Štítek ‘věda na ISS’

Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.

Vědci by potřebovali tři ISS, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Výzkum na ISS – Rostliny a duševní zdraví

Už zítra by měli k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit tři noví astronauti, na které se posádka 58. dlouhodobé expedice už teď těší. Astronauti na ISS jsou již několik měsíců pouze ve třech, což se odráží na složitějším plánování vědeckého výzkumu. V pondělí měla posádka volno a proto se dnes v rámci našeho nepravidelného seriálu, který se věnuje výzkumu na ISS podíváme, jak to na Mezinárodní kosmické stanici vypadalo včera, tedy v úterý 12. března.

Výzkum na ISS – tankování, astrofyzika i biologie

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.

Češi, vymyslete experiment pro ISS!

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Česká kosmická kancelář předložila před pár dny všem zájemcům z vědecké sféry velmi zajímavou nabídku. Evropská kosmická agentura totiž hledá tipy na vědecké využívání Mezinárodní kosmické stanice v oblasti materiálového výzkumu a studia vlivu prostředí kosmického letu na lidský organizmus. České vědecké instituce (ale i jednotlivci) tak mají jedinečnou možnost zapojit se do velmi prestižního výzkumu, který má souvislost s Mezinárodní kosmickou stanicí. V České republice žije velké množství chytrých lidí a bylo by pěkné, kdyby se mohli blýsknout podobným úspěchem.

Výzkum na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

Anne McClain mezi moduly Harmony a Destiny - na fotce vidíme senzor umístěný na čele. Ten slouží k měření cirkadiánních rytmů.

Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.

Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

Trojrozměrnou mapu lesů vytvoří GEDI z ISS

Včera jsme se věnovali vědeckému nákladu, který má ještě v průběhu listopadu doručit na Mezinárodní vesmírnou stanici zásobovací loď Cygnus. Dnes se podíváme na jediný vědecký přístroj, který by měla vynést loď Dragon od SpaceX. Její start je momentálně plánován na začátek prosince. Tento přístroj se jmenuje GEDI (Global Ecosystem Dynamics Investigation) a vědci si od něj slibují mnoho pokroků. Poprvé v historii by totiž měl pomoci vytvořit trojrozměrnou mapu lesů ve středním a tropickém klimatickém pásu celého světa. Za tímto účelem je vybaven pokročilým laserovým systémem.

Na ISS poletí refabrikátor, cement i prach

Společnost Northrop Gruman připravuje již desátou zásobovací loď Cygnus na misi CRS NG-10. Ta by měla v polovině listopadu vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Nepilotovaná loď bude naplněna několika tunami zásob pro posádku a vědeckými experimenty. Ty jako obvykle pokrývají velmi široké spektrum vědeckých oborů. Na své si přijdou jak biologové, tak třeba materiáloví inženýři. Poznatky získané na ISS budou prospěšné nejen pro další výzkum vesmíru, ale mnohé najdou uplatnění i v běžném životě na Zemi. V dnešním článku se na vědecké přístroje na palubě Cygnusu podíváme detailněji.

Výzkum na ISS – tričko, autonomní pohyb a meteory

Zhruba měsíc po vydání posledního podobného článku se vracíme na Mezinárodní vesmírnou stanici, abychom se podívali, co plní dny jednotlivých astronautů. Na stanici probíhá celá řada výzkumných projektů z mnoha různých vědeckých oborů. Navíc se jednotlivé systémy musí udržovat v dobrém stavu, aby vydržely dlouho sloužit. Tento nepravidelný seriál má ukázat, jak pestré jsou úkoly astronautů a co všechno při svém kosmickém pobytu musí řešit. Dnes se tedy podíváme, co dělali obyvatelé západní části stanice v pátek 24. srpna.