Štítek ‘věda na ISS’

Výzkum na ISS – tankování, astrofyzika i biologie

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.

Češi, vymyslete experiment pro ISS!

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Česká kosmická kancelář předložila před pár dny všem zájemcům z vědecké sféry velmi zajímavou nabídku. Evropská kosmická agentura totiž hledá tipy na vědecké využívání Mezinárodní kosmické stanice v oblasti materiálového výzkumu a studia vlivu prostředí kosmického letu na lidský organizmus. České vědecké instituce (ale i jednotlivci) tak mají jedinečnou možnost zapojit se do velmi prestižního výzkumu, který má souvislost s Mezinárodní kosmickou stanicí. V České republice žije velké množství chytrých lidí a bylo by pěkné, kdyby se mohli blýsknout podobným úspěchem.

Věda na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

Anne McClain mezi moduly Harmony a Destiny - na fotce vidíme senzor umístěný na čele. Ten slouží k měření cirkadiánních rytmů.

Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.

Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

Trojrozměrnou mapu lesů vytvoří GEDI z ISS

Včera jsme se věnovali vědeckému nákladu, který má ještě v průběhu listopadu doručit na Mezinárodní vesmírnou stanici zásobovací loď Cygnus. Dnes se podíváme na jediný vědecký přístroj, který by měla vynést loď Dragon od SpaceX. Její start je momentálně plánován na začátek prosince. Tento přístroj se jmenuje GEDI (Global Ecosystem Dynamics Investigation) a vědci si od něj slibují mnoho pokroků. Poprvé v historii by totiž měl pomoci vytvořit trojrozměrnou mapu lesů ve středním a tropickém klimatickém pásu celého světa. Za tímto účelem je vybaven pokročilým laserovým systémem.

Na ISS poletí refabrikátor, cement i prach

Společnost Northrop Gruman připravuje již desátou zásobovací loď Cygnus na misi CRS NG-10. Ta by měla v polovině listopadu vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Nepilotovaná loď bude naplněna několika tunami zásob pro posádku a vědeckými experimenty. Ty jako obvykle pokrývají velmi široké spektrum vědeckých oborů. Na své si přijdou jak biologové, tak třeba materiáloví inženýři. Poznatky získané na ISS budou prospěšné nejen pro další výzkum vesmíru, ale mnohé najdou uplatnění i v běžném životě na Zemi. V dnešním článku se na vědecké přístroje na palubě Cygnusu podíváme detailněji.

Výzkum na ISS – tričko, autonomní pohyb a meteory

Zhruba měsíc po vydání posledního podobného článku se vracíme na Mezinárodní vesmírnou stanici, abychom se podívali, co plní dny jednotlivých astronautů. Na stanici probíhá celá řada výzkumných projektů z mnoha různých vědeckých oborů. Navíc se jednotlivé systémy musí udržovat v dobrém stavu, aby vydržely dlouho sloužit. Tento nepravidelný seriál má ukázat, jak pestré jsou úkoly astronautů a co všechno při svém kosmickém pobytu musí řešit. Dnes se tedy podíváme, co dělali obyvatelé západní části stanice v pátek 24. srpna.

Pomohou astronauti astmatikům?

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.

ECOSTRESS přinesl první měření

ECOSTRESS

Jen pár dní po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici začali specialisté oživovat systémy na zařízení ECOsystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station (zkráceně ECOSTRESS). Výsledkem jejich snažení bylo získání prvních vědeckých dat o teplotách zemského povrchu. Tohle zařízení má za úkol měřit z vesmíru teplotu pozemských rostlin, čímž umožní vědcům určit, kolik vody dané rostliny potřebují a jak přesně ovlivňují sucha jejich zdravotní stav. Tyto poznatky mohou pomoci nejen biologům, kteří zkoumají reakce rostlin na vnější podmínky, ale i farmářům v oblastech, která trpí suchem. Některé plodiny odolávají suchu lépe než jiné a díky globálnímu monitorování by vědci mohli mít konečně v této otázce trochu jasněji.

Výzkum na ISS – Plodnost, DNA a choroby

Před měsícem jsme vydali krátký článek věnovaný souhrnu činností astronautů na ISS. Z reakcí jsme zjistili, že se Vám tento formát líbí a proto jsme se rozhodli zavést nepravidelný seriál Výzkum na ISS, který čas od času ukáže, čemu přesně se astronauti na největší kosmické stanici v dějinách přesně věnují. Dnes se podíváme, jak to na stanici vypadalo v pátek 20. července. Posádka na ISS v tento den rozdělila svou činnost mezi široké spektrum úkolů – od studia plodnosti, přes výzkum mikroorganismů, až po obsluhu zařízení k hledání pokročilých možností léčby například Alzheimerovy choroby nebo cukrovky.