostaly hned v pionýrských dobách kosmonautiky – už v roce 1959 se na oběžnou dráhu podívala družice Discoverer 1. Program Corona běžel až do roku 1972 (to už se jednalo o KH-4) a zaměřoval se hlavně na snímkování Sovětského svazu a Číny. Postupem času se vylepšovala kvalita pořizovaných snímků. Zatímco první satelity dosahovaly rozlišení 7,5 metru, už v roce 1972 se podařilo stáhnout tuto hodnotu na 1,8 metru. Jelikož si v té době ještě lidstvo mohlo nechat zdát o kvalitních datových přenosech fotek, měly družice systému Corona návratové pouzdro s nafoceným kinofilmem, které po průchodu atmosférou rozvinulo padák. Jelikož se jednalo o tajné dokumenty, bylo by riskantní nechat pouzdro přistát. Proto jej ještě ve vzduchu zachytil letoun který jej odnesl na základnu.

Takto vyfotil v roce 1967 satelit série Corona americký Pentagon.

Takto vyfotil v roce 1967 satelit série Corona americký Pentagon.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Nás ale bude nejvíc zajímat třída KH-11 s krycím označením Kennan. Právě třída KH-11 obsahuje ty největší „mastodonty“ mezi tajnými satelity. Celkově můžeme konstatovat, že „Kennany“ se svou konstrukcí velmi podobají slavnému Hubbleovu kosmickému teleskopu. A to jak rozměrově, tak i kvalitou snímků. Jen na rozdíl od něj nemíří do vesmíru, ale na Zemi. To s sebou samozřejmě nese jiné uspořádání snímacích prvků a použití jiných technologií. Tomu ale odpovídá i cena satelitů. Třeba v roce 2011 vypuštěný USA-224 stál dvě miliardy dolarů. Obecně se dá ale říct, že družice z řady KH-11 jsou bratry HST. Však se stačí podívat na přiložený snímek pořízený roku 1984. Od té doby se samozřejmě technika ještě výrazně vylepšila.

Tato fotka vznikla v roce 1984 a zachycuje přístav v Černém moři, kde právě probíhá konstrukce letadlové lodi třídy Kyjev (též označované jako Projekt 1143).

Tato fotka vznikla v roce 1984 a zachycuje přístav v Černém moři, kde právě probíhá konstrukce letadlové lodi třídy Kyjev (též označované jako Projekt 1143).
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

První družice třídy KH-11 se do vesmíru vydala na konci roku 1976. Od té doby zamířilo na oběžnou dráhu Země celkem 15 družic této kategorie. Neúspěch při startu byl pouze jeden – 25. srpna 1985 se satelitu nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. Pro snímkovací družice KH-11 je typická polární dráha se sklonem 97,9°. Dráha je navíc mírně eliptická s poměrně nízkým perigeem – konkrétně poslední vypuštěná družice z této řady s krycím označením USA-224 krouží ve výšce 290 km × 985 km. Také díky tomu mohou družice poskytovat kvalitní snímky. Daní za to je ale tření o zbytky atmosféry. Satelity proto musí provádět časté korekce své dráhy. Další výhodou této běžné dráhy je to, že je heliosynchronní. Díky tomu družice přelétá nad každým místem ve stejný čas, což je vhodné hlavně kvůli tomu, že při srovnání snímků pořízených v různých obdobích, míří stíny stejným směrem.

Aktuálně jsou na oběžné dráze 4 družice třídy KH-11. Na obrázku, který je vložený níže je srovnání jejich oběžných drah. Pozorné oko si všimne, že oběžné dráhy si jsou podobné. Družice totiž létají v jakýchsi párech- USA-224  (NROL-49) a USA-161 (NROL-14) létají po dráze, která kopíruje oblast poledne / půlnoci. Družice USA-224 před dvěma lety krátce po svém startu převzala roli hlavní snímkovací družice této oblasti, načež USA-161 ukončila svou primární misi a klesla na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 390 kilometrů. Naopak satelity USA-186 (NROL-20) a USA-129 (NROL-2) mají na starost snímkování večerních / ranních hodin.

Oběžné dráhy momentálně aktivních družic třídy KH-11. Červenou barvu má USA-224, modrou USA-161, žlutou USA-186 a fialovou USA-129

Oběžné dráhy momentálně aktivních družic třídy KH-11. Červenou barvu má USA-224, modrou USA-161, žlutou USA-186 a fialovou USA-129
Zdroj: http://www.heavens-above.com/
Koláž: Autor článku

Právě v těchto dnech se na kalifornském kosmodromu Vandenberg připravuje ke svému startu satelit s krycím označením NROL-65. Jedná se o šestnáctý přírůstek do rodiny KH-11 a i tentokrát jde o fotoprůzkumnou družici.

Vztyčování prvního stupně rakety Delta IV Heavy do svislé polohy. Právě tento nosič poslouží ke startu NROL-65.

