Po troše důmyslného pátrání mohl tým řídící sondu Voyager 1 poprvé po pěti měsících zkontrolovat stav palubních systémů nejvzdálenějšího lidmi vyrobeného objektu. Poprvé od loňského listopadu totiž začal Voyager 1 opět posílat rozumná a použitelná data o stavu jednotlivých systémů. Cesta tím však ještě nekončí. Další krok bude obnášet pokusy navrátit sondu zpět do režimu, ve kterém by opět začala sbírat vědecká data. Sonda Voyager 1 a její sesterská sonda Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené sondy, které se dostaly do takzvaného mezihvězdného prostoru. Jejich význam pro vědecký výzkum je proto nezpochybnitelný.

14. listopadu 2023 přestal Voyager 1 na Zemi posílat srozumitelná vědecká a inženýrská data. Že je problém pouze v přenosu těchto dat na Zemi si inženýři ověřili, když zjistili, že sonda stále přijímá pokyny a celkově funguje normálně. V březnu letošního roku tým inženýrů z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii potvrdil, že se tento aktuální problém týká jednoho ze tří palubních počítačů, kterým se říká FDS (flight data subsystem). Úkolem FDS je zajišťovat „balení“ vědeckých a inženýrských dat, která jsou určena k odeslání ze sondy směrem k planetě Zemi.

FDS počítač sondy Voyager-1
Zdroj: allaboutcircuits.com

Expertům se podařilo zjistit, že jediný čip zodpovědný za ukládání části paměti systému FDS (včetně softwarového kódu počítače FDS) nefunguje. Absence tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a inženýrských dat. Je jasné, že na dálku nebylo možné vadný čip jakkoliv fyzicky opravit a tak se tým rozhodl uložit potřebný kód někam jinam do paměti FDS. Tento na první pohled logický a svým způsobem jednoduchý krok však měl velký háček. Žádná úložná lokalita však nebyla dost velká na to, aby pojmula kompletní sekci kódu.

Sonda Voyager 1
Zdroj: https://www.salon.com/

Odborníci proto museli připravit plán, jak tento kód rozdělit na části a pak tyto části uložit na různých místech FDS. Aby mohl tento plán fungovat, museli také přizpůsobit tyto části kódu, aby bylo zajištěno, že například budou stále fungovat společně. Aktualizací však musely projít i další části paměti FDS, pokud se v nich nacházely odkazy směřující na umístění původního kódu.

Tým začal tím, že se pustil do úprav kódu, který je zodpovědný za balení inženýrských dat ze sondy. Po nezbytných kontrolách byl tento kód odeslán 18. dubna k sondě Voyager 1, aby byl uložen do paměti FDS. Signál potřeboval 22,5 hodiny, aby překonal vzdálenosti 24 miliard kilometrů, které dělí Zemi a Voyager 1. Dalších 22,5 hodiny pak trvala cesta signálu zpět ze sondy k naší planetě. Tým zodpovědný za řízení sondy se tak 20. dubna dočkal odpovědi od Voyageru 1 a jeho členové mohli na vlastní oči vidět, že úprava skutečně fungovala. Poprvé po pěti měsících totiž byli schopni zkontrolovat stav palubních systémů.

Popis vnějších oblastí heliosféry. Obě sondy jsou dnes již dál.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org

V průběhu následujících týdnů bude pozemní tým řešit přesun a úpravy dalších ovlivněných částí softwaru FDS. Mezi nimi jsou i části, které umožní opětovné posílání vědeckých dat. Sesterská sonda Voyageru 1, tedy Voyager 2, i nadále pracuje normálně a bez problémů. Dvojčata pojmenovaná Voyager byla vypuštěna před více než 46 lety a v současné době se jedná nejen o nejvzdálenější sondy v historii, ale také o nejdéle fungující kosmické sony vůbec, přičemž oba rekordy se neustále posouvají. Ještě než obě dlouhověké kosmické sondy dorazily do výše zmíněného mezihvězdného prostředí, provedly průlety kolem Jupiteru a Saturnu. Voyager 2 navíc navštívil také planety Uran a Neptun.

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/1-Voyager_2-copy.jpg
https://blogs.nasa.gov/sunspot/wp-content/uploads/sites/289/2023/12/Voyager-768×432.png
https://mediaproxy.salon.com/…/https://media.salon.com/2021/05/voyager-1-0510211.jpg
https://cs.wikipedia.org/…Voyager_1_entering_heliosheath_region.jpg