Štítek ‘SpaceX’

Kosmotýdeník 193. díl (23.5. – 29.5.2016)

Nafukování nafukovacího modulu BEAM

Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.

ŽIVĚ A ČESKY: Podaří se SpaceX třetí přistání v řadě?

Raketa Falcon 9 v1.2 již stojí na startovní rampě číslo 40 na Mysu Canaveral a čeká na okamžik, kdy se zapálí devět motorů Merlin 1D na prvním stupni. K zážehu by mělo dojít dnes ve 23:40 našeho času. Vynášená družice Thaicom 8 bude umístěna na geostacionární dráze, ale raketa Falcon ji dopraví na velmi protáhlou dráhu s hodně vysokým nejvyšším bodem. I proto bude velmi zajímavé sledovat, zda se podaří experimentální přistání prvního stupně na mořské plošině. A co víc – podle některých spekulací by na prvním stupni mohl letět motor Merlin, který už jednu misi absolvoval. Nenechte si proto celý start ujít a sledujte jej v našem česky komentovaném přímém přenosu.

SpaceX dosáhla dalšího milníku

Soukromá společnost SpaceX dosáhla za poslední roky významných úspěchů. V roce 2008 poprvé dosáhla s nosičem Falcon 1 oběžné dráhy, o dva roky později nasadila silnější typ rakety Falcon 9, za další dva roky už se kosmická loď Dragon poprvé připojila k ISS, v roce 2014 začaly první nesmělé pokusy s přistáváním prvních stupňů a na konci roku 2015 první stupeň úspěšně přistál a po něm to dokázaly i další dva exempláře. SpaceX se etablovala jako osvědčená společnost, která si rychle začala říkat o certifikace pro cennější náklady. Nyní může SpaceX slavit – dočkala se totiž první „tajné“ zakázky.

Nejsledovanější hangár se zaplňuje

Hangár SpaceX na LC-39A

Mnozí z nás v poslední době sledovali s napětím pokusy firmy SpaceX o přistání použitých prvních stupňů raket Falcon 9. V prosinci se po několika neúspěšných pokusech podařil průlom v podobě přistání použitého stupně v rámci vynesení satelitu ORBCOMM-2. První přistání na ponton jsme pak mohli sledovat při vynášení zásobovací lodi Dragon ke stanici ISS 8. dubna. A do třetice se stejný husarský kousek s návratem prvního stupně – tentokrát opět na ponton – podařil firmě Elona Muska před deseti dny, 6. května během mise JCSAT-14. O tomto víkendu byl posledně zmíněný stupeň dopraven do hangáru u startovního komplexu LC-39A na Kennedy Space Center. SpaceX uvolnila několik fotografií, na kterých se chlubí zřejmě nejsledovanějším kosmickým hardwarem posledních týdnů.

Kosmotýdeník 191. díl (9.5. – 15.5.2016)

Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.

Na které soukromé lodi poletí první člověk?

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS - v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.

Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.

SLEDUJEME: První stupeň se vrací na pevninu

Mohlo by se zdát, že už to začíná být rutina – vždyť je to už třetí případ, kdy SpaceX přistála se svým prvním stupněm, ale není tomu tak – nechme stranou, že ještě před rokem, byla tato situace stále ještě nereálná. Je potřeba si uvědomit, že při této konkrétní misi bylo přistání mnohem složitější, než v případě prvních dvou, kdy se letělo „jen“ na nízkou oběžnou dráhu. Tentokrát měl první stupeň při oddělení od stupně horního o 1700 km/h vyšší rychlost, kvůli úspoře paliva se vynechal první ze tří zážehů a přistávací manévr začal na tři motory, načež dva krajní podlep lánu zhasly a stupeň dosedl měkce na plošinu. Tím, jak hladce tato složitá letová dráha proběhla, se SpaceX otevírají ohromné možnosti do budoucna. Plošina Of Course I Still Love You i s doprovodnými plavidly krátce po přistání vyrazila na téměř 660 kilometrů dlouhou cestu k pobřeží a nyní již dorazila do svého cíle – přístavu Port Canaveral. Rozhodli jsme se proto, že pro Vás vytvoříme tento článek, ve kterém Vám budeme přinášet aktualizované informace.

Jak může Red Dragon pomoci NASA?

Dočkáme se někdy této mise?

O programu Red Dragon, který počítá s motorickým přistáním nepilotované lodi Dragon na Marsu jsme již na našem blogu psali. Nyní se k tématu vracíme s krátkým, ale velmi zajímavým dodatkem, který prezentovali na našem fóru uživatelé Mirek Pospíšil a Jiří Hošek. jejich analýza vnáší do celého programu nový pohled a svým způsobem také ukazuje, že NASA může na spolupráci se SpaceX v rámci této mise vydělat. Jak jsme si řekli již dříve, účast kosmické agentury nebude finanční, pouze poskytne SpaceX dosavadní zkušenosti s přistáváním na Marsu a na oplátku od soukromé firmy dostane údaje o procesech, které doprovází motorické přistávání několikatunového tělesa na Marsu, což ještě nikdy nikdo nedělal.

Kosmotýdeník 190. díl (2.5. – 8.5.2016)

Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Druhé přistání prvního stupně v řadě!

První stupeň rakety Falcon 9, která dnes vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici JCSat-14, dokázal úspěšně přistát na mořské plošině. Dnešní mise ale nebyla vůbec jednoduchá. To, že se startovalo (a přistávalo) za tmy ani tolik nevadilo, horší byl ale letový profil, který byl mnohem náročnější než při minulém úspěšném přistání na mořskou plošinu. První stupeň klesal rychleji a kvůli úspoře paliva došlo i k vynechání prvního ze tří zážehů. SpaceX ale opět dokázala měkce dosednout s prvním stupněm své rakety – již potřetí v historii a při druhém startu za sebou.