Vztyčování prvního stupně rakety Delta IV Heavy do svislé polohy. Právě tento nosič poslouží ke startu NROL-65.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

Svými rozměry se rozhodně nenechá zahanbit, vždyť váží bez 400 kilogramů celých 20 tun! Je jasné, že takového macka musí vynášet silná raketa. Dříve se o vynášení družic třídy Kennan staraly těžkotonážní nosiče Titan IV, ale ty jsou již několik let ve výslužbě, takže je nutné sáhnout po nejsilnější raketě současnosti. O tento satelit se postará osvědčená Delta IV-Heavy.

Pokud vyjdou přípravy, mohlo by ke startu dojít už 28. srpna mezi 19:00 a 21:00 SELČ. Otázkou je, kam družice označovaná jako NROL-65 zamíří. Jistě, bude na polární dráze s podobnými parametry jako její předchůdci (velmi pravděpodobně). Jak jsem již naznačil, družice létají v párech. A aktuálně jsou obě dvojice kompletní. Pokud tedy nový satelit nedostane nějaký specifický úkol, bude zřejmě muset nahradit některou stávající družici. V době plánovaného startu povede kousek od startovní rampy oběžná dráha družice USA-186. To může ledacos naznačovat. Vypadá to tedy, že se NROL-65 stane novou hlavní družicí, která snímkuje ráno a večer, přičemž se ze stávající USA-186 stane záloha. Otázkou je, co bude s USA-129. Bylo by zbytečné mít na jedné dráze tři družice. Existuje proto možnost, že USA-129 potká osud již zmíněné USA-161, tedy sestup na nižší, téměř kruhovou dráhu.

Oficiální nášivka mise NROL-65

Oficiální nášivka mise NROL-65
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

NROL-65 je, jak jsem již uvedl, šestnáctou družicí z třídy KH-11. Zároveň se jedná o poslední exemplář této řady. To znamená, že máme možná poslední možnost sledovat start Delty IV Heavy z kosmodromu Vandenberg. Kromě družic KH-11 totiž neexistuje žádný jiný srovnatelně těžký náklad, který by potřeboval létat na polární dráhy, pro které byla Vandenbergova základna postavena.

Z Vandenbergu tak zřejmě po 28. srpnu budou startovat pouze „obyčejné rakety“ s nižší nosností. I armádní družice začnou pomalu přecházet na drobnější rozměry. „Královská“ Delta IV Heavy se tím pádem přestěhuje zpět na floridský kosmodrom, odkud se létá na dráhy s nižším sklonem vůči rovníku. Ostatně už příští rok odsud vynese na první let loď Orion. Nenechte si proto ujít možná poslední start této těžkotonážní krasavice z kosmodromu Vandenberg. Dá se očekávat, že portál spaceflightnow.com přinese přímý přenos.

Zdroje informací:
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://www.kosmo.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://americaspace.com/wp-content/uploads/2012/06/kh-11-pix-12.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Janeskh11leakedphoto.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…=dlattach;topic=31004.0;attach=500927;image
http://www.heavens-above.com/…width=600&height=300&mode=M&satid=37348
http://www.heavens-above.com/…width=600&height=300&mode=M&satid=28888
http://www.heavens-above.com/…width=600&height=300&mode=M&satid=24680
http://www.heavens-above.com/…width=600&height=300&mode=M&satid=26934
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/KH-BOMBER-IMAGE.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/Zhawar_Kili_Al-Badr_Camp.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Corona_pentagon.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…action=dlattach;topic=31004.0;attach=515304;image

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentářů ke článku “Pohled přes klíčovou dírku”

  1. Croco napsal:

    Dobrý den!

    Děkuji za zajímavý článek.

    Mohl by mi prosím ale někdo vysvětlit „přeskok“ na obrázku oběžných drah družic u dvojice USA 224/161 u jižní Afriky a u dvojice USA 129/186 severně od Austrálie? Je to způsobeno tím že dráha oběhu družice se v průběhu času mírně „posouvá oproti povrchu“ a tak družice monitoruje celý Zemský povrch? Tedy ačkoliv střední Evropa a je podle tohoto obrázku bez dohledu, při následujícím obletu jsme pro změnu pod drobnohledem?

    Díky.

    • Dušan Majer napsal:

      Všechno je to způsobeno otáčením Země. Oběžná dráha družice je stálá, ale planeta se pod ní otáčí, takže se sinusoida postupně posouvá přes celou planetu. Krásně to ilustruje třeba tohle video – http://www.youtube.com/watch?v=ZnBZ_WydxrU – je to sice znázornění oběžné dráhy ISS, ale princip zůstává stejný. Navíc, jak je ve článku uvedeno, družice jsou na heliosynchronní dráze, takže díky tomu přelétnou nad každým územím ve stejný čas.

Zanechte komentář