Štítek ‘WISE’

Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

Teleskop WISE

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Hon na asteroidy nese ovoce

Malý infračervený teleskop WISE letěl do vesmíru na raketě Delta II v prosinci roku 2009 a jeho úkolem bylo zmapovat nejrůznější objekty vzdáleného i blízkého vesmíru – od asteroidů až po hnědé trpaslíky. Teleskop měl fungovat deset měsíců, zmapovat celou oblohu a pak odejít do penze, protože mu mělo dojít chladící médium. K tomu nakonec opravdu došlo, ale v prosinci 2013 byl projekt znovu nastartován. Nadstavbová mise dostala označení NeoWISE, přičemž předpona Neo- značí anglickou zkratku Near Earth Asteroid, tedy blízkozemní asteroid. Právě tyto objekty měl teleskop hledat a nemusel mít ani chladící médium.

Teleskop WISE si posvítil na dlouhoperiodické komety

Komety, jejichž oběh kolem Slunce trvá déle, než 200 let se studují mimořádně obtížně. Většinu času totiž stráví ve vzdálených částech sluneční soustavy, takže mnoho dlouhoperiodických komet se k naší hvězdě během lidského života nikdy nepřiblíží. Pak jsou tu komety, které ke Slunci cestují z Oortova oblaku, skupiny ledových těles, která začíná zhruba 300 miliard kilometrů od Země. Jejich oběžná doba se může počítat na tisíce, nebo i miliony let. Pochází totiž z oblasti, kterou nazýváme Oortův oblak a která leží na tom nejvzdálenějším okraji sluneční soustavy.

Téměř odepsaný teleskop odhalil dalších 72 asteroidů

O některých sondách se píší články velmi často, protože produkují zajímavé fotky, ale je potřeba si uvědomit, že flotila kosmických sond v sobě ukrývá i tiché pracanty. Řeč je o vesmírných sondách a dalekohledech, které dlouhé roky pilně sbírají cenná vědecká data a přitom se o nich tolik nepíše. Jsme proto velice rádi, že se na webu NASA objevil článek, který informuje o výsledcích druhého roku služby projektu NEOWISE. Že jste tento název ještě neslyšeli? Je to dost dobře možné. A co WISE? Tam už se možná někteří naši čtenáři chytají. NEOWISE je totiž novým programem pro infračervený teleskop WISE.

Čím bychom mohli objevit planetu Devět?

Zřejmě jste již zachytili zprávy o tom, že astronomové z California Institute of Technology informovali o tom, že mají k dispozici matematické modely, které s vysokou pravděpodobností naznačují, že by se ve Sluneční soustavě mohla nacházet velká, dosud neobjevená planeta s pořadovým číslem devět. Toto téma patří do oblasti astronomie a jelikož se na našem webu věnujeme kosmonautice, tak jsme původně nepočítali s tím, že bychom se tomuto tématu nějak věnovali. Leč postupně se začaly objevovat otázky, které spojují tento objev s kosmonautiku. V tu chvíli to začalo být zajímavé i pro nás a tak vznikl tento článek. Ještě než se do něj začtete ale, prosím, vezměte na vědomí, že o tématu je stále velmi málo informací a proto se na některých místech článku nevyhneme spekulacím.

Probuď se, budeš hledat asteroidy!

Tak nějak by mohl (velmi zjednodušeně) vypadat příkaz, který již brzy vyšlou pozemní týmy na nízkou oběžnou dráhu Země, kde od roku 2009 obíhá americký teleskop WISE. Jeho základní i prodloužená mise už skončily, ale nyní se zdá, že by se tento satelit mohl znovu probudit k pomyslnému životu. Jeho novým úkolem má být hledání blízkozemních asteroidů, což je velmi aktuální téma, které pozitivně vnímá především veřejnost. WISE, jak již její název Wide-field Infrared Survey Explorer napovídá, je teleskopem pracujícím v infračerveném spektru. V dnešním článku bude řeč jak o jeho dosavadní historii, tak i o blízké budoucnosti, která na satelit zřejmě čeká.